Témata
Zdroj: Škoda Auto

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 10. Ekologie závodu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes se budeme věnovat tématu ekologie.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace v automobilovém průmyslu
Díly
Michal Štefan

Svoji dosavadní profesní dráhu zasvětil automotive a to konkrétně Škoda Auto. Ihned po ukončení odborného vzdělání nastoupil v roce 1997 do závodu ve Vrchlabí. Absolvoval několik odborných stáží, nedávno se mu dostalo příležitost důkladně poznat podmínky v sesterské továrně Volkswagen v Kasselu. Aktuálně je zodpovědný za plánování mechanického opracování dílů převodovky DQ200 ve vrchlabském závodě Škoda Auto. 

Reklama

V březnovém vydání, v 5. části našeho seriálu, jsme představili několik projektů, díky kterým je továrna od roku 2020 uhlíkově neutrální. Nedílnou součástí tohoto úspěchu jsou i nejrůznější opatření zaměřená na ekologii, která byla ve Vrchlabí realizována. Některá z nich blíže představíme v tomto článku.

Centrální filtrační stanice řezného oleje

V oblasti mechanického obrábění kol a hřídelí využívá pro svůj provoz řezný olej 18 strojů. Olej se od strojů vrací zpět do nádrže centrální filtrační stanice, kterou je třeba jednou za rok vyčistit. V rámci čištění byl vyčerpaný olej ekologicky zlikvidován. Celkový objem takto vyprodukovaného nebezpečného odpadu činil 10 000 litrů každý rok. Vrchlabským technikům se toto množství podařilo snížit na polovinu. Využitím rezervoáru v podobě havarijní nádrže je v rámci čištění nádrže 50 % oleje přečerpáno, a následně vyfiltrováno. Po vyčištění nádrže je olej vrácen zpět a zároveň je k němu doplněno 50 % oleje nového. Podařilo se tak uspořit nejen náklady za likvidaci nebezpečného odpadu, ale i za nový olej, který je do strojů po vyčištění nádrží doplňován. Celkové úspory dosahují více než 250 000 korun ročně.

Diagram postupu proaktivní údržby hydraulického oleje. (Zdroj: Škoda Auto)
Jeden ze 150 strojů využívajících hydraulický olej. (Zdroj: Škoda Auto)

Využití kondenzátu z praní dílů

Určené díly je třeba před jejich montáží tzv. „vyprat“ a k tomu slouží průmyslové pračky. Mezi takové díly patří například hliníkové odlitky skříní mechatroniky. Při procesu praní dílů vznikají kondenzační páry, které jsou směsí vody a pracího média. Původně byla technologie nakládání s kondenzátem nastavena tak, že byl odčerpáván do tankeru, ze kterého byl následně zlikvidován jako nebezpečný odpad. Tento proces se podařilo optimalizovat instalací sběrné nádoby přímo k pračce, ze které je nasbíraný kondenzát vracen zpět do pračky, kde je dále využíván k praní dílů. Za rok se tak ušetří více než 100 000 litrů vody, stejné množství nebezpečného odpadu a 500 litrů pracího média. Celkové roční úspory nákladů činí 270 000 korun.

Využití kondenzátu z praní dílů. (Zdroj: Škoda Auto)

Proaktivní údržba hydraulického oleje

Přibližně 150 strojů a zařízení ke svému provozu potřebuje hydraulický olej. Ten byl v minulosti vyměňován v rámci pravidelné velké údržby strojů jednou ročně, kdy byl stroj kompletně vyčištěn a současně byly vyměněny opotřebované náhradní díly. K výměně oleje docházelo bez předchozího ověření, zda je skutečně třeba olej vyměnit. I tento proces prošel optimalizací. Před každým cyklem velké údržby je odebrán vzorek oleje, který je následně podroben analýze v laboratoři. Pokud je vzorek kvalitativně v pořádku, může olej ve stroji zůstat i na další roční období. Pokud je kvalita odebraného vzorku vyhodnocena jako negativní, zkoumá se, zda je možná regenerace prostřednictvím filtrace. Pokud ne, je olej odčerpán a nahrazen novým. Díky tomuto proaktivnímu přístupu k olejovým náplním strojů je ročně ušetřeno 15 000 litrů oleje, což znamená úsporu téměř 500 000 korun.

Reklama
Reklama
Reklama

Elektrostatické čištění oleje

Závod pro svůj provoz kalicího lisu využívá šest kompresorů. Olej, obsažený v kompresorech, byl ve vývěvách kontaminován vedlejšími produkty cementace, které vznikají při kalení kol a hřídelí. Čím vyšší je znečištění oleje, tím se zvyšuje riziko nesprávného chodu vývěv. Životnost oleje byla pouhých 200 motohodin, následně musel být kompresor vyčištěn a olej vyměněn. To znamenalo nejen dlouhé odstávky zařízení, ale i značné náklady na olej. Instalace zařízení, pomocí něhož jsou nečistoty průběžně odstraňovány, tento problém vyřešila. Systém funguje na principu elektrostatického čištění, nepřetržitě a bezobslužně. Životnost oleje se tak podařilo navýšit na dvojnásobek. Zároveň byly ušetřeny desítky hodin prostojů a více než 300 000 korun za olej a náhradní díly.

Elektrostatické čištění oleje kompresoru kalicího lisu. (Zdroj: Škoda Auto)

Vracení chladicí emulze zpět do strojů

Pro soustružení a vrtání hřídelí je využíváno 28 strojů a jako chladicí kapalina je používána řezná emulze. Kovové třísky z obrábění dílů jsou pomocí automatických dopravníků shromažďovány ve speciálních kontejnerech, a to včetně zbytkového množství emulze, která dříve volně stékala po dopravníku. Zbytečně tak docházelo ke ztrátám chladicí emulze, která musela být do strojů často doplňována. Dalším nežádoucím efektem bylo i to, že se zvyšovala hmotnost odpadu. Ročně vyprodukovalo 28 strojů přibližně 70 m3 této zbytkové emulze. Finanční ztráty dosahovaly půl milionu korun ročně. Pracovníkům výroby se podařilo tento problém jednoduše vyřešit – konce dopravníků špon byly osazeny záchytnou vanou, do níž emulze ze špon volně stéká. Z vany je emulze odváděna přes filtr přímo zpět do stroje.

Úprava dopravníku třísek ze soustružení. Byl doplněn sběrač zbytkové emulze, která se nyní vrací zpět do stroje. (Zdroj: Škoda Auto)

Chytré nádoby na odpad

Ve vrchlabském závodě se podařilo úspěšně inovovat i přístup k nakládání s odpady. Dříve sloužilo na odpad 250 nádob, které byly rozmístěny po závodu a vyprazdňovány v pravidelných cyklech. Chyběla však rychlá zpětná vazba o skutečném vytížení jednotlivých nádob, a to včetně kvality třídění odpadů. Celý systém se ve spolupráci s externí firmou podařilo optimalizovat. Jednotlivé nádoby na odpad jsou vybaveny unikátními kódy, které pracovník provádějící vyprazdňování nádob načte do aplikace, kam zároveň zadá množství odpadu, čas a stupeň kvality jeho třídění. Pomocí nasbíraných dat tak průběžně dochází k optimalizaci svozových časových oken, rozmístění odpadních nádob na místa skutečně potřebná a k predikci množství vznikajícího odpadu. Permanentní kontrolou kvality třídění odpadů bylo dosaženo úspory více než 20 tun odpadu za rok. Další desetitisíce korun jsou ušetřeny za režijní materiál. Za zmínku stojí i to, že vrchlabský závod neprodukuje ani jeden kilogram odpadu, který v rámci recyklace nemá další využití.

Reklama

Podobných projektů zacílených na ekologii výrobních procesů ve Vrchlabí byly realizovány desítky. Snaha o trvalou udržitelnost v oblasti CO2 neutrality je nekončící proces, který může svým jednáním ovlivnit každý zaměstnanec.

Filtrace řezného oleje pro soustruhy. (Zdroj: Škoda Auto)

V příštím díle se budeme věnovat spolupráci vrchlabského závodu s regionem. Závod dlouhodobě podporuje aktivity města Vrchlabí v oblasti sportu a kultury, pořádá ale i vlastní akce zaměřené na vzdělávání a přiblížení dění této moderní továrny široké veřejnosti.


Vydání #9
Související články
Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 1. Historie a transformace výrobního závodu

Na základě historické redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes začneme pohledem do historie.

Související články
Digitalizace pro vyšší efektivitu

Vrchlabský závod Škoda Auto patří mezi nejmodernější výrobní provozy koncernu VW. V říjnu finalizoval postupný přechod na sedmidenní týdenní výrobu s roční kapacitou 690 000 dvouspojkových přímo řazených automatických převodovek DQ200. Tento proces se neobejde bez potřebného stupně automatizace výroby s postupnou implementací nejmodernějších digitálních nástrojů, které zajišťují nejvyšší možnou přesnost výroby i při komplexních výrobních operacích.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost automobilového průmyslu

Evropská komise představila v červnu tohoto roku klimatický balíček, kde se mimo jiné uvádí, že prodej nových aut na benzinový či dieselový pohon bude možná od roku 2035 vyloučen. Omezení se mají týkat už roku 2030, kdyby se měly emise z automobilů omezit o 55 % proti dnešním hodnotám. Zda je světový automobilový průmysl na tak zásadní transformaci připraven, jsme se zeptali člena představenstva společnosti Škoda Auto Martina Jahna.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Inovace v automobilovém průmyslu, Část 5. Úspory energií a uhlíková neutralita

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešním díle se budeme věnovat úsporám energií, které se tamním technikům podařilo v poslední době realizovat a které měly významný podíl na dosažení neutrality emisí CO2 tohoto podkrkonošského podniku při výrobě automatických převodovek.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 4. Automatizace a inovace

Na základě historické redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V dnešní části se zaměříme na zavádění prvků automatizace a inovační procesy, které byly v posledních letech ve Vrchlabí realizovány.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit