Témata
Zdroj: TOS Čelákovice

Výzkum pro praxi: Vývoj multifunkční hrotové brusky

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na hrotovou brusku BUD 100, na jejímž vývoji se společně s RCMT podílel také Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, VUT v Brně.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum pro praxi
Díly
Reklama

Firma TOS Čelákovice, která se v současnosti úspěšně rozvíjí v rámci společnosti Slovácké strojírny, patří k předním výrobcům obráběcích strojů u nás s jednou z nejdelších tradic, sahající až do poloviny 19. století. Ochranná známka TOS je dnes celosvětově dobře známa a je synonymem strojů špičkových parametrů. Výrobní sortiment TOS Čelákovice je mimořádně rozsáhlý a je rozkročen od vysoce přesných brousicích strojů přes konvenční a CNC soustruhy, CNC ozubárenské stroje až po speciální multifunkční soustružnické obráběcí centrum.

Myšlenka vývoje zcela nové generace hrotových brusek pro obrobky o oběžném průměru 1 000 mm, délkách až 15 000 mm a hmotnosti až 12 000 kg se začala v hlavách technického ředitele TOS Čelákovice Ing. Ladislava Prokopce a vedoucího vývoje Ing. Zdeňka Brychty rodit kolem roku 2015. Záměrem bylo realizovat řadu kompaktních univerzálních, vysoce přesných brousicích strojů s unikátní koncepcí postavenou na použití lineárních motorů na všech pohybových osách. To představuje koncept, který u nás doposud nebyl realizován, s výjimkou prototypového frézovacího centra MCFV 5050, vyrobeného v ZPS Zlín, na němž byly u nás poprvé uplatněny lineární motory. Vývoj tohoto stroje probíhal v letech 1998–2000 na FS ČVUT v Praze na Ústavu výrobních strojů a zařízení pod vedením prof. J. Houši a současně také v ZPS Zlín a položil základy výzkumu aplikací lineárních motorů ve stavbě CNC strojů na půdě Výzkumného centra VCSVTT, pozdějšího RCMT.

Spolupráce týmů RCMT a VUT na vývoji

Unikátní koncept brusky s lineárními motory byl stanoven v uspořádání dvou samostatných loží a s posuvnou brousicí jednotkou pohyblivou v podélném směru. Projekt vývoje stroje byl nastartován v roce 2018 s podporou programu OP PIK Aplikace.

Zkušenosti RCMT v oblasti vývoje a vlastností strojů s lineárními motory a úspěšná spolupráce RCMT s TOS Čelákovice na řadě předchozích projektů stály za opětovným přizváním specialistů RCMT ke spolupráci. Tým odborníků RCMT se pod vedením Ing. Matěje Sulitky, Ph.D., významně podílel na vývoji stroje v několika oblastech. V první řadě se jednalo o podporu návrhu nosné stavby stroje s využitím pokročilých postupů topologické a parametrické optimalizace. Vysoké požadavky na přesnost a geometrickou stálost stroje a aplikace lineárních motorů si vyžádaly rozsáhlé výpočetní studie a modely, jejichž výsledkem byl návrh nové koncepce svařenců loží. Vytvořen byl virtuální model pro kontrolu dynamiky interpolace osy C rotace obrobku a lineární osy přísuvu brousicího vřeteníku X. Využito bylo v této oblasti původního know-how RCMT, které stojí za úspěšnou schopností provádět účinné kontroly interakce regulace pohybových os a mechaniky stroje. Na stroji BUD 100 se podařilo pomocí tohoto modelu ověřit vysokou tuhost při požadavku na dynamické broušení excentrického čepu s chybou kruhovitosti pod 5 µm. RCMT se podílelo také na návrhu a dimenzování lineárních motorů a vývoji ladění regulace pohonů.

Bruska BUD 100 nové generace s inovativním řešením designu. (Zdroj: TOS Čelákovice)

Podpora modelování MKP byla uplatněna při vývoji specifické strategie vyrovnání lože na patkách, která vedla k zajištění vysoké přesnosti a současně k významnému zkrácení doby ustavování geometrie stroje. Zcela nové je inovativní řešení designu krytování stroje, které vzniklo ve spolupráci TOS Čelákovice a RCMT. Design krytování definuje nový styl s ostře řezanými rysy, který charakterizuje robustnost a vysokou přesnost stroje. Nový styl designu podtrhuje také inovativní konstrukční provedení krytování s využitím nekonvenčních materiálů v kombinaci kompozitních materiálů, lehkých sendvičových panelů a voštin.

Nadstavbové prostředí TOS Machine manager je základním prostředkem řešení konceptu chytrého stroje. (Zdroj: TOS Čelákovice)

Další velký okruh aktivit je zaměřen na rozvoj digitálních funkcí, aplikačních možností stroje a uživatelské podpory. Hlavním prostředkem v tomto směru je původní řešení softwarové nadstavby CNC řídicího systému pod názvem TOS Machine Manager (TOS MM), jejíž vývoj probíhá v úzké spolupráci softwarových techniků TOS Čelákovice Ing. Milana Maixnera a Ing. Václava Trhlíka a kolektivu RCMT. Tým odborníků na straně RCMT vede v této oblasti Ing. Jiří Švéda, Ph.D. Softwarová nadstavba umožňuje integraci praktických funkcí a pomocníků do panelu stroje nad rámec jeho řídicího systému. Ve spolupráci s RCMT byl vyvinut princip integrace aplikací třetích stran do projektu realizovaného v prostředí WinCC, který je základem unikátního konceptu softwarové nadstavby. Vytvořeno bylo množství aplikací, kterými lze systém průběžně rozšiřovat. Jednou z originálních je např. aplikace Lunety, která obsluze umožní stanovit vhodné umístění lunet a opěrek v závislosti na geometrii obrobku, obráběných ploch a materiálových vlastností obrobku. Systém TOS MM obsahuje mimoto řadu aplikací pro ulehčení práce obsluhy – např. plánování údržby, kalendář, snímky obrazovky s možností doplnění poznámek a náčrtů, sledování využití stroje nebo jeho stavu na základě monitoringu řady komponent pomocí senzorů, kterými je stroj vybaven. Kromě systému integrovaného přímo do panelu stroje je vývoj zaměřen i na další podpůrné nástroje, jako je software pro pohodlnou a intuitivní tvorbu NC programů s názvem BrusCAM. Nadstavbové prostředí TOS MM, vyvíjené na brusce BUD 100, představuje základ řešení pro všechny další řady strojů z produkce TOS Čelákovice a je významným prostředkem vývoje konceptu chytrého stroje a jeho integrace do systému digitální výroby.

Reklama
Reklama

Vývoj rozšířené funkcionality stroje probíhá v úzké spolupráci s dalším výzkumným partnerem, kterým je Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, FSI, VUT v Brně. Tým VUT pod vedením doc. Ing. Michala Holuba, Ph.D., spolupracuje na vývoji systému elektronické kompenzace geometrie stroje a na vývoji technologie digitálního stínu stroje. Těmto odborně velmi zajímavým tématům bude věnován některý z dalších článků.

Aplikace Lunety pomáhá obsluze stanovit vhodné umístění lunet a opěrek. (Zdroj: RCMT)
Software BrusCAM pro tvorbu a generování NC programů. (Zdroj: RCMT)…nebude-li místo, pouze online

Přínos spolupráce pro výrobní firmu

Hlavním autorem myšlenky vývoje stroje a vedoucím vývoje je technický ředitel TOS Čelákovice Ing. Ladislav Prokopec. Ke spolupráci s RCMT uvádí: „Víte, každý nový vývoj je vždy výzva, jež souvisí s mnoha okolnostmi, které reflektují celkové požadované cíle s danou nadčasovostí řešení. To platí zejména u tak zásadních koncepčních vývojů, jakým byl vývoj brusky BUD 100. Tento vývoj dává v mnoha směrech nový pohled na provedení brusky této velikosti a koncepce. K řešení takovýchto úkolů se musí sejít záměr, vlastní zkušený vývojový kolektiv, prostředky pro daný vývoj, a v neposlední řadě spolupráce s výzkumnými kolektivy, které disponují zkušeností, a schopností vzájemné spolupráce s průmyslem. Samozřejmě je ideální, pokud takovýto výzkumný tým, jakým je RCMT pod vedením Ing. Matěje Sulitky, Ph.D., je schopen provést podporu v celé šíři problematiky. Od vlastního návrhu v oblasti optimalizace nosné struktury stroje, pohonů přes design až po vlastní zkoušky daného produktu. U vývoje brusky BUD 100 sem patří zároveň spolupráce v oblasti řízení stroje, respektive funkcionality nadstavby ovládání stroje, predikce jeho stavu a reflexe otázek souvisejících s problematikou Průmyslu 4.0. Při řešení takto komplexních úkolů je i nesmírně důležité vzájemné pochopení a otevřenost, která je bezpodmínečně nutná pro dosažení výsledku. V tomto případě se podařilo vzájemně propojit spolupráci kolektivů TOS Čelákovice, RCMT ČVUT v Praze a VUT v Brně. Dosažený výsledek v tomto vývoji vždy maximálně využíval přednosti a zkušenosti daného kolektivu, které se nesporně promítly do výsledku vývoje.

Přínos spolupráce pro výzkumnou organizaci

Odborný tým RCMT a vývoj designu stroje BUD 100 vedl Ing. Matěj Sulitka, Ph.D.: „Spolupráce s TOS Čelákovice na vývoji brusky byla mimořádná v mnoha ohledech. Vývoj stroje byl zcela novým projektem, který neměl v portfoliu TOS Čelákovice předchůdce. Technický ředitel Ing. Ladislav Prokopec si vytknul za cíl dosažení špičkových parametrů stroje, čemuž podřídil vysoké nároky na vývojové práce vedené Ing. Zdeňkem Brychtou. Navázána byla úzká spolupráce týmů TOS Čelákovice a RCMT, které na společných úkolech intenzivně spolupracovaly a společně diskutovaly směr vývojových prací. Díky jasné vizi Ing. Prokopce a Ing. Brychty bylo dosaženo unikátních výsledků jak v oblasti optimalizace stavby stroje, jeho ustavování, tak virtuálních simulací chování interakce řízení a nosné struktury. Skvělým výsledkem spolupráce je také nový design krytování a jeho inovativní konstrukční provedení, o něž se velmi zasadil Ing. Prokopec a pečlivě je prováděl Jan Karaus. Velmi si cením návazné spolupráce TOS Čelákovice s RCMT při vývoji aplikačních možností stroje s nadstavbovým prostředím CNC systému, které představuje významný prostředek v rozvoji konceptu chytrého stroje.

Reklama

Vývoj nadstavbového prostředí TOS MM vede v RCMT Ing. Jiří Švéda, Ph.D.: „Vývoj softwarových nástrojů pro výrobní stroje představuje náročnou úlohu vyžadující zapojení řady odborností a jejich velice úzkou spolupráci. V tomto ohledu se myslím podařilo úspěšně propojit vývojové týmy TOS Čelákovice a RCMT, a vytvořit unikátní řešení, které patří v oblasti brousicích strojů ke špičce na trhu. V tomto ohledu patří velké poděkování pánům Ing. Trhlíkovi a Ing. Maixnerovi z TOS Čelákovice, kteří se s námi do tvorby softwaru s velkou vervou pustili. Značnou výhodou při vývoji nadstavbového prostředí byla také jasná představa o fungování celého systému ze strany TOS Čelákovice a vedení celého projektu pány Ing. Prokopcem a Ing. Brychtou. V rámci spolupráce se dle mého názoru podařilo vyvinout systém, který umožňuje efektivně spojit řadu technologií vytvořených nad řídicím systémem Siemens Sinumerik (včetně aplikací realizovaných ve WinCC) s aplikacemi vyvíjenými ve vysokoúrovňových objektově orientovaných programovacích jazycích. TOS MM představuje významný krok v oblasti konektivity a digitalizace, a věřím, že toto ocení i zákazníci TOS Čelákovice.

Bruska BUD 100 byla poprvé uvedena na světové výstavě EMO Hannover 2019, kde se setkala s velkým ohlasem. Potvrzením unikátnosti stroje a jeho špičkových parametrů je také obdržení ocenění Zlatá medaile MSV 2021 v kategorii Inovace výrobního stroje. Pro RCMT FS ČVUT v Praze byla cenná komplexní spolupráce jak při vývoji stroje, tak softwarové nadstavby CNC systému s řadou původních aplikací. Rozvíjí se díky tomu dlouhodobé know-how RCMT i další strategické směřování odborného zaměření RCMT jako předního pracoviště v oboru, poskytujícího podporu výzkumu a vývoje pro průmysl.


Vydání #11
Kód článku: 221109
Datum: 16. 11. 2022
Rubrika: Servis / Vývoj a inovace
Autor:
Firmy
Slovácké strojírny

Jedna z nejvýznamnějších průmyslových společností Zlínského kraje s více než šedesátiletou tradicí vyspělé strojírenské výroby. Do nového tisíciletí společnost vstoupila jako moderní firma plně adaptovaná na konkurenční prostředí tržního hospodářství. Po roce 2000 se rozvoj společnosti zaměřil i na proniknutí do jiných oblastí podnikání, a tak společnost vstoupila kapitálově do společnosti MEP Postřelmov a následně proběhla fúze obou společností.Výrazným impulzem pro další rozvoj společnosti byl rok 2006, kdy došlo nejprve ke 100% ovládnutí akcií společnosti NH Zábřeh s následnou fúzí v  listopadu 2006. Výrazně se tak rozšířily výrobní kapacity společnosti a  její výrobně-technologické možnosti. V roce 2011 společnost koupila vlastnická práva k zadluženému podniku v konkurzu TOS se sídlem v  Čelákovicích, a rozšířila tak výrobkové portfolio o výrobu a dodávky CNC soustruhů, brusek a ozubárenských strojů. V roce 2012 pokračovala expanze společnosti koupí 100 % akcií společnosti Krušnohorské strojírny Komořany se sídlem v Mostě a následně proběhla i fúze obou společností. 

Číst dál
RCMT, FS, ČVUT v Praze

Ústav výrobních strojů a zařízení a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) představují jedno společné pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze, které je zaměřeno na výzkum a vzdělávání v oboru „Machine Tools“, tedy v oboru obráběcích a tvářecích strojů a související automatizace. Strategickými úkoly RCMT jsou (1) výzkum a vývoj v oboru výrobních strojů a technologií, (2) podpora firem v oblasti výrobních strojů a  technologií a (3) vzdělávání mladých odborníků.

    Číst dál
    ČVUT v Praze

    České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. 

    Číst dál
    VUT v Brně

    Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
    Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

    Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

    Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

    Číst dál
    Související články
    Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

    Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

    Lesk a bída českých obráběcích strojů

    Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

    Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Hlinka, VUT v Brně

    Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Hlinku, děkana Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

    Související články
    Seminář o monitoringu obráběcích operací

    Měli jsme možnost zúčastnit se celodenního semináře o monitoringu obráběcích operací, pořádaného 20. října Společností pro obráběcí stroje a Ústavem výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze (RCMT, FS, ČVUT).

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

    V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

    RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

    Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

    Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

    Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

    Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

    Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

    Nebojte se výzev!

    Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

    USA: Sázka na stabilní trh

    Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

    Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

    Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

    Role technické univerzity
    v udržitelné společnosti:
    Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

    Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

    Trnitá cesta české vědy a výzkumu

    Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

    Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

    Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit