Témata
Zdroj: archiv Škoda Auto

Evropská komise představila v červnu tohoto roku klimatický balíček, kde se mimo jiné uvádí, že prodej nových aut na benzinový či dieselový pohon bude možná od roku 2035 vyloučen. Omezení se mají týkat už roku 2030, kdyby se měly emise z automobilů omezit o 55 % proti dnešním hodnotám. Zda je světový automobilový průmysl na tak zásadní transformaci připraven, jsme se zeptali člena představenstva společnosti Škoda Auto Martina Jahna.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Přechod na elektromobilitu bude mít bezesporu dopad na všechna průmyslová odvětví, logistiku, vzdělávání a další segmenty, včetně našich osobních spotřebitelských životů. Domníváte se, že návrh Evropské komise dostatečně zohledňuje přechodné období, které, jestli dobře počítám, by mělo být cca 10–15 let? Myslíte si, že nové přístupy, technologické trendy a výzvy budeme schopni v tomto časovém úseku zvládnout?

Ing. Martin Jahn, MBA, Člen představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto. (Zdroj: archiv Martina Jahna)

M. Jahn: Nemohu hovořit za jiná průmyslová odvětví, ale naše společnost vítá stanovený směr, kterým se vydala Evropská komise. Balíček „Fit for 55“ ukazuje, že Komise chápe naléhavost situace a nyní převádí Green Deal z teorie do praxe. Přechod Evropy k uhlíkové neutralitě je obrovskou příležitostí. V boji proti změně klimatu musí být Evropa světovým leaderem. Tento návrh má možnost změnit směřování Evropy od tradičních technologií k udržitelným technologiím a učinit z Evropy model transformace k čisté nule uhlíkové stopy. Návrh nových cílů pro vozový park v oblasti emisí CO2 s bilancí –55 % v roce 2030, ve srovnání s rokem 1990, představuje snížení, jaké jsme očekávali. Nové cíle jsou dosažitelné.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Evropské průmyslové podniky, letecké společnosti, včetně zástupců některých českých oborových svazů, se k těmto změnám nestaví příliš nadšeně. Většina z nich tvrdí, že důsledky navrhovaných změn budou pro českou ekonomiku, jejímž největším tahounem je automobilový průmysl, značné. Plnění snížení emisí nesmí poškodit či zhoršit konkurenceschopnost evropských ani českých podniků. Jaká konkrétní opatření a kroky předpokládáte, že budou činit výrobci automobilů v Evropě, včetně ČR, směrem ke stávajícím, případně novým dodavatelům, kteří jsou nebo budou na toto odvětví navázáni?

M. Jahn: U všech našich produktů a řešení mobility se snažíme minimalizovat dopady na životní prostředí napříč celým životním cyklem, od těžby nerostných surovin až po konec životnosti, abychom udrželi ekosystémy nedotčeny a vytvářeli pozitivní dopad na společnost. Dodržování environmentálních předpisů, norem a dobrovolných závazků je základním předpokladem našich činností. Mezi lety 2019 a 2020 vytvořila společnost Škoda Auto plán dekarbonizace, který se soustředí na celý životní cyklus automobilu. Pro splnění cílů našeho programu dekarbonizace je zásadní navázat spolupráci s našimi dodavateli, včetně dodavatelů energií. Důležité bude i to, jak tyto změny akceptují zákazníci. Kromě snižování emisí CO2 u svých modelů se automobilka zavázala během druhé poloviny desetiletí používat ve svých českých závodech k výrobě automobilů a komponentů pouze energii z uhlíkově neutrálních zdrojů. Závod ve Vrchlabí se stal v roce 2020 prvním, který splnil dlouhodobý cíl automobilky dosáhnout úplné uhlíkové neutrality.

POKLES EMISÍ CO2
Členské státy EU v roce 2019 potvrdily podobu emisních norem pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Podle nařízení mají být od roku 2030 emise oxidu uhličitého u nových osobních aut v průměru o 38 % a u dodávek o 31 % nižší než v letošním roce. Od tohoto roku musí klesnout na hodnotu 95 g.km–1, což odpovídá spotřebě 3,5 litrunafty či 4 litry benzinu na 100 kilometrů. Toho však většina značek s rostoucím prodejem SUV nedosáhne. Průměrné emise dokonce rostou, za rok 2019 to podle společnosti JATO Dynamics bylo g.km–1, nejvíce od roku 2014. Výrobcům automobilů, jejichž průměrné emise přesáhnou stanovené limity, je vyměřen poplatek za překročení emisí. (Zdroj: JATA, SAP)

V souladu s formulovanou iniciativou koncernu Volkswagen byla v roce 2019 představena obecná koncepce hodnocení udržitelnosti dodavatele. Tento závazek se od té doby stal základem politiky udržitelnosti značky Škoda vůči dodavatelskému řetězci. Stručně řečeno, umožňuje firmě zachovat si aktuální přehled o udržitelnosti dodavatelského řetězce. Proces hodnocení dodavatelů je zaváděn postupně k pokrytí celého portfolia obchodních partnerů a má pozvolný nástup. Důvodem je, aby byl celému dodavatelskému řetězci Škoda Auto poskytnut dostatečný prostor pro přizpůsobení se vysokým standardům, které společnost dodržuje a prosazuje. Dodavatelům je proto poskytována adekvátní praktická podpora se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, pro které může splnění nových požadavků představovat administrativní zátěž.

„Pro všechny kategorie platí, že se bude zvyšovat cena vozů se spalovacími motory a snižovat cena vozů s bateriemi. Je to logické. Těch prvních bude čím dál méně, takže budou menší úspory z rozsahu. A spalovací technologie bude stále dražší. U vozů s elektrickým pohonem to bude obráceně,“ říká k vývoji trhu Martin Jahn. (Zdroj: archiv Škoda Auto)
Reklama

MM: Výsledky průzkumu Volkswagen Financial Services z června tohoto roku mimo jiné uvádějí, že čeští řidiči jsou zatím ve vztahu k elektromobilům obezřetní. V horizontu pěti let jejich nákup plánuje 26 % oslovených respondentů. Toto číslo se mi nezdá vzhledem k plánovanému časovému horizontu příliš optimistické, i s přihlédnutím k potřebě vybudování příslušné infrastruktury, např. v podobě dobíjecích stanic. Nadšení z elektrických aut nesdílí, dle posledních mediálních výstupů, ani většina amerických spotřebitelů. Takže jaký bude zásadní a zlomový motiv pro nákup elektromobilů?

M. Jahn: Pro všechny kategorie platí, že se bude zvyšovat cena vozů se spalovacími motory. A snižovat cena vozů s bateriemi. Je to logické. Těch prvních bude čím dál méně, takže budou menší úspory z rozsahu. A spalovací technologie bude stále dražší. U vozů s elektrickým pohonem to bude obráceně. Bude jich víc, takže budou úspory z rozsahu větší. Technologie se stanou dostupnějšími a baterie budou levnější. Tím půjde cena elektrických vozů naopak dolů. A někdy v roce 2026 se to protne a od tohoto roku budou ve všech kategoriích elektrické vozy levnější, navíc budou i uživatelsky stejně příjemné, nebo dokonce příjemnější než auta se spalovacím motorem. Doba nabíjení se zkrátí a dojezd zvýší. A to, že budou navíc levnější, samozřejmě v kategorii malých vozů bude hrát poměrně zásadní roli. Zákazníci podle mého názoru automaticky zvolí elektrické vozy. Proto připravujeme nové elektrické vozy kategorií pod modelem Škoda Enyaq iV, například velikosti vozu Škoda Fabia. Jsou ale samozřejmě určité regiony, kde bude elektromobilita hůře dostupná. Anebo se budou pro určité účely déle vyžadovat vozy se spalovacím motorem. Myslím si ale, že pro běžného, zejména evropského zákazníka bude platit, že čím více se budeme blížit k roku 2030, tím bude elektromobilita příjemnější a levnější než mobilita s klasickým spalovacím motorem.

Exkurze do počátků elektromobility
Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem roku 1835. Což bylo přibližně 50 let před prvním automobilem se spalovacím motorem. Belgičan Camille Jenatzy překonal s elektromobilem La Jamais Contente ve tvaru připomínajícím doutník 29. dubna 1899 jako první na světě rychlost 100 km/h. Na počátku 20. století jezdilo v USA více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. Poskytovaly totiž komfort a snadné ovládání. Klasické automobily se musely startovat klikou, byly velmi hlučné a složité na údržbu. Vše změnil až vynález elektrického startéru, a hlavně sériová výroba modelu T Henryho Forda, který vytlačil elektromobily svou spolehlivostí, větším dojezdem a nízkou cenou. V roce 1902 zlepšil Thomas Edison baterii elektromobilů.
První elektromobily vyvinuté v roce 1895 na českém území jsou připisovány vynálezci Františku Křižíkovi, který byl jedním z prvních konstruktérů hybridních automobilů. Další prvenství je připisováno Ferdinandu Porschemu, který se narodil a žil do svých 18 let v Čechách. Rodák z Vratislavic nad Nisou je společně se svým prvním zaměstnavatelem – Jakubem Lohnerem, uznáván jako první konstruktér hybridního automobilu.

MM: Vy sám již jezdíte elektromobilem?

M. Jahn: Od doby, kdy jsem nastoupil na svou nynější pozici, mám k dispozici pro testování vůz Škoda Enyaq iV. Výhodami jsou především velmi tichá jízda, možnost nabíjení doma z wallboxu, moderní a příjemný interiér a konektivita na velmi vysoké úrovni. Při delších trasách je samozřejmě potřeba dobře naplánovat výběr nabíjecích stanic a vyhradit si čas pro nabíjení. Průběžně se však nabíjecí infrastruktura bude nadále zlepšovat.

MM: Děkuji za rozhovor. 

Martin Jahn absolvoval studium zahraničního obchodu a mezinárodních vztahů na VŠE v Praze. V roce 1999 získal titul MBA z marketingu na DePaul University v Chicagu. V letech 1994–2004 pracoval pro českou vládní agenturu CzechInvest, v níž byl mimo jiné ředitelem zahraničního zastoupení v Chicagu a v le-tech 2000–2004 generálním ředitelem. V letech 2004–2006 byl místopředsedou vlády České republiky pro ekonomiku. V roce 2006 odešel do společnosti Škoda Auto Mladá Boleslav, kde se stal členem představenstva za oblast řízení lidských zdrojů. V roce 2008 byl jmenován výkonným ředitelem společnosti Volkswagen Group NSC v Moskvě, tam byl odpovědný za oblast prodeje koncernových značek. Navíc byl členem v dozorčích radách společností VW Financial Services Russia (2009–2010) a Škoda Auto (2009–2016). Působil ve funkci prezidenta Sdružení automobilového průmyslu ČR (2009–2016) a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (2009–2012). V roce 2010 se stal výkonným ředitelem společnosti Volkswagen Group Fleet International v německém Wolfsburgu a jeho hlavní odpovědností bylo řízení celosvětových prodejů koncernu Volkswagen. Od roku 2016 působil v Číně na pozici výkonného viceprezidenta pro prodej a marketing i výkonného ředitele značky Volkswagen ve společnosti FAW-VW. Od března 2021 je členem představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto.

Vydání #10
Kód článku: 211003
Datum: 13. 10. 2021
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit