Obráběcí technologie a řezné nástroje

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery technologických firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi ze softwarové společnosti K2 atmitec.

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

V diskuzní fórum a současně i živou laboratoř se na jeden den proměnil RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0, jenž je součástí CIIRC ČVUT v Praze. Seminář Robotický 3D tisk, který zde proběhl 25. března 2026, ukázal, že aditivní výroba už dávno není jen o „tištění plastových figurek“, ale o robustních průmyslových řešeních, při nichž hlavní role hrají umělá inteligence, precizní monitoring a digitální simulace.

Mezinárodní strojírenský veletrh by se dal bez nadsázky nazvat pilířem průmyslového dění a klíčovým místem pro navazování obchodních partnerství. To je také důvodem, proč se sem vystavovatelé z řad tuzemských i globálních firem opakovaně vracejí. Jednou z významných firem, jejichž expozici bude letos v rámci MSV možno navštívit, je společnost Schunk. Ta patří mezi světové lídry v oblasti upínací techniky a automatizačních komponentů pro průmyslovou výrobu. Její produkty se využívají v celé řadě průmyslových odvětví. Na téma MSV jsme si povídali s Lukášem Chmelařem, manažerem marketingu této společnosti.

Profesní cesta Václava Svátka, zakladatele a generálního ředitele společnosti ČMIS, je v mnoha ohledech unikátní. Ukazuje, jak studium tak náročného oboru, jakým je jaderná fyzika, může člověka vybavit disciplínou a analytickým nadhledem pro dynamický svět informačních technologií. Zatímco jaderné procesy měří čas v dekádách, Václav se uplatnil v oboru, kde se trendy mění v řádu hodin.

Pražské sídlo společnosti CNC invest se ve dnech 25.–27. března 2026 proměnilo v centrum moderního strojírenství. Odborný seminář s podtitulem "Velikonoční hody v CNC invest", jehož mediálním partnerem byl časopis MM Průmyslové spektrum, nabídl účastníkům unikátní kombinaci živých technologických ukázek, strategických diskuzí a hlubokého vhledu do budoucnosti oboru.

Dne 2. dubna 2026 se prostory Fakulty strojní ČVUT v Praze v Horské ulici staly centrem setkání předních odborníků z akademické sféry i průmyslové praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT) ve spolupráci se Společností pro obráběcí stroje zde uspořádal odborný seminář s názvem „Aktuální výzkumná témata ve strojírenské výrobní technice a přesném strojírenství“. Akce nabídla ucelený pohled na nejnovější trendy výzkumu v oblasti přesnosti strojů, řezných sil a progresivních technologií obrábění.

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Ing. Jakuba Koželuha, ředitele pražské Střední průmyslové školy a Gymnázia Na Třebešíně.

V německém městě Deizisau nedaleko Stuttgartu proběhla ve dnech 17. až 20. března akce Index Open House 2026, kde firma Index-Werke každoročně představuje to nejnovější ze své nabídky. Letošním přírůstkem se staly dva nové stroje a řada dalších technologických vylepšení, která posouvají rychlost i kvalitu výroby na nový standard.

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktů a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Na začátku letošního dubna byla úspěšně dokončena druhá mise ambiciózního projektu Artemis – let vesmírné lodi s lidskou posádkou kolem Měsíce. Let trval 9 dní, 1 hodinu a 32 minut a čtyři astronauti za tu dobu urazili více než dva miliony kilometrů. Představíme vám loď Orion, v níž tuto cestu podnikli.

Jedním z principů, díky němuž automotive fungoval a mohl se rychle rozvíjet, byl outsourcing technologií. V rychlosti a objemu, které potřeboval, nebyl schopen vlastní kapacitou držet špičku výrobních technologií, a byl tak závislý na tom, co vymyslí a přinesou dodavatelé. S tím se postupně vyvinul i nákupní model výběrových řízení, a především časových studií, které tvořily základ obhajoby rozhodnutí.

Ústav materiálového inženýrství na Fakultě strojní ČVUT v Praze představuje klíčové pracoviště pro výzkum, vývoj a testování materiálů. Svým širokým záběrem, od pokročilých kovových slitin přes inteligentní polymery až po inovativní povrchové úpravy, nabízí průmyslovým partnerům komplexní zázemí pro řešení aktuálních technických výzev.

Sekačky jako plně autonomní stroje schopné vnímat svět kolem sebe? Do nedávna pouze sci-fi vize, dnes je to realita. Podívejme se spolu do náročného terénu solárních parků, do prostoru kolem letištních ranvejí či na prudké svahy kolem železničních koridorů. Právě zde totiž probíhá revoluce v údržbě zeleně. Česká společnost Smaut Technology ve spolupráci s institutem CIIRC ČVUT v Praze vyvinuly systém, který proměňuje údržbu zeleně v high-tech oblast činnosti.

V moderním světě, kde se hranice mezi strojírenstvím, digitálními technologiemi a medicínou prakticky smazaly, se otevírají obzory, o kterých se nám ještě před několika lety jen zdálo. Mezi ně bezesporu patří i technologie, která se zaměřuje na průnik precizní diagnostiky a terapeutických metod. Technika totiž v tomto případě není pro člověka pouhým nástrojem, ale empatickým partnerem v léčbě, který pomáhá lékařům vidět neviditelné.

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Odpočítávání mezinárodní elity v obrábění kovů se zrychluje. Zbývajících pět měsíců do zahájení AMB 2026 ve Stuttgartu potvrzuje roli veletrhu jako klíčového barometru průmyslu. V regionu s nejvyšší koncentrací strojírenských firem v Evropě se letos nebudou prezentovat pouze stroje, ale především schopnost propojit tradiční mechanickou přesnost s digitálním ekosystémem a udržitelnými zdroji.

Fakulta strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava rozšířila své výukové a popularizační aktivity o moderní laboratoř Smartline 4.0, která přináší nový přístup ke vzdělávání v oblasti logistiky, automatizace a řízení výroby. Toto pracoviště významně posiluje praktickou složku výuky a propojuje teoretické poznatky s reálnými aplikacemi odpovídajícími současným trendům Průmyslu 4.0.

Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně se dlouhodobě zaměřuje na vývoj pokročilých materiálů určených pro ty nejnáročnější průmyslové podmínky. Její vědecké týmy se zabývají především materiálovým inženýrstvím v oblasti funkčních povrchů, kompozitních struktur a speciálních procesních médií. To jsou materiály, které zvyšují efektivitu a odolnost v moderní strojírenské výrobě. Právě hluboké znalosti chování jednotlivých materiálů při extrémním mechanickém namáhání umožnily fakultě ve spolupráci s průmyslovými partnery vyvinout unikátní řešení pro obranný sektor.

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Nacházíme se v období, které dějiny pravděpodobně popíšou jako éru paradoxů. Ačkoli disponujeme nejpokročilejšími technologiemi pro přenos informací a vědecky podloženými modely řízení, v klíčových otázkách lidstva jsme se ocitli ve slepé uličce. Moje nedávno vydaná trilogie o ekonomické diplomacii, dokončená v roce 2025, vycházela z předpokladu, že svět je propojený systém, v němž komunikace a medializace slouží jako pojivová tkáň mírové koexistence. Dnes jsme však svědky toho, že tato tkáň se trhá pod tlakem hrubé síly, která ignoruje základní předpoklady dialogu. Současná geopolitická situace odhaluje hlubokou trhlinu v tom, co nazývám integritou mezinárodních vztahů. Diplomacie, která měla být uměním hledání průniků a kultivovaného lobování, ustoupila do pozadí a uvolnila prostor vojenským operacím, jež postrádají jakoukoli logiku kromě krátkozrakého ovládnutí území či energetických zdrojů.

Když jsem v prvním článku psal o Mercosuru jako o šanci, netušil jsem, jak rychle se tento obraz rozvine. Brusel od té doby uzavřel dohodu s Indií a v březnu podepsal i smlouvu s Austrálií, která odstraní 99 % cel na evropský export. Tato spolupráce navíc zahrnuje těžbu strategických surovin, jako jsou lithium a wolfram. Mercosur, Indie, Austrálie: tři kontinenty, tři dohody, jeden jasný signál. Evropa buduje exportní platformu pro příští desetiletí. Otázka, kterou jsem položil minule – budeme na to připraveni? – však zůstává.

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Německý průmysl obráběcích strojů se po dvou letech útlumu nachází v bodě zlomu a pro rok 2026 předpovídá velmi mírné oživení produkce o 1 % na celkovou hodnotu 13,7 miliardy eur. Tento opatrný optimismus vychází z očekávané stabilizace domácí poptávky, která byla v roce 2025 výrazně oslabena vysokými náklady, nedostatečnou jistotou při plánování a absencí hospodářských reforem, jež by oživily Německo jako výrobní lokalitu.

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Problém optimalizace využití pracovních sil řeší většina velkých výrobních firem, zvlášť těch, které se soustředí na zakázkovou výrobu. Abyste uspokojili očekávání zákazníků, je třeba udržet nepřetržitý provoz, ale zároveň flexibilně měnit priority podle toho, jaké projekty se vám právě dostávají pod ruku a jak moc zadavatelé spěchají na jejich odevzdání.

Spolupráce firmy SHM s akademickými partnery plní důležitou úlohu při vývoji nových povlaků, ale i technologií. Příkladem mohou být úspěšně dokončené projekty např. s Masarykovou univerzitou, výzkumným centrem laserových technologií HiLase a Vysokým učením technickým. Nejnověji firma pokračuje v této strategií i s Univerzitou obrany (UNOB). Tato spolupráce vyvrcholila úspěchem ve výběrovém řízení na dodání nejnovějšího povlakovacího zařízení IONA.

I letos na jaře otevře společnost Profika brány svého showroomu v Benátkách nad Jizerou. Dne 14. května 2026 zve všechny zájemce o obráběcí technologie i průmyslovou robotizaci na příjemný tematický den. Akce se tentokrát ponese ve stylu „think big“. Návštěvníci se přihlásí skrze kontaktní formulář.

Společnost Profika se na obráběcí stroje soustředí už od svého založení v roce 1992. Pro český i slovenský trh funguje jako výhradní distributor známých jihokorejských značek Hyundai WIA a Hanwha. I v oblasti obráběcích technologií se však objevují určité tendence a trendy. Aktuálně je poptávka po extrémně přesných a hladkých obrobcích, což vyžaduje specifickou technologii. O tom, proč se firmám vyplatí nákup víceosých strojů, jsme si povídali s Jakubem Kaufmanem ze společnosti Profika.

Česká společnost Apis Innovation pod značkou „Včely do firem“ propojuje patentovanou biotechnologii, AI monitoring, CSR aktivity a reporting do jedinečné služby pro firmy: dodává firemní včelnici jako klíč k měřitelné udržitelnosti, atraktivnímu marketingu i ekologicky čistému medu bez chemie.

Volba správné geometrie břitové destičky je jedním z klíčových faktorů úspěšného obrábění obtížně obrobitelných materiálů. Geometrie zásadně ovlivňuje řezné síly, kontrolu třísek i životnost nástroje, a tím i celkovou efektivitu procesu.

V současném strojírenství, kde hraje prim produktivita a spolehlivost procesů, se volba správného řezného nástroje stává klíčovým faktorem úspěchu. Švýcarská preciznost je v tomto ohledu celosvětovým pojmem a ve výrobě nástrojů určených pro přesné obrábění ji reprezentuje společnost Sphinx Tools. Na český a slovenský trh přináší její špičkové portfolio společnost Small Hole Drilling, která se dlouhodobě specializuje na technologie vrtání malých otvorů.

Čím komplexnější je výroba, tím cennější je takové produktové portfolio, v němž je nejlepší volba patrná na první pohled. A právě v této oblasti vyniká společnost Ceratizit. Díky jasně definovaným produktovým liniím a zřetelně vyhledatelným rodinám nástrojů vede nová struktura nabídky, podpořená aktualizovanou digitální publikací, bez oklik k vhodnému řešení. To znamená méně hledání, rychlejší rozhodování a vyšší procesní bezpečnost.

Kolísání cen surovin a nejistota v dodávkách nutí výrobce pečlivěji zvažovat, kde se spoléhat na nástroje z tvrdokovu, a kde by naopak dávala větší smysl keramika. Zvláště při obrábění litiny mohou keramické nástroje ve správně zvolených operacích přinést vyšší řezné rychlosti, kratší cykly, stabilní výkon i omezení potřeby řezných kapalin.

Rostoucí náklady na karbid a omezenější přístup ke kritickým surovinám vedou výrobce k tomu, aby přesněji zvažovali, kde je jeho nasazení skutečně nutné. Při dokončovacích operacích může technicky vhodnou alternativu představovat cermet – kompozitní materiál schopný udržet kvalitu povrchu, stabilitu procesu i rozumnou nákladovou efektivitu.

Navrhujete mechanismus, u něhož potřebujete rychle zajistit nebo polohovat jednotlivé části konstrukce, jenže ovládací prvek se nachází mimo přímé zorné pole, například na zadní straně zařízení, pod krytem nebo v místě, kam se obtížně dostanete rukou. V takové chvíli už nerozhoduje jen samotná funkce pístku, ale i to, jak snadno ho dokážete ovládat.

Portfolio 3D skenerů značky Micro-Epsilon se rozrostlo o modelovou řadu začínající číslem 8, tedy o přístroje 8200 a 8500. Nové skenery umožňují vyhodnocování přímo ve výpočetní jednotce, čímž odpadá nutnost trvalého připojení k počítači, a díky zelenému laseru nabízejí i přesnější měření na většině povrchů.

V sériové výrobě vyžaduje obrábění hliníku vysoce výkonné nástroje, stabilní procesy a přesné odladění všech parametrů. Hliníkové slitiny kombinují nízkou hmotnost s vysokou pevností, vynikající odolností proti korozi a recyklovatelnost, ale přinášejí i specifické výzvy pro výrobu. Zejména při frézování je proto volba nástroje klíčová.

Tryskání se v řadě firem chápe jen jako nutný mezikrok před další prací. Jenže právě tady se často rozhoduje o tom, jestli firma dlouhodobě šetří, nebo zbytečně utrácí peníze. A často jde o miliony korun ročně.

V oblasti Průmyslu 4.0 a neustále se zvyšujících nároků na přesnost výroby roste tlak na efektivitu kontrolních procesů. Souřadnicový měřicí stroj Maestro představuje vrcholnou řadu portálových měřicích systémů. Spojuje vysokou dynamiku pohybu s maximální přesností. Tento článek přibližuje technickou konstrukci a inovace, které z tohoto stroje dělají klíčový prvek moderních kontrolních pracovišť.

Katalogová řešení často narážejí na své limity. Především v momentě, kdy výrobní proces vyžaduje specifickou shodu materiálu a geometrie. Spolupráce dvou špičkových českých firem ukazuje, že přenesení potřebného know-how do sériové výroby může radikálně zvýšit stabilitu procesu a eliminovat případné nedostatky.