Témata
Foto: Martin Kusyn

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Hlinka, VUT v Brně

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Hlinku, děkana Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Tento článek je součástí seriálu:
Role technické univerzity v udržitelné společnosti
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Následující výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.



MM: Jak náročné je vést fakultu?

J. Hlinka: Náročnost povolání vždy záleží na tom, jak odpovědně k němu přistupujete. A ve vedení fakulty tomu samozřejmě není jinak. Musím poděkovat kolegům, kteří mi pomáhají se neutopit v každodenních problémech. Zároveň je důležité neztratit prostor ke koncepčním úvahám a plánování budoucího rozvoje, a to zejména v kontextu reality současného světa, kdy nikdo neví, zdali bude mít finanční prostředky na správu energií, či nikoliv. Samozřejmě velký dík patří manželce a rodině za pochopení, které mají pro náročnost mého povolání.

MM: Co vás stojí nejvíce úsilí, a co naopak vám přináší nejvíce radosti a uspokojení?

J. Hlinka: Mám za sebou prvních osm měsíců ve funkci, takže na hodnocení radosti a uspokojení z dlouhodobě plánovaných činností je myslím ještě brzy. Aktuálně mě těší některé „krátkodobější akce“ související zejména s návratem k normálnímu fungování univerzity. Např. mě aktuálně velmi potěšila Noc vědců, kterou jsme poprvé organizovali přímo v prostorách fakulty a setkala se s notnou odezvou veřejnosti, měli jsme velké množství návštěvníků a večerní fakulta řádně ožila. Snažíme se s kolegy, abychom podobnou radost mohli mít v budoucnu i ze systematického a dlouhodobého naplňování vizí rozvoje fakulty, které jsme popsali a publikovali. Do tohoto směřování se snažím napřímit své úsilí. Ale trvale mám velkou radost z množství absolventů naší fakulty, na které trvale narážím při různých příležitostech setkání se zástupci průmyslu. Jsem hrdý na to, jak výrazně pozitivně ovlivňují naši absolventi domácí ekonomiku.

Doc. Jiří Hlinka
Děkan Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně

Jiří Hlinka je absolventem brněnské Střední průmyslové školy strojnické v Sokolská ulici. V roce 2001 ukončil studium na strojní fakultě VUT v Brně, specializace Stavba letadel. O tři roky později zde získal doktorát ve specializaci Konstrukční a procesní inženýrství a po dalších třech letech se pak habilitoval ve stejném oboru. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu je výzkum v oblasti spolehlivosti letadlové techniky, včetně analýz spolehlivosti soustav letadel. Doc. Hlinka působil ve vedení fakulty od roku 2014 jako proděkan pro vnější vztahy a spolupráci s průmyslem. Jako jediný kandidát se v listopadu 2021 ucházel o post děkana fakulty a důvěru od Akademického senátu získal. Ve svých necelých 44 letech se stal jedním z nejmladších děkanů v historii této univerzity. Na post děkana FSI VUT v Brně nastoupil k 1. únoru 2022.
Foto: Martin Kusyn

MM: Proč jste si za svoji profesi zvolil akademické prostředí, a nikoliv praxi?

J. Hlinka: Původně jsem vůbec neviděl svoji budoucnost v akademickém prostředí, ale po skončení studia se na fakultě, a zejména tehdejším Leteckém ústavu, objevily mezinárodní výzkumné projekty, které byly tak lákavé, že mě pohltily na několik budoucích let. A díky proložení pracemi na vývoji domácích českých letadel jsem se dostal k mixu zajímavějších aktivit, než jaké by mi nabídl v té době průmysl. A myslím, že toto zůstalo hlavním lákadlem akademického prostředí i pro současnou generaci schopných a ambiciózních mladých lidí. A i když se průmyslové podniky již naučily nabízet velmi zajímavé možnosti odborného růstu pro mladé inženýry, určitá svoboda akademického prostředí zůstává naší konkurenční výhodou. Je třeba si ale přiznat, že na straně průmyslu jsou zase zdroje pro vyšší finanční ohodnocení mladých lidí.

MM: Jakou úlohu podle vás hraje současná univerzita ve společnosti? Jak se historicky vyvíjí vnější pohled na ni?

J. Hlinka: Zdá se mi, že role univerzit obecně v povědomí veřejnosti sílí, a posouvá se i povědomí o tom, že aktivity univerzity nejsou pouze vzdělávací, ale i výzkumné, a že v třetí roli se starají o službu přímého společenského působení k šíření poznatků a hodnot. (Pozn. redakce: činnost vysoké školy je členěna do tří rolí – vzdělávání, výzkumná role a třetí představuje souhrn jejích aktivit směrem ke společnosti.) Jsem přesvědčen, že zejména technické univerzity výrazně ovlivňují i technologickou a ekonomickou konkurenceschopnost daného regionu a jeho rozvoj, a při velikosti naší země lze toto vztáhnout na ni celou.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jací studenti na univerzitu přicházejí a jací ji opouštějí? Jak náročné je připravovat je na budoucí povolání?

J. Hlinka: Kvalita studentů, kteří k nám přicházejí, je rozdílná. Musíme ke každému přistupovat individuálně. Dle mého názoru není hlavní devízou studia na univerzitě nabiflování se sady znalostí, ale naučení se přístupu k řešení problémů, které profesní život přináší. A proto bych byl rád, aby společnost vnímala, že se naši absolventi dokážou racionálně podívat na daný problém a najít potřebná řešení. Rozvíjení schopností studentů je jedno z primárních kritérií, na který se s kolegy soustředíme.

MM: Co podle vás způsobilo postupné rozevírání nůžek mezi evropskými technologickými firmami, americkými a asijskými? Jak tento trend ovlivnila koronavirová pandemie a následující krize na Evropu doléhající?

J. Hlinka: Toto téma by bylo, z různých úhlů pohledu, na dlouhou debatu. Já nabízím následující úvahu. Možná bychom se mohli zamyslet nad tím, jakým způsobem podporujeme výzkum a nové technologie. V některých jiných částech světa se při hodnocení úspěšnosti výzkumu zaměřují na posuzování samotného výsledku. My zde v Evropě, a zejména v ČR, možná zbytečně plýtváme časem na posuzování toho, zda jsme utratili peníze správným způsobem a zda to dokážeme doložit správným dokladem. Potom nám nezbývá tolik energie na samotný výsledek a jeho zužitkování. Možná by stálo za úvahu zjednodušit požadavky na formu „zde jsou čas a prostředky na výzkum, na konci budeme chtít vidět výsledek a podrobíme jeho kvalitu důkladné analýze“.

Reklama

MM: Jak by se měla Česká republika, země pod rozlišovací schopností globálního světa, více prosadit a dát o sobě ve světovém kontextu znatelněji vědět?

J. Hlinka: Jsme desetimilionovou zemí. Nemůžeme očekávat, že budeme mít špičkové firmy ve všech oborech. Je třeba si opečovávat ty oblasti, kde špičkové firmy máme. A strojírenství k nim bezesporu patří! I přesto, že můžeme mít někdy pocit, a často oprávněný, že velká část průmyslu je v zahraničních rukou, jsem optimista v tom, že mozky, které u nás máme, nám zajistí dostatečnou míru inovací a inovovaných výrobků pro růst hospodářství. Mám na mysli nejen firmy v českém vlastnictví, ale i tuzemský vývoj pro nadnárodní společnosti.

MM: Jak jsou vaši absolventi kompatibilní s požadavky světových firem a uplatňují se v mezinárodním prostředí?

J. Hlinka: Nemyslím si, že by naši studenti měli handicap oproti studentům z jiných zemí. Mohu to posoudit jak z osobní zkušenosti s výukou zahraničních studentů z jiných evropských zemí na naší fakultě, tak ze zpětné vazby od našich studentů, kteří vyrazili k zahraničním firmám „na zkušenou“. Naopak si myslím, že postupem času jsou naši studenti lépe vybaveni jazykovými znalostmi, byť zde stále vidím ještě rezervy. Naši studenti mají již během studia možnost trávit část studia v zahraničí, a ověřit si tak, do jaké míry je to jinde odlišné. Navíc máme i podpůrné a motivační programy pro zaměstnance, abychom zajistili, že budeme trvale přejímat ze zahraničních institucí efektivní vzdělávací postupy.

Pobočky zahraničních společností mají enormní zájem o naše studenty. Podívejme se například do brněnské Slatiny na množství předních světových firem, kde naši absolventi nacházejí plné uplatnění. To je důkazem toho, že si zahraniční firmy vysoce cení českých inženýrů.


Vydání #11
Kód článku: 221108
Datum: 16. 11. 2022
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně se dlouhodobě objevuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS Top Universities, který každoročně sestavuje společnost QS Quacquarelli Symonds Limited a hodnotí v něm tisíce vysokých škol. Podstatnou část hodnotících kritérií tvoří zpětná vazba na kvalitu vzdělávací instituce od akademiků a také zaměstnavatelů jejích absolventů.
Dalším žebříčkem, jehož hodnocení se VUT účastní, je Times Higher Education.

Historie Vysokého učení technického v Brně (VUT) sahá až k 19. září 1899, kdy rakouský císař a uherský král František Josef I. podepsal dekret o založení české vysoké školy technické v Brně.

Byla první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a postupně dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech. Studenti mohou získat kvalitní vzdělání v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. Významnou část aktivit VUT tvoří výzkum a vývoj, který probíhá zejména na půdě výzkumných center. Univerzitě se podařilo zejména díky grantové podpoře vybudovat pět vlastních vědeckých center a kromě toho se společně s dalšími univerzitami a vědeckými institucemi podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. 

Číst dál
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Projekt Strojírenská výrobní technika a přesné strojírenství sbližuje výzkumníky

Strojírenský průmysl je nejnáročnější průmyslové odvětví. Vyznačuje se mimořádně velkou pestrostí výrobků a zahrnuje v sobě desítky oborů. Výroba strojů, zařízení a přesných komponentů jsou významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu. A právě zde vyvstává potřeba systematického výzkumu, vývoje a inovací, protože zde vznikají složité produkty s vysokým stupněm integrace, mezioborovým přesahem a rychlým cyklem inovací na trhu.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit