Témata
Foto: Roman Dvořák

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 6. Nákup a logistika

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou. Dnes se zaměříme na oblast nákupu a logistiky.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Pro tento díl pozvání Petra Karáska k diskuzi přijali jeho kolegové z České asociace interim managementu – Jaroslav Vojtěchovský, specializující se na oblast nákupu ve vazbě na výrobu, předvýrobní etapy, logistiku a kvalitu, a Petr Karkovský, jehož doménou je oblast interní logistiky v oblasti nákupu, řízení zásob a plánování výroby.


Následující výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.


J. Dronská: Co si představit pod termíny, jako je nákup a logistika?

J. Vojtěchovský: Pod nákupem rozumíme veškeré činnosti související se zajišťováním materiálu a vstupů, včetně operativního zásobování. Pod logistikou pak veškeré činnosti spojené s přepravou a skladováním zboží a materiálu, a zčásti i procesy spojené s plánováním.

J. Dronská: Kdy přichází optimální okamžik pro vstup nákupu do projektu?

V šestém díle našeho seriálu ve studiu MM Průmyslového spektra debatovali (zleva) Jana Dronská, Petr Karásek, Jaroslav Vojtěchovský a Petr Karkovský. (Foto: R. Dvořák)

P. Karásek: Jednoznačně by k tomu mělo dojít již ve stadiu návrhu. Konstruktéři totiž někdy sami určí daný komponent, včetně jeho dodavatele, a poté mají nákupčí velmi omezený prostor pro vyjednávání podmínek s dodavatelem.

J. Vojtěchovský: Určité činnosti jsou soustavným, nikdy nekončícím opakovaným cyklem, a zároveň i průběžným, jako je například strategický nebo komoditní nákup. Projektová práce nákupu musí začínat již při návrhu konstrukce, kde platí tzv. hruškový efekt – v počáteční fázi lze eliminovat nejvíce zbytečných vícenákladů. Častým symptomem pozdního zahrnutí nákupu do procesu je nadměrné urychlování dodávek materiálu, nebo dokonce objednací požadavky „do minulosti“, tedy nákupy, které jsou v časovém skluzu již na začátku projektu.

P. Karkovský: Logistika jako dispozice s materiálem primárně dodává potřebná data pro plánování a následnou realizaci. Jedná se především o platné dodací lhůty, a to včetně času potřebného na vlastní dopravu surovin a materiálů. V projektové práci je důležité se vyvarovat zpoždění na začátku projektu a v plánování zohlednit současné logistické překážky. Na druhou stranu může logistika poskytnout i přehled o nepotřebných zásobách, a tím např. motivovat konstrukci k jejich využití v nových projektech, splňují-li materiálové požadavky.

J. Dronská: Kdy a jakým způsobem by se měl nákup zúčastnit procesu nabízení a přípravy kontraktu?

J. Vojtěchovský: Především při validaci cen použitých v kalkulaci. Nezbytností je si před uzavřením kontraktu ověřit dodací termíny materiálu a dále i to, zdali dodavatelé disponují požadovanými atesty, certifikacemi, funkčními požadavky nakupovaných dílů. Toto vše je u významných položek nutné ověřovat již v průběhu realizace nabídky.

P. Karkovský: Nabídka musí obsahovat i logistickou časovou souslednost, posloupnost toků materiálu. Zde se nabízí i možnost optimalizace přepravy, především v současné době.

Petr Karkovský je certifikovaný interim manažer a konzultant pro oblast interní logistiky. Věnuje se zejména oblasti nákupu, řízení zásob a plánování výroby, ale i projektovému řízení. Dlouhodobě pracoval v potravinářském průmyslu. Je certifikovaným auditorem logistiky. Působil například ve společnostech Ambiente, Bierhanzl Group, Enbra, Schäfer – Menk, Unico Modular a v řadě dalších. (Zdroj: archiv P. Karkovského)

J. Dronská: Je lepší mít smluvně ošetřen nejprve kontrakt s odběratelem, nebo dodávky kritických komponentů s dodavateli?

J. Vojtěchovský: Základní je princip zrcadlení závazků a rizik. Nikdy nesmíme přijmout vyšší závazky směrem k dodavatelům, než máme zajištěny zákazníkem. Při opakované výrobě je vhodné mít skladem levné položky s dlouhou dodací dobou. V projektové výrobě naopak doporučujeme velmi konzervativní přístup. Závazně neobjednávat u dodavatelů něco, co sami nemáme závazně prodáno zákazníkovi, nepodepisovat sankce tam, kde nemáme dodávky zajištěny pod stejnými sankcemi.

P. Karásek: Rád bych zde uvedl příklad, kdy firma uzavřela zahraniční kontrakt za několik miliard korun a v okamžiku, kdy se to dodavatel klíčové podskupiny dozvěděl, zvýšil cenu dodávaných komponent. My jsme pak jako příchozí krizoví manažeři měli mnoho práce s vrácením podmínek do původních kolejí.

Reklama
Reklama

J. Dronská: Při vyjednávání nákupních podmínek hrají důležitou roli jak poměr ekonomické síly mezi dodavatelem a odběratelem, tak i konkurenční podmínky na trhu daného komponentu nebo komodity. Jak se s touto skutečností vypořádat?

P. Karásek: Pamatujeme na silový princip při vyjednávání španělského automobilového manažera Josého Ignacia Lópeze de Arriortúa, který postupně za Opel, General Motors, a později Volkswagen Group svým asertivním stylem jednání, prosazováním štíhlé výroby a drastickým snižováním nákladů nutil dodavatele vstupovat do nesmyslných podmínek, štval je proti sobě atd., a někteří z nich na základě tohoto stavu i zbankrotovali.

J. Vojtěchovský: Tento přístup je příkladem použití strategie, kdy nákupčí v podstatě stanoví požadovanou cenu a podmínky, a pokud je dodavatel nepřijme, je velmi tvrdě vyřazen ze seznamu možných dodavatelů, a případně i sankcionován. Splnění požadavků bývalo často na úkor kvality. Hlavní rolí nákupčího samozřejmě je budovat si dobrou vyjednávací pozici. Nicméně doporučujeme velmi důsledně rozlišovat mezi strategickou spoluprací s dodavatelem a silovou pákovou strategií. U obtížně zajistitelných komponent se silová strategie nemá používat a k lepším výsledkům vede strategická spolupráce. V dnešní době je ještě více patrné, že silová strategie má svá rizika, zejména při relokaci do vzdálených zemí s nízkými náklady. Přesto bych ale silovou nákupní strategii zcela nezavrhoval. Stále jsou a budou komodity, kde je mnoho dodavatelů a jsou lehce zaměnitelní. Nákup by měl toto rozumně využívat.

Jaroslav Vojtěchovský je certifikovaný interim manažer, který se specializuje na oblast nákupu s ohledem na vazby k výrobě, předvýrobním etapám, logistice a kvalitě. Má za sebou řadu úspěšných projektů v různých odvětvích průmyslové výroby ve firmách jako například Siemens, ČKD Kompresory, Lekov Plzeň, Walter Engines, Tatra Trucks, Essa Czech, Legios Loco a dalších. V těchto projektech se podílel na analýzách činnosti a doporučeních pro další zlepšení, poskytoval mentoring, nebo přímo operativně řídil problémové oblasti. (Zdroj: archiv J. Vojtěchovského)

J. Dronská: V celé řadě odvětví se rozpadla zaběhlá struktura preference co nejnižších cen nákupů, která v řadě případů vedla k opuštění stávajících dodavatelů v Asii a hledání nových v Evropě. Jaké zde máte zkušenosti?

P. Karkovský: Před pandemií covidu nebyl problém si převážet centové položky napříč zeměkoulí. Nyní se opouští riziková zaoceánská přeprava a hledají se noví evropští dodavatelé. Spatřuji zde snahu o určitou relokaci.

J. Dronská: Jak důležité je porovnávat výhodnost nákupu výrobků a kooperací oproti zajištění poptávky vlastní výrobou?

J. Vojtěchovský: Proces „make or buy“ je z mé zkušenosti velmi podceňovaný. Stále spatřujeme snahu si vyrábět pokud možno všechno doma. Investice do výrobních technologií podpořeny dotacemi toto velmi často vychylují sporným směrem. Výkonné firmy si za pomocí benchmarkingu tento proces průběžně vyhodnocují.

P. Karásek: Pokud nepoptáváme kooperace, nemáme ani srovnání, za jaké náklady sami pracujeme, resp. zda jsou konkurenceschopné.

Petr Karásek působí jako nezávislý krizový interim manažer a konzultant zaměřený na oblast restrukturalizací a krizového řízení zejména výrobních společností. Je členem České asociace interim managementu, mezinárodní Turnaround Management Association, členem Rady vlády České republiky pro oblast silniční dopravy a je aktivní i ve Sdružení automobilového průmyslu ČR. Působil jako vrcholový manažer např. při restrukturalizacích společností Tatra Trucks, Škoda Transportation, Disa Industries, Kord Group, Essa Czech, Aweld či Jablonex Group nebo jako klíčový partner a specialista v celé řadě dalších projektů. Cenné zkušenosti získal ve společnosti Karosa Iveco, mj. jako konstruktér, obchodní ředitel, člen představenstva a člen širšího vedení nadnárodní skupiny Irisbus – Renault V.I.   (Zdroj: archiv Petra Karáska)

P. Karkovský: V rámci plánování je kooperace komplikovanější. Do hry nám vstupují reálné přepravní a čekací časy, které je aktuálně velmi náročné přesně stanovit.

J. Dronská: Aplikuje se v nákupu proces řízení rizika a jak konkrétně?

J. Vojtěchovský: U dodavatelů s obtížně zajistitelnými výrobky je nezbytné definovat rizika a třídit je podle jejich významnosti a pravděpodobnosti. Dnes toto přechází i do silových segmentů, jako jsou energie či běžné spotřební materiály. Toto je zpravidla v kompetenci strategických a projektových nákupčích, součástí jejich komoditních strategií a projektových plánů.

J. Dronská: Jaké vyhlídky má podle vás současný globální trh z pohledu logistiky?

Jana Dronská se specializuje na public relations a komunikaci. Působí jako mediální zástupce a poradce pro několik průmyslových firem. Má zkušenosti i ve státním sektoru. Po dlouholeté práci ve zpravodajství České televize se v roce 2013 rozhodla pro vlastní podnikání. Působila mj. jako tisková mluvčí ocelářského podniku ArcelorMittal Ostrava nebo ministra průmyslu a obchodu. Své poradenství nabízí v oborech: energetický průmysl a energetika, hornictví, dobývání a primární zpracování nerostných surovin, hutnictví a slévárenství, odpady a cirkulární ekonomika, státní a veřejná správa, stavebnictví a reality, strojírenství. (Zdroj: archiv Jany Dronské)

P. Karkovský: Logistika se dnes potýká s problémy globálního světa, řada výrobců si zvykla dovážet komponenty odkudkoliv. Jak ale ukázalo období posledních dvou let, mince má dvě strany. Problém uvíznuté lodi v Suezském průplavu jasně ukázal, jak citlivý je tento systém. V krátké době přijde další potvrzení. Před týdnem se otevřel přístav v Šanghaji po covidové uzávěře a rejdaři se snaží odpravit maximum zboží pro Evropu, za pár týdnů bude přeplněn přístav v Hamburku a zpoždění dodávek se bude jen prodlužovat. Skutečnost deglobalizace i přes postoj MMF bude nevyhnutelná. Cílem bude vznik mikroglobálních trhů s nižším rizikem přepravy – jako například v Evropě.

J. Dronská: Skladovat, nebo se spoléhat na just-in-time? Kde najít optimální hranici, abychom eliminovali zdroje v zásobách?

P. Karkovský: Systém just-in-time je dle mého názoru aktuálně mrtvý, a to minimálně z pohledu jistoty pravidelných dodávek. Zde se budeme posouvat směrem k „rozumným zásobám“. To znamená, že si firma musí umět dobře spočítat, jaké položky, a v jakých objemech zásob, jsou pro ni důležité. Není možné se soustředit jen na hlavní komponenty; i absence drobného spojovacího prvku může zastavit celou linku. Operativní nákup se musí naučit žít s určitým kondiciogramem nakupované položky. Musí minimálně znát významnost dané položky z pohledu její spotřeby, obrátky a stability jejího dodavatele.

J. Dronská: Jak moc se podle vás mění význam a důležitost nákupu a logistiky v dnešním komplikovaném světě?

J. Vojtěchovský: Znalost principů řízení zásob je v současné době královskou disciplínou nákupu, stává se pro firmu mnohem důležitější, než byla ještě před pár lety. Logistika má dnes často hlavní zodpovědnost za chod firmy z pohledu spolehlivosti, rychlosti a ekonomičnosti procesů.

Reklama

J. Dronská: Jaká je vaše hlavní logistická rada v rámci aktuálního dění kolem zásob?

P. Karkovský: Z pohledu logistiky je třeba si v maximální možné míře udržovat co nejvíce aktuální data. Zásoby u dodavatelů a způsoby dodání se mění ze dne na den. Bez pojistných zásob se zpravidla neobejdeme.

J. Vojtěchovský: Je až s podivem, kolik projektů se dostává do stavu, že chybí materiál, který má být skladem, a naopak se disponuje nepotřebným materiálem. Od operativní, zajišťovací části logistiky a nákupu se musíme dostat k její dlouhodobé a strategické činnosti. Analyzovat si rizika, hledat nové dodavatele. Mnoho firem ve strojírenské malosériové výrobě má nákup stále v zajišťovacím stavu. Tzn. materiál se objednává až tehdy, když je potřeba. Ale to aktuálně není zcela možné. Je potřeba se v problematice vyznat a umět predikovat.

J. Dronská: Děkuji za další velmi zajímavou diskuzi.


Příští téma diskuze: Zpětná vazba, controlling, ekonomika

Témata podcastu

– Inovace, produkt, vývoj, finální výrobek vs. subdodávky

– Obchod, poprodejní služby, péče o zákazníky, uživatele, životní cyklus výrobku

– Proces průchodu zakázek firmou, výroba, plánování

– Nákup, logistika, kooperace (make or buy)

– Řízení firmy

– Jakost a řízení rizik

– Zpětná vazba, controlling, ekonomika

– Lidé, firemní kultura

Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Související články
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažerské zásady řádného hospodáře, Díl 3.

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Fórum výrobních průmyslníků

S jakými firemními předsevzetími vstupujete do nového roku? Jaký po obchodní stránce očekáváte letošní rok ve srovnání s předchozím?

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit