Témata
Zdroj: archiv. P. Karáska

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: V roce 2018 jste se pro náš měsíčník vyjádřil, že „Problémem začíná být struktura českého průmyslu. Ne zcela vhodné postavení našeho průmyslu ve světové dělbě práce, resp. relativně malý počet finálních výrobců při současném významu průmyslu pro českou ekonomiku a společnost obecně přináší národohospodářská rizika, se kterými si budou muset české vlády poradit. V tom jim EU nepomůže.“ Tolik vaše citace. Po pěti letech je moje otázka stejná – jak vy jako krizový manažer nahlížíte na současnou kondici českého průmyslu?

P. Karásek: Na mém postoji se nic nezměnilo. Situace trvá a je několik faktorů, které na ni měly a mají podstatný vliv. České firmy zatím přežily množství negativních situací – koronavirus, dodavatelské problémy, energetickou krizi, včetně zavádění některých pravidel EU, která nemají pro pragmatika logiku. Zásahy podnikatele ovlivnily, a přesto většina firem přežívá. Obecně je to úctyhodné, ale s kolegy z České asociace interim managementu víme ze zkušeností, že některé přežívají jen na základě jakéhosi vnitřního dluhu a udržují při životě něco, co už rozumně udržitelné z větší části ani není. Ten problém je právě často ve strategii, která neodpovídá aktuální situaci. Subdodavatelských firem, které mají výrobní kapacity, tedy dobré zaměstnance a výrobní základnu, i kompetenci, ale úplně dobře nevědí, jak to na trhu perspektivně uplatnit, je v ČR hodně. Hovořím o společnostech, které nemají finální produkt a rozvinuté návazné služby či nemají ani vlastní produktový marketing.

Doba je komplikovaná a někteří podnikatelé nemají bohužel v běhu operativních činností čas se na chvíli pozastavit. Pak jim chybí vizionářský nadhled nebo nejsou ochotni si přizvat externí odborníky. Případně, i když strategické uvažování mají, nedokážou vhodně diverzifikovat, nebo dokonce zcela přejít do jiného oboru podnikání a najít si tam perspektivnější pozici na trhu. Tento postup není pro české firmy obvyklý, na rozdíl například od USA, kde je to běžné. Je jasné, že trh se mění, a i v budoucnosti se bude měnit velmi rychle. Mezery na trhu se budou rychle otevírat a zase zavírat. Řada podnikatelů bude muset tedy chtě nechtě přehodit výhybku někam jinam. Pokud se české firmy v globálním řetězci neposunou ke konečnému produktu, tak se pravděpodobně nic nezlepší. Ani nastupující robotizace problém nevyřeší, jelikož se jedná s určitou nadsázkou pouze o počítačově řízenou manufakturu, kde jen zapojením robotů žádná další přidaná hodnota nevzniká. Přidaná hodnota totiž vzniká pouze lidským faktorem – umem hlav, potažmo šikovných rukou.

Ing. Petr Karásek, MBA, LL.M.,vystudoval konstrukci strojů na Vysokém učení technickém v Brně a podnikovou ekonomii a management na britské Sheffield Hallam University. Absolvoval studium pracovního, obchodního a korporátního práva na Masarykově univerzitě. Od roku 2001 se věnuje problematice krizového řízení, v němž dosáhl významných úspěchů. Je členem mezinárodní asociace TMA Global, která je zaměřená na řešení finančních krizí a úpadku obchodních společností. Již 10 let zastává funkci viceprezidenta České asociace interim managementu.

MM: V minulém vydání se ekonom Mojmír Hampl v rozhovoru pro náš časopis vyjádřil, že to, co nyní zažíváme, není žádná skutečná hluboká krize, přestože politici často mluví o největší krizi od konce 19. století. Pokud se podle něho podíváme zpět na situaci v roce 2008, není s tím, co dnes nazýváme krizí, absolutně srovnatelná. Co podle vás v posledních třech letech zažívá Evropa a ČR? Máme z vašeho pohledu současný stav nazývat krizí, nebo ne?

P. Karásek: Domnívám se, že zažíváme nejlepší éru, jakou by si mohly generace našich předků přát. A to i přes skutečnost, že se podmínky podnikatelského prostředí za posledních pět let obracejí spíše směrem k horšímu. Dnešní podnikatele zatěžuje velké množství předpisů a tato administrativní zátěž neustále sílí. Volnost a svoboda podnikání se zhoršuje. Hovořím z vlastní zkušenosti. Při řešení krizových stavů podniků v situaci, kdy hledáme, jak uspořit každou korunu, vidíme, kolik energie, času, lidí, a nakonec i peněz je třeba věnovat tomu, aby podnik splnil všechny administrativní povinnosti a předpisy. Maříme tím energii způsobem, který nám nikterak nepomůže posouvat firmy dopředu. Většina firem podniká, jak nejlépe umí a s dobrým úmyslem, ale systém se snaží je dát nesmyslnými předpisy všechny do jedné řady i tam, kde to s byznysem nemá nic společného. Svět přece není založen na stejnosti, ale naopak na rozdílnosti. Chceme, aby každá firma k trhům přistupovala individuálně a kreativně. Místo toho, abychom jim dali volnost v rámci širokých obecných pravidel, tak jim předepisujeme, kolik mají mít na co jakých lidí, genderů apod. Taková pravidla s podnikáním přece nesouvisejí. Maříme tím jen lidskou energii a um. Výrobek ani služba tím lepší nebude, firma tím prosperity nedocílí. Pokud je cokoliv z těchto věcí skutečně užitečné a přínosné, odpovědný podnikatel si to zavede postupně sám. Tedy myslím, že v opravdové komplexní krizi zatím nejsme, ale bohužel k ní intenzivně směřujeme, a to zejména nerozumnými politickými a ideologickými zásahy do podnikání.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Mohou politici a vlády tomuto trendu zabránit?

P. Karásek: Vlády by měly stanovit jasné a předvídatelné normy, jako ve sportu. Jdete na hřiště a znáte pravidla. Máte rozhodčího, který dbá na to, aby je všichni na hřišti dodržovali. Není dobré, když se vám pravidla rychle mění během hry nebo rozhodčí někoho zvýhodňuje. A nemusíme přece nuceně všichni pěstovat stejný sport. Uvedu příklad. My patříme mezi nejprůmyslovější země, kde průmysl tvoří přibližně třetinu HDP. Máme jiné podmínky než země, jejichž HDP je založen na službách, cestovním ruchu, těžbě přírodního bohatství apod. Občas poslouchám diskuze, že bychom měli průmysl omezovat po vzoru podobných, stejně velkých zemí. Osobně si myslím, že musíme vycházet z toho, jaké máme podmínky u nás a co umíme.

MM: Jsme malá země a v Evropské unii rozhodují velké státy. Na co bychom se měli soustředit, jak by v evropském kontextu měla vypadat průmyslová strategie ČR?

P. Karásek: Zaprvé se musíme co nejlépe připravit na neustálé nové příležitosti a nespoléhat na to, že to nějak dopadne samo nebo třeba že EU už zítra zruší Green Deal. Restrikce v oblasti automobilového či energetického průmyslu nás zasáhnou nejvíce. Německo, Francie a USA jsou velké trhy, které se z podstatné části uživí samy. ČR je malý trh, exportní stát, jenž si nemůže vyrábět všechno. Musíme se soustředit na to, co umíme. Za dobré ceny vyvážet, a naopak jinou potřebnou produkci za to nakupovat ze zahraničí. Byl jsem několikrát přítomen u diskuzí na téma český národní zájem, kde byli i představitelé vlády. Nikdy jsem však nezaznamenal shodu, co vlastně českým národním zájmem je. To mi chybí!

Cílem a smyslem podnikání by nemělo být honit se jako křeček v rotujícím bubínku jen za nejnižšími cenami a za čas padnout vyčerpáním. Musíte mít dovednosti jako v orientačním běhu. Umět se zastavit, podívat se do mapy a rozhodnout se, kam běžet, a kam ne. Kdo jen rychle běží a neví pořádně kam, nemůže nikdy doběhnout do správného cíle.

MM: Kde jsme tedy udělali chybu? Proč máme tak málo oblastí, ve kterých vynikáme? Zdá se, že ani ve vývoji nových produktů nemáme rozhodující slovo. Vidíte nějaké odvětví, které by mohlo být perspektivní pro rozvoj českého know-how?

P. Karásek: Česká republika byla v minulosti například velmocí ve finální výrobě letadel, lokomotiv, motocyklů a obráběcích strojů. V tuto chvíli, kromě výroby automobilů a několika málo výrobců obráběcích či jiných strojů, nám moc vlastní finální produkce nezbylo. Bohužel tomu napomáhají i volná antimonopolní pravidla umožňující vznik silných oligopolů a monopolů. Naše privatizace byla postavena na nedostatku tuzemského kapitálu a prodeji velké části našich firem vyrábějících finální výrobky do zahraničí. Zahraniční koncerny, které takto ovládly náš průmysl, většinou solidně pečují o rozvoj hardwaru vlastních podniků, implementují své procesy, ale k samostatné finální výrobě a samostatnému působení na trhu, kde se generuje největší část celkových marží, naše firmy moc nepustí.

V tuto chvíli existuje jen velmi malá možnost vybudovat novou průmyslovou firmu s vlastním finálním produktem. Jsou výjimky, ale je to velmi těžké. Musíme se o to však pokusit. Aktuálně, kromě firem v obranném průmyslu, se otvírají možnosti třeba v oblasti energetiky, včetně jaderné. Pokud projekty Dukovany a Temelín zohlední důstojnou participaci českých firem, pomůže to výrazně rozvoji tuzemského know-how v řadě dílčích oborů a profesí.

Reklama

MM: Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo Analýzu českého průmyslu vycházející z průzkumu realizovaného ve druhém pololetí roku 2022. V tomto materiálu se mimo jiné uvádí, že rok 2023 bude zlomový. Tržby firem zpracovatelského průmyslu by prý měly v tomto roce klesnout o tři procenta, ohroženy jsou zejména malé a střední společnosti. Naprostá většina firem se připravuje na pokles zisku. Třetina dotázaných ředitelů se obává ztráty. Výrobní firmy by rády zvýšily své ceny o pětinu, toto zdražení jim však ani z poloviny nepokryje raketově rostoucí náklady, které se jim v meziročním srovnání zvýšily o 75 %. Ekonom Mojmír Hampl, spolu s Českou bankovní asociací, odhaduje, že nastupující recese by měla být mělká a krátká. To ale koliduje s citovanou analýzou a obavami podnikatelů.

P. Karásek: Myslím, že jsme přehlceni prognózami, kdy různí lidé predikují všelijaké střednědobé a dlouhodobé předpovědi a vize. Zveřejňovaným predikcím v současné hektické a nepředvídatelné době tedy moc velký důraz nepřikládám. Tím, že ČR je na spodku dodavatelského řetězce, je stav komplikovanější a predikce ještě těžší. Reakční schopnost podniků musí být tedy maximální. Česká schopnost pružně improvizovat se nyní ale může stát předností, za kterou si můžeme nechat i dobře zaplatit. Nespoléhal bych tedy v podnicích na předkládané predikce a odhady. Spoléhal bych na schopnost neustále mapovat dynamický vývoj kolem sebe a pružně a chytře reagovat na změnu situace.

MM: Změnily události posledních třech let procesy a postupy v interim managementu? Objevily se ve firmách nějaké nové skutečnosti, se kterými musí interim manažer počítat, případně zásadně změnily přístupy, včetně chování majitelů a managementu firem?

P. Karásek: Žádné zásadní změny jsem nezaznamenal, a to ani v řízení podniků. Nově se připravuje nástroj preventivní restrukturalizace podniků. Ten by mohl pomoci firmám, které cítí, že se dostávají do potíží, ale ještě jim nehrozí formální úpadek. Tento preventivní nástroj umožňuje částečnou ochranu firmy před věřiteli bez toho, aniž by mezi všemi jejími partnery vyvolala paniku, která pak často situaci násobně zhorší. Navenek firma funguje normálně, ale má nástroje a čas k tomu, aby mohla za podpory několika klíčových partnerů a pod dohledem restrukturalizačního správce špatné hospodaření zvrátit. Nový zákon inspirovaný evropskou legislativou a postavený na zkušenostech třeba z Německa je nyní již ve stadiu projednávání Parlamentem ČR. Preventivní restrukturalizace je možnost pokusit se zachránit firmu dříve, než by se situace zhoršila do té míry, že by musela vyhlásit úpadek nebo na ni někdo podal insolvenční návrh. V současné době „nemocní pacienti“ v podobě podniků v těžkostech řeší problémy stále většinou pět minut po dvanácté. To pozorujeme s kolegy z České asociace interim managementu už několik let. Přístup majitelů se však změnil alespoň v tom, že se začali více obracet na zkušené interim manažery, kteří už mají za sebou desítky případů, kdy pomohli firmám dostat se z těchto situací. Velké změny ale nastaly ve vlastnictví rodinných podniků. Otcové zakladatelé dospěli do věku, kdy firmy předávají. Buď podnik postoupí někomu v rodině, nebo ho prodávají.

Nově se připravuje nástroj preventivní restrukturalizace podniků. Umožňuje částečnou ochranu firmy před věřiteli bez toho, aniž by mezi všemi jejími partnery vyvolala paniku, která pak často situaci násobně zhorší. Firmám, které cítí, že se dostávají do potíží, ale ještě jim nehrozí formální úpadek, by mohl pomoci. Nový zákon inspirovaný evropskou legislativou a postavený na zkušenostech třeba z Německa je nyní již ve stadiu projednávání Parlamentem ČR.

MM: Viceprezident a kandidát na post prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, Jan Rafaj, vnímá budoucnost českého průmyslu optimisticky. V rozhovoru nám řekl, že je nutné diverzifikovat, že transformace českého průmyslu je již nastavena. Podle něho zde existuje velké množství firem, které mají výrobky s vysokou přidanou hodnotu, každá společnost je originál a procesy změn jsou pro ni různě složité. Co vy na to? Také vnímáte, že transformace českého průmyslu je nastavena?

P. Karásek: Nejsem příznivcem marketingových proklamací typu Průmysl 4.0. Myslím, že se jedná o normální přirozený průběh vývoje trhu. Přirovnal bych to k jízdě v pelotonu – slabší postupně odpadávají a jsou nahrazováni silnějšími, kteří jsou schopnější, dravější, šikovnější a lépe vybavení. Transformace, která u nás proběhla v 90. letech, byla založena z větší části na privatizaci do zahraničních rukou. Tento stav má své výhody a nevýhody. Přidaná hodnota se bohužel tvoří většinou někde jinde a ze země odchází množství kapitálu, který by zde měl být reinvestován. Tím pádem chybí dostatečné investice třeba do infrastruktury, výzkumu apod. Na druhou stranu, z přítomnosti zahraničních firem mnoho podniků profitovalo a profituje ve smyslu osvojení si know-how, na které bychom v ČR jinak nedosáhli.

Český průmysl se dál rozvíjí. Přizpůsobuje se měnícím se požadavkům globálních i evropských trhů, protože musí, bez ohledu na to, jestli to vnímáme jako transformaci, nebo ne. Vidím opravdu silný zápas firem o místo na trhu a jejich hledání efektivní strategie a konkurenční výhody. Cílem a smyslem podnikání by nemělo být honit se jako křeček v rotujícím bubínku jen za nejnižšími cenami a za čas padnout vyčerpáním. Musíte mít dovednosti jako v orientačním běhu. Rychle a vytrvale běžet, ano, ale to nestačí. Musíte se umět zastavit, podívat se do mapy a rozhodnout se, kam běžet, a kam ne. Kdo jen rychle běží a neví pořádně kam, nemůže nikdy doběhnout do správného cíle. To není žádná jednorázová transformace, to je přece normální každodenní život.

MM: Děkuji vám za rozhovor.


Vydání #5
Kód článku: 230509
Datum: 03. 05. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit