Rovněž i teritoriální rozložení našich prodejů je zčásti předurčeno vývojem celosvětové poptávky po obráběcích strojích. Nicméně zde hraje roli i odvaha a schopnost podniknout strategické kroky směrem k vybudování silné pozice na dynamicky se rozvíjejících trzích.
MM: Jakou má šanci uspět český výrobce na tvrdém světovém trhu a jakými nástroji toho může docílit? Čím se můžeme odlišovat?
Ing. Rýdl jr.: Šance jsou pro každého výrobce stejné. Rozhodují však schopnosti, znalosti, intuice a píle. Nezbytné je i štěstí – na výběr partnerů, načasování důležitých rozhodnutí apod. Obecně však lze říci, že čeští výrobci obráběcích strojů mají na čem stavět. Dobré jméno českého strojírenství je stále známé po celém světě. Je tedy pouze na nás, jak s tímto darem naložíme a jak ho budeme dál kultivovat. Přestože stále ještě existuje určitý technologický náskok Evropy v oblasti strojírenství před asijskou konkurencí, tento prvek je velice rychle smazáván. Je proto nezbytné udržet tempo inovací a soustředit se i na rozvoj dalších činností spojených s péčí o zákazníka. Mám na mysli především oblast předprodejních a poprodejních služeb. Ve schopnosti zabezpečit náročné požadavky zákazníků po celém světě v očekávané kvalitě a především v adekvátním čase vidím jednu z možných cest, jak se odlišit od konkurence.
MM: Jako jedni z prvních tuzemských firem jste založili joint venture v Číně a začali zde vyrábět. Zhodnoťte prosím vaše dosavadní zkušenosti a poraďte začínajícím firmám, na co by se obecně měly soustředit při úvahách o rozjetí podobného byznysu s čínským partnerem?
Ing. Rýdl jr.: Se společným podnikáním v Číně máme více než devítiletou zkušenost. Přestože jako všechna partnerství i to naše procházelo obdobími lepšími a horšími, celkově spolupráci a především rozhodnutí vybudovat společný podnik hodnotím pozitivně. Tomuto hodnocení nejenom přispívá fakt, že počáteční investice se nám již dávno vrátila, ale především proto, že jsme se naučili na čínském trhu orientovat, pochopit základní kulturní odlišnosti, které se projevují při obchodním jednání, a vytvořili si tak základ pro samostatné fungování na tomto trhu. Důkazem je vlastní dceřiná společnost, jejímž cílem je rozšiřování vlastní distribuční sítě a poskytování servisních služeb. Firmám, které chtějí jít podobnou cestou jako my a uvažují o založení společného podniku, doporučuji kromě důkladné přípravy smluvních dokumentů věnovat především pozornost volbě partnera. Rozhodující je také to, jaký model fungování podniku zvolit. Naší volbou bylo partnerství s výrobcem obráběcích strojů, což nám umožnilo rychlý přenos know-how a schopnost rychlého uvedení výrobků na trh. Druhou variantou je spojení např. s distributorskou společností, která zajistí pouze prodej. Výroba tak je sice plně v rukách české firmy, ale rozjezd nebude pravděpodobně tak rychlý jako v prvním případě. Obě varianty mají svá pro i proti a neexistuje jediný univerzální recept na úspěch. Základem je jako vždy kvalitní, konkurenceschopný produkt, nicméně schopnost přesvědčit partnera, nalézt kompromis a směřovat firmu ke společným cílům bude vždy určující, jak si společný podnik povede. Proto bych všem firmám doporučil, aby si před započetím jakýchkoliv rozhovorů s čínskými partnery udělali trochu času a vzdělali se v základech čínské kultury. Usnadní jim to zahájení rozhovorů a umožní vyhnout se nepříjemným nedorozuměním.