Témata
Reklama

Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Na přelomu roku jsme požádali o aktuální rozhovor generálního ředitele Ing. Pavla Seethalera a obchodního ředitele Ing. Aleše Herrmanna, M.Sc.

MM: V jaké kondici se nyní Škoda Machine Tool nachází? Jak hodnotíte rok 2015 po obchodní stránce, jaké zajímavé zakázky jste realizovali?

Ing. Seethaler: Firma má za sebou poměrně hektický rok, kdy se kompletně obměnilo vedení společnosti a odstartovaly radikální změny v klíčových procesech firmy. Měníme obchodní a produktovou strategii s větším a aktivnějším přiblížením se požadavkům trhu, posilujeme obchodní a realizační týmy, nastavujeme nové firemní standardy z pohledu dodávané kvality a servisu našim zákazníkům. Sportovní terminologií řečeno, jsme v první třetině rozehraného zápasu a každý, kdo něco řídil a budoval, ví, o čem mluvím.

Z pohledu nových projektů jsme podepsali modernizace strojů v Pákistánu, máme objednávky na dodávky nových strojů z tradičních teritorií, jakou jsou Čína a Rusko, a úspěšní jsme byli i v Evropě. Poměr exportu a tuzemských objednávek vyznívá jednoznačně ve prospěch exportu. Přibližně s 95 % jsme jednoznačně proexportně orientovaná firma.

Reklama
Reklama
„Máme za sebou poměrně hektický rok, kdy se kompletně obměnilo vedení společnosti a odstartovaly radikální změny v klíčových procesech firmy,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum generální ředitel Škoda Machine Tool Ing. Pavel Seethaler.

MM: Jaké je současné postavení vaší produkce ve světové konkurenci?

Ing. Herrmann: Značka Škoda je mezi těžkými obráběcími stroji ve světě pojem a stále jsme mezi elitou. Pozici jedničky jsme již ale bohužel ztratili, a to hlavně díky absenci proaktivní podpory zákazníka jak v oblasti technologie, tak ve vývoji společných řešení, které posouvají nejen zákazníka, ale i samotného výrobce kupředu. Rozhodli jsme se toto razantně změnit a přesunuli jsme špičkové odborníky konstrukce a aplikace do obchodního úseku tak, aby byli našim zákazníkům blíže a mohli rychleji reagovat na jejich požadavky. Čím dál více projektů se nedá realizovat a prodat bez řádné časové studie či takzvaného tooled up řešení. Nejen že tímto získáme více zákazníků, ale poznatky využijeme i pro vlastní výrobu k zefektivnění produkce a k vývoji nových nadčasových řešení tak, abychom nezaostávali za konkurencí. Když mluvím o konkurenci těžkých strojů, pak myslím převážně z Itálie a Německa.

„Musíme opět dokázat hrdě čelit výzvám budoucnosti, stavět na všem, co Škoda Machine Tool dokázala, a být lepší než naše konkurence.“ Obchodní ředitel Škoda Machine Tool Ing. Aleš Herrmann, M.Sc.

MM: Z obecného pohledu – jaké jsou výhledy do následujících pěti let? Kam směřuje vaše strategie?

Ing. Seethaler: Do pěti let chceme být lídrem trhu v oblasti velkých horizontek s průměrem vřetena nad 160 mm a mezi prvními třemi dodavateli velkých soustruhů s točným průměrem nad 1 500 mm. Nechceme být největší co do počtu prodaných strojů, nemáme ambice se přetahovat s konkurencí v miliardách obratu. Naší vizí je být i nadále stabilní společnost s rozšiřující se sítí stálých zákazníků a posilovat postavení strojů Škoda na trhu zlepšováním služeb a nadčasových technických řešení jak samotných strojů, tak i příslušenství. Značka Škoda je nejznámější českou značkou v zahraničí, táhne průmysl v ČR více než 150 let a my chceme, aby i v oblasti obráběcích strojů byla i nadále lídrem, od kterého se budou ostatní učit. Žádný výrobce obráběcích strojů nemá takový rodokmen jako Škoda Machine Tool a všichni, kdo se pohybují ve firmách s tradicí technicky vyspělých produktů, vědí, že know-how a dlouholeté zkušenosti se na trhu nenajdou, k nim je třeba dospět poznáním a tvrdou prací.

Největší řada univerzálního hrotového soustruhu Škoda SR 5 pro thajského zákazníka

MM: Na jaké sektory zákazníků cílíte?

Ing. Herrmann: Snažíme se koncentrovat na všechny obory, kde je poptávka po největších strojích top kvality. Vedle energetiky jsou to například stavební a těžební stroje. Konkrétně jsme se v posledních měsících díky zájmu ze strany zákazníků více zaměřili na větrné elektrárny, kde sledujeme rostoucí poptávku celosvětově. Často dostaneme požadavek na zhotovení studie, jejímž výstupem má být počet strojů, který je potřeba k výrobě například stovky setů 4MW větrníků. Věříme, že v době globalizace není tak důležité, na jaký trh cílíte, myslím tím regionálně, ale na jaký obor se zaměříte. Poptávky na stroje pro větrníky máme jak z Německa, tak z Číny, Brazílie nebo Turecka. Dalším sektorem, kde bychom chtěli situaci lépe zmapovat, jsou generální opravy a modernizace našich starších strojů. Byla by škoda nevyužít tohoto potenciálu. Nikdo na světě vám stroj nezmodernizuje lépe než samotný výrobce. A my máme ve světě již okolo 4 000 strojů.

Nejdokonalejší a technicky nejvyspělejší vyvrtávačky z dosavadní produkce Škody představují stroje řady HCW. Vedlejší obrázek ukazuje vizualizaci obrábění komponentů větrných elektráren.

MM: Jste známí jak svojí výrobou velkých horizontek a vyvrtávaček, tak i hrotových soustruhů. Jaká je budoucnost těchto strojů po konstrukční stránce? Jakým směrem se vyvíjejí požadavky zákazníků? Lze zde pozorovat poptávky po multifunkčních strojích i v této velikosti? Je to ekonomicky podložená úvaha?

Ing. Seethaler: Trend je jednoznačný a logický k vyšší univerzálnosti a vyšším parametrům strojů. Dnes, když si někdo pořizuje nový stroj, tak samozřejmě počítá návratnost. A nikdo nemá zakázky na 10 nebo 15 let, aby si mohl být jistý, že se mu investice vrátí. Multifunkce a vyšší parametry strojů zvyšují využitelnost strojů a snižují riziko, že stroj nebude mít práci a investice se tak zákazníkovi nevyplatí. V této oblasti ŠMT staví na historií ověřených atributech svých strojů, jako jsou spolehlivost, tuhost či vysoké parametry obrábění při dlouhodobém vícesměnném nebo nepřetržitém provozu. Máme reference na stroje, které běží v nepřetržitém provozu 10 a více let a s výjimkou obměny opotřebovatelných dílů jsou z pohledu dosahovaných přesností na stejných parametrech, s jakými si je zákazníci kupovali. To je naše přednost, na tom stavíme koncepci našich strojů. Nic nešidíme, dáváme do stroje kvalitní materiály, preciznost provedení a fortel předávaný z generace na generaci – toto nikdo jiný nemá. Nemyslím si, že by z pohledu budoucnosti byly horizontky ve výhledu 10 až 15 let nahrazeny jinými typy nebo jinými koncepcemi strojů. Komponenty, pro které se horizontky používají, jsou natolik různorodé, že vyžadují univerzální stroje, kterými horizontky bezesporu jsou. Jiný vývoj je u soustruhů, kde lze jednoznačně pozorovat trend zvyšování parametrů multifunkčních obráběcích center, která vytěsňují z trhu klasické soustruhy. I Škoda Machine Tool se snaží držet krok v této oblasti a uvede na trh nový multifunkční stroj.

Díky ocenění Red Dot Award technické veřejnosti dobře známý design horizontky FCW 150 z dílny designérského studia Martina Tvarůžka

MM: Uveďte, prosím, vybrané zajímavé aplikace z poslední doby u českých zákazníků.

Ing. Herrmann: Abych pravdu řekl, zajímavá řešení se nyní odehrávají spíše ve světě. Z Čech bych tedy vyzdvihl asi generální opravu horizontálního stroje W200G. Na stávající stroj byl v rámci modernizace instalován nový vřeteník HCW3-200NC. V rámci předávací technologie jsme představili nový způsob dílčího opracování rotoru pomocí polohovacího vřeteníku a opracování příruby spojky pomocí úhlové hlavy IFVW 103C. Mezi další zajímavé projekty patří například realizace soustruhu SR1-180/6m se zvýšenou přesností házení vřetena 0,005 mm, odsávání par a aerosolů, automatické dovažování brusného kotouče přímo na stroji. Další zajímavostí může být instalace stroje HCW3-200 se svislým pojezdem v ose Y devět metrů a samopojízdnou kabinou.

MM: Společnost Škoda Machine Tool měla historicky silnou pozici jak na ruském, tak především na čínském trhu, kam vyvezla na 350 strojů. Jak se v současné době vyvíjí vaše obchodní působení v těchto teritoriích s ohledem na celou řadu úskalí a problémů, které přinášejí?

Ing. Herrmann: Ano máte pravdu, Ruská federace i Čína byly a jsou jedny z našich nejdůležitějších mimoevropských exportních trhů. Mnoho českých výrobců strojního zařízení je na RF přímo závislých. My máme tu výhodu, že máme dlouholetou zkušenost s tím, jak v Rusku obchodovat. Škoda je v Rusku něco jako Rolls Royce mezi obráběcími stroji. K tomu nám v posledních letech velice pomohla i spolupráce s odborníky ve skupině Alta. Politická situace, uvalené sankce a vnitřní protekcionistická politika se však velice negativně odrazila na kurzu rublu a v kombinaci s pro nás neakceptovatelnými smluvními podmínkami se obchody v RF na jistou dobu zpomalily. Sice jsme schopni zahedgovat, ale při výrobě stroje mezi 9 až 12 měsíci, s dopravou a proclením v řádech týdnů a instalací v řádech několika měsíců, pak náklady na hedging (neboli pojištění před ztrátou, pozn. redakce) přesahují únosnou mez. Náklady na hedging u rublu na déle než rok totiž naskakují v řádech desítek procent.

Naproti tomu Čína je obrovský trh příležitostí, kde pokud se vypořádáte s místní obchodní kulturou a nabídnete konkurenceschopné podmínky, máte dobré šance se prosadit. Není problém s exportem, měna je v zásadě stabilní a trh silně kapitalistický. Bohužel jsme ale jako exportéři zaspali. Naši místní zástupci nejen že nevěděli, co se na trhu děje, ale ani to neuměli businessově uchopit. Soustředili se na státní sektor a vůbec si nevšimli, do jaké míry získal sílu ten soukromý. Je to trh, kde musíte být velice aktivní a být se zákazníky stále v kontaktu, nejen s nimi chodit na večeře, ukázat vaši tvář při pití „piťou“ nebo v KTV (karaoke baru), ale také nabídnout prvotřídní stroj s nadstandardními podmínkami jak platebními, tak záručními. Neméně důležitý je i vztah vašeho zástupce s daným zákazníkem. To, co jsme zaspali, budeme nyní nesnadno dohánět. Naše konkurence je již o několik kroků před námi. Přesto se nám na tomto trhu v roce 2015 podařilo prosadit s obratem okolo 8 mil. eur. Mohlo to být sice dvakrát tolik, ale pro to je potřeba udělat mnohem víc.

MM: Za design stroje řady FCW 150 jste obdrželi nejvyšší ocenění v oblasti designu – Red Dot Award – v celé šedesátileté historii této prestižní soutěže jako první naše strojírenská firma. Lze nějakým způsobem vyhodnotit vliv tohoto faktu na zvýšený zájem ze strany zákazníků?

Ing. Seethaler: Jsme na ocenění hrdí, ale popravdě řečeno přínos ocenění vyhodnotit zatím neumíme a nevím, jestli to vůbec vyhodnotit lze. Pro stroje Škoda tím, že slouží svým zákazníkům desítky let, není design až tak rozhodujícím faktorem. Co je hezké a účelné teď, bude za 10 let nemoderní. Osobně vnímám změny designu strojů spíš jako důkaz toho, že firma žije, že nespí a že i v této oblasti se snaží držet trend s konkurencí – a to si myslím, že vystihuje i současný design našich strojů.

Pohled do montáže škodováckých strojů

MM: Ztotožňujete se s názorem, že země BRICS nepřinesly tak velký obchodní potenciál, jak bylo světovými ekonomy predikováno? Jak se vám daří být ve vaší komoditě úspěšní například na trzích Jižní Ameriky či Indie?

Ing. Herrmann: Řekl bych to spíše takto: potenciál je ve vybraných trzích BRICS stále obrovský, nedá se však sledovat jako celek. V jednotlivých státech lze pozorovat rozdílný vývoj jak politický, tak ekonomický. Máme velice zajímavé poptávky v Brazílii, a dokonce se nám tam během posledních dvou let podařilo podepsat kontrakty za 8,5 mil. eur. Vzhledem k tomu, jaké tam vyvíjíme aktivity, to není zas tak špatné. V JAR máme také pár zajímavých projektů, které však byly před podpisem odsunuty na neurčito. Je to velice složitý trh. S takovou byrokracií a korupcí, jaká je v JAR, se setkáte jen málokdy.

Ze situace v Indii jsme spíše zklamáni. Nyní jsme ve fázi analýzy dílčích neúspěchů a nastavení další strategie s našimi partnery. Věříme, že se nám v roce 2016 bude dařit u rozjetých projektů, a to především ve státním sektoru. Privátní sektor si stroj Škoda v posledních letech může dovolit jen zřídka.

Pohled do montáže škodováckých strojů

MM: Na post obchodního ředitele jste nastoupil relativně nedávno. S jakými plány jste přišel?

Ing. Herrmann: Plánů je celý dlouhý seznam. Konkrétně je mým hlavním cílem doslova rozproudit krev obchodního úseku, zefektivnit servis, nastavit nový přístup ve spolupráci s exkluzivními partnery, zavést systém CRM pro efektivní správu dat o zákaznících, využít možností SEO, nových možností marketingu atd. Co se týče obchodu a v podstatě celé ŠMT, bohužel se nám tu rozmohl takový nešvar – pro samotnou slávu a úspěchy v minulosti jsme zapomněli myslet na budoucnost. Obecně je tedy mým úkolem i úkolem celého vedení toto změnit tak, abychom mohli hrdě čelit výzvám budoucnosti s možností stavět na všem, co doposud Škoda Machine Tool dokázala, a nejen drželi krok s trendy i konkurencí, ale byli zase minimálně o jeden napřed.

MM: Jak je náročné získat a udržet si kvalitní odborníky v konstrukci, výrobě, obchodu v tak silném strojírenském regionu, jako je Plzeňsko?

Ing. Seethaler: Těžší než v jiných regionech. Plzni a okolí se obecně daří, je tu mnoho kvalitních strojírenských firem a samozřejmě každý chce mít ve svém týmu ty nejlepší – a to chceme mít i my. Aby tomu tak bylo, je nutné, aby měla firma jasnou vizi, dlouhodobou perspektivu, kvalitní produkty, celosvětovou působnost a odpovídající benefity. To současná Škoda Machine Tool nabízí. Stejně jako ve všech oblastech, tak i v oblasti personální musíme být stále o krok napřed před ostatními, abychom se udrželi na čele, protože naši pracovníci jsou to nejcennější, co máme, a jejich rozvoj je pro nás jednoznačně prioritou. Jsme a do budoucna i chceme být prestižní adresou pro zaměstnance z plzeňského regionu.

MM: Vážení pánové, děkuji vám za rozhovor a přeji úspěšnou realizaci klíčových procesů a vítězství v tendrech na stěžejní zakázky.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 160126
Datum: 10. 02. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Související články
Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

V řízení týmů preferuji naslouchání a spolupráci, říká statutární ředitelka Monika Šimánková

O tom, proč k prezentaci firemní strategie nepoužívá excelové tabulky, proč slušnost je ve firmě základ a proč věří v české strojírenství, si naše redakce povídala se statutární ředitelkou strojírenské společnosti Hestego Monikou Šimánkovou.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Český traktor s italskou elegancí

V minulém roce oslavil tradiční výrobce traktorů Zetor 70. výročí svého vzniku. Tento světoznámý český produkt prošel za dobu své existence několika vývojovými etapami. Od prvního Zetoru konstruktéra Františka Musila přes unifikované koncepce a inovace až po dokonalý design z dílny italské firmy Pininfarina.
O tom, jak šel čas s tímto legendárním českým traktorem, a že jediným kontinentem, kde Zetor nejezdí, je Antarktida, si naše redakce povídala s technickým ředitelem Zetor Tractors, a. s., Ing. Petrem Váradim.

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Přerod z evropského na globálního hráče

Způsob privatizace v devadesátých letech nebyl bohužel vhodně nastaven. Bezesporu stál za likvidací celé řady velkých firem, v případě cukrovarnického či chemického průmyslu byl viníkem doslova zániku celých oborů, které u nás měly historické kořeny. Toto konstatování, až na kladenskou Poldovku či ČKD, naštěstí neplatí ve strojírenství. Zde se podařilo v celé řadě případech výrobu nejen udržet, ale následně ji dostat na světovou konkurenceschopnou úroveň. Pokud vlastníci firem mají pokračování ve svých rodinných příslušnících, potomcích, jedná se o učebnicový případ úspěšného podnikání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit