Témata
Reklama

Přerod z evropského na globálního hráče

Způsob privatizace v devadesátých letech nebyl bohužel vhodně nastaven. Bezesporu stál za likvidací celé řady velkých firem, v případě cukrovarnického či chemického průmyslu byl viníkem doslova zániku celých oborů, které u nás měly historické kořeny. Toto konstatování, až na kladenskou Poldovku či ČKD, naštěstí neplatí ve strojírenství. Zde se podařilo v celé řadě případech výrobu nejen udržet, ale následně ji dostat na světovou konkurenceschopnou úroveň. Pokud vlastníci firem mají pokračování ve svých rodinných příslušnících, potomcích, jedná se o učebnicový případ úspěšného podnikání.

Vydejme se do Varnsdorfu, kde tradici výroby, sahající již do roku 1903, s hrdostí ke značce a k regionu nese rodina Rýdlů. Byl to právě Jan Rýdl, který s dalšími společníky v roce 1995 privatizoval státní podnik přímým odkupem. Od té doby se svým týmem ušel velký kus cesty ve znamení vysoce sofistikovaného výrobkového portfolia a posilování svého postavení na světových trzích – jak tvorbou společných joint venture, tak i obchodních zastoupení. Osobně mě s  Janem Rýdlem váže dlouholeté přátelství. Obdivuji jeho entuziausmus, otevřenost, laskavost, týmového ducha, loajalitu i úctu ke spolupracovníkům.

Čas je však bohužel neúprosný a spravedlivý ke všem stejně. Pokud ovšem máte svého nástupce, tuto realitu vnímáte pozitivně. V případě Jana Rýdla jde o jeho prvorozeného syna Jana. Ten ve zdejší firmě aktivně působí již delší dobu. Po boku otce a jeho spolupracovníků sbíral zkušenosti, v posledních letech v pozici finančního ředitele a od letošního roku i v pozici statutárního ředitele. Jan Rýdl jr. přijal naši žádost o rozhovor.

Reklama
Reklama
Reklama
„Ve schopnosti zabezpečit náročné požadavky zákazníků po celém světě v očekávané kvalitě a především v adekvátním čase vidím jednu z možných cest, jak se odlišit od konkurence,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum statutární a finanční ředitel TOS Varnsdorf, a. s., Ing. Jan Rýdl jr., MBA.

MM: Kde je TOS Varnsdorf dnes a kde by měl být za pět let? Co se vaší firmě za její novodobou historii zejména povedlo a kde spatřujete slabá místa?

Ing. Rýdl jr.: Naše firma dlouhodobě patří mezi tradiční velké evropské výrobce obráběcích strojů. Naším cílem je poskytování zákaznických technologií šitých na míru pro potřeby obrábění dílců s rozměrem větším než jeden krychlový metr a vyžadujících přesnost obrábění tisíciny milimetru. Schopnost udržet si vysokou úroveň profesních znalostí a dovedností našich lidí na špičkové úrovni, jakož i technické úrovně našich produktů a komplexnosti našich služeb, bude i nadále rozhodujícím faktorem pro udržení konkurenceschopnosti naší společnosti do budoucna. Mezi největší novodobé úspěchy naší firmy bych jednoznačně zařadil úspěšné zvládnutí ekonomické krize nastartované pádem banky Lehman Brothers, která pro TOS Varnsdorf představovala propad tržeb na třetinu úrovně roku 2008. Tato změna pro nás neznamenala pouze zásadní změnu z pohledu řízení firmy, ale především nutnost změny orientace z původně převážně evropské strategie na globální. Zvládnutí tohoto přechodu považuji za náš největší úspěch.

Pohled do těžké montážní haly v domovské výrobě ve Varnsdorfu. Konkrétně na rozestavěné vyvrtávačky stolové WHN a vodorovné deskové WRD – největší v řadě nese označení WRD 180 Q.

Přestože každá z firem má svá slabá místa, zastávám názor, že podobně jako člověk by měla i firma stavět na svých silných stránkách. Je dobré uvědomovat si své slabiny, ale za účelnější považuji rozvoj vlastních předností. Zviditelněním svých slabin si v boji nejspíše nepomůžete.

MM: Vývoj strojů jde bezesporu ruku v ruce s rozvojem zákazníků, jejich potřeb. Jste spolutvůrci úrovně jejich výroby a máte zásadní vliv na kvalitu jejich produktů. V jaké komoditě spatřujete své perspektivní zákazníky, z jakých destinací se rekrutují?

Ing. Rýdl jr.: Díky univerzalitě našich strojů jsme schopni obsluhovat široké spektrum zákazníků z různých průmyslových oborů, a tak se často umíme „svézt“ na vlně boomu postihujícího čas od času nějaké odvětví. V minulosti to byl rozmach výroby větrných elektráren, poté obnovení těžby ropy v USA, těžba břidličného plynu, modernizace strojírenských firem v Rusku apod. Nelze tedy hovořit o dominantním zaměření na konkrétní sektor či činnosti našich zákazníků, avšak sledování trendů v ekonomice a schopnost rychle a pružně reagovat na měnící se požadavky trhu je nezbytnou součástí naší strategie konkurenceschopnosti.

Stroje řady TOStec se řadí k nejúspěšnějším produktům firmy TOS Varnsdorf. Montáž obráběcích center této řady ve varnsdorfských prostorech.

Rovněž i teritoriální rozložení našich prodejů je zčásti předurčeno vývojem celosvětové poptávky po obráběcích strojích. Nicméně zde hraje roli i odvaha a schopnost podniknout strategické kroky směrem k vybudování silné pozice na dynamicky se rozvíjejících trzích.

MM: Jakou má šanci uspět český výrobce na tvrdém světovém trhu a jakými nástroji toho může docílit? Čím se můžeme odlišovat?

Ing. Rýdl jr.: Šance jsou pro každého výrobce stejné. Rozhodují však schopnosti, znalosti, intuice a píle. Nezbytné je i štěstí – na výběr partnerů, načasování důležitých rozhodnutí apod. Obecně však lze říci, že čeští výrobci obráběcích strojů mají na čem stavět. Dobré jméno českého strojírenství je stále známé po celém světě. Je tedy pouze na nás, jak s tímto darem naložíme a jak ho budeme dál kultivovat. Přestože stále ještě existuje určitý technologický náskok Evropy v oblasti strojírenství před asijskou konkurencí, tento prvek je velice rychle smazáván. Je proto nezbytné udržet tempo inovací a soustředit se i na rozvoj dalších činností spojených s péčí o zákazníka. Mám na mysli především oblast předprodejních a poprodejních služeb. Ve schopnosti zabezpečit náročné požadavky zákazníků po celém světě v očekávané kvalitě a především v adekvátním čase vidím jednu z možných cest, jak se odlišit od konkurence.

MM: Jako jedni z prvních tuzemských firem jste založili joint venture v Číně a začali zde vyrábět. Zhodnoťte prosím vaše dosavadní zkušenosti a poraďte začínajícím firmám, na co by se obecně měly soustředit při úvahách o rozjetí podobného byznysu s čínským partnerem?

Ing. Rýdl jr.: Se společným podnikáním v Číně máme více než devítiletou zkušenost. Přestože jako všechna partnerství i to naše procházelo obdobími lepšími a horšími, celkově spolupráci a především rozhodnutí vybudovat společný podnik hodnotím pozitivně. Tomuto hodnocení nejenom přispívá fakt, že počáteční investice se nám již dávno vrátila, ale především proto, že jsme se naučili na čínském trhu orientovat, pochopit základní kulturní odlišnosti, které se projevují při obchodním jednání, a vytvořili si tak základ pro samostatné fungování na tomto trhu. Důkazem je vlastní dceřiná společnost, jejímž cílem je rozšiřování vlastní distribuční sítě a poskytování servisních služeb. Firmám, které chtějí jít podobnou cestou jako my a uvažují o založení společného podniku, doporučuji kromě důkladné přípravy smluvních dokumentů věnovat především pozornost volbě partnera. Rozhodující je také to, jaký model fungování podniku zvolit. Naší volbou bylo partnerství s výrobcem obráběcích strojů, což nám umožnilo rychlý přenos know-how a schopnost rychlého uvedení výrobků na trh. Druhou variantou je spojení např. s distributorskou společností, která zajistí pouze prodej. Výroba tak je sice plně v rukách české firmy, ale rozjezd nebude pravděpodobně tak rychlý jako v prvním případě. Obě varianty mají svá pro i proti a neexistuje jediný univerzální recept na úspěch. Základem je jako vždy kvalitní, konkurenceschopný produkt, nicméně schopnost přesvědčit partnera, nalézt kompromis a směřovat firmu ke společným cílům bude vždy určující, jak si společný podnik povede. Proto bych všem firmám doporučil, aby si před započetím jakýchkoliv rozhovorů s čínskými partnery udělali trochu času a vzdělali se v základech čínské kultury. Usnadní jim to zahájení rozhovorů a umožní vyhnout se nepříjemným nedorozuměním.

Kunming, hlavní město jihozápadní čínské provincie Yunnan, nebylo v České republice příliš známé. Do povědomí technické veřejnosti jej přivedl až TOS Varnsdorf. Od roku 2005 zde v Kunmingu na základě výkresové dokumentace z Varnsdorfu probíhá montáž v současné době již pěti typů strojů. Těch se za dosavadní historii vyrobilo a našlo čínského zákazníka přesně 184 kusů (k červnu 2014).

MM: Zkušenosti s výrobou v Číně vám bezesporu poskytly potenciál expandovat do dalších destinací. Logicky jste zvolili Rusko. Jak se situace vyvíjí?

Ing. Rýdl jr.: Ano. V současné době již provozujeme společný podnik v ruském Jekatěrinburgu, kde vyrábíme stroje určené pro tento trh. Rozhodnutí o umístění výroby do dalších světových destinací bude vždy určováno vývojem poptávky na daném teritoriu a kapacitou tohoto trhu. Potenciál Ruska v tomto ohledu splňuje všechny předpoklady, a proto jsme s rozhodnutím o založení společného podniku příliš dlouho neváhali. Rozšíření podobných aktivit do dalších zemí ve střednědobém horizontu zatím neplánujeme, ale není všem dnům konec.

MM: Kam se bude komodita vodorovných horizontek nadále vyvíjet? Kde jsou jejich konstrukční potenciály?

Ing. Rýdl jr.: Další směrování výroby vodorovných horizontek je bezesporu určováno především technologickými požadavky ruku v ruce s ekonomickými tlaky. Vývoj v oblasti řezných nástrojů a dalších technologických přídavných příslušenství vytváří prostor pro maximální nárůst řezného výkonu a zároveň umožňuje reagovat na požadavky komplexního zhotovení výrobku na jednom výrobním zařízení. V konstrukci vodorovných horizontek tak, mimo zvyšování především řezných rychlostí, přibývají periferie umožňující pětiose obrábět, karuselovat, ale i brousit, navařovat či měřit. Je nutné také pečlivě sledovat vývoj v oblasti 3D tisku a dobře zvažovat, zda bude vhodné tuto technologii implementovat do standardního obráběcího stroje. Jsme svědky přerodu obráběcího stroje na moderní, multifunkční zařízení.
Dalším velkým tlakem je minimalizace nutnosti obsluhy stroje, ergonomičnost stroje, jeho ekologické dopady a minimalizace energetické náročnosti. Již nyní se výrobci strojních zařízení neobejdou bez aktivní spolupráce s výrobci strojních komponent, designových center i výzkumných ústavů v oblasti ekodesignu obráběcích strojů.

Celková strategie konstrukce strojů musí však především vyhovět neustálému tlaku na snižování nákladů na výrobu. Jedním z možných přístupů je vytvoření stavebnicového řešení s využitím sériově vyráběných společných uzlů.

Z mého pohledu je jasné, že budoucnost patří vodorovným horizontkám, které v sobě dokážou spojit vysokou dynamiku, přesnost, ale i ekonomičnost a atraktivnost.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji firmě TOS Varnsdorf a vám osobně mnoho dalších úspěchů.

Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 140913
Datum: 04. 09. 2014
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Související články
Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Novodobí Baťové

Majitel Kovosvitu MAS Ing. Komárek poskytl MM Průmyslovému spektru exkluzivní rozhovor

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Slasti a strasti rodinného podnikání

Strojírenská rodinná firma Komfi je předním světovým výrobcem polygrafických strojů. Téměř před 25 lety ji v třípokojovém panelákovém bytě založil konstruktér Ing. Karel Matějček. V současné době firma vyváží své stroje do celého světa a byla vyhlášena Rodinnou firmou roku 2015.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit