Témata
Zdroj: archiv T. Sedláčka

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Michal Rosecký

Pochází ze Žďáru nad Sázavou, kde absolvoval Strojní průmyslovou školu. Následovalo studium na VUT v Brně na Ústavu výrobních strojů a robotů. Již během studia pracoval na zkrácený úvazek jako konstruktér výrobních strojů. Tomuto oboru se výlučně věnuje dodnes. Účastnil se odborné stáže v Německu, u výrobce těžkých tvářecích strojů. Z oboru ho nejvíce zajímají tvářecí stroje, avšak v praxi se setkává převážně s obráběcími. Za svoji zaměstnaneckou kariéru pracoval ve firmě vyrábějící vertikální soustruhy, kde začínal jako brigádník a končil jako technický ředitel. Nyní v oblasti konstrukce strojů podniká.

Reklama

M. Rosecký: Pivovar je pro většinu našich čtenářů fascinující, ale neznámý mechanismus. Mohl byste stručně popsat, jak vlastně funguje?

T. Sedláček: Pivovar je výrobní firma a její fungování je v mnoha ohledech podobné jiným podnikům. Na rozdíl od strojírenství u nás ale nenajdete hlavního konstruktéra, nýbrž vrchního sládka. Ten disponuje tím nejcennějším – znalostmi a přesným postupem vaření. Jeho tým je skutečným srdcem pivovaru. Jakmile pivo opustí varny a stáčecí linky, vše ostatní už je „jen“ o logistice, tedy o tom, jak nápoj dostat k zákazníkovi. Této oblasti se zde věnuji již 15 let.

Tomáš Sedláček působí v Plzeňském Prazdroji již 15 let, v posledních letech na pozici manažera skladování pro Česko a Slovensko. Řídí logistiku pro výrobní i distribuční procesy pivovaru, který své pivo exportuje do téměř 50 zemí světa. (Zdroj: archiv T. Sedláčka)

M. Rosecký: Vzpomenete na milníky, které stály za vznikem této světové legendy?

T. Sedláček: Vše začalo v roce 1842, kdy byl do Plzně pozván bavorský sládek Josef Groll, který uvařil první várku. Spojení technologie spodního kvašení a zrání v ležáckých sklepích s typickými českými surovinami – žateckým chmelem, měkkou plzeňskou vodou a světlým sladem z vlastní sladovny – dalo vzniknout novému typu piva. Legenda Pilsner Urquell byla na světě. Víme, že mezi naše věrné zákazníky patřily i osobnosti jako František Palacký, Josef Dobrovský nebo Tomáš Baťa.

Jubilejní brána byla postavena v roce 1892 při příležitosti 50. výročí založení pivovaru. Postupem času se stala ikonickým symbolem nejen samotného podniku, ale i celého města Plzně. (Zdroj: archiv Plzeňský Prazdroj)

Srdce našeho pivovaru netvoří konstruktéři, ale vrchní sládek a jeho tým.

M. Rosecký: Pivovar přečkal obě světové války. Jak se do jeho historie zapsaly?

T. Sedláček: Druhá světová válka rozvoj pivovaru zastavila. Říšská vojenská správa zabavila vozový park a export směřoval výhradně do Německa. Pivovar trpěl nedostatkem surovin a na konci války byl navíc výrazně poškozen při spojeneckém bombardování.

Reklama
Reklama
Reklama

M. Rosecký: Jak ovlivňuje vaše dnešní fungování geopolitická situace, například válka na Ukrajině?

T. Sedláček: Přestali jsme vyvážet veškeré naše výrobky do Ruska a Běloruska. I když žádná ztráta trhu není příjemná, daří se nám ji nahrazovat především na evropských trzích. Aktuálně vyvážíme téměř do 50 zemí světa. K nejvýznamnějším exportním destinacím patří Slovensko, Německo, Polsko, Maďarsko, ale i Jižní Korea. V roce 2024 jsme zaznamenali zvýšený zájem také ve Švédsku, Španělsku či Chorvatsku.

Nedostatek pracovních sil na trhu řeší pivovar investicemi do moderních technologií. Jedním z příkladů je tento plně automatizovaný sklad v Plzni, který je součástí vysokého stupně automatizace celého provozu. (Zdroj: archiv Plzeňský Prazdroj)

M. Rosecký: Máte při takovém objemu výroby dostatek zaměstnanců?

T. Sedláček: Některé pozice, jako jsou řidiči vysokozdvižných vozíků nebo skladníci, hledáme neustále. Jde o plošný trend, který nesouvisí s válkou. Tomuto nedostatku čelíme automatizací, která je u nás na velmi vysoké úrovni. Máme automatizovaný sklad v Plzni a v Nošovicích využíváme robotické vozíky. Přesto neustále provádíme nábory, protože bez lidí se naše řemeslo neobejde.

V nošovickém areálu Radegastu pomáhají s manipulací a skladováním zásob robotické vysokozdvižné vozíky. Automatizace v logistických procesech umožňuje pivovaru lépe čelit výkyvům na pracovním trhu. (Zdroj: archiv Plzeňský Prazdroj)

M. Rosecký: Jak se Prazdroj staví k environmentálním výzvám a Green Dealu?

T. Sedláček: Dlouhodobě snižujeme dopad našeho podnikání na životní prostředí. Od roku 2019 jsme snížili emise ve výrobě o 46 %. Zatímco v roce 2019 naše pivovary produkovaly 19 % všech emisí CO2 z dodavatelského řetězce, v roce 2024 to bylo už jen 13 %. Téměř 90 % emisí totiž vzniká mimo samotné pivovary, proto inovujeme celý řetězec – od surovin a obalů až po logistiku a chlazení u zákazníků.

Reklama

M. Rosecký: Můžete uvést konkrétní příklady vašich úspor?

T. Sedláček: Na střechách našich budov máme celkem 3 382 solárních panelů, které ročně ušetří stovky tun CO2. Špičkových výsledků dosahujeme i v hospodaření s vodou: v roce 2015 jsme spotřebovali 3,11 litru vody na litr piva, loni už jen 2,79 litru, což je hluboko pod světovým průměrem. Unikátní je také projekt Chytrej výčep. Vyvinuli jsme nový chladič piva se spotřebou nižší o 30 % a chytrou mycí vanu na půllitry, která díky senzorům čistoty vody reguluje její napouštění a vypouštění.

Michal Rosecký a Tomáš Sedláček během společného setkání v Plzni. Velký dík patří panu Sedláčkovi i celému vedení společnosti za jejich vstřícnost a příjemnou atmosféru, která provázela celý rozhovor. Do dalších let přejeme společnosti Plzeňský Prazdroj jen to nejlepší. (Zdroj: archiv autora)

M. Rosecký: Závěrem – v kolika podnicích si můžeme vaše pivo dát a jaký obal preferujete vy?

T. Sedláček: Naše výrobky jsou k dostání zhruba ve 20 000 podnicích, přičemž do poloviny z nich dodáváme napřímo. Já osobně preferuji plechovky. Kvalita piva je v nich dnes již nezpochybnitelná a věřím, že jednou budou zálohované stejně jako láhve.

M. Rosecký: Děkuji vám za rozhovor.

Plzeňský Prazdroj v číslech (2025):

  • 46 % – o tolik se snížily celkové emise ve výrobě od roku 2019;
  • 3 382 – celkový počet solárních panelů na střechách pivovaru;
  • 2,79 l – spotřeba vody na výrobu 1 litru piva;
  • 20 000 – počet míst, kde je k dostání pivo Plzeňského Prazdroje.
Vydání #5
Kód článku: 260521
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Servis / Rozhovor
Firmy
Související články
Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit