Témata
Reklama

Loňské rekordní výsledky českého průmyslu obráběcích strojů

Při příležitosti nadcházejících veletrhů MSV a IMT v Brně jsme se zeptali ředitele Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřicha Paclíka, jak vnímá současnou společenskou krizi v Evropě, geopolitické změny a jejich dopady na světové hospodářství, jak si v této nelehké době stojí české strojírenství a jaký vidí další vývoj v tomto důležitém segmentu našeho hospodářství.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: V lednu 2016 se v tomto odvětví, podle Studie českého strojírenství, předpokládal nárůst o 2,7 procenta. Jsme více než v polovině roku, daří se plnit tyto prognózy?

Ing. Paclík: Pokud mám hovořit celkově za strojírenství, tak věřím, že tento záměr se podaří naplnit. Je to dáno především stabilní poptávkou v oblasti výroby motorových vozidel, která je stále vysoká a představuje nejsilnější složku českého strojírenství. Údaje jasně hovoří zejména o rekordní produkci a prodeji osobních aut. Na tuto oblast je pochopitelně navázána poptávka po strojírenských produktech. V ČR existuje velmi silná skupina subdodavatelů, kteří pro automobilový průmysl vyrábějí a dodávají komponenty. Tito subdodavatelé jsou také významnými zákazníky výrobců a dodavatelů strojírenských technologií. Takže prognóza nárůstu ve strojírenství okolo 3 % by měla být ke konci roku 2016 splněna. Obor obráběcích a tvářecích strojů dosáhl v roce 2015 patrně rekordních výsledků. Produkce narostla oproti roku 2014 o téměř 12 % na 627 mil. EUR a export o 7 % na 637 mil. EUR. V roce 2016 zatím očekáváme výsledky na úrovni minulého roku, je však možné, že loňské úrovně již dosaženo nebude.

MM: Jak si obecně stojí ve světě strojírenství, včetně strojírenských technologií a obráběcích strojů, a jaká je v tomto segmentu situace v ČR?

Ing. Paclík: Pro průběh světové produkce a spotřeby obráběcích a tvářecích strojů je typická cykličnost a značná proměnlivost. Například v roce 2008 dosáhla jejich výroba a spotřeba hodnoty cca 92 mld. USD a v roce 2009 pouze 60 mld. USD, což je propad o více než 30 %. Poslední absolutní rekord je z roku 2012, kdy bylo celosvětově dosaženo hodnoty produkce a spotřeby ve výši 100 mld. USD. Od té doby dochází k poklesu zejména vlivem klesající spotřeby Číny. V roce 2016 se očekává úroveň cca 70 mld. USD. Je tedy patrné, že výrobci a dodavatelé musejí počítat se značnými výkyvy poptávky a měli by proto rozložit své prodejní aktivity na více trhů.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Oldřich Paclík, CSc., ředitel Svazu strojírenské technologieNarodil se v roce 1954 v Pelhřimově, kde také absolvoval Střední průmyslovou školu strojní. V letech 1973–1978 studoval na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze se specializací na aplikovanou mechaniku. Na téže fakultě pak v roce 1989 po dokončení vědecké aspirantury obhájil kandidátskou práci v oboru výrobní stroje a zařízení. Největší část své pracovní kariéry strávil ve společnosti Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, a to postupně na pozicích vedoucího konstrukce, technického ředitele, obchodního ředitele, manažera marketingu a vedoucího investičních projektů. Kratší dobu pracoval rovněž ve společnosti TOS Čelákovice a ve firmě Bluetech se sídlem v Pacově. Od roku 2014 zastává pozici ředitele SST. Je ženatý a má dvě dcery.

Typickými obory, kterým se dnes všeobecně daří, je automobilový, letecký a zbrojní průmysl. S tím souvisí i postavení výrobců obráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a komponentů. Dnes jsou, z hlediska objemu, nejvýznamnějšími producenty obráběcích strojů Čína, Japonsko a Německo. Pokud se budeme dívat jen do Evropy, tak je to Německo, Itálie a Švýcarsko. Je zajímavé, že Švýcaři investují do průmyslu a strojírenství největší objem prostředků a Švýcarsko je také na prvním místě z hlediska spotřeby a produkce na hlavu. Patří k leaderům především v přesných strojírenských technologiích. Klasický evropský trh mírně roste, možná spíše stagnuje a stejně na tom jsou i Spojené státy. Jak jsem již uvedl, asijský trh v důsledku situace v Číně klesá, objemem je však stále největší na světě. Česká republika generuje přibližně 1 % světové produkce obráběcích a tvářecích strojů. Ve světě si dlouhodobě držíme 15. místo, což je celkem úspěch. V rámci Evropy je to pak 9. místo v tomto žebříčku.

Hlavním cílem českých firem by mělo být dlouhodobé udržení, respektive posílení tržních podílů na hlavních trzích, což souvisí s udržitelným růstem konkurenceschopnosti, inovacemi produktů a služeb a celkové profesionality pracovních týmů. Pro typického českého výrobce jsou klíčovými trhy Evropa, Rusko, Čína a některé státy Severní a Jižní Ameriky, i když Amerika představuje zatím stále spíše okrajovou exportní destinaci. Pokud budeme vycházet ze statistik exportu za rok 2015, pak je na prvním místě Německo, následované Ruskem a Čínou. V poslední době se také daří vývozu do Polska. Velmi podstatný je i domácí trh v návaznosti především na již zmiňovaný automobilový průmysl.

MM: Mění geopolitické změny, jako byl například brexit, situace ve Francii nebo Turecku, český strojírenský export a import, potažmo vývoz obráběcích technologií? Například struktura vzájemného obchodu mezi Velkou Británií a ČR ukazuje, že obchodní výměna je koncentrovaná do několika málo sektorů, kde strojírenství je mezi prvními jak v exportu, tak v importu. Obchodní výměna se od roku 2010 neustále zvyšuje a aktuální čísla exportu za rok 2016 ukazují výborné výsledky právě s VB, která se dostala na třetí pozici, dokonce před Polsko. Jsou negativní prognózy mediální bublinou, nebo to bude mít na české, potažmo evropské strojírenství nějaký dopad?

Ing. Paclík: Co se týká Velké Británie, tak zatím žádné negativní signály nezaznamenáváme. Celkový vývoz českých obráběcích strojů (OS) za rok 2015 dosáhl objemu 17,5 mld. Kč a z toho export do VB byl 168 milionů Kč, což je cca 1 % našeho celkového exportu. V importu je to 1,4 %. Obchodní výměna v oboru obráběcích strojů s VB je relativně malá. Myslím, že brexit by neměl mít zásadní dopad na obchodní vztahy s VB. V odvětví strojírenských technologií to bude obdoba vztahů tak, jak fungují například s Norskem nebo se Švýcarskem. Pokud by došlo k dlouhodobému propadu kurzu libry, pak to ovšem může mít vliv i na náš trh a export. V Anglii vyráběné obráběcí stroje (např. firmy Mazak) by mohly být o něco levnější, a naopak stroje importované z ostatních zemí do VB by podražily. To se však nebude týkat jen ČR, ale všech zemí.

Turecko je trochu jiná kapitola. O Turecko mají exportéři dlouhodobě velký zájem, ale konkrétně pro českého výrobce bylo a je velmi složité se na tamní trh dostat. Turecko má silný domácí průmysl obráběcích strojů. V produkci jsou na 7. místě na světě. V posledních letech se tam některým západním zemím podařily významné investice (Renault, Hyundai, Ford) a na ně navázaly své dodavatele obráběcích strojů. Turecko je i do budoucna velmi zajímavým trhem, například z hlediska zbrojních zakázek. Také Francie je pro české výrobce okrajovým trhem. Většinu své spotřeby OS (cca 1 mld. USD, což je asi dvojnásobek spotřeby ČR) pokrývá dovozem. Její domácí produkce klesá a v současné době je cca na úrovni ČR.

MM: V červenci tohoto roku to byly dva roky, co EU vyhlásila hospodářské sankce vůči Rusku a avizuje zachovat je do ledna 2017. Údaje ČSÚ ukazují meziroční pokles našeho vývozu do Ruska o 31 %. České vládě se podařilo právě před dvěma lety vyjednat výjimku z těchto sankcí na některé typy strojírenských technologií. Obchodní rada Ruské federace v ČR Sergej Stupar v červnu 2016 řekl pro deník E15, že v Rusku vstoupil v platnost nový zákon o průmyslové politice Ruska, který má zjednodušit přístup zahraničních investorů ke státním a komunálním zakázkám za těch podmínek, že 30 % svých nákladů na výrobu budou mít na území Ruské federace. Představuje to pro české firmy schůdné řešení?

Ing. Paclík: Všechny tyto jmenované kroky byly velmi důležité a přispěly k tomu, že pokles exportu byl pozvolnější, než kdybychom nedělali vůbec nic. Vedle sankcí se však postupně stal hlavním faktorem poklesu exportu nedostatek zdrojů pro financování v důsledku propadu cen ropy a strukturálních problémů ruské ekonomiky. Většina strojírenského dovozu do Ruska (mimo auta) jsou a byly zakázky státních podniků, ve kterých došlo k prudkému omezení finančních zdrojů, včetně omezení půjček ruským investorům na mezinárodních finančních trzích.

Na tuto situaci Rusko, mimo jiné, reagovalo schválením výše zmíněného zákona, který by měl podpořit domácí průmysl a omezit závislost na dovozech. To je poměrně složitá věc a já to vnímám jako běh na dlouhou trať. Na druhou stranu některým silným firmám, v čele například s firmou DMG Mori nebo českou Kovosvit MAS, v určitých průmyslových oblastech tento typ spolupráce pomohl. Už se to také projevilo ve statistikách, kdy již v roce 2015 začala produkce Ruska mírně růst. Dochází k navýšení ruské domácí produkce, přestože vstup zahraničních firem zatím není takový, jak se očekávalo. Neexistuje například jednoznačný způsob posuzování podílu domácích komponent na strojích. Určitá pozitiva pro české firmy však vidím v tom, že jsme pro Rusko stále významným dovozcem obráběcích strojů, což se potvrdilo při jednáních s ruskými partnery na letošním strojírenském veletrhu Metalloobrabotka. Ruská strana si je dobře vědoma toho, že v tomto poměrně sofistikovaném oboru není možné zavést domácí výrobu v blízkém horizontu. Je to otázka i dostatečného množství kvalifikované pracovní síly. Ne všechny stroje se dají v místních podmínkách rychle a kvalitně vyrábět. V současné době je hlavním exportérem obráběcích strojů do Ruské federace Německo. České firmy v minulém roce vyvezly stroje v objemu, který představoval asi 12 % exportu, což znamená 30 % pokles oproti r. 2014. Několikrát jsem opakoval, že odejít z ruského trhu by bylo velkou chybou. Naše firmy se na letošní Metalloobrabotce ukázaly ve velmi dobrém světle a ruská strana má stále o české produkty velký zájem. Musíme být trpěliví a doufat, že se situace uvolní a na ruském trhu nastane opět oživení.

Graf: Vývoj vývozu, dovozu, produkce a spotřeby obráběcích a tvářecích strojů v ČR za období 2004–2015 v mil. Kč.
Pro zvětšení klikněte na obrázek

MM: Jaké jsou nejnovější technologické trendy v oblasti obráběcích strojů? Kdo v těžké světové konkurenci na trhu uspěje a s čím?

Ing. Paclík: Trvalým trendem je tlak na produktivitu, přesnost a kvalitu obráběcích strojů. Roste výkonnost řezných nástrojů a stroje musejí svými parametry umožnit jejich efektivní využití. Roste podíl multifunkčních a víceosých strojů, které na jedno upnutí umožňují kompletní obrobení. Nejnovějším trendem je aplikace aditivních technologií na obráběcích, zejména multifunkčních strojích (např. navařování speciálních materiálů a následné obrábění). Dalšími trendy je zvyšování komfortu obsluhy, virtuální obrábění, růst využití automatizace a robotizace. Je zde tendence procesy zkrátit, případně z nich zcela odstranit lidský faktor. V této souvislosti se také hovoří o Průmyslu 4.0, o novém fenoménu, který si podle mého názoru vytvořil německý průmysl pro zvýraznění světové úrovně, které dosáhl, a klíčové role strojírenství v domácí ekonomice. Německá ekonomika je silně závislá na strojírenském průmyslu, a tudíž intenzivně hledá marketingové nástroje k tomu, aby tuto svou hegemonii ještě více podpořila. Z technického hlediska se o žádnou revoluci nejedná. Je to stále intenzivnější využití již známých technických řešení, senzoriky, digitalizace a informatiky za účelem dalšího zvyšování efektivity a produktivity.

MM: Mají české firmy dobrou a dostatečnou vývojovou základnu? V současné době se neustále hovoří o nedostatku technicky vzdělaných lidí. Má to nějaký dopad na rozvoj českých strojírenských firem?

Ing. Paclík: V dnešním otevřeném světě je pro talentovaného konstruktéra nebo programátora mnoho příležitostí. Mezi nejlákavější z nich jistě patří blízké Německo, kde úroveň strojírenských firem je velmi vysoká a finanční motivace ohromná. Je známo, že celá řada českých technických vysokých škol a univerzit je na vysoké úrovni. Problém však vidím v tom, že školství je nastaveno tak, že kvalita je na druhém místě – až za řešením ekonomických potřeb škol. Úroveň vysokého školství je nicméně pro rozvoj konkurenceschopnosti firem klíčová. České firmy mají řadu kvalitních odborníků, kteří mohou spolupracovat také s několika výzkumnými pracovišti současně. Je důležité, aby zde byla základna pro další firmy, které si nemohou dovolit vlastní vývojové kapacity. Všechny společnosti a jejich vývojáři nemohou sami zvládnout nejnovější technologické trendy. Také proto je tady Svaz strojírenské technologie, aby pomohl hledat cesty ke spolupráci.

MM: Evergreenem je technické střední a učňovské školství. Spolupracuje SST s příslušnými institucemi a zaznamenává nějaký posun? Jaká vidíte východiska právě z nedostatku pracovníků dělnických profesí a absolventů, kteří by mohli nastoupit ve firmách do pozic tzv. středního managementu?

Ing. Paclík: Je to bohužel dlouhodobý a stále nedořešený problém. Průmysl je na školství závislý a pro další ekonomický rozvoj je propracovaný vzdělávací proces klíčový. Jsem přesvědčen, že pro každou firmu je zásadní mít dostatek nejen např. konstruktérů, ale i tzv. fachmanů. Je to jednoduché. Čím je obor automatizovanější, což v oblasti výroby obráběcích strojů není úplně možné, tím musí mít firma víc zkušených a dostatečně flexibilních lidí. Obráběcí stroj musejí stavět pracovníci, kteří mají dostatek znalostí, ale i zkušeností a jsou odborníky v pravém slova smyslu. Těchto lidí bohužel citelně ubývá. Například montážní dělníci nebo obráběči jsou pro mnoho firmem úzký profil. Velký problém také je, že si řada firem nedokáže tyto lidi udržet. Pokud se jí to přece podaří, tak není schopna vychovat další generaci. Myslím, že tuto roli nemůže zcela převzít stát. Bohužel se tak stalo v devadesátých letech. Firmy byly ve špatné ekonomické situaci, nemohly si dovolit mít vlastní učňovská střediska, která byla tudíž později převedena pod stát, a tak začal proces degradace se známými důsledky. Současné školy nemají dostatečnou motivaci a vybavení, aby mládež připravily na úroveň odpovídající požadavkům moderní výroby. Fachmany je nutno vychovávat v přímém kontaktu s výrobou. Lidé, kteří dělají rukama, musejí mít ovšem také hluboké teoretické znalosti z oboru. Dnes si málokterá firma střední velikosti může učňovské středisko dovolit a pak dále garantovat nabídku zaměstnání pro vyučence. Například v Německu a Rakousku funguje duální systém již dlouhá léta. Pro současné české poměry vidím řešení v daleko užším semknutí škol s firmami. Napadá mě například Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí, kterému se to celkem dobře daří ve spolupráci se společností Kovosvit MAS. Rovněž TOS Varnsdorf se nakonec rozhodl jít cestou vlastní střední školy a od školního roku 2016/2017 zahajuje výuku.

MM: V červnu 2014 jste nastupoval do funkce ředitele SST a jako jeden z hlavních úkolů jste si dal zlepšení vzájemné interní komunikace podniků uvnitř svazu. Podařilo se vám to? Jaká je současná situace?

Ing. Paclík: Prioritami, na které jsem se po nástupu do funkce zaměřil, byly problémové aktivity SST – ekonomická situace svazu a interní komunikace mezi členskými subjekty. Stejně jako v podnikání, tak i v SST všechno začíná a končí ekonomikou. Mým prvořadým úkolem bylo nastavit procesy tak, abychom činnost svazu finančně zvládli. Myslím, že se situace výrazně zlepšila. SST je transparentnější, snažíme se co nejvíce komunikovat s našimi členy a pomáhat jim při řešení jejich problémů. Pravidelně komunikujeme s představenstvem svazu i s jednotlivými členy. Proaktivní komunikace a osobní kontakt s firmami je pro mě velmi důležitý. Naše vazba s nimi je mnohem těsnější, než je tomu u jiných velkých komor nebo profesních svazů. Je to dáno mimo jiné tím, že jsme oborově zaměřený svaz. SST má v současné době 48 členů a dále se rozrůstá. V minulém roce se nám podařilo získat za členy čtyři nové firmy. Chceme pomáhat především v marketingových aktivitách a myslím, že se to daří – máme už konkrétní výsledky. Například na loňské Metalloobrabotce se podařilo vyjednat nákup výstavní plochy pro naše firmy napřímo bez prostředníka, což je užitečné jak pro naše firmy, tak i pro Svaz. V září se v Chicagu koná výstava IMTS, jedna z nejvýznamnějších světových výstavních akcí v oboru strojírenství. Svazovým firmám, které chtějí výstavu navštívit, ale nebudou na ní mít vlastní stánek, poskytne SST prostory svého stánku pro jejich schůzky a jednání. Pokud mám zmínit také to, co se zatím moc nedaří, tak v současnosti vidím jako velký problém získání nových spolupracovníků přímo na SST.

MM: Jak spolupracuje SST s agenturami CzechTrade, CzechInvest a dalšími státními organizacemi na podporu podnikání? Jakou podporu ze strany vlády mají strojírenské firmy? Jaký je váš názor na ekonomickou diplomacii?

Ing. Paclík: Z oblasti státní správy nejvíce spolupracujeme s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jedná se například o výběr realizátorů oficiálních výstav s podporou státu, společný stánek na Mezinárodním strojírenském veletrhu a společnou tiskovou konferenci v Brně, slavnostní vyhodnocení soutěže programátorů a další akce. Velmi si vážíme pozornosti, kterou pan ministr Jan Mládek věnuje našemu svazu a jeho členům. Spolupracujeme i s výše zmíněnými vládními agenturami. K ekonomické diplomacii: Záleží především na oboru a trzích, na nichž se chce firma ve spolupráci s těmito agenturami etablovat. Např. CzechTrade má poměrně hustou síť kanceláří v mnoha zemích a většinou fundované zástupce, kteří dobře znají místní prostředí. České firmy stále hledají další trhy a vhodnou formu propagace svých výrobků. Jiný přístup vyžaduje propagace spotřebního zboží, se kterým má zkušenosti každý. Propagovat obráběcí stroje však vyžaduje specifické znalosti trhu a průmyslu v konkrétní zemi. Je důležité využít politických kontaktů a šířit dobré jméno našeho průmyslu, který je známý již z doby Rakouska-Uherska a první republiky. Spolupráce s agenturami není jistě alfou a omegou marketingových aktivit svazových firem, ale většinou ji chápou pozitivně a snaží se ji využít.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně zdaru v pracovním i osobním životě.

Svaz strojírenské technologie je zájmové sdružení, které bylo založeno 22. června 1990. Na jeho počátku bylo 21 organizací z tehdejšího Československa zabývajících se výrobou, výzkumem nebo prodejem obráběcích a tvářecích strojů. V současné době svaz sdružuje 48 významných společností a organizací České republiky a Slovenska. V ČR pokrývají podniky sdružené ve Svazu více než 70 procent produkce obráběcích a tvářecích strojů. Velmi významná je také ostatní výroba v rámci podniků SST, jako jsou dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, dmychadla, motory, nářadí a nástroje, měřidla. Hlavní činností svazu je posilování image všech jeho členů a propagace jejich výrobního portfolia.

Zdroj SST

PhDr. Iva Ruskovská

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 160944
Datum: 07. 09. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Související články
TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Čínský gigant na českém a slovenském trhu

Pokud se mezi technickou veřejností hovoří o společnosti Shenyang Group, nezasvěceným tento název mnoho neříká. Uvedeme-li však SMTCL (Shenyang Machine Tool Co. Ltd), strojaři z oblasti technologie obrábění již vědí, o kom je řeč. Přitom sdružení SYMG, jehož je Shenyang Group součástí, v současné době patří mezi největšího výrobce obráběcích strojů na světě a v loňském roce překonal v obratu výroby dokonce všechny společnosti koncernu DMG Mori. SMTCL je pak jedna ze značek strojů, které toto sdružení vyrábí. Blíže jsme vám aktivity SYMG, které vévodí tzv. velké čínské pětce, představili na stránkách MM Průmyslového spektra v celé řadě reportáží z minulých ročníků pekingského veletrhu CIMT.

Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Přerod z evropského na globálního hráče

Způsob privatizace v devadesátých letech nebyl bohužel vhodně nastaven. Bezesporu stál za likvidací celé řady velkých firem, v případě cukrovarnického či chemického průmyslu byl viníkem doslova zániku celých oborů, které u nás měly historické kořeny. Toto konstatování, až na kladenskou Poldovku či ČKD, naštěstí neplatí ve strojírenství. Zde se podařilo v celé řadě případech výrobu nejen udržet, ale následně ji dostat na světovou konkurenceschopnou úroveň. Pokud vlastníci firem mají pokračování ve svých rodinných příslušnících, potomcích, jedná se o učebnicový případ úspěšného podnikání.

Novodobí Baťové

Majitel Kovosvitu MAS Ing. Komárek poskytl MM Průmyslovému spektru exkluzivní rozhovor

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit