Témata
Foto: Škoda Auto

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 1. Historie a transformace výrobního závodu

Na základě historické redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes začneme pohledem do historie.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace v automobilovém průmyslu
Díly
Michal Štefan

Svoji dosavadní profesní dráhu zasvětil automotive a to konkrétně Škoda Auto. Ihned po ukončení odborného vzdělání nastoupil v roce 1997 do závodu ve Vrchlabí. Absolvoval několik odborných stáží, nedávno se mu dostalo příležitost důkladně poznat podmínky v sesterské továrně Volkswagen v Kasselu. Aktuálně je zodpovědný za plánování mechanického opracování dílů převodovky DQ200 ve vrchlabském závodě Škoda Auto. 

Reklama

V roce 1864 byla na úpatí Krkonoš založena firma Petera a synové vyrábějící koňské kočáry. Postupně se továrna zaměřila na výrobu automobilových karoserií pro vozy různých světových značek, jako byly například Ford, Bugatti nebo Mercedes-Benz, a samozřejmě i Škoda. V roce 1946 se závod stal součástí podniku Automobilové závody, národní podnik (AZNP), a ve Vrchlabí byla zahájena výroba kompletních vozů Škoda. V roce 1991 došlo ke spojení společnosti Škoda Auto s německým koncernem Volkswagen. V roce 2002 byla uzavřena lakovna, a následně i svařovna, z důvodu zastaralé technologie, a od té doby se někdejší výrobní závod stal pouze montážním, což bylo z ekonomického hlediska velmi nevýhodné. Až do roku 2012 se ve Vrchlabí z jednotlivých dovezených dílů montovaly vozy jako například Octavia, Fabia sedan nebo Roomster.

Pohled na současnou dispozici závodu Škoda Auto v podhůří Krkonoš. (Zdroj: Škoda Auto)

Pro další zachování výroby ve Vrchlabí bylo nutné najít jiný program, který by zajistil další budoucnost závodu. V dubnu 2011 padlo rozhodnutí, že zde bude vyráběna automatická sedmistupňová dvouspojková převodovka s přímým řazením. Toto rozhodnutí bylo pro vrchlabský podnik zcela zásadní – díky tomuto projektu byl závod zásadně zmodernizován a byla zachována zaměstnanost. Pro zaměstnance představovala transformace závodu velké změny oproti jejich dosavadní práci. Mnozí z nich i celá desetiletí montovali auta a při lícování dílů karoserie pracovali s přesností na milimetry. Výroba převodovky však vyžaduje mnohem náročnější přístup k přesnosti – ozubení nebo průměry kol a hřídelí mají finální přesnost v jednotkách mikrometrů. Tisícovka zaměstnanců tak musela v krátké době absolvovat přeškolení na výrobu převodovek, které probíhalo v Mladé Boleslavi, v německém Kasselu a čínském Ta-lienu a které v průměru trvalo tři měsíce na jednoho pracovníka.

Škoda 1202, také známá pod lidovým označením „stejšn“, byl osobní nebo lehký užitkový automobil klasické koncepce, vyvinutý a vyráběný ve vrchlabském závodě AZNP. Jednalo se o modernizaci předcházejícího typu Škoda 1201, od kterého se lišila především novou karoserií. Vůz vznikl jako dočasná náhrada trambusového užitkového vozu (pozdější Škoda 1203), jehož vývoj se opožďoval a přerušoval. Nejčastěji vyráběnými variantami byly kombi (STW) a sanitka, mezi další patřila dodávka, pick-up a pohřební vůz. (Zdroj: Škoda Auto)

Investice do přestavby a modernizace závodu přesáhla šest miliard Kč. Během pouhých 18 měsíců vznikla nová výrobní hala a stávající zázemí prošlo výraznou modernizací. Závod byl vybaven zcela novými technologiemi na špičkové úrovni. Zařízení čítá více než 550 vysoce moderních zařízení, jako jsou strojní obráběcí centra, měřicí a zkušební technika, autonomní dopravní systémy a mnoho dalších.

Reklama

Spuštění sériové výroby technicky pokročilých automatických převodovek ve Vrchlabí proběhlo v říjnu 2012. V roce 2015 byl závod za rychlou přípravu na výrobu a dynamický rozvoj oceněn titulem Továrna roku. Závod ve Vrchlabí dnes patří k nejmodernějším výrobním provozům v koncernu Volkswagen a se zhruba 1 300 zaměstnanci je jedním z nejvýznamnějších průmyslových zaměstnavatelů v Královéhradeckém kraji. Produkce zde běží na plnou kapacitu sedm dnů v týdnu. Za jeden rok tak továrna vyrobí více než 690 tisíc převodovek. Od zahájení sériové výroby bylo ve Vrchlabí vyrobeno již 5 milionů převodovek, které lze najít ve vozech koncernu Volkswagen po celém světě. Při výrobě přímo řazených převodovek v závodě ve Vrchlabí využívá společnost Škoda Auto technologie Průmyslu 4.0.

Do roku 2012 se ve Vrchlabí z jednotlivých dovezených dílů montovaly vozy jako například Octavia, Fabia sedan nebo Roomster. (Zdroj: Škoda Auto)

Příště se budeme věnovat technickým specifikacím produktu ze zdejšího výrobního závodu ve Vrchlabí – automatické dvouspojkové převodovky s přímým řazením.

Vydání #10
Kód článku: 231030
Datum: 04. 10. 2023
Rubrika: Servis / Vývoj a inovace
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Inovace v automobilovém průmyslu: 130 let technického vývoje

Tento článek je další částí našeho dlouhodobého seriálu, který vznikl na základě mnohaleté redakční spolupráce se společností Škoda Auto. V předchozích šestnácti částech jsme detailně mapovali technologickou transformaci závodu ve Vrchlabí, jenž se proměnil z montážního provozu v moderní centrum výroby high-tech komponent – sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Téměř šestimiliardová investice do přestavby a modernizace závodu, vybaveného více než 550 špičkovými výrobními, měřicími a autonomními systémy patří mezi TOP, co se na našem území nachází. Aktuální příspěvek rozšiřuje tento seriál o širší historický kontext a představuje vývoj značky Škoda Auto v období 130 let její existence.

Související články
Inovace v automobilovém průmyslu: Část 11. Role společenské odpovědnosti

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V tomto díle necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat tématu podpory regionu, kultury a sportu automobilkou Škoda Auto.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace v automobilovém průmyslu: Část 10. Ekologie závodu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes se budeme věnovat tématu ekologie.

Digitalizace pro vyšší efektivitu

Vrchlabský závod Škoda Auto patří mezi nejmodernější výrobní provozy koncernu VW. V říjnu finalizoval postupný přechod na sedmidenní týdenní výrobu s roční kapacitou 690 000 dvouspojkových přímo řazených automatických převodovek DQ200. Tento proces se neobejde bez potřebného stupně automatizace výroby s postupnou implementací nejmodernějších digitálních nástrojů, které zajišťují nejvyšší možnou přesnost výroby i při komplexních výrobních operacích.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit