Témata
Foto: archiv P. Sobotky

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Tento článek je součástí seriálu:
Evropská unie a my
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

V naší redakční anketě oslovujeme zástupce tuzemských výrobních firem a žádáme je o vyjádření k povinnostem, které jim EU ukládá formou směrnic a nařízení pro udržitelnost a společenskou odpovědnost. Dnes jsme o názor k této problematice požádali Pavla Sobotku, ředitele brněnské firmy Frentech Aerospace, která se zabývá výrobou dílů a sestav pro letecký a vesmírný průmysl a velmi přesných komponent pro elektronovou mikroskopii.

Foto: archiv P. Sobotky

Celou situaci mohu hodnotit z pohledu středního podniku, který však spolupracuje v rámci Evropy s podniky velkými a také s technologickými „obry“. I když se aktuálně požadavky ESG ohledně náročného vykazování na náš podnik přímo nevztahují, již jsme se s tímto problémem setkali. Stávající požadavky na různé, „někdy až nesmyslné“ vykazování již tak dost zatěžují střední firmy. Další požadavky na další sledování a vykazování, používání dalších portálů, které dost často spolehlivě nefungují, další správa přihlašovacích údajů a další audity by znamenaly zavedení dodatečné agendy do administrativy, a tedy další zátěž z důvodu „štíhlého managementu“. Asi by to ve výsledku pro střední firmy znamenalo další náklady, ztrátu času na různých školeních, navíc pokud budou povinná, tak budou i jistě placená.

Co by to ve svém důsledku znamenalo? Zvýšené náklady pro firmy, které toho již dnes na sobě mají „naloženo“ dost, rozšíření počtu administrativních pracovníků, musím zde dodat že absolutně neproduktivních, ztrátu času z důvodu různých školení. Již dnes vznikají tzv. firmy, jejichž činnost spočívá jen v tom, že vám s ESG poradí a tyto systémy zavedou.

Reklama
Reklama
Reklama

Jako příklad osobní zkušenosti v kontextu tématu uvedu, že jsme připravovali nabídku na výrobu strojních dílů a museli jsme doložit, kolik při této výrobní aktivitě vyprodukujeme CO2. Museli jsme vzít v úvahu, kolik zaměstnanců jezdí do práce autem, kolik jiným způsobem dopravy, spotřebu energií, a spočítat i další možné zdroje CO2. Jednalo se o potenciální zakázku jen za několik tisíc eur, kterou jsme nakonec nedostali. Dalším příkladem bylo, že se velká firma snažila požadavky vykazování ESG přenést na nás. Hrůza! Museli jsme vypracovat prezentaci na meeting, v rámci níž jsme se museli zavázat, že budeme i nadále CO2 snižovat!

Do budoucna jsem řešení našel. Jestliže tyto nesmysly po nás budou požadovány, tak zákazníkovi řeknu: „Prosím, díly objednejte, my necháme lidi doma, nebudeme zapínat stroje, abychom nevyprodukovali CO2, nic nevyrobíme a nic dodávat nebudeme.“ Zákazníkovi jen pošleme fakturu a budeme doufat, že ji uhradí, i když nic nedostal.

Co uvést závěrem? Snad lidé narazí hlavou o zeď a uvědomí si, že jedna plus jedna jsou stále dvě. Ale realita je bohužel taková. Osobně si myslím, že kontinuálně probíhající technický rozvoj a zdravé konkurenční prostředí se převážnou měrou postarají o to, abychom žili a pracovali ve zdravém prostředí s ohleduplným přístupem k přírodě. Nařizováním nereálných požadavků, regulacemi a vykazováním nesmyslů se bohužel nikam nedostaneme. Výsledkem bude pouze nákladná a nekonkurenceschopná výroba se spoustou neefektivně zaměstnaných lidí, kteří se nesmysly budou zabývat. Ti druzí (Amerika, Asie) se nám potom mohou jen smát, protože jsme jim tím „nahráli na smeč“.

Pavel Sobotka
ředitel, Frentech Aerospace

Směrnice Corporate sustainability reporting directive (CSRD) úzce souvisí s parametrem ESG (Environmental, social and governance), který určuje, jaký má podnik vliv na životní prostředí, na společnost a také jakým způsobem je veden. Pomocí CSRD by se v budoucnu mělo stanovit ESG skóre, které již nyní hraje významnou roli pro mnohé investory a společnosti v tom, jestli s danou firmou navážou obchodní styky, či nikoliv.


Evropská unie a my: Libor Witassek

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Evropská unie a my: Monika Šimánková

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Príhovor Štefana Kassaya: O rok o krok vpred?

Ešte stále prichádzajú do môjho počítača desiatky novoročných želaní, mnohé v tradičnom rúchu, na Novoročnej pohľadnici, s peknými, majstrovsky zvládnutými grafikami. Omeškané novoročné želania človeka vedú k zamysleniu. Sú z úprimného srdca, alebo sú odosielateľom naprogramované v pamäti počítačov? Dnes sa už všetko automatizuje.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit