Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

MM: Většina dobročinných aktivit v ČR se věnuje pomoci sociálně slabým a nemocným. Vy jste se rozhodli pro podporu jiné oblasti – vědy. Jaký impulz byl pro vznik nadace zásadní?

M. Vondráková: Zásadním impulzem pro vznik Nadačního fondu Neuron byl pokles podpory české vědy v období ekonomické krize v letech 2008 až 2010. V té době se rapidně snížila finanční podpora základního vědeckého výzkumu, a proto hodně mladých vědců odcházelo do zahraničí. Po celé Praze jste mohli vidět plakáty s nápisem „Pomozte české vědě“. Tato situace mne oslovila a jako mnoho lidí i já jsem si uvědomila, že společnost může být silná, pokud podporuje chytré lidi a má dobrou vědeckou základnu. Společnost je spíše nastavená pomáhat sociálně slabším a tenkrát u veřejnosti převládal názor, že o vědce a vědu se má postarat stát. Také mě inspiroval příběh architekta Josefa Hlávky. Byl vizionářem a mecenášem, který tvrdil, že pro pomoc společnosti je důležitá právě podpora vědy a umění.

Všechny tyto skutečnosti mne motivovaly k podpoře vědců v naší zemi. Navštívila jsem dvě vědecké instituce, Akademii věd a Českou hlavu. Po nahlédnutí do jejich fungování jsem se nakonec rozhodla předložit návrh na založení soukromé dobročinné organizace společnosti, ve které jsem v té době pracovala. Firmě se projekt zalíbil a jeden z jejích akcionářů se stal i prvním mecenášem.

Naše primární vize byla postavená na zvyšování prestiže vědců v naší zemi. Před 12 lety byli celebritami spíše sportovci a umělci. My jsme se rozhodli, že i z vědců uděláme celebrity. Druhým úkolem byla popularizace vědy. V době našeho vzniku bylo výzkumné bádání pro širokou veřejnost velice vzdálené. Naším cílem bylo vědecké příběhy popularizovat a zveřejňovat. Rychle a poměrně brzo jsme zjistili, že veřejnost není k této oblasti až tak lhostejná a vědu má ráda. Paradoxně, současná covidová doba popularizaci a prestiži vědních disciplín pomohla a většina populace začala vědu vnímat mnohem intenzivněji a pozitivněji. Třetí oblastí našeho poslání je propojování vědy s byznysem. Pokud tyto dva světy nepropojujete, přestávají si rozumět a jsou si vzdálenější.

MM: Česká věda v období zmíněné krize potřebovala finanční i morální pomoc. Dnes píšeme rok 2021 a prožíváme další ekonomickou krizi. Stále potřebuje česká věda takovou podporu?

M. Vondráková: Určitě ano. Samozřejmě, že situace v roce 2010 byla jiná. Mladí vědci ke svému bádání potřebovali volné peníze. Neuron byl schopen jim poskytnout finanční obnos cca ve výši jednoho milionu korun, který jsme pracovně nazývali Neuron impulz. Společnost po ekonomické krizi začala bohatnout. Vědě se začalo dařit, většina projektů byla úspěšně prezentována. Již nebyl takový problém získat granty a dotace, a naše forma Neuron impulzů již nebyla aktuálně potřebná. Vědcům s udělenou Cenou Neuron jsme tedy začali dávat osobní finanční ohodnocení, které činí cca 1,5 milionu korun. Osobní využití znamená, že vědec dostane peníze a může je použít na cokoliv. Pokud například mladá vědkyně potřebuje zajistit hlídání dítěte, může finance použít právě na tuto službu. Pokud je problém našetřit si z platu na dovolenou, mohou být peníze využity na dovolenou. Cokoliv pomůže vědcům k tomu, aby se mohli naplno věnovat vědě, mohou je na tuto aktivitu použít.

Na téma, co vědcům Cena Neuron přináší, jsme si provedli malé dotazníkové šetření. Závěry byly potěšující. Udělené ceny vědcům zvyšují prestiž a sebevědomí. Neuron má vědeckou radu, která je složená ze špičkových odborníků v daném oboru. Pokud je vědec nominován, je nominován tím, kdo je v daném odvětví nejlepší. Výběr kapacitou v oboru má pro ně nesmírný význam a přínos.

MM: Ve vašich materiálech jsem se několikrát setkala s pojmem moderní mecenášství, rozvíjíme moderní mecenášství? Co si mám pod tímto termínem představit? Je to nějaký nový trend ve filantropii?

M. Vondráková: Moderní mecenášství je naše označení. Pokusím se vysvětlit, co se za tímto pojmem skrývá a jak jsme k němu dospěli. Historicky byl mecenáš člověk, který podporoval někoho jiného. Většinou šlo o pomoc mimořádně nadaným umělcům, kteří by kvůli finanční náročnosti nemohli svá díla vytvořit. Tak, jak jsou podporováni nadaní umělci, tak my jsme se rozhodli podporovat špičkové vědce. Neuron jde v této myšlence ještě dál. Je moderní v tom, že pružně reaguje na potřeby vědců. Celý náš nadační fond je ze 100 % financován našimi mecenáši a partnery. Nejsme svázáni žádnými externími pravidly a příkazy. Jedná se výhradně o soukromé peníze našich mecenášů, rozdělování financí je flexibilní a rychlé. Reagujeme pružně na potřeby vědců. Příkladem jsou již zmíněné finanční dary k osobnímu využití.

MM: Na to navazuje moje další otázka – jací jsou vaši mecenáši a podporovatelé, jsou v něčem jiní, mají některá specifika nebo zaměření?

M. Vondráková: Naši mecenáši mají jedno společné – jsou vznešení a chápou důležitost vědy pro společnost. Dalším společným jmenovatelem je vizionářství a prosperující byznys. Neuron nikdy nestál na jednom člověku jako většina nadací, která je spojena s konkrétní osobou nebo rodinou. Myslím, že náš přístup dává dostatek možností přispívat dalším mecenášům, a následně přitahovat nové. Od samého začátku naší činnosti neoslovuji mecenáše plošně. Oslovuji takové, u kterých předpokládám, že budou mít vztah k vědě a byznysu. Na Neuronu je také obdivuhodné, že tento typ lidí fond přitahuje, a tím dochází k jakémusi filantropickému nabalování. Často se nám stává, že se mecenáš ozve sám, jelikož chce do nadačního fondu přispět a do komunity Neuronu patřit. Velká výhoda Neuronu je také jeho multidisciplinární charakter. Podporujeme sedm oborů. Každý z mecenášů inklinuje k něčemu jinému, někdo má rád společenské vědy, někdo fyziku nebo biologii.

MM: Váš nadační fond za dobu své existence vyplatil na podporu a popularizaci české vědy 100 milionů korun. Je nějaký významný počin nebo pomoc, kterou byste ráda zmínila?

M. Vondráková: Krásných příběhů je mnoho. Ze začátku jsme podporovali mladé vědce financemi ve formě již zmíněných Neuron impulzů. Dále jsme předávali skleněnou sošku Neuron významným vědcům za jejich celoživotní přínos. Tehdy do Prahy přilétlo mnoho českých vědeckých kapacit jen proto, aby si ocenění převzaly. Cena nebyla spojena s žádným finančním darem. Většina z nich ji vnímala jako velkou morální a vědeckou satisfakci. Pro ně bylo důležité, že si na ně a jejich práci v jejich rodné vlasti někdo vzpomněl.

Ráda bych zmínila, že Neuron roztáčí spirálu podpory dál. Například Tomáš Mikolov, který je významnou osobností oboru umělé inteligence a jehož modely jazyka učí počítače zpracovávat lidskou řeč, věnoval svoji cenu na podporu mladých doktorandů, aby je přilákal ze zahraničí zpátky do Čech. Letos jsme také věnovali Cenu Neuron vynikajícímu českému hematologovi prof. Josefu Prchalovi. Rozhodl se získanou částkou 1,5 milionu korun založit svoji vlastní nadaci. Tento skvělý nápad oslovil i jeho bratra, který přispěl stejnou částkou. Nyní společně podporují mladé české hematology. Rovněž i mladá světová fyzička Lenka Zdeborová, bádající na pomezí fyziky a kybernetiky, v současné době profesorka na EPFL (École Polytechnique Fédérale de Lausanne), věnovala svoji odměnu studentům fyziky Matematicko-fyzikální fakulty, aby je podpořila v pořádání seminářů a soutěží pro ostatní mladé fyziky.

Ceny udělujeme opravdu těm nejlepším. Jen ti mají velkou touhu poznávat, bádat a pomáhat dalším vědcům v jejich výzkumu.

MM: Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová se pro MM Průmyslové spektrum v souvislosti s razantním propadem našeho státního dluhu mimo jiné vyjádřila, že „letos budeme mít platbu úroků o 30 % vyšší než loni, a čím více z příjmů úroky ukusují, tím logicky méně je na infrastrukturu. Nejdříve se zaplatí úroky, pak zbytek mandatorních výdajů, až potom zůstanou peníze pro vědu, výzkum, infrastrukturu, platy učitelů apod.“ Jaké signály vysílají tato konstatování, včetně dalších důsledků současné ekonomické krize, nadacím, a konkrétně pak Nadaci Neuron, která se věnuje podpoře vědy a výzkumu?

M. Vondráková: Co se týká našeho nadačního fondu, tak ještě v lednu 2020 jsem měla obavy. Na začátku roku jsem měla jít za mecenáši a požádat je o finanční podporu. Koronavirová krize začínala, ekonomika oslabovala, padaly akciové trhy a nikdo nevěděl, co bude. Nebyla jsem si jistá, zda to ustojíme. Naštěstí Neuron je flexibilní a pružný. Proto se nám i tuto zdánlivě krizovou situaci podařilo uchopit a na covid zareagovat tak, aby celá veřejnost pochopila, proč je věda důležitá. Před několika lety jsme iniciovali a financovali scénář ke vzniku divadelní hry Elegance molekuly. Je to krásný příběh o prof. Holém a jeho vývoji antivirotik, v režii Petra Zelenky z Dejvického divadla. Hru jsme odehráli pro širokou veřejnost právě na začátku covidu při příležitosti předávání Cen Neuron ve Státní opeře 28. října 2020. Nejvyšší cenu získal Tomáš Cihlář, který v práci prof. Holého pokračuje a podílí se ve Spojených státech na vývoji virostatik proti závažným virovým onemocněním. In memoriam jsme ocenili prof. Karla Rašku za činy a výzkumy, které přispěly k celosvětovému vybití viru černých neštovic. Tím se nám povedlo oslovit další mecenáše a široké veřejnosti ukázat, jak důležitá je věda.

Současnou situaci v oblasti vědy nevnímám pesimisticky. Mnoho vědců se začíná vracet zpět do své vlasti. I když dopady pandemie na ekonomiku budou pravděpodobně mnohem větší, než se původně zdálo, mám pocit, že restart za pomoci moderních technologií bude rychlejší a lépe zvládnutelný. Neuron není závislý na státních financích, ale pokud by se státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to signál pro to, abychom naše aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí.

MM: Děkuji vám za rozhovor.