Témata
Zdroj: Salesforce

Život v korporátu: Zaměstnavatel, jemuž lze důvěřovat

Když Michal Mravinač, dnes regionální obchodní ředitel společnosti Salesforce, začínal svoji kariéru, korporát pro něj vysněným působištěm určitě nebyl. Po studiu na vysoké škole viděl svoji budoucnost v zastupování České republiky u evropských institucí.

Tento článek je součástí seriálu:
Život v korporátu
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Michal Mravinač absolvoval bakalářskou zkoušku na mezinárodních studiích Univerzity Karlovy v roce 2003, kdy se blížil vstup České republiky do Evropské unie. Využil kontaktů, které získal při výměnném pobytu Erasmus v Irsku, a přihlásil se na magisterský program evropských studií na univerzitě v Limericku.

Měl jsem tehdy představu, že budu pracovat pro Českou republiku v Bruselu jako zástupce v evropských institucích,“ vzpomíná.

Po absolvování studia dokonce nastoupil na Ministerstvo průmyslu a obchodu, avšak záhy pochopil, že práce ve státní správě pro něj nebude to pravé ořechové. Když dostal nabídku vyučovat na soukromé univerzitě, neváhal a na čtyři roky se upsal akademické sféře.

Tak, jak se člověk profiluje ve svém soukromém životě, bude do značné míry určovat, jak se bude profilovat i v životě pracovním, a naopak. A v obou případech si musíte k sobě dobře vybrat lidi,“ říká Michal Mravinač. (Zdroj: Salesforce)

Byla to mnohem zajímavější práce, spoustu věcí jsem si mohl dělat podle svého, rozjížděl jsem zahraniční projekty, participoval jsem na mezinárodních konferencích. Navíc to bylo flexibilní a mnohem lépe placené zaměstnání, kde byl otevřen prostor pro inovace, ne jako v české státní správě,“ pochvaluje si svůj tehdejší krok Michal Mravinač.

Brzy ho to však začalo opět táhnout do zahraničí. V roce 2008 se přesunul do Velké Británie za svou tehdejší přítelkyní, dnešní manželkou.

Seznámili jsme se už při mém studiu v Irsku, odkud pochází, ačkoli v té době pracovala poblíž Londýna,“ vzpomíná Michal Mravinač.

Ten tehdy nastoupil do polostátní agentury UK Trade and Investment, která se specializovala na vyhledávání zahraničních investorů do Velké Británie. Odtud zamířil do zahraničního zastoupení CzechInvestu v Londýně, jako vedoucí kanceláře.

Jedním z mých úkolů bylo dávat dohromady české a britské firmy, většinou investory a českou technologii. Prostřednictvím jednoho z těchto projektů vznikla firma Infinitus Global, která mě oslovila, když jsem v CzechInvestu skončil,“ líčí Mravinač.

Tou dobou se s manželkou a dvěma malými dětmi odstěhoval na Vancouver Island na západním pobřeží Kanady. Infinitus Global si jej zde vybral jako vedoucího obchodu pro severoamerický trh.

Posléze jsem převzal celkový globální obchod, ale společnost se po tři čtvrtě roce rozklížila kvůli neshodám zakladatelů. Ale díky Infinitus Global jsem se dostal k prodeji technologií a byl jsem v něm skutečně úspěšný,“ popisuje Michal Mravinač.

Největší klad klasického korporátu vidí Michal Mravinač v důrazu na meritokracii neboli na to, že se ve firmě povyšují kompetentní jedinci. (Zdroj: Salesforce)

Malý startup v rámci velké firmy

S rodinou se poté vrátil do Irska, kde právě končil tehdejší zástupce Salesforce pro Českou republiku Zdeněk Pejcel. Ten požádal Michala Mravinače o tip, koho by mu doporučil na uvolněnou pozici. A on bez váhání nabídl firmě své vlastní služby.

Přišlo mi to natolik zajímavé, že jsem mu řekl, že bych si to chtěl vyzkoušet,“ konstatuje s odstupem téměř sedmi let. „Byla to moje první a dosud jediná zkušenost s působením v korporátu. Ačkoli – přestože sám nemám s čím porovnávat, ale co vím od kolegů – řekl bych, že Salesforce není úplně standardní korporát. Především se firma nesmírně dynamicky mění a opravdu rychle reaguje na změny na trhu, na konkurenční prostředí. Zejména v té části Salesforce, kde operuji já, tzn. v emerging markets, je to hodně takové podnikavé. V podstatě každý obchodník je CEO svého teritoria a od firmy má k dispozici kvalitní produkt, ale jinak si víceméně všechno organizujeme sami, od marketingu přes partnery až po vyjednávání. Jsme takový malý startup v rámci velké firmy.

Reklama
Reklama
Reklama

V Salesforce čas plyne rychle a neustále je něco v řešení a v pohybu. A o události a napínavé situace není při tom nouze.

Mám na starosti trh, který se táhne od Estonska až po Jižní Afriku,“ vysvětluje Michal Mravinač. „Je zde několik zemí, které jsou ovlivněny válečnými konflikty. Jedním z našich klíčových trhů je Izrael, který představuje 25 až 30 % objemu byznysu mého týmu. Rázem jsem se tedy musel osobně postarat o to, aby naši kolegové v Izraeli byli v bezpečí a abychom upravili způsob komunikace s našimi zákazníky. Byla to jedna z nejsložitějších situací, jakou jsem zažil, protože jsem se musel na jednu stranu starat o naše izraelské kolegy a na druhou stranu jsem se také musel vyrovnat s faktem, že druhá polovina mého týmu jsou lidé z arabských zemí, kteří mají na ten konflikt úplně jiný pohled.

Podle Michala Mravinače má korporát výhodu v tom, že obvykle disponuje bohatšími zdroji k tomu, aby lidi dokázal motivovat z hlediska materiálního zabezpečení i kariérního růstu. (Zdroj: Salesforce)

Povýšit pouze ty kompetentní

Na otázku, jaký je podle něj rozdíl mezi korporátem a menší, rodinnou firmou, odpovídá Michal Mravinač: „V rodinné firmě hodně záleží na osobnosti majitele. Buď je sofistikovaný, vzdělaný, připravený fungovat podle obvyklých parametrů, anebo je to poděs, který se ráno špatně vzbudí a všechno lítá. Naprosto zásadně to ovlivňuje fungování firmy a zaměstnanců. V korporátu jsou daná pravidla a ta se obecně dodržují, jede se podle nějakého meritokratického modelu. Je tam mnohem větší míra předvídatelnosti, na druhou stranu je tam mnohem menší možnost věci nějak diametrálně změnit. Zatímco v rodinné firmě, když najdeme společnou řeč s majitelem, se dají věci měnit opravdu velmi zásadním způsobem.

Největší klad klasického korporátu vidí v důrazu na meritokracii neboli na to, že se ve firmě povyšují kompetentní jedinci.

To neznamená, že člověk nenarazí na blbce, ale je jich opravdu málo. Většina kolegů, s kterými jsem kdy v Salesforce pracoval, jsou schopní, kompetentní lidé, kteří vědí, co dělají,“ konstatuje Mravinač, avšak dodává: „Velkou nevýhodou korporátu rozhodně je, že rozhodnutí, která mají přímý dopad na moji práci a na fungování mého týmu, jsou činěna lidmi, kteří jsou tak strašně daleko od našeho každodenního fungování, že vlastně vůbec netuší, jaký dopad jejich rozhodnutí mohou mít.

Podle jeho slov má však korporát bezpochyby výhodu v tom, že obvykle disponuje bohatšími zdroji k tomu, aby lidi dokázal motivovat z hlediska materiálního zabezpečení i kariérního růstu. Nejdůležitější pro motivaci lidí v rámci korporátu podle něj je, jestliže mohou věřit, že se o ně firma postará a že jim nabídne dlouhodobý kariérní růst.

Naopak u malého a středního podniku je mnohem důležitější osobnost majitele,“ je si jistý Michal Mravinač. „Tam jste schopni realizovat nějaký svůj osobní leadership, a díky tomu motivovat zaměstnance třeba i v situacích, kdy je nejste schopen materiálně tak dobře zabezpečit jako nějaká větší firma.

V obou případech však podle něj záleží na tom, co konkrétní člověk chce od svého kariérního života.

Většinou mi trvá jeden až tři dny, než se na dovolené přepnu. Ale pak se dokážu úplně odpoutat. Takže naštěstí rodina v tomto směru nepřichází zkrátka,“ říká Michal Mravinač. (Zdroj: Salesforce)

Jestliže dám za příklad sám sebe, považuji za důležité, abych pracoval pro úspěšnou mezinárodní firmu, kde budu moci realizovat své kompetence a své obchodní schopnosti, a do určité míry i zájmy. A to mi může nabídnout málo lokálních firem,“ bilancuje Mravinač. „Platím za to však tím, že mi ta práce bere obrovské množství času, a často je velmi stresující. V rámci Salesforce se od každého zaměstnance očekává opravdu velmi mnoho, zejména v obchodě. Neúspěch se příliš netoleruje. Oproti tomu, když bych měl jiné priority, například by pro mě bylo důležitější, abych trávil víc času doma a nemusel někam daleko jezdit, nebo abych měl stabilního šéfa, kterému mohu věřit, bylo by pro mě zajímavější pracovat pro lokální firmu, protože šéfové se v korporátu neustále mění.

Ve firmě, jako je Salesforce, musí podle jeho slov každý člověk, který chce uspět, mít velice silný osobní „drive“ a být ochoten upozadit řadu jiných životních potřeb. A to samozřejmě není pro každého.

Obecně bych řekl, že tato firma, zvlášť v oblasti prodeje, přitahuje extrovertní typy, lidi s vysokou ambicí a často také s vysokým egem,“ dodává.

Reklama

Pracovní a osobní život ruku v ruce

Když se Michal Mravinač obecně zamýšlí nad kvalitami manažera, soudí, že z 80 % se být dobrým manažerem člověk dokáže naučit, z 20 % je to otázka talentu.

Jsou lidé, kteří k tomu asi mají lepší predispozice než jiní, ale myslím si, že se člověk naprostou většinu všeho, co umí, naučí – a to nejen v pracovním, ale i osobním životě,“ říká Mravinač. „Jsem velký zastánce teorie admired leadership, která říká, že tak, jak se člověk profiluje ve svém rodinném, osobním, soukromém životě, bude do značné míry určovat, jak se bude profilovat i v životě pracovním, a naopak. V obou případech si musíte dobře vybrat. Pokud si nedovedete k sobě vybrat správné lidi, tak to bude boj od rána do večera. Další důležitou věcí je být připraven se s těmi lidmi rozloučit, pokud jste si je vybral špatně. A moc to neprotahovat. A pak už je to do značné míry individuální. Někdo potřebuje víc motivovat, někdo zase technický koučink, už to je o specifikách těch lidí.

Vedení Salesforce naštěstí chápe důležitost dovolené pro své lidi, top manažery nevyjímaje. (Zdroj: Salesforce)

To pochopitelně souvisí i s tím, jak se manažerovi na vysoké pozici v korporátu daří skloubit osobní a pracovní život.

Je to věčný boj,“ přiznává Michal Mravinač. „Mám tři malé děti, takže ráno před prací je dedikováno vypravování dětí. Po práci večeře, domácí úkoly, hraní s dětmi, čtení před spaním… Takže můj soukromý čas začíná tak v devět večer a končí, až odpadnu do postele. Koníčkům jsem v posledních letech moc nedal. Dřív jsem četl 13 knížek ročně, teď čtu dvě. Dávám přednost audioknihám, ty se dají poslouchat i při jiných aktivitách. Významně méně než dříve sportuji. To je jednoznačně negativum.

Vedení Salesforce naštěstí chápe důležitost dovolené pro své lidi, top manažery nevyjímaje.

Svým způsobem nás tedy nutí, abychom si dovolenou v určitých periodách vybrali,“ říká Michal Mravinač. „Většinou mi ale trvá jeden až tři dny, než se na dovolené přepnu. Ale pak se dokážu úplně odpoutat. Takže naštěstí rodina v tomto směru nepřichází zkrátka.


Vydání #1,2
Kód článku: 240122
Datum: 07. 02. 2024
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Související články
Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Dělejte to, co chcete vy, a nenechte se řídit blbci!

Paní Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance, ve které spolupracuje se svým mužem Vladimírem Pikorou, hlavním ekonomem Next Finance, například na tvorbě ucelených zpráv pro odběratele jejich denního zpravodajství.

Související články
Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Dělám věci jinak, než jsou zaběhlé stereotypy

Královstvím Vladimíra Kováře je jeho firma Unicorn. Firma vznikla v roce 1990 poté, co Vladimír Kovář pracoval na VŠE jako systémový programátor. Poté za zlomek ceny originálních školení vyškolil spoustu uživatelů, systémáků i programátorů v Sinixu, operačním systému založeném na Unixu od společnosti Siemens. Tady poznal, co firmám chybí, co potřebují ke svému chodu - a tak se mu rozšířily obzory o další témata. Tady lze viděl počátek Unicornu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Od polorozpadlého pivovaru ke kultovní značce

Stanislav Bernard je nepřehlédnutelný člověk nejen v oboru pivařství. Nejen svou výškou, ale svými názory a tím, jak se Rodinný pivovar Bernard, kterého je čtvrtinovým vlastníkem, prezentuje navenek. Billboardové kampaně, kde stál na stráži proti europivu, jsou snad každému známé.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 5

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali inovacemi, které jsou často jen halucinací. Dnes se zaměříme na nábor a motivaci.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 3.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém čísle jsme se zabývali ustavením zcela nového týmu, nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu, s instinktem lovce, který jde cíleně po hledání vyšší přidané hodnoty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit