Témata
Foto: Roman Dvořák

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 10: Firemní komunikace

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Minule jsme hovořili o tématu podnikání ve středně velké firmě a v dnešním díle se zaměříme na firemní komunikaci.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Tato závěrečná část je z pohledu zástupce moderátora a diskutujících hostů obrácena. Důvodem je volba tématu, kdy se na aspekty vnitřní i vnější firemní komunikace ptal Petr Karásek Jany Dronské a jejího dlouholetého profesního kolegy Marka Síbrta.

Následující výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.

P. Karásek: Proč je důležité věnovat komunikaci pozornost?

J. Dronská: Komunikace má velký vliv na dění uvnitř firmy, ale i na okolí a na image firmy. Avšak některé firmy jí nepřikládají potřebný význam, neuvědomují si její důležitost a sílu. Zbytečně pak vytvářejí atmosféru nejistoty a podhoubí pro různé fámy.

M. Síbrt: Nemůžeme si dovolit nekomunikovat jak v komerční sféře, tak i ve veřejném sektoru. Naštěstí si toto většina organizací po sametové revoluci uvědomila a komunikace se stala nedílnou součástí jejich aktivit. Neplatí zde ale přímá úměra mezi kvantitou komunikace a jejím efektem, a proto je třeba ji strategicky řídit a plánovat.

K realizaci závěrečného dílu naší podcastové série jsme se po předchozích natáčecích frekvencích v terénu opět vrátili do pražské redakce MM Průmyslového spektra, aby zde tentokráte v roli moderátora vystoupil Petr Karásek a na jeho otázky odpovídala Jana Dronská a její kolega Marek Síbrt. Důvodem změny na postu moderátora bylo téma firemní komunikace. (Foto: R. Dvořák)

P. Karásek: Ve firemní komunikaci rozlišujeme interní a externí komunikaci. Co do které oblasti patří a proč je nutné ji takto rozdělovat?

J. Dronská: Do interní části patří komunikace se zaměstnanci, odbory, dceřinými společnostmi. Vnější komunikace je směřována na veřejnost, bývalé zaměstnance, organizace, banky, akademické prostředí, a samozřejmě média. Je nutné rozlišovat cílové skupiny, protože každá vyžaduje rozdílnou formu, obsah i použité nástroje.

P. Karásek: Jak se interní komunikace ve firemním prostředí prolíná s oblastí personalistiky?

M. Síbrt: Oblast interní komunikace byla jednak dlouhodobě podceňována, neboť se považovala za součást kompetencí personálního oddělení. Na druhé straně si nesla špatnou pověst z předchozího režimu jako oblast propagandy a budovatelského plánování. Bez kvalitní interní komunikace nemůže být firma úspěšná, protože ztratí důvěru vlastních lidí. Je však třeba klást velký důraz na její formu právě s ohledem na charakter firmy a její zaměstnance.

Marek Síbrt působí v komunikaci a médiích téměř 20 let. Pracoval jako mediální analytik pro výzkumnou společnost Media Tenor a vytvářel mediální poradenství pro významné podnikatelské subjekty, např. České dráhy, ČEZ, Vodafone nebo RWE. Šest let působil v těžařské společnosti OKD, převážně jako její mluvčí. Aktuálně pracuje jako manažer vnějších vztahů a mluvčí nejvýznamnější vodárenské společnosti v Moravskoslezském kraji – Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava. (Zdroj: archiv: M. Síbrta)

P. Karásek: Se kterými hlavními problémy komunikace se setkáváte?

J. Dronská: Realizované zaměstnanecké průzkumy spokojenosti ukazují, že se primárně jedná o nedostatek předávaných informací mezi vedením společnosti a jejími zaměstnanci.

M. Síbrt: Ano, a pokud jsou informace předávány, tak často s nejasným a nesrozumitelným obsahem, a často také nevhodnou formou, která pak zaměstnancům přináší nepochopení, demotivaci a stres.

P. Karásek: Jak docílit toho, aby komunikace byla úspěšná a efektivní?

J. Dronská: Efektivní komunikace probíhá pouze v atmosféře důvěry. Jejím prostřednictvím dosahujeme stanovených cílů a může nám být nápomocna v efektivitě podnikání, ale samozřejmě i naopak, pokud ji špatně uchopíme. Nemůžete někoho o něčem přesvědčovat, když vy sami o tom přesvědčeni nejste. Komunikace musí probíhat včas a měla by být obousměrná. Měli bychom znát zvyklosti našich partnerů při obchodních jednáních; co někde je povinností, jinde se může stát faux pas.

Reklama
Reklama

P. Karásek: Dá se naučit efektivní komunikaci?

M. Síbrt: Většinu komunikačních dovedností se díky pracovitosti a píli naučíte, a dokážete je dále předávat svým podřízeným. Zbytek se naučit nedá. Vychází to z průběhu a formy vaší socializace, prostředí, ve kterém jste vyrůstali, z toho, jaké životní hodnoty ctíte, a tak dále.

J. Dronská: Do určité míry limitujícím faktorem komunikace je empatie, dokázat se vcítit do postavení druhé strany. Důležitá je vůle na straně managementu, musí jít příkladem. Otevřenost souvisí i s firemní kulturou.

P. Karásek: Někdy se zaměňuje PR za marketing, a naopak. Kdy tyto segmenty oddělit, a kdy je naopak průnik žádaný? Jak v tomto kontextu pak prezentovat firmu?

M. Síbrt: Vazba je často velmi úzká. Je to však závislé na oboru, zdali se jedná o tradiční výrobní společnosti, nebo rychloobrátkový prodej, kde jsou tyto oblasti obvykle striktně odděleny.

J. Dronská: PR je komplexnější a víc osobní, ale každý nemá dar profesionálního verbálního projevu, i když se jedná o sebelepšího manažera. Pak přichází čas pro PR specialistu, který je managementu v prezentaci nápomocný. Ale zastávám názor, aby si úspěchy firmy manažer či majitel odprezentoval sám a specialista mu byl při přípravě nápomocen.

Jana Dronská se specializuje na public relations a komunikaci. Působí jako mediální zástupce a poradce pro několik průmyslových firem. Má zkušenosti i ve státním sektoru. Po dlouholeté práci ve zpravodajství České televize se v roce 2013 rozhodla pro vlastní podnikání. Působila mj. jako tisková mluvčí ocelářského podniku ArcelorMittal Ostrava nebo ministra průmyslu a obchodu. Své poradenství nabízí v oborech: energetický průmysl a energetika, hornictví, dobývání a primární zpracování nerostných surovin, hutnictví a slévárenství, odpady a cirkulární ekonomika, státní a veřejná správa, stavebnictví a reality, strojírenství. (Zdroj: archiv J. Dronské)

P. Karásek: Menší firmy nemají marketingové oddělení a často ani specialistu, který by se věnoval pouze marketingu a komunikaci. Jak by v takovém případě měly firmy postupovat?

M. Síbrt: Ano, v malých firmách bývá marketingová pozice často sdružena s jinou. A zde je to pak otázka dotyčného jedince, jak využije této příležitosti a přistupuje ke svému odbornému rozvoji.

J. Dronská: I malá firma by měla mít vytvořenou svoji marketingovou strategii. Definovat si, čeho chci dosáhnout, jaké mám k tomu možnosti a prostředky, jaká je moje konkurenční výhoda. Znalost trhu a okolí je velmi důležitá.

P. Karásek: Jakým způsobem lze efektivně komunikovat s médii?

M. Síbrt: Základem úspěšné komunikace s médii jsou korektní vztahy, vstřícný přístup vůči novinářům, nebýt arogantní. Většina novinářů nemá důvod firmám jakkoliv skrze své výstupy škodit a také tak obvykle nečiní.

J. Dronská: Jedná se o soustavnou práci v budování dobrých vztahů. Navzájem se potřebujeme. My chceme šířit naše sdělení a oni zase potřebují podklady pro svoji práci.

Reklama

P. Karásek: Současné dění dopadá na firmy více než kdy dříve. Firmy se dostávají do potíží, ani ne tak svými chybami, ale bohužel příčinami z vnějšího světa – pandemie covidu, drahé energie. Mění se tím postoj firem ke komunikaci?

J. Dronská: Firmy jsou aktuálně opatrné ve sdělování svých plánů i výsledků, neboť se rychle mění situace a podmínky. Např. teplárny měly připravený robustní investiční plán v podobě přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu, čemuž současná doba nenahrává.

M. Síbrt: Aktuálně se nacházíme před bouří, která do průmyslu vtrhne na přelomu roku. Tomu firmy musí přizpůsobit komunikační strategie. V momentě, kdy se firma dostane do krizové situace, nemůže mlčet, ale musí tuto realitu začít komunikovat svojí vlastní cestou. Pokud tak neučiní, není následně schopna šířené zprávy jakkoliv ovlivňovat. Pravda je jako symfonie, má pestrobarevnou paletu tónů.

J. Dronská: Nenechávejte zaměstnance dlouho v nejistotě. Když jsou nějaké problémy, nepřestávejte chodit mezi ně, mluvte s nimi, nezavírejte se ve své kanceláři. Když zaměstnanci nejsou dostatečně informovaní o tom, co se děje, šíří zkreslené i nepravdivé informace nejen mezi sebou, ale pravděpodobně i mimo firmu. Zaměstnanci tak představují velké riziko, že se o potížích firmy dozví okolí, tedy i obchodní partneři a novináři, navíc ve zkreslené formě, která může firmu poškodit a prohloubit její problémy.

Ale obsah i formu je potřeba přizpůsobit „očím a uším“ zaměstnanců. Manažeři musí znát míru, co jejich lidi ještě unesou, a co již nikoliv. Komunikujte stručně a jasně, bez vytáček, omezíte prostor pro dezinterpretace. Přesvědčte všechny, že problém řešíte.

Petr Karásek působí jako nezávislý krizový interim manažer a konzultant zaměřený na oblast restrukturalizací a krizového řízení zejména výrobních společností. Je členem České asociace interim managementu, mezinárodní Turnaround Management Association, členem Rady vlády České republiky pro oblast silniční dopravy a je aktivní i ve Sdružení automobilového průmyslu ČR. Působil jako vrcholový manažer např. při restrukturalizacích společností Tatra Trucks, Škoda Transportation, Disa Industries, Kord Group, Essa Czech, Aweld či Jablonex Group nebo jako klíčový partner a specialista v celé řadě dalších projektů. Cenné zkušenosti získal ve společnosti Karosa Iveco, mj. jako konstruktér, obchodní ředitel, člen představenstva a člen širšího vedení nadnárodní skupiny Irisbus – Renault V.I. (Zdroj: archiv P. Karáska)

P. Karásek: Posilujícím trendem v komunikaci jsou sociální sítě. Jak by se tradiční tuzemské strojírenské firmy měly k těmto formám stavět?

J. Dronská: Ke všemu je třeba přistupovat se selským rozumem. S ohledem na komunitu zákazníků a partnerů zvolte odpovídající komunikační platformu, a následně tomu přizpůsobte odpovídající formu komunikace. Existence v digitálním prostředí s sebou nese silný závazek kontinuity, v opačném případě to může způsobit problémy. Je třeba brát v potaz, že to není pouze o vkládání vhodně podaných informací, ale především o následné interakci a monitoringu.

P. Karásek: Jaké rady máte pro manažery českých firem ohledně jejich přístupu k sociálním sítím?

M. Síbrt: Měli by k nim přistupovat racionálně, nikdy ne pod vlivem emocí a alkoholu.

J. Dronská: Doporučuji rozvážnost a umírněnost v reakcích a při veřejném sdělování názorů a postojů, neboť je třeba mít stále na mysli, že zanechaná elektronická stopa je nesmazatelná.

P. Karásek: Děkuji za velmi inspirativní diskuzi, která uzavřela letošní sérii podcastů věnovanou aspektům vedení firmy na cestě k její prosperitě.

Všech 10 publikovaných podcastů ze série „Jak vést firmu k prosperitě ve složité době“ a jejich textové zpracování naleznete zde.


Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
část 8. Personalistika a firemní kultura

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice a sedmá ekonomice. Dnes se zaměříme na personalistiku.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Související články
Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 7: Ekonomika a controlling

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou a šestá část nákupu a logistice. Dnes se zaměříme na oblast ekonomiky.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 5:
Plánování a průchod zakázky

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka. Dnes se zaměříme na plánování výroby.

Strojaři na hrad prostě patří!

Strojírenství je páteří průmyslu. Dokazuje to i skutečnost, že na podzim loňského roku si ve Španělském sále Pražského hradu významné strojařské firmy převzaly ocenění v rámci vyhlášení 26. ročníku Českých 100 nejlepších.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 2. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o vizích a cílech podnikání, o strategii firmy a její užitečnosti pro společnost, a samozřejmě o problematice řízení firem. Dnešní díl se již odehrává v definovaném scénáři, kdy oba dva společně diskutují s pozvanými hosty.

Tentokráte pozvání Petra Karáska přijal Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a nyní technický ředitel společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designér světového renomé. Diskuze ve studiu MM Průmyslového spektra svým tématem navazuje na úvodní rozhovor a zaměřuje se na inovace a vývoj produktu, ale i na zvládnutí úskalí v procesu zavádění inovací ve firmách.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit