Témata
Zdroj: archiv M. Vehovského

Na podnikatelské subjekty je postupně ze strany Evropské unie kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.

Tento článek je součástí seriálu:
Evropská unie a my
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

V naší redakční anketě oslovujeme zástupce výrobních firem a žádáme je o vyjádření k povinnostem, které jim EU ukládá formou směrnic a nařízení pro udržitelnost a společenskou odpovědnost.

Dnes jsme o názor k této problematice požádali Matěje Vehovského, výrobně-technického ředitele společnosti Strojírna Vehovský, která vyrábí přesné strojírenské dílce a jejich sestavy s vysokou přidanou hodnotou. Díky špičkové technologii se firma v oblasti obrábění zaměřuje především na složité, těžko obrobitelné dílce, s vysokým podílem vlastního know-how.

Zdroj: Archiv M. Vehovského

V posledních letech vnímám postupné zpřísňování požadavků ze strany EU, které podle mého názoru není vždy ku prospěchu věci – a to ani v případě nové směrnice CSRD. Ačkoli se nás, jako středně velkého podniku, tato regulace přímo netýká, zaznamenáváme výrazný tlak ze strany našich korporátních zákazníků, kteří tyto povinnosti musí plnit a přenášejí je dále do dodavatelského řetězce.

Udržitelnost považuji za důležité téma a v naší společnosti se mu aktivně věnujeme. Domnívám se však, že by firmám mělo postačovat plnění stávajících legislativních povinností, aniž by byly zatěžovány dalšími administrativními nároky. Evropská legislativa by se podle mého názoru měla více zaměřit na podporu podnikání, inovací a rozvoje nových technologií, a to i s ohledem na současnou geopolitickou situaci, namísto dalšího navyšování rozsahu reportingu, který je v praxi často vytvářen spíše ‚pro formu‘ než s reálným přínosem.

Reklama

Pro střední podniky znamenají tyto požadavky velmi konkrétní dopady do každodenního fungování firmy. Dodatečné náklady na externí poradce, auditory či specializovaný software se přímo promítají do cash flow a omezují prostředky, které by jinak mohly být investovány do rozvoje, modernizace výroby nebo do zaměstnanců. Zároveň vzniká tlak na personální kapacity – často je nutné vyčleňovat nebo nově nabírat pracovníky na administrativní a reportovací činnosti, což je pro střední firmy personálně i finančně náročné. Neméně významné jsou i dopady do oblasti IT, kde je potřeba upravovat systémy, sbírat a spravovat rozsáhlá data a zajišťovat jejich konzistenci a bezpečnost. Tyto investice jsou přitom často vynucené regulací a nepřinášejí firmám přímou přidanou hodnotu z hlediska jejich hlavní podnikatelské činnosti.

Matěj Vehovský
výrobně-technický ředitel, Strojírna Vehovský

EU balíček Omnibus I je souhrnný legislativní návrh Evropské unie, který slouží k úpravě několika různých legislativních aktů najednou, obvykle za účelem sladění s novou politikou, změnou institucionálního rámce nebo reakcí na aktuální potřeby trhu. Slovo „Omnibus“ doslova znamená „pro všechny“ – v legislativním kontextu označuje souhrnný balíček změn více zákonů či předpisů v jednom návrhu. „Omnibus I“ označuje první v sérii těchto souhrnných balíčků. V minulosti EU používala podobné balíčky např. v oblasti finanční regulace, digitálního trhu nebo zemědělství.


Evropská unie a my: Miloslav Kafka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.

Evropská unie a my: Ľubomír Švec

Na podnikatelské subjekty je postupně kladeno ze strany Evropské unie celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.

Související články
Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Evropská unie a my: Monika Šimánková

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit