Témata
Zdroj: Škoda Auto

Inovace v automobilovém průmyslu: 130 let technického vývoje

Tento článek je další částí našeho dlouhodobého seriálu, který vznikl na základě mnohaleté redakční spolupráce se společností Škoda Auto. V předchozích šestnácti částech jsme detailně mapovali technologickou transformaci závodu ve Vrchlabí, jenž se proměnil z montážního provozu v moderní centrum výroby high-tech komponent – sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Téměř šestimiliardová investice do přestavby a modernizace závodu, vybaveného více než 550 špičkovými výrobními, měřicími a autonomními systémy patří mezi TOP, co se na našem území nachází. Aktuální příspěvek rozšiřuje tento seriál o širší historický kontext a představuje vývoj značky Škoda Auto v období 130 let její existence.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace v automobilovém průmyslu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Škoda Auto si letos připomíná 130leté výročí – období, během něhož se z malé dílny na opravy jízdních kol stala globální průmyslová firma s milionovými výrobními sériemi. K výročí byla představena detailní časová osa mapující technický vývoj osobních vozů vznikajících v Mladé Boleslavi. Ohlédnutí ukazuje nejen proměnu značky, ale i zásadní milníky českého strojírenství.

Začátky na dvou kolech (1895–1905)

Příběh značky se započal v roce 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement zahájili výrobu jízdních kol Slavia. Již tehdy se projevila jejich technická orientace – o čtyři roky později Laurin navrhl konstrukčně jednoduché, ale inovativní řešení: pomocný spalovací motor integrovaný do rámu kola. Tak vznikly tzv. motocyklety, předchůdci moderních motocyklů. Přechod ke čtyřkolovým vozidlům na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1905 byl představen první automobil značky – Voiturette A.

Voiturette A byl první automobil vyrobený společností Laurin & Klement. (Zdroj: Škoda Auto)

Spojení s plzeňským koncernem a meziválečný rozvoj (1925–1939)

Rok 1925 přinesl zásadní firemní transformaci. Společnost Laurin & Klement se spojila se Škodovými závody. Během přechodného období (do roku 1929) vozy nesly dvojí značení, poté už na kapotách dominoval okřídlený šíp. Třicátá léta znamenala systematické budování modelových řad. Platformy Popular, Rapid a Superb nabízely širokou škálu variant i cenových úrovní. Právě v tomto období se Škoda zařadila mezi respektované evropské výrobce.

Poválečná výroba v řízené ekonomice (1945–1963)

Po druhé světové válce byla automobilka začleněna do centrálně řízeného hospodářství, přesto se jí dařilo prosadit se i na západních trzích. Modely 1200 Sedan, 440 Spartak a později Octavia se úspěšně exportovaly do mnoha zemí. V roce 1959 vznikl roadster Felicia – designová ikona, která dodnes patří mezi nejcennější vozy značky.

Felicia Roadster vycházela z modelu Octavia a vyráběla se v letech 1959 až 1964. (Zdroj: Škoda Auto)

Éra zadních motorů a první miliony (1964–1987)

Novou technickou koncepci přinesla Škoda 1000 MB (1964), první plně vlastní československý automobil s motorem uloženým vzadu a samonosnou karoserií. V srpnu 1973 sjel z linky miliontý vůz s touto koncepcí, konkrétně model 110 LS. Samotná řada 100/110 dosáhla výroby 1 136 793 kusů, z toho 57 085 připadalo na sportovní variantu 110 R.

V roce 1973 sjelo z výrobní linky milionté auto s motorem vzadu, lakované červenou barvou. (Zdroj: Škoda Auto)

Favorit a nástup moderní konstrukce (1987–1991)

V roce 1987 se Škoda zásadně přiblížila západním trendům. Představila model Favorit s předním pohonem a karoserií navrženou studiem Nuccia Bertoneho. Favorit ukončil éru vozů s motorem v zádi a stal se klíčovým přechodovým modelem. Po roce 1989 probíhalo hledání silného partnera. Výsledkem byla fúze s koncernem Volkswagen v roce 1991.

Škoda Octavia se vyrábí od 3. září 1996. (Zdroj: Škoda Auto)

V koncernu Volkswagen: růst a globalizace

Prvním společně vyvinutým modelem byla Felicia. Širší technologický rozvoj se naplno projevil v polovině 90. let. Model Octavia, uvedený v roce 1996, se stal hlavním pilířem moderní produkce značky Škoda. Už první generace, vyráběná v letech 1996–2010, dosáhla více než 1,4 milionu prodaných vozů. Všechny generace dohromady pak překonaly hranici 7,7 milionu vyrobených kusů. Octavia je dnes vůbec nejúspěšnějším modelem v historii automobilky – prodalo se jí více kusů, než kolik Škoda vyrobila za celé období let 1905 až 1991.

Reklama
Reklama
Reklama

Modelová řada Fabia debutovala v roce 1999 jako nástupce Felicie a velmi rychle potvrdila svůj potenciál. Již po 11 měsících výroby sjel z linky stotisící vůz a v roce 2004 dosáhla Fabia hranice jednoho milionu vyrobených kusů. Dnes, ve své čtvrté generaci, má tato modelová řada na kontě již přibližně pět milionů vozů.

Vstup do světa SUV a elektromobility

SUV segment otevřel v roce 2009 model Yeti. V roce 2018 dosáhla automobilka prvního milionu vyrobených SUV a do roku 2025 již celkově čtyř milionů. Rok 2020 znamenal nástup moderní elektromobility. Enyaq, postavený na platformě MEB, se vyrábí jako SUV i Coupé a přesáhl již 340 000 kusů.

Obr. 5. Škoda Enyaq se vyrábí v hlavním výrobním závodě Škoda Auto v Mladé Boleslavi. (Zdroj: Škoda Auto)

Historie Škoda Auto je v zásadě historií technického pokroku v českém automobilovém průmyslu. Od prvních jízdních kol přes zadněmotorové konstrukce až k platformám MQB a MEB se automobilka dokázala adaptovat na technologické změny i globální trendy. Výsledkem je více než 27 milionů vozů vyrobených v Mladé Boleslavi a dalších závodech po světě – a pokračující vývoj směrem k elektrifikaci a digitalizaci mobility.

130 let Skoda Auto. (Zdroj: Škoda Auto)

Klíčové technické milníky značky Škoda Auto

Během svého vývoje dosáhla Škoda Auto celé řady technických a výrobních rekordů, které dokládají dlouhodobou schopnost značky škálovat produkci, zavádět nové technologie a udržet vysokou úroveň automobilového inženýrství. Mezi nejvýznamnější milníky patří:

  • 4 miliony vyrobených SUV – dosaženo v září 2025; dynamický růst segmentu od prvního modelu Yeti (2009).
  • 6 milionů sedmistupňových převodovek DSG z Vrchlabí; – únor 2025; jeden z nejmodernějších závodů koncernu, klíčový pro výrobu dvouspojkových převodovek;
  • 1 milion vozů během jediného kalendářního roku – poprvé v roce 2014; potvrzení vysoké efektivity a robustní výrobní kapacity;
  • 15 milionů vyrobených motorů – dosaženo v roce 2024; motory z tuzemských závodů tvoří základ pohonných jednotek napříč koncernem;
  • více než 27 milionů vyrobených vozů celkem – stav na počátku roku 2025; kumulativní výsledek výroby od roku 1905.

Vydání #12
Kód článku: 251228
Datum: 10. 12. 2025
Rubrika: Servis / Vývoj a inovace
Související články
Inovace v automobilovém průmyslu: Část 11. Role společenské odpovědnosti

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V tomto díle necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat tématu podpory regionu, kultury a sportu automobilkou Škoda Auto.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 10. Ekologie závodu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes se budeme věnovat tématu ekologie.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 1. Historie a transformace výrobního závodu

Na základě historické redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes začneme pohledem do historie.

Související články
Digitalizace pro vyšší efektivitu

Vrchlabský závod Škoda Auto patří mezi nejmodernější výrobní provozy koncernu VW. V říjnu finalizoval postupný přechod na sedmidenní týdenní výrobu s roční kapacitou 690 000 dvouspojkových přímo řazených automatických převodovek DQ200. Tento proces se neobejde bez potřebného stupně automatizace výroby s postupnou implementací nejmodernějších digitálních nástrojů, které zajišťují nejvyšší možnou přesnost výroby i při komplexních výrobních operacích.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 14. Digitalizace řízení výroby

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. V dalším díle seriálu o vrchlabském závodě Škoda Auto, vyrábějícím sedmistupňové automatické převodovky, se vrátíme k tématu digitalizace. Přestože jsme digitalizaci výrobních procesů již věnovali samostatný díl v loňském dubnovém vydání, zdaleka se do něj nevešly všechny zajímavé systémy, které pro svůj provoz podnik využívá. Dnes si tedy představíme další část digitalizace, tentokrát se zaměřením na řízení výroby.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 13. Výměna know-how v rámci regionu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí, kde se již více než 12 let vyrábí automatická sedmistupňová převodovka. Podobně jako v předchozích dvou dílech i v tomto necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat „soft“ tématu. Dnes se zaměříme na unikátní projekt výměny know-how mezi průmyslovými podniky v regionu Vrchlabska.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 12. Příprava a vzdělávání zaměstnanců

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Podobně jako v minulém díle, i v tomto, necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat „soft“ tématu. Zaměříme se na přípravu a vzdělávání pracovníků, především pak v souvislosti s významným navýšením výroby v roce 2023, odkdy objem vyráběných sedmistupňových automatických převodovek dosáhl téměř 700 tisíc za rok.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit