Témata

Škoda Auto zahájila výrobu baterií pro EV

Baterie MEB určené k pohonu čistě elektrických vozů Škoda Enyaq a Enyaq Coupé iV vznikají na výrobní lince v hlavním závodě v Mladé Bolesaly ve třech verzích. Liší se počtem bateriových modulů (8, 9 či 12), a tedy i celkovou kapacitou. Kromě elektrických SUV značky Škoda jsou určené i pro další vozy koncernu Volkswagen postavené na platformě MEB.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Baterie na své výrobní lince projde všemi potřebnými zkouškami a testy a je nabita na 14 kWh, což je 20–25 procent z celkové kapacity baterie,“ vysvětluje specialista montáže MEB baterií David Bolcek, specialista montáže MEB baterií.

Energie je určená k tomu, aby baterie byla při procesu výroby automobilu schopna zajistit všechny potřebné kroky včetně „oživení vozu“ a jeho první jízdy. Z výroby odchází baterie s konektory potřebnými pro propojení s dalšími částmi vozu. Její součástí je i pojízdní ochrana, což je odolný plech kryjící spodní část baterie. Ta bude totiž později tvořit podvozek auta.

Podvozek, svatba, oživení

Jak se tedy bezmála 500kilogramová (hmotnost 12modulové varianty) baterie stane srdcem celého elektromobilu? Na výrobní lince, kde vznikají kromě modelů Enyaq iV a Enyaq Coupé iV také vozy Octavia, se nejdříve potká s robotem, který ji položí na podvozkový rám. „Podvozkový rám s baterií se pak pohybuje dál v toku montážní linky, kde probíhají další montážní činnosti,“ popisuje Josef Mulka, specialista BEV a PHEV z oddělení řízení výroby vozů.

Reklama
Reklama
Robot ukládá baterii na podvozkový rám. (Zdroj: Škoda Auto)

Tyto další činnosti znamenají propojení baterie s ostatními komponenty. „Na MEB baterii namontujeme takzvaný kabelový kanál, který propojuje přední a zadní modul vozidla. Obsahuje brzdové vedení, komunikační svazky vozidla, vedení chlazení vysokonapěťových komponentů a oranžové vysokonapěťové svazky. Vše v rámci montáže podvozku propojíme do jednoho funkčního celku,“ vysvětluje Mulka. V této fázi se k baterii a dalším částem připojuje také nabíjecí zásuvka pro pozdější nabíjení vozidla nebo elektromotor, v případě vozů Enyaq iV s pohonem všech kol pak elektromotory dva.

„Svatba“ hotového podvozku s karoserií. (Zdroj: Škoda Auto)

Výsledkem je hotový podvozek, který čeká svatba. Tak se nazývá spojení podvozku s karoserií. Samotná baterie je s karoserií spojena 16 nebo 24 šrouby po svém obvodu (konkrétní počet závisí na velikosti baterie) a čtyřmi uprostřed baterie. Svatba je plně automatická, oddávajícím je v tomto případě robot, který ke karoserii přišroubuje také přední a zadní nápravu.

Reklama

V dalším průběhu výrobního procesu na několika stanovištích kontrolujeme zapojení všech komponentů,“ říká Josef Mulka. Do vozu se také dostává život. „Zaměstnanec s průmyslovým počítačem, takzvaným MFT, nahrává software do řídicích jednotek ve vozidle, včetně MEB baterie. Počítač kontroluje, jestli je ve voze správná MEB baterie se správnými parametry – řídicí software samotné MEB baterie je do ní nahrán už při její výrobě,“ nabízí detaily Mulka. 

Skrze průmyslový počítač, takzvaný MFT, se nahrává software do řídicích jednotek ve vozidle, včetně MEB baterie. (Zdroj: Škoda Auto)

Když všechna propojení a důležité parametry projdou další kontrolou, může elektromobil poprvé nastartovat. Oživí ho sepnutí servisního konektoru, po kterém sepnou stykače v MEB baterii. Tím se fyzicky propojí vysokonapěťová síť vozidla s baterií a auto se poprvé vlastní silou rozjede a odjíždí dál na výstupní kontrolu kvality. Pak už je vůz připraven na cestu k zákazníkovi.

Hotový vůz poprvé startuje. (Zdroj: Škoda Auto)
Škoda Auto zahájila ve svém hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavy výrobu bateriových systémů pro plně elektrické vozy. Mladoboleslavský závod automobilky je tak jediným výrobním místem bateriových systémů pro platformu elektrických vozů MEB koncernu v Evropě kromě Německa.
Související články
CO2 neutrální strojírenská výroba

Automobilky procházejí transformací, která má zajistit, aby se nejpozději v roce 2050 staly "klimaticky neutrálními" v souladu s Pařížskou dohodou. I to je příčinou, proč výrobci představují nové koncepty mobility a hloubkově se zabývají cirkulární ekonomikou a ekologičností výrobních procesů.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Budoucnost automobilového průmyslu

Evropská komise představila v červnu tohoto roku klimatický balíček, kde se mimo jiné uvádí, že prodej nových aut na benzinový či dieselový pohon bude možná od roku 2035 vyloučen. Omezení se mají týkat už roku 2030, kdyby se měly emise z automobilů omezit o 55 % proti dnešním hodnotám. Zda je světový automobilový průmysl na tak zásadní transformaci připraven, jsme se zeptali člena představenstva společnosti Škoda Auto Martina Jahna.

Nová auta až za 15 měsíců

Na nový vůz čekají tuzemští zákazníci od března letošního roku průměrně o dva měsíce déle. Vyplývá to z dostupných údajů oslovených automobilek. Na nový Volkswagen budou řidiči u vybraných modelů čekat až deset měsíců. Hyundai má u některých modelů čekací dobu až rok a s vybranými konfiguracemi vozů Toyota budou moci zákazníci odjet až za rok a čtvrt. Prodloužení dodacích lhůt souvisí podle zástupců oslovených automobilek s nedostatkem komponentů i s omezením výroby v přidružených závodech v souvislosti s válkou na Ukrajině. 

Samořízené i létající vozy

Masové rozšíření elektromobilů a v menší míře i samořízených a dokonce létajících aut. Takové a ještě další převratné změny čekají automobilové odvětví v příštích pěti až deseti letech. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti KPMG, která v 31 zemích vyzpovídala přes 1 100 manažerů autoprůmyslu, včetně těch působících v České republice. Respondenti se nejvíc obávali problémů v dodavatelských řetězcích, které válka na Ukrajině dále prohloubila. Oslovení vesměs předpovídají, že elektromobily budou do roku 2030 tvořit přibližně polovinu nově prodaných vozů v USA, západní Evropě, Japonsku i Číně. V Brazílii a Indii by to mohlo být 40 procent. Údaj za Česko průzkum neobsahuje.  

Sektor obráběcích a tvářecích strojů doma i ve světě

Výroba obráběcích a tvářecích strojů představuje tradiční obor, který se po dlouhá desetiletí u nás těší velké oblibě a zastává zde jednu ze zásadních rolí inovačních procesů. Zároveň je to ale i obor (zejména sériově vyráběné stroje), který s minimálním zpožděním kopíruje celosvětový vývoj ekonomiky. 

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit