Témata
Foto: Roman Dvořák

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 10: Firemní komunikace

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Minule jsme hovořili o tématu podnikání ve středně velké firmě a v dnešním díle se zaměříme na firemní komunikaci.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Tato závěrečná část je z pohledu zástupce moderátora a diskutujících hostů obrácena. Důvodem je volba tématu, kdy se na aspekty vnitřní i vnější firemní komunikace ptal Petr Karásek Jany Dronské a jejího dlouholetého profesního kolegy Marka Síbrta.

Následující výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.

P. Karásek: Proč je důležité věnovat komunikaci pozornost?

J. Dronská: Komunikace má velký vliv na dění uvnitř firmy, ale i na okolí a na image firmy. Avšak některé firmy jí nepřikládají potřebný význam, neuvědomují si její důležitost a sílu. Zbytečně pak vytvářejí atmosféru nejistoty a podhoubí pro různé fámy.

M. Síbrt: Nemůžeme si dovolit nekomunikovat jak v komerční sféře, tak i ve veřejném sektoru. Naštěstí si toto většina organizací po sametové revoluci uvědomila a komunikace se stala nedílnou součástí jejich aktivit. Neplatí zde ale přímá úměra mezi kvantitou komunikace a jejím efektem, a proto je třeba ji strategicky řídit a plánovat.

K realizaci závěrečného dílu naší podcastové série jsme se po předchozích natáčecích frekvencích v terénu opět vrátili do pražské redakce MM Průmyslového spektra, aby zde tentokráte v roli moderátora vystoupil Petr Karásek a na jeho otázky odpovídala Jana Dronská a její kolega Marek Síbrt. Důvodem změny na postu moderátora bylo téma firemní komunikace. (Foto: R. Dvořák)

P. Karásek: Ve firemní komunikaci rozlišujeme interní a externí komunikaci. Co do které oblasti patří a proč je nutné ji takto rozdělovat?

J. Dronská: Do interní části patří komunikace se zaměstnanci, odbory, dceřinými společnostmi. Vnější komunikace je směřována na veřejnost, bývalé zaměstnance, organizace, banky, akademické prostředí, a samozřejmě média. Je nutné rozlišovat cílové skupiny, protože každá vyžaduje rozdílnou formu, obsah i použité nástroje.

P. Karásek: Jak se interní komunikace ve firemním prostředí prolíná s oblastí personalistiky?

M. Síbrt: Oblast interní komunikace byla jednak dlouhodobě podceňována, neboť se považovala za součást kompetencí personálního oddělení. Na druhé straně si nesla špatnou pověst z předchozího režimu jako oblast propagandy a budovatelského plánování. Bez kvalitní interní komunikace nemůže být firma úspěšná, protože ztratí důvěru vlastních lidí. Je však třeba klást velký důraz na její formu právě s ohledem na charakter firmy a její zaměstnance.

Marek Síbrt působí v komunikaci a médiích téměř 20 let. Pracoval jako mediální analytik pro výzkumnou společnost Media Tenor a vytvářel mediální poradenství pro významné podnikatelské subjekty, např. České dráhy, ČEZ, Vodafone nebo RWE. Šest let působil v těžařské společnosti OKD, převážně jako její mluvčí. Aktuálně pracuje jako manažer vnějších vztahů a mluvčí nejvýznamnější vodárenské společnosti v Moravskoslezském kraji – Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava. (Zdroj: archiv: M. Síbrta)

P. Karásek: Se kterými hlavními problémy komunikace se setkáváte?

J. Dronská: Realizované zaměstnanecké průzkumy spokojenosti ukazují, že se primárně jedná o nedostatek předávaných informací mezi vedením společnosti a jejími zaměstnanci.

M. Síbrt: Ano, a pokud jsou informace předávány, tak často s nejasným a nesrozumitelným obsahem, a často také nevhodnou formou, která pak zaměstnancům přináší nepochopení, demotivaci a stres.

P. Karásek: Jak docílit toho, aby komunikace byla úspěšná a efektivní?

J. Dronská: Efektivní komunikace probíhá pouze v atmosféře důvěry. Jejím prostřednictvím dosahujeme stanovených cílů a může nám být nápomocna v efektivitě podnikání, ale samozřejmě i naopak, pokud ji špatně uchopíme. Nemůžete někoho o něčem přesvědčovat, když vy sami o tom přesvědčeni nejste. Komunikace musí probíhat včas a měla by být obousměrná. Měli bychom znát zvyklosti našich partnerů při obchodních jednáních; co někde je povinností, jinde se může stát faux pas.

Reklama
Reklama
Reklama

P. Karásek: Dá se naučit efektivní komunikaci?

M. Síbrt: Většinu komunikačních dovedností se díky pracovitosti a píli naučíte, a dokážete je dále předávat svým podřízeným. Zbytek se naučit nedá. Vychází to z průběhu a formy vaší socializace, prostředí, ve kterém jste vyrůstali, z toho, jaké životní hodnoty ctíte, a tak dále.

J. Dronská: Do určité míry limitujícím faktorem komunikace je empatie, dokázat se vcítit do postavení druhé strany. Důležitá je vůle na straně managementu, musí jít příkladem. Otevřenost souvisí i s firemní kulturou.

P. Karásek: Někdy se zaměňuje PR za marketing, a naopak. Kdy tyto segmenty oddělit, a kdy je naopak průnik žádaný? Jak v tomto kontextu pak prezentovat firmu?

M. Síbrt: Vazba je často velmi úzká. Je to však závislé na oboru, zdali se jedná o tradiční výrobní společnosti, nebo rychloobrátkový prodej, kde jsou tyto oblasti obvykle striktně odděleny.

J. Dronská: PR je komplexnější a víc osobní, ale každý nemá dar profesionálního verbálního projevu, i když se jedná o sebelepšího manažera. Pak přichází čas pro PR specialistu, který je managementu v prezentaci nápomocný. Ale zastávám názor, aby si úspěchy firmy manažer či majitel odprezentoval sám a specialista mu byl při přípravě nápomocen.

Jana Dronská se specializuje na public relations a komunikaci. Působí jako mediální zástupce a poradce pro několik průmyslových firem. Má zkušenosti i ve státním sektoru. Po dlouholeté práci ve zpravodajství České televize se v roce 2013 rozhodla pro vlastní podnikání. Působila mj. jako tisková mluvčí ocelářského podniku ArcelorMittal Ostrava nebo ministra průmyslu a obchodu. Své poradenství nabízí v oborech: energetický průmysl a energetika, hornictví, dobývání a primární zpracování nerostných surovin, hutnictví a slévárenství, odpady a cirkulární ekonomika, státní a veřejná správa, stavebnictví a reality, strojírenství. (Zdroj: archiv J. Dronské)

P. Karásek: Menší firmy nemají marketingové oddělení a často ani specialistu, který by se věnoval pouze marketingu a komunikaci. Jak by v takovém případě měly firmy postupovat?

M. Síbrt: Ano, v malých firmách bývá marketingová pozice často sdružena s jinou. A zde je to pak otázka dotyčného jedince, jak využije této příležitosti a přistupuje ke svému odbornému rozvoji.

J. Dronská: I malá firma by měla mít vytvořenou svoji marketingovou strategii. Definovat si, čeho chci dosáhnout, jaké mám k tomu možnosti a prostředky, jaká je moje konkurenční výhoda. Znalost trhu a okolí je velmi důležitá.

P. Karásek: Jakým způsobem lze efektivně komunikovat s médii?

M. Síbrt: Základem úspěšné komunikace s médii jsou korektní vztahy, vstřícný přístup vůči novinářům, nebýt arogantní. Většina novinářů nemá důvod firmám jakkoliv skrze své výstupy škodit a také tak obvykle nečiní.

J. Dronská: Jedná se o soustavnou práci v budování dobrých vztahů. Navzájem se potřebujeme. My chceme šířit naše sdělení a oni zase potřebují podklady pro svoji práci.

Reklama

P. Karásek: Současné dění dopadá na firmy více než kdy dříve. Firmy se dostávají do potíží, ani ne tak svými chybami, ale bohužel příčinami z vnějšího světa – pandemie covidu, drahé energie. Mění se tím postoj firem ke komunikaci?

J. Dronská: Firmy jsou aktuálně opatrné ve sdělování svých plánů i výsledků, neboť se rychle mění situace a podmínky. Např. teplárny měly připravený robustní investiční plán v podobě přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu, čemuž současná doba nenahrává.

M. Síbrt: Aktuálně se nacházíme před bouří, která do průmyslu vtrhne na přelomu roku. Tomu firmy musí přizpůsobit komunikační strategie. V momentě, kdy se firma dostane do krizové situace, nemůže mlčet, ale musí tuto realitu začít komunikovat svojí vlastní cestou. Pokud tak neučiní, není následně schopna šířené zprávy jakkoliv ovlivňovat. Pravda je jako symfonie, má pestrobarevnou paletu tónů.

J. Dronská: Nenechávejte zaměstnance dlouho v nejistotě. Když jsou nějaké problémy, nepřestávejte chodit mezi ně, mluvte s nimi, nezavírejte se ve své kanceláři. Když zaměstnanci nejsou dostatečně informovaní o tom, co se děje, šíří zkreslené i nepravdivé informace nejen mezi sebou, ale pravděpodobně i mimo firmu. Zaměstnanci tak představují velké riziko, že se o potížích firmy dozví okolí, tedy i obchodní partneři a novináři, navíc ve zkreslené formě, která může firmu poškodit a prohloubit její problémy.

Ale obsah i formu je potřeba přizpůsobit „očím a uším“ zaměstnanců. Manažeři musí znát míru, co jejich lidi ještě unesou, a co již nikoliv. Komunikujte stručně a jasně, bez vytáček, omezíte prostor pro dezinterpretace. Přesvědčte všechny, že problém řešíte.

Petr Karásek působí jako nezávislý krizový interim manažer a konzultant zaměřený na oblast restrukturalizací a krizového řízení zejména výrobních společností. Je členem České asociace interim managementu, mezinárodní Turnaround Management Association, členem Rady vlády České republiky pro oblast silniční dopravy a je aktivní i ve Sdružení automobilového průmyslu ČR. Působil jako vrcholový manažer např. při restrukturalizacích společností Tatra Trucks, Škoda Transportation, Disa Industries, Kord Group, Essa Czech, Aweld či Jablonex Group nebo jako klíčový partner a specialista v celé řadě dalších projektů. Cenné zkušenosti získal ve společnosti Karosa Iveco, mj. jako konstruktér, obchodní ředitel, člen představenstva a člen širšího vedení nadnárodní skupiny Irisbus – Renault V.I. (Zdroj: archiv P. Karáska)

P. Karásek: Posilujícím trendem v komunikaci jsou sociální sítě. Jak by se tradiční tuzemské strojírenské firmy měly k těmto formám stavět?

J. Dronská: Ke všemu je třeba přistupovat se selským rozumem. S ohledem na komunitu zákazníků a partnerů zvolte odpovídající komunikační platformu, a následně tomu přizpůsobte odpovídající formu komunikace. Existence v digitálním prostředí s sebou nese silný závazek kontinuity, v opačném případě to může způsobit problémy. Je třeba brát v potaz, že to není pouze o vkládání vhodně podaných informací, ale především o následné interakci a monitoringu.

P. Karásek: Jaké rady máte pro manažery českých firem ohledně jejich přístupu k sociálním sítím?

M. Síbrt: Měli by k nim přistupovat racionálně, nikdy ne pod vlivem emocí a alkoholu.

J. Dronská: Doporučuji rozvážnost a umírněnost v reakcích a při veřejném sdělování názorů a postojů, neboť je třeba mít stále na mysli, že zanechaná elektronická stopa je nesmazatelná.

P. Karásek: Děkuji za velmi inspirativní diskuzi, která uzavřela letošní sérii podcastů věnovanou aspektům vedení firmy na cestě k její prosperitě.

Všech 10 publikovaných podcastů ze série „Jak vést firmu k prosperitě ve složité době“ a jejich textové zpracování naleznete zde.


Vydání #12
Kód článku: 221232
Datum: 14. 12. 2022
Rubrika: Servis / Management a řízení
Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
část 8. Personalistika a firemní kultura

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice a sedmá ekonomice. Dnes se zaměříme na personalistiku.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Související články
Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Moudrost života

Podstata názoru uvedeného v tomto titulku se v různých souvislostech a za rozličných okolností opakuje od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. Pro mnoho z nás je to nejen téma konverzací na způsob „aby řeč nestála“, ale je to i náplň naší práce.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit