Témata
Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Na podzim roku 2016 jste otevřeli firemní Střední průmyslovou školu TOS Varnsdorf. Jaká byla vaše nejsilnější motivace? Systém státního technického školství vám nevyhovoval?

Ing. Rýdl: TOS Varnsdorf měl vždy vlastní strojírenské učiliště. V 90. letech se bohužel od zprivatizované firmy odtrhlo a tento stav trval přibližně 20 let. V roce 2014 jsme na poradě strategickému týmu TOS Varnsdorf zjistili, že generace, kterou původně dodávalo učiliště TOS, bude postupně odcházet na odpočinek, a my ji nemáme čím nahradit. Kvalita absolventů státních škol byla naprosto nedostačující. Situaci bylo třeba řešit. Přišel jsem s návrhem, že vstoupíme do státní školy jako partner. Poskytli jsme jí cca 1 milion korun příspěvku na investice do vybavení. Recipročně jsme nabízeli spolupráci ve formě účasti na přijímacích a maturitních zkouškách, v oblastech výchovných programů a v řízení odborného výcviku. Když jsme s panem ředitelem mluvili o dalších investicích, pečlivě naslouchal. Následně jsem však obdržel dvoustránkový dopis paragrafů, jak naše požadavky nelze akceptovat, jelikož jsou v rozporu se školským zákonem.

Jan Rýdl je členem správní rady firmy TOS Varnsdorf, kde od roku 1994 působil jako generální ředitel a předseda představenstva. Je také předsedou představenstva dceřiné společnosti TOS Kunming v Číně. Za jeho vedení se podnik, který byl původně před bankrotem, transformoval do rodinné firmy známé dnes na celém světě díky technické úrovni a kvalitě obráběcích strojů. Do skupiny patří výrobní závody v Číně a Rusku. Působil také jako prezident Svazu strojírenské technologie a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. V roce 1997 vyhrál soutěž Manažer roku a v roce 2018 získal titul Manažer čtvrtstoletí v soutěži manažerů, kterou každoročně vyhlašuje Česká manažerská asociace a Svaz průmyslu ČR. Ve stejném roce mu Hospodářská komora ČR udělila i ocenění nejvyšší, Merkurovu medaili. Ta je udělována za skutečně mimořádný přínos českému hospodářskému prostředí s přesahem do zahraničí. V roce 2020 mu prezident republiky udělil státní vyznamenání Medailí za Zásluhy I. stupně za zásluhy o stát. (Zdroj: archiv J. Rýdla)

V roce 2015 jsem začal jednat s příslušným krajským úřadem za účelem zřízení vlastní školy. Byla to anabáze trvající dva roky. Nakonec se vyplatila a na podzim 2016 jsme otevřeli první ročník SPŠ TOS Varnsdorf. Začínali jsme v provizorních prostorách firmy, které nám vydržely tři roky. Bylo nutné se podívat po novém objektu. Krajský úřad měl množství nevyužitých prostor bývalých škol. Požádali jsme, aby nám některé pronajal. Zase obrovský problém. Sáhli jsme do svých zdrojů a zrekonstruovali za 120 milionů starší objekt. V roce 2019 jsme otevřeli novou budovu školy.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Duální školství bylo u nás v 90. letech zrušeno. Kde jste hledal inspiraci a zkušenosti? Jaké jsou principy řízení školy?

Ing. Rýdl: Zkušenosti k tomuto náročnému projektu jsem získával postupně. Byl jsem členem týmu Národního ústavu vzdělávání, který měl za úkol v projektu podpory spolupráce škol a firem Pospolu navrhnout ministru školství a vládě návrat k duálnímu systému výuky. Další výborná zkušenost bylo členství v předsednictvu Svazu průmyslu a dopravy, kde jsem měl problematiku školství na starosti.

V naší škole pracujeme v souladu se školským zákonem. Kromě Školské rady dané zákonem máme i Správní radu složenou ze zástupců 20firem, které mají zájem o naše absolventy. Všechny se podílejí na praktické výuce žáků. Spolupráce je skutečně výborná. Absolvent má zkušenost nejen z obráběcích strojů značky TOS Varnsdorf, ale i z výroby potravinářských strojů a dalších oborů zúčastněných firem. Mají komplexní přehled o strojařině, včetně specializací, kde absolvují odborný výcvik. Se studenty nemáme uzavřené žádné zavazující smlouvy. Naopak, povinností firmy je vytvořit takové podmínky, aby žák chtěl ve firmě pracovat. Po letech fungování školy musím potvrdit, že se nám tento přístup vyplatil. Ve většině případů firmu poznají, navazují kontakty a zůstávají.

Střední průmyslová škola TOS Varnsdorf byla otevřena na podzim 2016. Od roku 2019 se nachází v rekonstruovaném objektu bývalé výrobní haly v areálu firmy. Náklady na rekonstrukci činily120 milionů a byly plně hrazeny z vlastních zdrojů. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)

MM: Domnívám se, že takový projekt není jednoduché realizovat? S odstupem času, vyplatilo se vám vynaložené úsilí a investice?

Ing. Rýdl: Založení školy bylo složité rozhodování. Věděli jsme, že její realizace a provoz budou finančně i organizačně náročné. Škola je nejlepší investicí, kterou jsem kdy udělal. I přes složité ekonomické hodnocení návratnosti bychom bez jejího fungování ohrozili další vývoj TOS Varnsdorf. Kvalita lidí, která byla nabízena na trhu práce, absolutně neodpovídala našim potřebám. Vím, že jsme šli správnou cestou. První absolventi, kteří přicházejí do výroby, jsou připraveni.

Samotná realizace projektu byla složitá. Jednání s krajskými úředníky bylo zdrženlivé, nevěřili nám. Situace se však postupně měnila. Dnes jsem členem Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost krajského zastupitelstva. Vnímání naší školy se změnilo a v současné době cítím podporu.

Reklama

MM: Strojařina už asi není černé řemeslo, jak bývalo. Přesto, dařily se vám první nábory, jak jste je během minulých pěti let zvládali, včetně online výuky, která v období koronakrize postihla celé školství? Je motivace vašich studentů jiná než na jiných školách?

Ing. Rýdl: Samozřejmě jsme si byli vědomi, že o strojařinu moc zájem není. Již přes 30 let držíme tradici Dne otevřených dveří TOS Varnsdorf. Naši zaměstnanci se mohou pochlubit své rodině, v jakém prostředí pracují, čím se zabývají a co dokážou vyrobit. I díky této iniciativě je mínění o strojařině v našem regionu vcelku dobré. Dnes mimo areály firmy otevíráme veřejnosti i školu a seznamujeme především rodiče a jejich potomky s jejím fungováním.

Máme tři učební obory – obráběč kovů, strojní mechanik a elektromechanik. Žáci ve škole neplatí školné. Chceme, aby šanci dostaly i děti ze sociálně slabých rodin. Také nabízíme benefity, jako jsou stipendia, cestovné, ubytování a stravování. Byli jsme první, kteří na maturitní obory zavedli přijímací zkoušky a na učební obory vstupní pohovory. My nechceme vzít každého. Vybíráme si motivované uchazeče. Moto naší školy, které máme vytesané přímo u vchodu, je „Neumíš – naučíme Tě. Nemůžeš – pomůžeme Ti. Nechceš – odejdi“.

„V naší škole pracujeme v souladu se školským zákonem. Kromě Školské rady dané zákonem máme i Správní radu složenou ze zástupců 20firem, které mají zájem o naše absolventy. Všechny se podílejí na praktické výuce žáků. Spolupráce je výborná. Absolvent má zkušenost nejen z obráběcích strojů značky TOS Varnsdorf, ale i z výroby potravinářských strojů a dalších oborů zúčastněných firem,“ říká Jan Rýdl. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)

Kapacita naší školy je cca 200 studentů. Firma školu financuje naprosto sama. Škola dostává pouze státní příspěvek na provoz nepokrývající ani mzdové náklady. Pro nás není až tak podstatné, jestli do výuky dáme o pár korun více, dbáme však na to, aby studenti měli o obor zájem a skutečně se chtěli něco naučit. Zatím se nám vždy podařilo všechny obory otevřít. Dokonce jsme si mohli v loňském roce vybírat.

Provoz školy byl v období koronakrize, tak jako ve většině škol, náročný. Jedno však nechápu– stát nechal pracovat firmy bez testování a následně jsme začali antigenní testování. Proč jsme stejný manuál nemohli použít i u učebních oborů? Teoretická výuka mohla být nahrazena odbornou praxí ve firmách. V TOS Varnsdorf jsme vytvořili příznivé podmínky pro naše zaměstnance, a zrovna tak jsme je mohli vytvořit i pro učně. Chodili by na praxi, která je pro ně stěžejní.

„Byli jsme první, kteří na maturitní obory zavedli přijímací zkoušky a na učební obory vstupní pohovory. My nechceme vzít každého. Vybíráme si motivované uchazeče. Moto naší školy, které máme vytesané přímo u vchodu, je ‚Neumíš – naučíme Tě. Nemůžeš – pomůžeme Ti. Nechceš – odejdi‘,“ vysvětluje principy a zásady fungování školy předseda správní rady SPŠ TOS Varnsdorf Jan Rýdl. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)

MM: Kvalita firemní kultury se již delší dobu objevuje na prvním místě žebříčku preferencí nastupující mladé generace zaměstnanců. Kolik generací jste již ve škole vychovali, kolik cca procent žáků zůstalo v mateřské firmě? Máte nějaké konkrétní poznatky, jak se vám daří tuto mladou nastupující generaci začlenit do vaší firemní kultury?

Ing. Rýdl: Hovořil jsem o dnech otevřených dveří. Mládež a rodiče seznamujeme s hodnotami firmy, které jsou totožné s hodnotami školy. Jako příklad mohu uvést jednoduché pravidlo – kdokoliv půjde po škole a potká našeho žáka, neexistuje, aby ho nepozdravil. Je to drobnost, ale stejné pravidlo platí ve firmě. Já ještě říkám, přidejte k tomu úsměv.

Na odbornou praxi máme vyškoleno 75 instruktorů. Jedna z prvních zásad, které studentům zdůrazňují, je sounáležitost s firmou. V našem desateru manažera máme mimo jiné zakotveno– manažer, který si vytváří pseudoautoritu, mluví vulgárně a jeho vystupování je arogantní, tak bez ohledu na jeho odbornost nemůže dělat vedoucího pracovníka. Snažíme se s lidmi pracovat. Tyto principy platí téměř pro všechny firmy, které jsou zapojeny do činnosti naší školy. Se studenty nemáme problém. Většina z nich zapadne do party, ctí firemní zásady a hodnoty. Neexistuje případ, že by náš absolvent skončil na pracáku. Garantujeme všem absolventům, že své první zaměstnání mají u nás jisté. Jsme školou, která nebere každého. Nejde nám o kvantitu a s ní spojenou výši státního příspěvku, ale kvalitu každého, kdo se k nám hlásí. Chceme být výběrovou školou a myslím, že se nám to postupně daří.

MM: Učitelé v Česku jsou často přetížení a podhodnocení. V důsledku toho ze škol odcházejí kvalitní lidé. Jak se vám podařilo a daří přilákat a udržet si schopné pedagogy a mistry odborného výcviku?

Ing. Rýdl: Když jsme v roce 2016 začínali, udělali jsme s nastupujícími pedagogy dohodu. Kdo u nás pracuje, má o 10 % vyšší příjem než ve státní struktuře. Samozřejmě je tento benefit podmíněn jeho činností, vztahem k firmě a výsledky. Další finanční ohodnocení jde z fondu pana ředitele. Se vznikem školy se podařilo sehnat kvalitní tým pedagogů a mistrů odborného výcviku. Pedagogický sbor považuji za dobrý. Například v loňském roce z maturitních oborů 30%studentů pokračovalo na vysoké školy. I to je známka toho, že škola má úroveň.

Jan Rýdl společně s ředitelem SPŠ TOS Varnsdorf Františkem Hriczem. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)

MM: Co byste poradil firmám, které se potýkají s nedostatkem kvalitních pracovníků? Zapadá koncept vaší firemní školy do celkové HR strategie firmy TOS Varnsdorf?

Ing. Rýdl: Založení firemní střední školy byla otázka dalšího rozvoje firmy. Během pěti až deseti let bychom neměli s kým pracovat. Všichni skloňují pojem know-how, ale co se pod ním skutečně skrývá? Není to jen konstrukce vynikajícího obráběcího stroje, ale následně musí přijít někdo, kdo stroj sestaví, seřídí a předá zákazníkovi. V tom je skryta největší část našich znalostí, které získávají praxí ruce studentů a absolventů naší střední školy. To neudělají konstruktéři, mistři, manažeři, a už vůbec ne ředitel. Šikovní mladí muži, kteří mají praxi, práce je baví, jsou progresivní – to je základní know-how, bez kterého nemůže zdravá firma fungovat.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Vydání #7,8
Seriál
Související články
Reference Made in CZ, část 3: Hopax

Společnost TOS Varnsdorf patří mezi tradiční výrobce obráběcích strojů se specializací na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů a obráběcích center. Spolehlivost strojů, jejich výkonnost a technické řešení v sobě nese po generace budované know-how již téměř 120 let. Postupně vám v MM Průmyslovém spektru představujeme partnerství, které mezi tímto výrobcem a jeho tuzemskými zákazníky vzniká a nadále se upevňuje. Dnes se podíváme do Červenky u Litovle, kde sídlí společnost Hopax.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Správný člověk na správné místo

„V čem někdo vidí zvláštnost, já vidím unikátnost a uplatnitelnost pro danou pozici. To, co člověka diskvalifikuje v jedné firmě, tak ho naopak kvalifikuje v druhé,“ říká jeden ze zakladatelů a průkopníků českého headhuntingu Jan Bubeník, se kterým jsme si povídali o tom, proč je důležitější diverzifikovat lidské zdroje než výrobu, jak se připravit na nástupnictví v rodinné firmě, jaký typ manažera je pro firmu nejefektivnější a jakou dnes mají majitelé společností přijmout personální strategii, aby posbírali ty nejlepší lidi, kteří by hrdě nosili jejich dres.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit