Jak jsme již uvedl, bydlím v Praze v činžovním domě, parkuji ve krytých garážích, kde dobíjení není možné. Znamená to tedy navečer před služební cestou (pokud nemám cca více než polovinu nabité kapacity baterie, s nižší nemá smysl na delší trasu vyrážet) dojet s autem nabít. V mém případě třeba do OC Stromovka. Ano, můžu to třeba spojit s nákupem, či večeří v místním fastfoodu. Pokud tedy mám štěstí a jedno ze dvou nabíjecích míst výkonu 75 kW je volná. Dále jsou zde čtyři 22kW, ale s nimi je otázka nabití 50 % kapacity baterie (v případě zapůjčeného Enyaqu s kapacitou 82 kWh) otázkou minimálně 2 hodin a to by hoštění ve fastfoodu mělo negativní vliv na mé zdraví a tělesnou konstituci.
Tedy, ten večer mám to štěstí, že je volná 75kW, která za cca 45 minut doplní potřebnou energii do doporučovaných 80 % kapacity; pro dobití zbylých 20 % se rychlost nabíjení totiž razantně snižuje a vy tak u stojanu strávíte další drahocený čas. Přesto, že má baterie nominální kapacitu 82 kWh, využitelných je 77 kWh. V baterii je tedy (při 80% dobití) uloženo něco kolem 62 kWh elektřiny a dívám-li se na tento fakt okem technika, zjišťuji, že vlastně celá čtvrtina kapacity baterie se v tomto, a předpokládám v marginálních případech do budoucna, vlastně nikdy nevyužije, pokud to tedy řidič nenechává nabít na 100 %, což se i z technického hlediska pro životnost baterie nedoporučuje.