Témata
Reklama

Tradice obráběcích strojů pokračuje

Je to téměř rok, co se jihočeský Kovosvit MAS dostal do vážných, až existenčních problémů. V září 2016 pak změnil majitele, firmu koupila společnost Industry Innovations , resp. Czechoslovak Group. V jaké kondici se nachází, na jaký segment výroby cílí a jaká je jeho nová obchodní strategie, na to jsme se zeptali současného generálního ředitele Kovosvitu MAS, a. s., Ing. Libora Kuchaře.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: V čele společnosti jste stál v letech 2006 až 2011. Uběhlo více než šest let a letos v lednu jste se vrátil na pozici generálního ředitele. V jakém stavu jste Kovosvit našel?

Ing. Kuchař: Kovosvitu se podařilo přes finanční potíže, především v roce 2016, zachovat know-how v podobě zaměstnanců. Jsou zde odborníci, kteří umějí vyvinout dobrý obráběcí stroj a jeho výrobu znají do detailů. Dalším pozitivním prvkem byla investice do strojního vybavení. Konkrétně se jednalo o nové portálové centrum.

Co se týká věcí, které mne nemile překvapily, tak to byla vysoká zadluženost. Za loňský rok byla ztráta více než 600 milionů korun. To se samozřejmě promítlo do celkového financování firmy.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Libor Kuchař působil na pozici generálního ředitele Kovosvit MAS pět let od roku 2006 do 2011. Firmu provedl krizí a následně z důvodu názorových rozchodů s tehdejším majitelem Františkem Komárkem z firmy odešel. Na sklonku loňského roku dostává nabídku nového majitele Jaroslava Strnada, kterou přijímá a stává se generálním ředitelem firmy.

MM: Kovosvit byl vždy známý silnou vývojovou základnou. Došlo v této oblasti se změnou majitele k nějakému zásadnímu posunu? Bude se kovosvitská konstrukce dále orientovat, na vývoj high-tech technologií, jak tomu bylo doposud, nebo budou převažovat inovace v oblasti jednodušších, tříosých obráběcích strojů?

Ing. Kuchař: Co se týká výrobního sortimentu, tak Kovosvit bude i nadále vyrábět obráběcí stroje. Nemáme žádný jiný úmysl. Základní strategií a byznysem byla, je a bude výroba obráběcích strojů a tvorba technologií, které s tím souvisejí.

Dále budeme stavět na více než 75leté tradici a zázemí, které zde budovalo několik generací. Kovosvit vyrábí dva typy produktů a dovolím si říct, že 90 procent z nich jde do českých nástrojáren a strojírenských podniků. V tom chceme určitě pokračovat. Je to sortiment, který tvoří naše největší ekonomické přínosy, a na něm budeme dále stavět.

Zhruba před deseti lety se v Kovosvitu začal realizovat projekt pětiosých obráběcích center. V roce 2006 zde bylo vyvinuto první pětiosé obráběcí centrum typu MCU 630 nebo Multicut 500. Tyto výrobkové řady Kovosvit stále rozvíjí. V letošním roce dáme na trh další část řady pětiosého obrábění MCU 450, čímž doplníme stávající MCU 630, MCU 1100 a další typy těchto strojů. To znamená, že budeme mít ucelenou řadu pětiosých strojů vertikálního obrábění. Chceme pracovat zejména na jejich spolehlivosti, servisu a technologické podpoře. Tyto stroje považujeme za stabilní výrobní portfolio. Máme s jejich výrobou velké a letité zkušenosti a v tomto segmentu jsme opravdu dobří.

Co se týká multifunkčních strojů Multicut, tak tento sortiment je dnes reprezentován dvěma typy strojů – řadami 500 a 630. Zde máme vyrobeny desítky kusů od každého typu a pracujeme zejména na jejich spolehlivosti, technologické variabilitě a doplňujeme další technologické možnosti. Nyní však tuto produktovou řadu nerozšiřujeme, jelikož jsme se soustředili na rozvoj strojů MCU a také soustružnického programu. Nicméně v budoucnosti, v horizontu let 2019 až 2020, plánujeme vrátit se k tomuto projektu a dále rozvíjet řadu těchto multifunkčních strojů.

Nechceme žádné technologické výstřelky, které by nenesly tradiční kovosvitskou spolehlivost a stabilitu. Jako příklad vynikajících referencí mohu uvést řadu soustružnických strojů SPT 32 a SPT 16, u kterých úspěšně provádíme generální opravy, i když jsou to produkty ze 70. nebo 80. let minulého století. Dodnes nás zákazníci žádají, abychom jim tyto stroje repasovali, protože pro jejich vysokou spolehlivost si jich váží a chtějí na nich pracovat dál. My tento základní sortiment budeme držet, rozvíjet a pracovat na jejich technologické a servisní podpoře.

Počátky vzniku společnosti Kovosvit MAS se datují k červnu 1939, kdy byla zahájena výstavba Baťových závodů v Sezimově Ústí. Téměř o půl roku později, v prosinci roku 1939 začala výroba prvních obráběcích strojů. Přibližně v této době také vzniklo logo - značka MAS, což tehdy znamenalo Moravské a Slovenské strojírny.

MM: Na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2016 v Brně jste představili vývoj hybridního CNC obráběcího stroje, který jste slíbili uvést na trh v tomto roce. V jaké fázi se projekt nachází? Kolik těchto strojů plánujete letos vyrobit a jaká bude jeho roční produkce v následujících letech?

Ing. Kuchař: Tato hybridní aditivní technologie je zcela nový koncepčně a generačně odlišný typ produktu, který bych přirovnal k 3D tisku kovem a obrábění v pěti osách. Je to opravdu unikátní technologie, na které spolupracujeme s výzkumným centrem RCMT při ČVUT v Praze. V současné době tuto technologii uvádíme do života. Máme rozestavěny dva prototypy. Jeden z nich je ve fázi technologických zkoušek a my již na něm spolupracujeme s konkrétním zákazníkem. V tomto okamžiku je to pouze otázka softwarové podpory. Samozřejmě se jedná o stroj, který je patentován. Co se týká prodeje, tak to jistě nebude letos. Není to z důvodu, že by stroj neexistoval. Nejdříve si však chceme ověřit všechny jeho technologické možnosti. Nechceme zákazníkovi nabízet něco syrového. V tomto roce budeme oba prototypy precizovat, především software, programování a technologie. Komerční uvedení na trh předpokládám v roce 2018. Stroj jsme kompletně představili na zákaznických dnech začátkem dubna a dále bude součástí naší expozice na brněnském MSV. Co se týká ceny, máme předběžné kalkulace. Budeme se pohybovat řádově v rozmezí 10 až 15 milionů korun. Především bude záležet na technické konfiguraci stroje, konkrétně na specifikaci a technologickém zadání zákazníka. Na požadavky odběratelů jsme připraveni. Už dnes máme vyrobeny vzorky určitých možností.

MM: Na začátku roku jste uvedl, že Kovosvit plánuje v letošním roce vyrobit 360 strojů. V jakém objemu budou high-tech a v jakém standardní obráběcí centra? Připravujete v těchto segmentech mimo výše jmenované hybrid manufacturing technologie nějaké další inovace? První čtvrtletí je za námi, na jakých počtech jste ve výrobě?

Ing. Kuchař: Za první čtvrtletí letošního roku jsme cca na 25 procentech onoho plánu 360 strojů, takže se nám daří plnit. Co se týká high-tech strojů, tak ve výrobním plánu máme řádově 10 až 15 kusů, kdy jednotlivý stroj vyrábíme podle zadání zákazníka.

Znovu opakuji, že pro nás je primární úkol, aby každý stroj, který Kovosvit MAS opustí, byl zákaznicky spolehlivý. Zásadní pro nás je spolehlivost stroje a schopnost technologické a servisní podpory.

MM: Kovosvitská slévárna je zde od roku 1939, kdy Tomáš Baťa firmu zakládal. Každý strojař ví, že držet slévárnu je velmi drahá a ne zrovna jednoduchá záležitost. Jaké jsou vaše plány s tímto segmentem výroby, především v oblasti exportu?

Ing. Kuchař: Slévárna je nedílnou součástí výrobního cyklu. Je jednou z našich velkých výhod, jak příznivě reagovat na poptávku těžkých odlitků. Pro naše konkurenty není výhodou, když nakupují v Číně nebo v jiných asijských zemích. Tím, že vlastníme slévárnu, máme velkou přednost. Naše reakční doba je daleko kratší, protože si umíme vyrobit, co potřebujeme. My máme odlitek v relativně velmi krátké době, v řádech několika dnů. Když si ho budu objednávat od jiných dodavatelů, tak je to v řádu měsíců.

V současné době není žádný plán slévárnu rušit nebo její výrobu eliminovat. Máte však pravdu, není to jednoduchý provoz. Samozřejmě se potýkáme s problémy. Především je to nedostatek kvalifikované pracovní síly, která na trhu není, nebo ekologie, do které budeme investovat velké finanční prostředky. Provoz slévárny chceme do budoucna zefektivnit i tím, že bude ekonomicky samostatná. Bude mít právní subjektivitu tak, abychom zprůhlednili její řízení a financování. Kovosvitská slévárna dlouhodobě prosperuje a 80 procent produkce vyváží. Z těch 80 procent je to export pro externí zákazníky. Základními odběrateli jsou náročné trhy Německa a Anglie, tam jsou největší odběratelé.

MM: Export do Ruské federace v minulosti činil cca 40 procent. V ruském Azově se budovala výrobní dceřiná společnost MTE Kovosvit MAS. Jaká je aktuální situace? Funguje tento projekt dále?

Ing. Kuchař: Musím to uvést na pravou míru. Kovosvit v této společnosti vždy vlastnil a vlastní 16 procent. Nikdy nebyl stoprocentním majoritním vlastníkem. My zde nemáme žádnou manažerskou kontrolu. V současné době s touto firmou neběží otevřené obchodní případy.

Z mého pohledu ruský trh byl a je nadále důležitý. Pokud mohu hovořit za období, kdy jsem v Kovosvitu působil, tak vývoz do Ruska činil zhruba 30 procent a byl vždy důležitou součástí exportu. Momentálně tam nemáme zakázky, ale s ruskými zákazníky stále pracujeme tak, abychom se tam mohli vrátit. Máme však jinou strategii, než zde byla prosazovaná v minulosti. Nechceme mít jen jednoho distributora, chceme více diverzifikovat do několika segmentů. Naši distributoři budou obsluhovat a servisovat různé segmenty na různých teritoriích ruského trhu.

Od roku 2011 začala společnost masivně investovat do výroby, inovativních technologií, rekonstrukce výrobních prostor, včetně administrativních. Od tohoto roku v průměru ročně proinvestuje téměř 220 miliónů korun. Výroba je soustředěna z 20 % na multifunkční a pětiosé stroje (hi-tech), 80 % tvoří standardní CNC obráběcí centra a soustruhy.

MM: Co se týká exportu – k jakému zákazníkovi bude letošní avizovaná výroba směřovat, koho plánujete oslovit, nebo máte již konkrétní realizované zakázky?

Ing. Kuchař:
Především musím říct, že Kovosvit na současném plně otevřeném konkurenčním trhu vyrábí dobré a kvalitní výrobky. Stejně jako každý produkt, tak i naše obráběcí stroje mají své atributy, jako je cena, servisní podpora a lokalita, ve které se prodává. My musíme udělat takový marketingový mix, abychom vždy na konkrétním trhu uspěli a abychom byli konkurenceschopní. A není to vždy jen o ceně. Naší obchodní strategií, kterou již v minulosti Kovosvit prosazoval, je český a slovenský trh. Jsme významným středoevropským výrobcem obráběcích strojů, kdy náš obrat, který v letošním roce plánujeme zhruba 1,5 miliardy, je daleko od gigantu typu DMG Mori, kde se pohybujeme v jiných řádech. Kovosvit není globální hráč a z toho musíme vycházet. My musíme prodat perfektní produkt s perfektní podporou. K tomu, abychom mohli tyto atributy ekonomicky naplnit, si musíme vybrat konkrétní cílová teritoria. A to je z mého pohledu Česká a Slovenská republika. Kde jinde, když ne doma a u našich nejbližších sousedů, včetně Ruska, kde máme tradici dobrého jména a vybudované zázemí. V Polsku máme dceřinou společnost a dobře známe tamní výrobní prostředí. Tradičně jsme byli přítomni v Německu. Nyní se zde snažíme prosadit s novými produkty. Holandsko, Španělsko, Portugalsko a Itálie – to jsou další destinace, ke kterým měl Kovosvit vždy blízko a vždy se nám tam dařilo prodávat.

Co se týká asijských trhů, zde se můžeme prosadit s určitým typem produktů, zejména pak se sofistikovanými typy strojů. Pečlivě však musíme vážit, jakému zákazníkovi a jakou technologii nabídneme. Prodat stroj je jedna věc, druhá je být schopen dodávat náhradní díly a mít dobře zvládnutou technologickou podporu. Zabezpečit logistiku je finančně náročné. Přesto se každý den setkávám s různými nápady: pojďme prodávat do Ameriky, do Číny nebo Japonska. Ty trhy jsou tisícinásobně větší, než je Česká republika. Každý ví, že největším trhem je Čína, následována Spojenými státy, Japonskem a Německem. Já se musím hodně zamýšlet nad tím, proč bych měl jít prodávat do Japonska, když můžu prodat v Německu, které je kulturně i geograficky blíž a naše stroje tam mají vybudované určité zázemí a dobré jméno.

V posledních letech byl výrobní proces odlitků a modelových zařízení s kovosvitské slévárně kompletně modernizován. Do provozu byla uvedena nová automatická formovací linka a následně zařízení pro regeneraci slévárenských pískových směsí. Slévárna investuje každoročně do nových technologií tak, aby byla schopna pružně reagovat na požadavky svých zákazníků. Poslední velkou investiční akcí byla stavba nové středofrekvenční tavírny.

MM: Takže změna strategie. Zásadním trhem pro Kovosvit je návrat do Čech a do centrální Evropy?

Ing. Kuchař: V plánování obchodní strategie se snažím pro Kovosvit najít na trhu konkurenční výhodu. Tu vidím jednoznačně v Čechách. My jsme český výrobce pro českého odběratele. Kovosvit je lokální výrobce, který chce primárně zásobovat českého zákazníka. Pokud se ohlédnu do minulosti, tak jsme vždy byli úspěšní s takovou strategií, kdy 50 procent prodeje tvořila Česká a Slovenská republika. Pro Kovosvit byl tuzemský trh tím základním a tímto směrem také půjdeme. V tomto duchu si kladu jednoduchou otázku. Pokud bych ztratil pozici doma, tak proč bych se měl prosadit jinde ve světě? Světový trh pro nás není kapacitně zvládnutelný tak, aby od nás koupil 360 strojů ročně. To je nesmysl. Nechci sázet stroje po celém světě, jen když mi zrovna někdo zavolá. Nebudu za každou cenu bojovat proti asijským prodejcům v Číně. Pokud stroj zákazníkovi prodám, tak chci, aby to nebyl výkřik do tmy, protože dříve nebo později se nám to vymstí, především pak v oblasti nákladů. V této souvislosti mi dovolte analogii. V Čechách si v současné době také nekoupíte americký Chevrolet, který zde měl ještě nedávno filiálku. Nevyplatilo se jim to. V posledních letech to bylo i pro Američany dost nákladné. Prodávali jen necelé tři tisícovky vozů a být v žebříčku značek někde uprostřed druhé desítky, to pro ně jistě nebylo ekonomicky výhodné.

Vlajkové lodě v současné produkci Kovosvitu. Pětiosé vertikální centrum MCU 1100, soustružnicko-frézovací multifunkční centrum Multicut a aktuální novinka – hybridní obráběcí stroj WeldPrint 5AX, který se začne prodávat v příštím roce.

MM: V prvním čtvrtletí jste realizovali zakázku za cca 25 milionů do Indie. Co je to za projekt?

Ing. Kuchař: V Indii máme dlouhodobý projekt v hodnotě 40 milionů korun, na kterém spolupracujeme s firmou Strojimport. Jedná se o dva kusy strojů typu Multicut, které jsou připraveny k předání zákazníkovi. Je to projekt, který se týká vysoce náročného segmentu trhu. Naše stroje jsou určeny pro letecký průmysl. Díky tomu se v Indii slibně rozvíjí spolupráce s dalšími zákazníky. Tento projekt je z hlediska obslužnosti tak vzdálené destinace zásadní. Zároveň si ověříme, jaký typ strojů tento trh potřebuje.

MM: Při vašem příchodu do Kovosvitu jste zmrazil projekt zaměřený na inovativní technologie pro malé vodní elektrárny? Z jakého důvodu?

Ing. Kuchař: Po mém nástupu do funkce jsem pečlivě projekt Kovosvit MAS hydro prostudoval a zvážil jeho další možné pokračování. Z hlediska priorit naší společnosti nemá tento projekt přednost a podporu. V tuto chvíli má Kovosvit omezené zdroje nejen finanční, ale i kapacitní, a to z pohledu jak technického, tak i personálního. Já jsem soustředil veškeré kapacity na rozvoj hybridní aditivní technologie a multifunkčních obráběcích center. Z hlediska MAS hydro jde o dlouhodobé projekty, na kterých se pracuje v řádech několika let a  v řádech několika let se také musejí financovat.

MM: Na začátku tohoto roku jste se vyjádřil, že Kovosvit bude i nadále na počtech 600 zaměstnanců a že neplánuje hromadné propouštění nebo razantní změny, spíše změnu struktury zaměstnanců. O jaké změny půjde?

Ing. Kuchař: V tuto chvíli neplánujeme žádné hromadné propouštění. Přesto počítám s určitými redukcemi. Já jsem byl vždy zastáncem snížení počtu zaměstnanců v administrativní oblasti a dlouhodobě na to cílím. Chci, aby administrativní procesy byly transparentnější a co nejštíhlejší. Musíme větší část zautomatizovat a zjednodušit. Mojí prioritou je posílení technicko-výrobní složky. Bohužel, tak jako řada jiných českých firem, se i my potýkáme s nedostatkem technických profesí. Jedná se o obráběče kovů, brusiče na slévárně a konstruktéry. Takže tam musíme upřít naše síly.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.

Kovosvit MAS, a. s., je společnost se 78letou tradicí ve výrobě obráběcích strojů. Byla založena roku 1939 Tomášem Baťou. Od roku 2016 vlastní Kovosvit MAS prostřednictvím společnosti Industry Inovations český průmyslník Jaroslav Strnad. V současné chvíli má společnost dvě prodejní střediska, a to v České republice a v Polsku. Firma je tradičně velmi silná na domácím trhu a disponuje prodejní sítí v 19 zemích po celém světě. Tým se skládá z více než 600 zaměstnanců. Nedílnou součástí Kovosvitu MAS je také slévárna, která svou roční kapacitou 12 000 tun šedé a tvárné litiny výrazně přispívá k obratu celé společnosti. Ten je pro letošní rok plánován na úrovni 1,5 mld. Kč.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Vydání #5
Seriál
Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

ČR: Výrobní základna východní Evropy

V rámci konání Dnů Citizen ve společnosti CNC Invest, ze kterých jsme vám přinesli v květnovém MM Průmyslovém spektru reportáž (viz www.mmspektrum.com/160537), navštívil Českou republiku obchodní ředitel Citizen Europe Takashi Nakamura, kterého jsme při této příležitosti požádali o rozhovor.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Obráběcí centra pro rotační obrobky na EMO 2017

V našem poohlédnutí za přelomovým okamžikem letošní veletržní sezony v oblasti výrobních strojů se zaměříme na zajímavé exponáty z oblasti technologie obrábění rotačních dílů. Obráběcí centra pro tyto obrobky byla umístěna hlavně v hale 13, dále pak 12, 14, 26, 27 a 27. Ve východních halách 4 až 7 byly k nalezení firmy, které tyto stroje svými produkty nějakým způsobem více či méně doplňují.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit