Témata
Zdroj: TOS Kuřim – OS

Výzkum pro praxi: Technologické aplikace pro špičkové obrábění

04. 10. 2023

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. V loňském roce jsme postupně představovali vybrané projekty, které byly ve spolupráci centra a konkrétních průmyslových firem v praxi řešeny. Dnes navážeme referencí umu pražských výzkumníků v podobě přípravy a odladění nastavení strojů a technologií u portálových center společnosti TOS Kuřim – OS. Jednalo se o náročné výzvy, v jejichž úspěšném zvládnutí se zúročily poznatky a zkušenosti získávané dlouhodobou výzkumnou spoluprací mezi oběma subjekty.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum pro praxi
Díly
Matěj Sulitka

Zástupce vedoucího pro rozvoj spolupráce Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na ČVUT v Praze, fakultě strojní. Vedoucí skupiny Modelování a simulace a odborný garant výzkumného tématu Digitální dvojčata strojů a procesů. Od svého nástupu do RCMT v roce 2005 se zaměřuje zejména na výpočetní modelování a optimalizaci stavby obráběcích strojů, dynamické chování strojů, simulace CNC obrábění a interakci stroj – proces. Je úspěšným řešitelem mnoha projektů spolupráce s průmyslem. Je také vyhledávaným designérem tuzemských výrobců obráběcích strojů

doc. Pavel Zeman

Docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde získal inženýrský i doktorský titul. Od roku 2001 pracuje ve Výzkumném centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT), kde zastává pozice garanta témat výzkumu a spolupráce s průmyslem v oblasti technologie obrábění a vedoucího skupiny Technologie. Jeho odbornou specializací jsou zejména problematika obrábění těžkoobrobitelných materiálů, nové způsoby chlazení při obrábění a aplikace laserových výrobních technologií.

Michal Stejskal

Je absolventem doktorského studia na ČVUT v Praze, Fakultě strojní, Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT), kde aktuálně zastává pozici samostatný výzkumný pracovník. V roce 2015 absolvoval stáž ve výcvikové centrum TCNR, Tchaj-čung, Tchaj-wan. Odborník v oblasti technologie, vývoje a optimalizací strategií CNC obrábění.

Jan Moravec

Odborný asistent a pedagog na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde získal inženýrský i doktorský titul. Odborník v oblasti pohonů a CNC řízení. Specializuje se zejména na zvyšování přesnosti a dynamiky řízení pohybových os a potlačování chyb regulace.

Reklama

Kuřimský výrobce TOS Kuřim – OS, spadající do skupiny Toshulin, realizoval v poslední době několik významných dodávek portálových center typové řady FRF náročným zákazníkům jak v ČR, tak v zahraničí. Požadavkem bylo stroje dodat s odladěnou technologií a vysokými nároky na produktivitu obrábění a kvalitu výsledných produktů. Produktivní využití strojů představuje komplexní úlohy, v nichž se návrh technologie obrábění snoubí s dokonalou znalostí dynamického chování stroje a obrobku, řízením CNC a řízením pohonů. Představme si některé z těchto příkladů.

Optimalizace obrábění železničních podvozků

Pro obrábění svařenců podvozků vagonů požadoval zákazník vysokou produktivitu, jejíž dosažení současně s požadavky na přesnost a jakost obrábění představovalo řadu výzev. V první řadě se jednalo o optimalizaci upnutí a utahovacích momentů upínek tak, aby byly minimalizovány nežádoucí deformace a upnutí současně vyhovělo procesnímu namáhání dílce. Úloha byla řešena pomocí kombinace výpočetních modelů obráběného podvozku metodou konečných prvků (MKP) a virtuální simulace obrábění s predikcí průběhu procesních sil, v níž disponuje RCMT vlastním unikátním softwarovým řešením procesních digitálních dvojčat MillVis a kalkulátorem řezných sil. Výpočetní modely MKP umožnily také kontrolovat deformace dílce vlastní tíhou při manipulaci a správném umístění na upínací systém s nulovým bodem na stole stroje.

Reklama
Reklama
Reklama

Velkou výzvu představovala optimalizace hrubování s cílem minimalizace času obrábění. Využita byla adaptivní strategie s využitím inprocesního měření obrobkovou sondou. Změřené velikosti přídavků na polotovaru byly zaneseny jako parametry do řídicího systému stroje, a podle parametrického programování byl následně adaptivně měněn NC program s cílem minimalizace neřezných pohybů. Takovýto postup nese velká rizika kolizí, proto bylo přistoupeno k virtuální simulaci obrábění pomocí softwaru MillVis. Kromě kontroly kolizí, silového zatížení a realistického času obrábění umožnil MillVis i simulaci parametrických NC programů, což není běžné v komerčních softwarových nástrojích. Simulace času obrábění byla použita pro návrh skladby strategií a pro predikci celkového času obrábění. Posledním úkolem bylo ověřování a zlepšování časově nejnáročnějších strategií. Takto byla například změněna strategie řádkování větších vertikálních ploch na progresivní strategii vypichování. Aplikace všech uvedených přístupů nejenže splnila požadovaný čas a kvalitu obrábění, ale ještě navíc přinesla další významné časové úspory a umožnila úspěšné předání technologie zákazníkovi.

Požadavkem na obrábění podvozku železničního vagonu bylo významné zkrácení času obrábění a zajištění požadované geometrické přesnosti. (Zdroj: TOS Kuřim – OS)

Výroba segmentu trupu raketoplánu

Obrábění přesných rotačních tenkostěnných dílců z hliníkových slitin vytváří vysoké nároky na technologické znalosti. Rizika spočívají zejména v nedodržení rozměrové stability, náchylnosti ke vzniku vibrací a v neposlední řadě v komplikacích způsobených nutností mezioperačního přeupínání dílce. Rotační dílec pro kosmické účely představoval složitou geometrii, jejíž výroba vyžadovala operace soustružení a víceosého frézování s až sedmi přeupnutími a několika výměnami vřetenových hlav stroje. Rozměry dílce svědčí samy o sobě o náročnosti celé úlohy: průměr 4 000 mm, výška 400 mm, tloušťka stěny v nejtenčím místě po dokončení 7 mm. Zvládnutí složité zakázky bylo řešeno spoluprací technologů TOS Kuřim – OS, kteří se věnovali zejména vlastní realizaci u zákazníka a návrhu soustružnických operací, a specialistů RCMT, kteří zpracovali především návrh a verifikaci frézovacích operací. Soustružnické operace bylo nejefektivnější realizovat přímým programováním v řídicím systému stroje. Složitější dráhy při frézovacích operacích byly náročnější na přípravu a vyžadovaly využití CAM softwaru. Plochy na vnitřním průměru rozměrného dílce bylo nutné hrubovat i dokončovat dvouosou vřetenovou hlavou VKE z produkce této kuřimské firmy. Zdánlivě jednoduchý úkol komplikovaly omezené možnosti generování drah nástrojů v CAM. Běžná kontrola kolizí v CAM musela být tudíž nahrazena kontrolou pomocí MillVis. V dalším kroku byla vyvinuta metoda pro realizaci víceosého dokončování vnitřních kapes s dodržením nezbytné plynulosti pohybů rotačních os stroje. Součinnost popisovaných kroků přinesla bezchybnou výrobu již prvního technologicky velmi náročného dílce a nezanedbatelnou úsporu nákladů.

Tenkostěnný dílec segmentu trupu raketoplánu, při jehož obrábění bylo výzvou zejména zvládnutí frézovacích operací vzhledem ke kinematice frézovací hlavy a dostupnosti obráběných kapes na vnitřní straně dílce. (Zdroj: TOS Kuřim – OS)

Výroba pláště raketoplánu

Posledním z představených špičkových příkladů je výroba dílce pláště raketoplánu z hliníkové slitiny na centru FRFQ 350/8. Jednalo se o geometricky relativně jednoduchý dílec v podobě rovinné desky s vyfrézovaným rastrem velkého množství kapes o straně 62 mm, hloubce 13 mm a vnitřními zaoblenými přechody o poloměru R = 7 mm. Výzvou byl požadavek zákazníka na vysoce produktivní obrábění s minimálními odchylkami od žádané trajektorie. Klíč k řešení spočíval v optimálním nastavení CNC řídicího systému a nastavení pohonů stroje v kombinaci s vhodnou technologií obrábění. Obrábění v rovině stolu tudíž vedlo k vysokým nárokům na dynamické řízení celé portálové skupiny.

Reklama

Spolupráce odborníků TOS Kuřim – OS a RCMT se v první řadě zaměřila na nastavení regulace pohonů. Zde se zúročily detailní znalosti dynamických vlastností nosné stavby stroje a jejich vazby na regulaci pohonů, díky čemuž mohly být pohony nastaveny na dynamičtější pohyby. Výsledkem bylo, že dosažené zesílení i přesnost polohové regulace nezaostávaly za stroji menších rozměrů a jednodušší koncepce. Dále byla uplatněna pokročilá řešení vyhlazování žádaných drah vhodným nastavením limitů zrychlení, ryvu, interpolačních filtrů nebo spline interpolace v CNC řídicím systému stroje. Testy pomocí virtuální simulace s využitím digitálního dvojčete stroje i testy na reálném stroji prokázaly dosažení akceptovatelného poměru překmitů a přijatelných odchylek od žádaných drah při minimalizaci strojního času. Dosažena byla zákazníkem požadovaná rychlost posuvu 5 000 mm.min-1 na více než 40 % celkového strojního času. Splněním této úlohy tak stroj prokázal vysokou produktivitu a kvalitu výsledných povrchů.

Obr. 3. Vysoce produktivní frézování tenkostěnných kapes na dílci pláště raketoplánu vyžadovalo pokročilé nastavení řízení CNC a regulace pohonů. (Zdroj: TOS Kuřim – OS)

Díky úzké spolupráci technologů TOS Kuřim – OS a specialistů výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze jsou dlouhodobě úspěšně řešeny náročné technologické aplikace strojů tohoto výrobce. Kvality strojů se daří plně využívat díky pokročilým znalostem technologie, vlastností stroje a procesní interakce stroje a obrobku. Předpokladem úspěšného zvládnutí všech zakázek je v neposlední řadě také vynikající odborný soulad obou týmů.


Související články
Průmyslová hybridní výroba a aditivní technologie

Tento článek se zabývá aktuálním vývojem v průmyslové hybridní výrobě a aditivních technologiích pro zpracování kovů. Rovněž je v textu prezentován výzkum a vývoj pro praxi v této oblasti, který v současné době probíhá v České republice.

Senzory a stroje pro monitoring obrábění

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Řezné nástroje: trendy a výzvy v průmyslu

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Související články
Trendy v laserových technologiích pro výrobu

Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Za doc. Rybínem…

Ve věku nedožitých 90 let nás na konci února po krátké nemoci opustil náš kolega doc. Ing. Jaroslav Rybín, CSc.
V letech 1955–1960 studoval obráběcí a tvářecí stroje na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde v roce 1973 obhájil kandidátskou disertační práci. Habilitační práci na téma Příspěvek k programování NC strojů předložil v roce 1978, avšak z politických důvodů byl jmenován docentem až v červenci 1986.

Sledování a řízení výroby pro její optimalizaci

Tento příspěvek je vhledem do jedné metodiky optimalizace vlastní výroby. Je zaměřen na obrobny firem s vlastním produktem a doplněn stručným komentářem o konkurenceschopnosti a o nutnosti inovovat a zvyšovat vnitřní efektivitu.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: 50 let výchovy leteckých a kosmických strojařů

Letecký průmysl je tradičně zdrojem inovací a technologického pokroku, významně přispívá k ekonomice státu a přináší nové technologie a materiály do dalších průmyslových odvětví.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Kosmická strojařina na Ústavu letadlové techniky

Výuku v oblasti kosmické techniky na Fakultě strojní zajišťuje Ústav letadlové techniky od roku 2007. V roce 2013 vznikla specializace na kosmickou techniku v rámci nově akreditovaného programu Letectví a kosmonautika a dosud je jediným specializovaným univerzitním programem se zaměřením na kosmické inženýrství ze strojního hlediska v České republice.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Hydronaut / Little Moon City Prague

Problematiku analogických vesmírných misí, speciálně těch hyperbarických, představil Ústavu mechaniky tekutin a termodynamiky Fakulty strojní ČVUT v Praze manažer projektu Hydronaut Jiří Schneider již v roce 2019. Započalo tak období spolupráce Fakulty strojní ČVUT v Praze na dynamicky se rozvíjejícím projektu posouvajícím hranice poznání v dobývání vesmíru.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Technika pro produktivní a hospodárnou výrobu

Strojírenská výrobní technika je souhrnný název pro stroje a zařízení, které jsou určeny pro realizaci základních výrobních technologií. Obor strojírenské výrobní techniky dnes zahrnuje zejména stroje tvářecí, obráběcí, stroje pro dělení materiálu, pro aditivní výrobu a průmyslové roboty. Součástí oboru je též integrace těchto strojů do vyšších celků výrobních buněk a linek.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Jaderné technologie pro energetickou budoucnost

Energetická bezpečnost a trvale udržitelný rozvoj jsou v současnosti jedněmi z klíčových výzev, kterým Česká republika čelí. Jaderné technologie se ukazují jako důležitý element v dosažení těchto cílů. Již nyní hraje jaderná energie v energetické bilanci České republiky významnou roli. Poskytuje stabilní a spolehlivý zdroj energie, který je nezávislý na geopolitických rizicích spojených s dovozem fosilních paliv.

Řezné nástroje pro moderní výrobu

Trendy v obrábění kladou stále vyšší nároky i na řezné nástroje. K hlavním požadavkům na nástroje patří zejména vysoký výkon a produktivita, dlouhá doba použití, stabilita výrobní kvality, celková hospodárnost, přesnost práce, schopnost zpracování specifických materiálů, určitá forma chytrosti a konektivity a v neposlední řadě i udržitelnost při použití. Vývoj nástrojů je výrazně progresivní a vzniká tak mnoho nových technických řešení.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Bezuhlíková perspektiva budoucnosti

Dekarbonizace energetiky a průmyslu ve vazbě na Green Deal 2050 je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských a politických témat. Ta ve výsledku určují směr technologického vývoje, vědy a výzkumu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit