Témata
Zdroj: NASA

Stroje v pohybu: Loď pro výlety k Měsíci

Na začátku letošního dubna byla úspěšně dokončena druhá mise ambiciózního projektu Artemis – let vesmírné lodi s lidskou posádkou kolem Měsíce. Let trval 9 dní, 1 hodinu a 32 minut a čtyři astronauti za tu dobu urazili více než dva miliony kilometrů. Představíme vám loď Orion, v níž tuto cestu podnikli.

Tento článek je součástí seriálu:
Stroje v pohybu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

O projektu Artemis a raketě SLS jsme psali v roce 2021. Koncem roku 2022 se uskutečnil první, zkušební let lodi Orion (bez posádky) kolem Měsíce, letos úspěšně proběhla mise Artemis 2.

Hlavní části vesmírné lodi Orion (zprava): záchranný systém LAS, modul CM pro posádku a evropský servisní modul ESM (Zdroj: NASA)

Konstrukce lodi Orion a její hlavní části

Loď Orion je navržena jako moderní průzkumné vozidlo schopné zajistit bezpečí posádky – během startu, při operacích na oběžné dráze i při návratu do atmosféry (kdy rychlost přesahuje 40 000 km.h−1). Loď se skládá ze tří hlavních celků, její výška je 20,4 m a hmotnost při startu přesahuje 35 tun. Celková výška nosiče SLS s lodí Orion je 98,27 m a hmotnost (včetně dvojice pomocných motorů SRB s pevným palivem) při startu mise Artemis II činila 2 604 tun.

Posádka mise Artemis II pózovala 30. 3. 2026 fotografům u rakety SLS připravené ke startu. (Zdroj: NASA)
Posádka mise Artemis II uvnitř lodi Orion během letu (Zdroj: NASA)

Záchranný systém (Launch Abort System – LAS)

Tento systém je umístěn na vrcholu lodi a jeho primárním účelem je v řádu milisekund odnést kabinu s posádkou do bezpečí, dojde-li při startu nebo krátce po něm k havárii nosné rakety. Systém se skládá z aerodynamického krytu a z věže se třemi raketovými motory na tuhé palivo: s hlavním motorem pro odtržení (jeho tah je 1 779 kN), motorem pro řízení orientace a motorem pro odhození systému po úspěšném startu. LAS dosahuje zrychlení z 0 na 800 km.h−1 za pouhé dvě sekundy.

Reklama
Reklama
Reklama

Modul pro posádku (Crew Module – CM)

Tato přetlaková část o průměru 5 metrů a výšce 3,35 metru je jediným segmentem, který se vrací na Zemi. Vnitřní prostor o obyvatelném objemu 9,34 m3 poskytuje zázemí pro čtyři astronauty na dobu až 21 dní. Konstrukce je tvořena hliníkovou slitinou, přičemž tlaková nádoba se skládá ze sedmi dílů spojených třecím promíchávacím svařováním (friction-stir welding). Kritickým prvkem je ablativní tepelný štít (vyrobený z materiálu Avcoat), který musí odolat teplotám kolem 2 760 °C. Modul je vybaven také 12 motory RCS (reaction control system) pro řízení polohy.

Posádka mise Artemis II ve výrobní hale u modulu pro posádku (Zdroj: NASA)

Evropský servisní modul (European Service Module – ESM)

Servisní modul, vyvinutý agenturou ESA a společností Airbus a vyrobený v Německu, je energetickým a pohonným srdcem lodi. Obsahuje celkem 33 motorů (hlavní motor OMS-E s tahem 26,7 kN, 8 motorů pomocných a 24 korekčních), které zajišťují manévry v extrémním prostředí hlubokého vesmíru. Modul nese čtyři křídla solárních panelů o rozpětí 18,9 metru, generující 11 kW elektrické energie. ESM rovněž uchovává zásoby pro posádku, včetně pitné vody a nádrží s kyslíkem a dusíkem. Celková hmotnost tohoto segmentu při startu činí 15 604 kg.

Kosmická loď Orion (zatím bez záchranného systému LAS) při montáži ve výrobní hale (Zdroj: NASA)

Řídicí systémy a avionika

Digitálním mozkem lodi jsou dva redundantní palubní počítače Honeywell (VMC), které disponují výrazně vyšším výkonem a mnohem větší pamětí než systémy z éry Apollo. Orion využívá moderní síť Time-Triggered Gigabit Ethernet, která je 1000krát rychlejší než systémy na raketoplánech, což umožňuje prioritizaci kritických dat pro navigaci a pro podporu života.

Start rakety SLS, která 1. 4. 2026 vynesla loď Orion na cestu k Měsíci v rámci mise Artemis II (Zdroj: NASA)

Průběh mise Artemis 2

Mise vedená pod taktovkou americké agentury NASA začala 1. dubna v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě startem dvoustupňové rakety Space Launch System (SLS), která loď Orion vynesla na oběžnou dráhu. Po úvodních prověrkách na vysoké oběžné dráze Země a testech manuálního pilotování provedl servisní modul 2. dubna translunární zážeh (TLI), který loď nasměroval k Měsíci. 6. dubna posádka absolvovala průlet kolem odvrácené strany Měsíce ve výšce přibližně 7 500 km nad jeho povrchem, kde pořídila unikátní snímky. Díky trajektorii volného návratu využila loď lunární gravitaci k nasměrování zpět k Zemi bez nutnosti dalšího zážehu motorů – to už byla loď přitahována gravitací Země. Cesta byla zakončena 10. dubna bezpečným přistáním do Tichého oceánu, zajišťovaným pomocí systému 11 padáků.

Loď Orion upevněná na vrcholu nosné rakety SLS (Zdroj: NASA)

Úspěch mise Artemis 2 potvrdil připravenost technologií pro nadcházející fáze programu, včetně návratu lidí na povrch Měsíce a budování stálé lunární základny.


Stroje v pohybu: Už 25 let obydlená orbitální laboratoř

Vloni na podzim, konkrétně 2. listopadu 2025, oslavila mezinárodní vesmírná stanice (ISS) 25 let trvalé přítomnosti lidské posádky na své palubě. My vám v tomto článku tento významný projekt mezinárodní spolupráce představíme. Montáž ISS trvala přes 10 let a byla pravděpodobně nejsložitějším logistickým a technickým úkolem, jaký kdy lidstvo v kosmu podniklo.

Vydání #5
Kód článku: 260548
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Související články
Stroje v pohybu: Už 25 let obydlená orbitální laboratoř

Vloni na podzim, konkrétně 2. listopadu 2025, oslavila mezinárodní vesmírná stanice (ISS) 25 let trvalé přítomnosti lidské posádky na své palubě. My vám v tomto článku tento významný projekt mezinárodní spolupráce představíme. Montáž ISS trvala přes 10 let a byla pravděpodobně nejsložitějším logistickým a technickým úkolem, jaký kdy lidstvo v kosmu podniklo.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Czech Space Week 2018

Suchý zip, aku nářadí, družicové navigační systémy. To jsou ty nejznámější příklady využití kosmických technologií v běžném životě. Jak kosmické technologie ovlivňují a do budoucna ještě mohou ovlivňovat běžný život každého z nás, ukázal Czech Space Week, týden plný akcí pro odbornou a širokou veřejnost, který se konal v Praze a v Brně ve druhém listopadovém týdnu.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit