Témata
Zdroj: Škoda Auto

Stroje v pohybu: Embéčko jako průkopník technologií

V dubnu roku 1964 se v Mladé Boleslavi začala psát nová kapitola evropského automobilového průmyslu. Ukončením výroby řady Octavia, která stále spoléhala na tradiční, tedy rámovou konstrukci podvozku, uvolnila prostor pro projekt interně označovaný jako NOV (nový osobní vůz). Výsledkem byla Škoda 1000 MB, automobil, který ve své době definoval standardy litrové třídy a přinesl technologická řešení, jež svou pokrokovostí předběhla většinu tehdejší evropské konkurence.

Tento článek je součástí seriálu:
Stroje v pohybu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Zavedení takto ambiciózního modelu vyžadovalo radikální modernizaci výrobních kapacit. Pro účely výroby „embéčka“ vybudovala automobilka Škoda zcela nový závod, který byl oficiálně představen 21. března 1964. Šlo o jednu z nejmodernějších továren své doby. Areál o rozloze 80 hektarů zahrnoval více než 40 výrobních hal, 13 kilometrů nových silnic a 11 kilometrů podvěsných dopravníků, což umožnilo plynulou velkosériovou produkci.

Škoda 1000 MB byla prvním skutečně velkosériově vyráběným českým automobilem (Zdroj: Škoda Auto)

Konstrukce samonosné karoserie: Cesta k lehkosti

Jednou z nejvýraznějších změn oproti předchůdcům byl přechod na samonosnou karoserii s nezávislým zavěšením všech kol. Tato koncepce nahradila těžký podvozkový rám a umožnila dosáhnout mimořádně nízké pohotovostní hmotnosti vozu – pouhých 755 kg.

Samonosná čtyřdveřová karoserie vozu byla technickým unikátem (Zdroj: Škoda Auto)

Samotná čtyřdveřová karoserie byla technickým unikátem. Skládala se ze 665 jednotlivých výlisků, spojených celkem 6 900 bodovými svary. Toto řešení umožnilo vytvořit velmi tuhý a zároveň lehký celek, který v kombinaci s koncepcí „vše vzadu“ (motor uložený podélně za zadní nápravou) nabízel překvapivě prostorný interiér. Navzdory kompaktním vnějším rozměrům (délce 4,17 m, šířce 1,62 m a výšce 1,39 m) vůz disponoval dvěma zavazadlovými prostory: hlavním (o objemu 220 litrů) v přídi a doplňkovým za zadními sedadly. Rezervní kolo, umístěné pod podlahou předního zavazadlového prostoru, bylo přístupné po odklopení části masky a k jeho vyjmutí tak nebylo třeba vykládat zavazadla. Ke standardní výbavě patřila také lůžková úprava sedadel.

Reklama
Reklama
Reklama

Patent inženýra Poláka a hliníkový blok motoru

Středobodem technické inovace však byl motor. Škoda 1000 MB se stala prvním evropským sériově vyráběným vozem, jehož blok motoru a skříň čtyřstupňové převodovky byly vyráběny metodou tlakového lití hliníku. Tato technologie vycházela z revolučního patentu českého inženýra Josefa Poláka z roku 1922.

Středobodem technické inovace byl motor, uložený podélně za zadní nápravou. Blok motoru a skříň čtyřstupňové převodovky byly vyráběny metodou tlakového lití hliníku. (Zdroj: Škoda Auto)

Polákův vynález spočíval v tlakovém lití hliníkových slitin do kovových forem (kokil) pomocí stroje se studenou komorou a s vertikálním pístem. Před tímto průlomem se hliníkové motory odlévaly převážně gravitačně do písku, což byla metoda zdlouhavá, nepřesná a materiálově náročná. Polákova metoda umožnila vytvořit odlitek s extrémně tenkými stěnami – tlakové lití dovolilo vytvořit stěny silné pouhých několik milimetrů, které však byly díky tlaku při tuhnutí velmi pevné a bez vzduchových bublin. Nová technologie navíc umožnila výrazně zvýšit produktivitu (proces odlévání trval řádově pouze desítky sekund) a odlitky vyžadovaly jen minimální opracování; byly tak přesné, že nebylo nutno vrtat kanály pro chladicí kapalinu či olej; stačilo pouze vyřezat závity přímo do surového odlitku.

Reklama

Inovativní řešení bloku: 10 kg strojírenské preciznosti

Samotný blok motoru byl konstruován jako velmi kompaktní a tuhý „obal“. Hmotnost surového hliníkového odlitku činila přibližně 10,5 kg a po finálním frézování a vrtání klesla čistá váha bloku na neuvěřitelných 9,6 kg. Pro srovnání: kdyby byl stejný blok vyroben z tehdy běžné šedé litiny, vážil by přibližně 25 až 30 kg.

„Embéčko“ bylo prvním vozem značky Škoda, který už nešel nastartovat klikou. Spínací skříňka se přesunula vpravo pod volant, páčka sytiče byla umístěna mezi předními sedadly. Toto rozložení vydrželo až do konce 80. let. (Zdroj: Škoda Auto)

Tato úspora hmotnosti byla klíčová pro jízdní vlastnosti vozu s motorem za zadní nápravou, kde by příliš těžký agregát negativně ovlivnil stabilitu. Celý motor (včetně litinové hlavy válců, klikové hřídele a příslušenství) nakonec vážil kolem 85–90 kg. Technologická vyspělost tohoto řešení byla natolik impozantní, že licenci na Polákovu technologii následně zakoupil i francouzský Renault.

Uzávěr hrdla palivové nádrže, ústícího v pravém předním blatníku, byl ukryt pod odklopným emblémem značky Škoda (Zdroj: Škoda Auto)

V září 1964 se novinka Škoda 1000 MB představila široké veřejnosti na tradičním strojírenském veletrhu v Brně, v říjnu ji obdivovali také návštěvníci autosalonů v Paříži a Londýně. Od května 1965 již vznikalo přes tisíc vozů měsíčně, na konci téhož roku se pak vyrábělo nejméně 150 vozů denně – šlo tedy o první skutečně velkosériově vyráběný český vůz.


Zpracováno podle podkladů společnosti Škoda Auto.


Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Vydání #1,2
Kód článku: 260133
Datum: 04. 02. 2026
Rubrika: Servis / Automobilový průmysl
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moderní způsoby ochrany vysokopevných ocelí

V posledních letech je v automobilovém průmyslu kladen stále větší důraz na snižování hmotnosti vozu, potažmo spotřeby a z ní plynoucích emisí, za současného zvýšení bezpečnosti posádky. Jednou z možností, jak splnit tyto požadavky, je nahrazení starých materiálů používaných pro výrobu určitých komponentů za nové, pevnější. Díl z pevnějšího materiálu může být tenčí a potažmo i lehčí oproti dílu původnímu, ale současně je schopen vydržet stejné, nebo i větší namáhání.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Požadavky na lisy a nástroje při výrobě převodovek

Stoupající požadavky na redukci CO2 ve výfukových plynech automobilů vedly k jejich narůstající hybridizaci a elektrifikaci. Z těchto důvodů se výrazně zvyšují nároky na plechové díly nejenom v konstrukci karoserií osobních automobilů, ale také v jejich pohonech. Jsou to především požadavky na kvalitu a rozměrovou přesnost. Zvyšuje se komplexnost těchto dílů, a proto také nabývají na významu nároky na tvářecí stroje a nástroje.

Trendy ve výrobě plochých polotovarů tvářených za tepla

Využití plechových dílů tvářených za tepla patří dnes již běžně k produkci karoserií osobních automobilů a od jejich prvního nasazení nás dělí bezmála dvacet let. Tento trvalý trend souvisí s požadavkem na maximální zužitkování pohonných hmot a s tím spojené i redukce samotné hmotnosti karoserie. Dalším aspektem jsou limity snižující objemy škodlivých exhalací při spalování paliva, které nutí dlouhodobě producenty osobních i užitkových vozidel hledat alternativní konstrukční řešení. Emisní limity nastavené Evropskou unií, platné od roku 2020, stanovují průměrnou emisi všech modelů v nabídce na 95 g CO2.km-1. To odpovídá spotřebě 3,54 litru nafty či 4,06 litru benzinu na sto kilometrů.

Výzvy při lisování hliníku

Vzhledem k neustále se zvyšujícím požadavkům na snižování spotřeby paliv automobilovém průmyslu, musí výrobci hledat cesty ke snižování hmotnosti automobilů všech produktových řad. Vedle používání ocelí AHSS a UHSS jsou hliníkové slitiny velmi atraktivní a životaschopnou možností pro výrobce. Novější typy oceli mohou být zpracovány podobným způsobem původně používaným po generace. Hliníkové materiály mají mnoho výhod i nevýhod oproti oceli, které musí být pečlivě zváženy.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Lehké konstrukce automobilů - Specifické povlaky hlubokotažných ocelí

Na konstrukční materiály používané při stavbě automobilové karoserie jsou kladeny mimořádné požadavky. Specifické podmínky musejí splnit zejména vnější povrchové díly karoserie, které jsou nositeli designu vozu a které tím i do značné míry rozhodují o prodejnosti a úspěšnosti daného modelu. Kromě základních mechanických podmínek musejí povrchové díly splnit perfektní lakovatelnost, mimořádnou korozní odolnost, ale také musejí mít schopnost bezproblémového zpracování – ať už lisováním, nebo rozmanitými technologiemi spojování, jako je laserové pájení a lepení.

EV pro služební účely

Když nastane čas na výměnu služebního automobilu za nový, nabízí se úvaha: Již přemýšlet o elektromobilu, nebo dát ještě jednou příležitost spalovacímu motoru? Není nic jednoduššího, než si EV zapůjčit a prožít s ním „běžný“ pracovní týden. Podělím se s vámi o své zkušenosti.

Inovace v automobilovém průmyslu: 130 let technického vývoje

Tento článek je další částí našeho dlouhodobého seriálu, který vznikl na základě mnohaleté redakční spolupráce se společností Škoda Auto. V předchozích šestnácti částech jsme detailně mapovali technologickou transformaci závodu ve Vrchlabí, jenž se proměnil z montážního provozu v moderní centrum výroby high-tech komponent – sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Téměř šestimiliardová investice do přestavby a modernizace závodu, vybaveného více než 550 špičkovými výrobními, měřicími a autonomními systémy patří mezi TOP, co se na našem území nachází. Aktuální příspěvek rozšiřuje tento seriál o širší historický kontext a představuje vývoj značky Škoda Auto v období 130 let její existence.

Inovace v automobilovém průmyslu, část 16. Automatizace montáže převodovky 2

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. V dnešním díle seriálu o vrchlabském závodě Škoda Auto, vyrábějícím sedmistupňové automatické převodovky, se opět vrátíme k tématu automatizace výroby. Ve vrchlabském závodě se realizuje každý rok mnoho automatizačních projektů, které mají za cíl zlepšit efektivitu celého závodu. Dalším důležitým aspektem je však i téma ergonomie. V rámci plánování automatizací je vždy každé pracoviště posuzováno individuálně. Pokud se jedná o typ automatizace, která alespoň z části spolupracuje s pracovníkem, vždy se od začátku plánuje tak, aby došlo ke zlepšení pracovních podmínek. Dnes si představíme jednu z aktuálně realizovaných automatizací – montáž přírubových hřídelí do převodovky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit