Témata
Zdroj: archiv. M. Baumruka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou zmírnit podmínky či posunout termíny.

Tento článek je součástí seriálu:
Evropská unie a my
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

V naší redakční anketě oslovujeme zástupce tuzemských výrobních firem a žádáme je o vyjádření k povinnostem, které jim EU ukládá formou směrnic a nařízení pro udržitelnost a společenskou odpovědnost.

Dnes jsme o názor k této problematice požádali Martina Baumruka, majitele renomované strojírenské společnosti Baumruk & Baumruk sídlící v Chrástu u Plzně. Tato inovativní česká rodinná firma vyrábí na špičkových technologiích součásti podle výkresové dokumentace zákazníka ze segmentu stavebních a výrobních strojů, drážních vozidel, nebo třeba i nemocničního vybavení.

Zdroj: archiv. M. Baumruka

„Naše firma je střední velikosti, která prozatím do povinného reportingu nespadá, a proto dění okolo ESG nesledujeme tak intenzivně. Jako firma se však dlouhodobě snažíme minimalizovat spotřebu energií a celkový dopad na životní prostředí. Stroje vybíráme z velké části právě podle jejich energetické náročnosti. Před několika lety jsme instalovali FVE o kapacitě 650 kWp a bateriové úložiště. Již v roce 2012 jsme stáli u zrodu a vývoje energetické platformy Flowbox, díky které máme přehled o toku veškerých energií ve výrobě až po jednotlivé stroje. Zároveň jsme schopni celý systém řídit a optimalizovat naši spotřebu v rámci celého podniku. Na reference k nám jezdí i velké mezinárodní firmy, které jsou v tomto ohledu často teprve na začátku. Nebyl by tedy problém získávat data o aktuální produkci CO2 a další ukazatele naší vlastní výroby.

Co se však týče uvedené směrnice, jsem k její aplikaci již roky skeptický, ačkoli se nás zatím přímo netýká a ani žádný zákazník prozatím nic konkrétního nepožaduje. V praxi vidím, že velká část firem nemá toky energií vůbec zmapované a vytvoření potřebné infrastruktury bude trvat dlouhé roky. Na reportingu se začaly opět živit stovky konzultantských firem, které reálně nevytvářejí žádnou hodnotu, jen pomáhají plnit formální povinnost.

Reklama

A to se stále bavíme o uhlíkové stopě celé firmy, kde jsou data ještě reálně uchopitelná. Dokladovat však emise CO2 u konkrétního výrobku je podle mého názoru naprosto nereálné – možná s výjimkou hromadné výroby či chemických produktů. Když vidím, jak dnes firmy v EU, samozřejmě včetně nás, bojují s asijskou konkurencí, zatímco veškerá administrativa a překážky hrají proti nim, každé podobné nařízení jen dál snižuje jejich konkurenceschopnost. Jak říká známé pořekadlo: „Když se to hýbe, zdaníme to. Když se to hýbat přestane, zadotujeme to. A když se to začne hýbat znovu, zregulujeme to.“

Bez iluzí si dokážu představit, že když si zákazník objedná komplexní výrobek z Asie, bude „papírově“ mnohem zelenější než ten vyrobený v EU. A to jen z toho důvodu, že není v reálných silách zmapovat celý globální řetězec kvůli jednomu nařízení EU. Celá záležitost okolo ESG mi proto přijde absurdní a doufám, že prosazování této směrnice časem narazí na realitu a dojde k její revizi.“

Martin Baumruk
majitel a jednatel firmy, Baumruk & Baumruk

EU balíček Omnibus I je souhrnný legislativní návrh Evropské unie, který slouží k úpravě několika různých legislativních aktů najednou, obvykle za účelem sladění s novou politikou, změnou institucionálního rámce nebo reakcí na aktuální potřeby trhu. Slovo „Omnibus“ doslova znamená „pro všechny“ – v legislativním kontextu označuje souhrnný balíček změn více zákonů či předpisů v jednom návrhu. „Omnibus I“ označuje první v sérii těchto souhrnných balíčků. V minulosti EU používala podobné balíčky např. v oblasti finanční regulace, digitálního trhu nebo zemědělství.


Evropská unie a my: Matěj Vehovský

Na podnikatelské subjekty je postupně ze strany Evropské unie kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.

Evropská unie a my: Miloslav Kafka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) ukládá firmám povinnost zveřejňovat spolu s výroční zprávou také zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje plány dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Od roku 2024 se tato povinnost vztahuje na podniky kótované na burze nebo s vydanými cennými papíry. V dalších letech se rozšíří na velké společnosti, tedy ty, které splní alespoň dvě z kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů eur nebo aktiva v rozvaze nad 25 milionů eur. Některé státy EU, včetně ČR, však zvažují úpravy transpozice, které mohou podmínky zmírnit či termíny posunout.

Související články
Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Související články
Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit