Témata
Foto: Roman Dvořák

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Diskuze ve studiu MM Průmyslového spektra, moderovaná Janou Dronskou, se zaměřila na aspekty zavádění inovací ve firmě a okolnosti, které vývoj produktu doprovázejí. Jelikož rozprava díky bohatým zkušenostem přítomných přesáhla vymezený čas pro její relaci, rozdělili jsme ji na dvě části, a dnes v ní tedy pokračujeme.

J. Dronská: Málokdy se inovační projekt odehrává ve vzduchoprázdnu. Většinou probíhá ve firmách paralelně s hlavním předmětem činnosti a jinými aktivitami. Jak se dá skloubit provozní operativa s koncepční vývojovou nebo projektovou prací?

P. Karásek: Firma musí průběžně inovovat vyráběnou produkci. Paralelně s tím by měly být realizovány i větší inovační projekty. Avšak týmy, které jsou do těchto projektů přizvány, zároveň musejí řešit i svoji denní konstrukční operativu, a ta často bývá na úkor větších projektů upřednostňována. Z mých zkušeností apeluji na maximální oddělení těchto činností.

J. Vaněk: Jak již bylo řečeno, nemáme na svých bedrech jenom nové projekty. Staráme se i o současnou výrobkovou řadu, pracujeme na programech pro snižování nákladů, řešíme customizaci na přání zákazníka. V posledních měsících se nám množí případy, kdy dodavatelé kvůli dopadům covidu a problémům v dopravě a logistice nemají materiál. Musí se pak ihned hledat alternativní řešení, abychom naplnili své závazky a dodali zákazníkům objednané výrobky.

P. Novaque: Také podporuji neslučovat rutinní činnosti a inovační projekty. Setkal jsem se s firmami, které právě podcenily koncept dostatečného vyčlenění týmu pro inovační projekty, a pak to vedlo k tomu, že často i banální projekty trvaly trojnásobný čas. Nelze mrhat pracovní kapacitou.

Ve druhé části na téma věnované cestě od inovace k produktu v diskuzi pokračovali (zleva) Petr Karásek, Jana Dronská, Jan Vaněk a Petr Novague. (Foto: Roman Dvořák)

J. Dronská: Představme si, že projekt postoupil do další fáze. Prototypy jsou navrženy, odzkoušeny, dokumentace připravena. Jaká největší úskalí nás čekají při zavádění do výroby?

J. Vaněk: U velkých firem jsou procesy nastaveny v elektronickém toku dat od kreslicích systémů přes PDM a PLM systémy do výrobních systémů. U menších firem, které takové procesy zatím nemají dostatečně zaběhlé a robustní, je potřeba dávat pozor na faktor lidských chyb při ručním přenosu dat, např. při přepisování kusovníků. Výroba dokončuje přípravky, nákup zajišťuje externí díly. Nic z toho by pro ně nemělo být překvapením. Součástí projektových týmů by měli být zástupci dalších oddělení, jako je controlling, kvalita, nákup atd., kteří společně s vývojáři od začátku kontrolují průběh projektu. Velkou neznámou jsou v kontextu dnešní doby dodací termíny, ceny komodit a náklady na dopravu.

Reklama
Reklama

J. Dronská: Doposud jsme hovořili převážně z pohledu finalisty, kterých je ale u nás menšina. Většina strojírenských a zpracovatelských podniků je zařazena v dodavatelském řetězci. I tyto podniky musí inovovat. Ale jak, když je jejich manévrovací prostor do značné míry omezen?

P. Karásek: Dodavatelé pracují z velké části podle výkresů odběratelů, ten jim většinou schvaluje i použité komponenty nebo materiál. Často i technologické postupy či celé procesy jsou pod neustálým dohledem různých kontrolních mechanismů odběratelů. Andrej Kopčaj, dnes už bohužel zesnulý guru moravskoslezského managementu 90. let, často používal výrok „dvojitý Nelson a kule ve svěráku“. Myslel tím, že firma má od svých partnerů zablokované obě ruce ve svobodném rozhodování jak na vstupu materiálu, tak na výstupu hotových produktů, a ještě jim tento partner kouká do jejich otevřeného účetnictví a detailní znalostí jejich ekonomiky, včetně kalkulací, je drží za ony citlivé partie. Jak se mohou firmy, které se dnes nacházejí v takovém podřízeném postavení dodavatelů Tier 1 či Tier 2, vymanit z onoho sevření a dostat se do role dostatečně autonomního hráče a víceméně obchodně rovnocenného partnera pro své odběratele? Je možné k tomu nějak využít inovace?

J. Vaněk: V praxi bývá mezi finalisty a dodavateli velmi úzká vývojová spolupráce. Vymanit se z onoho sevření může znamenat třeba i takového zákazníka ztratit. Co je poté lepší? Vždy je ale dobré nebýt závislý pouze na jediném zákazníkovi. Diverzifikace lépe odolává výkyvům trhu.

Jiří Vaněk je automobilový konstruktér, dlouholetý a úspěšný ředitel konstrukce a vývoje skupiny Iveco Bus, byl i generálním ředitelem společnosti Iveco Czech Republic. V současné době zastává pozici technického ředitele ve strojírenské společnosti Ammann Czech Republic, zaměřující se na výrobu stavebních strojů.

P. Novaque: Subdodavatelský režim je určitá forma novodobé nesvobody. Moc dobře nerozumím, proč nemáme dostatečné množství finálních výrobců. Být subdodavatelem možná představuje v krátkodobém horizontu zajímavý finanční přínos, ale z dlouhodobého hlediska, z pohledu strategie podnikání, to považuji za nevýhodné.

P. Karásek: Ekonomika podnikání je hlavním parametrem úspěšnosti podniku. Zkušenost ale říká, že až z 80 % rozhodují o nákladovosti produktů vývojáři právě v předvýrobních etapách. Jako bývalý konstruktér vím, že pro konstruktéry není vždy určitě příjemná diskuze s technology, kteří třeba tvrdí, že ten „geniální“ nápad konstruktéra není za rozumných podmínek vyrobitelný, a ještě horší je pro konstruktéra diskuze s ekonomem, který skoro nikdy neumí odhalit „krásu“ daného konstrukčního prvku, ale na druhou stranu je schopen ho diskvalifikovat s tím, že je dané řešení příliš drahé. Jaké máte zkušenosti s ekonomikou při vývojových projektech?

J. Vaněk: Ekonomika je při vývojových projektech zásadní věc. Náklady na samotný projekt, návratnost investice, výrobní cena, prodejní cena výrobku a marže. Pokud nenaplníme tato základní ekonomická kritéria, nejspíše se dříve či později dostaneme do finančních problémů. Nejenže neufinancujeme daný vývoj, ale dostaneme se do problémů i se stávající výrobou.

P. Novaque: Řada nápadů se z ekonomických důvodů nezrealizuje. Na konci vždy musí být vidina zisku. Veškeré inovační kroky musí vést buď ke zvýšení objemu prodeje, nebo k vyšší marži.

Petr Novague je úspěšný průmyslový designér, držitel více než stovky mezinárodních ocenění za design, včetně 14 Red Dot Design Awards. Věnuje se široké škále produktů, od zubních kartáčků až po letadla. Navrhuje pro domácí a evropské firmy. Přednáší na Masarykově univerzitě v Brně a je ambasadorem značky Porsche pro Českou republiku.

P. Karásek: Doporučuji, aby si konstruktéři čas od času něco vyvinuli tzv. do šuplíku. Vyzkouší si na tom postupy, metody práce či dílčí řešení, která mohou následně při jiných projektech využít a implementovat.

J. Dronská: Existuje řada postupů, jak výrobky zlevňovat. Jeden z nich spočívá v tom, že se striktně z návrhu výrobku odstraní ty vlastnosti, které daná skupina uživatelů nepotřebuje, a tudíž je ani nechce zaplatit. Setkali jste se s tím a jak jste se s tím vypořádali?

J. Vaněk: Zde existuje mnoho protikladů. Výrobní úsek chce např. vyrábět stále stejný výrobek s minimálními úpravami, a proto na něm vyžaduje např. přípravu pro možné dodatečné periferie, které by zákazník časem případně požadoval. Ten to ale není ochoten zaplatit. Do toho dále promlouvají rozdílné požadavky teritorií, kam je výrobek exportován. Výrobci tedy obvykle nabízejí provedení svých výrobků uzpůsobené pro konkrétní trhy, a k tomu dávají na výběr sortiment volitelných opcí. A zde se tedy opět dostáváme na počátek. Projekt by měl mít dobrý marketingový záměr a odpovídat skutečným potřebám zákazníka.

Reklama

P. Novaque: Já se spíše místo snižování nákladů soustředím na zvyšování výnosů. V běžném životě se setkáváme u spotřebního zboží stejných funkčních vlastností a kvality s rozdílem prodejních cen v závislosti na renomé značky a způsobu oslovení zákazníků.

P. Karásek: Jedna z metod snižování nákladů je založena i na unifikaci a modularizaci. Myslím, že v Karose jsme byli vychováváni hodně právě v tomto duchu a z mého pohledu je její konstrukční rukopis – dnes Iveca, hodně charakteristický vysokou mírou unifikace, a to jak v případě pohledových prvků, tak i v případě funkčních. Na druhou stranu customizace a výroba dle potřeb konkrétních zákazníků je cestou k vyšším maržím, což je něco, co se nám povedlo před lety vštípit do nové strategie Tatry. Jak vy se díváte na unifikaci a modularitu?

Petr Karásek působí jako nezávislý krizový interim manažer a konzultant zaměřený na oblast restrukturalizací a krizového řízení zejména výrobních společností. Je členem České asociace interim managementu, mezinárodní Turnaround Management Association, členem Rady vlády České republiky pro oblast silniční dopravy a je aktivní i ve Sdružení automobilového průmyslu ČR. Působil jako vrcholový manažer např. při restrukturalizacích společností Tatra Trucks, Škoda Transportation, Disa Industries, Kord Group, Essa Czech, Aweld či Jablonex Group nebo jako klíčový partner a specialista v celé řadě dalších projektů. Cenné zkušenosti získal ve společnosti Karosa Iveco, mj. jako konstruktér, obchodní ředitel, člen představenstva a člen širšího vedení nadnárodní skupiny Irisbus – Renault V.I.

J. Vaněk: Unifikace, modularita či platformizace jsou důležité pro zjednodušení výroby i pro menší sortiment náhradních dílů. Je dobré unifikovat rámy nebo jejich podsestavy, naopak odlišnosti realizovat například softwarovým laděním výkonu pohonných jednotek, designem karoserie či úrovní výbavy. Customizace na přání zákazníka se ale do velkosériové výroby nehodí. Pokud se jedná o charakteristický rys konkrétního businessu, je potřebné takový proces technicky, kapacitně, výrobně a organizačně zvládnout. V opačném případě by zákazník přešel ke konkurenci, která mu dodá, co potřebuje. Z customizace se naopak pro menší výrobce může stát významná přednost a příležitost k vykrytí mezer na trhu. Dokážou totiž nabídnout to, co by velký výrobce se svojí vysokou sériovostí a konfekcí nedokázal.

P. Novaque: Důležité je vtáhnout do vývoje produktu emoce, které pak přesunou cenu na druhé místo. Například Porsche za vysoký příplatek nabízí manuální převodovku do sportovních vozů. Dříve tomu bylo naopak. Aktuálně se zabývám designem hodinek. Zde jsou značky, které nabízejí hodinky za cenu rodinného domu. Emoce při nákupu a používání zboží vidím jako klíčové.

Jana Dronská se specializuje na public relations a komunikaci. Působí jako mediální zástupce a poradce pro několik průmyslových firem. Má zkušenosti i ve státním sektoru. Po dlouholeté práci ve zpravodajství České televize se v roce 2013 rozhodla pro vlastní podnikání. Působila mj. jako tisková mluvčí ocelářského podniku ArcelorMittal Ostrava nebo ministra průmyslu a obchodu. Své poradenství nabízí v oborech: energetický průmysl a energetika, hornictví, dobývání a primární zpracování nerostných surovin, hutnictví a slévárenství, odpady a cirkulární ekonomika, státní a veřejná správa, stavebnictví a reality, strojírenství.

J. Dronská: Je velký rozdíl mezi hromadnou velkosériovou výrobou, výrobou menších sérií, customizovanou výrobou a výrobou individuálních projektů. Jaký vliv má charakter výroby na inovační proces?

J. Vaněk: Hromadná velkosériová výroba umožní optimalizovat výrobní procesy a objemovým efektem snížit ceny od dodavatelů. Není ale vhodná pro customizaci dle přání zákazníka. Zde se obvykle zákaznické úpravy řeší následně u specializovaných firem. Menší výrobci naopak mají větší flexibilitu a snaží se vyplnit mezeru na trhu a nabídnout speciály, které by v hromadné výrobě nebyly proveditelné. Zákazník však musí počítat s tím, že řešení vyvinuté jemu na přání bude dražší, vyžádá si více času, a roste i riziko „dětských nemocí“, protože speciální řešení nemusí být tak robustně ověřené praxí.

P. Karásek: Velkosériová výroba je založena na úsporách ekonomiky z rozsahu, i když se možná tento parametr trochu přeceňuje. Když od těchto výhod odečteme část, která jde na úkor „vydírání“ dodavatelů, kdy si finalista silou svého postavení ukrojí část marže udržitelného podnikání svých dodavatelů, tak přínosy ze zbylé hromadné výroby jsou nemálo snižovány náklady na růst entropie v rámci velkých firem či korporátních skupin. Za růstem entropie si můžeme představit zbytečné maření energie různými oběžníky, redundantními předpisy, žabomyšími spory mezi různými entitami v rámci velkého podniku, ale i tím, že někdy levá ruka neví, co dělá pravá, a také až zrůdně neefektivní hierarchicky uspořádanou strukturu schvalování nákupu i např. toaletního papíru.

J. Dronská: Děkuji za další zajímavé povídání.


Příští téma diskuze: Obchod, poprodejní služby, péče o zákazníky a životní cyklus výrobku.

Témata podcastu

– Inovace, produkt, vývoj, finální výrobek vs. subdodávky

– Obchod, poprodejní služby, péče o zákazníky, uživatele, životní cyklus výrobku

– Proces průchodu zakázek firmou, výroba, plánování

– Nákup, logistika, kooperace (make or buy)

– Řízení firmy

– Jakost a řízení rizik

– Zpětná vazba, controlling, ekonomika

– Lidé, firemní kultura

Související články
V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Manažerské zásady řádného hospodáře, Díl 3.

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit