Témata
Zdroj: Ceratizit

Život v korporátu: Správná akce má svůj čas a místo

Když Petr Čáp v roce 2007 dokončil studium oboru Strojírenská technologie na Fakultě strojní ČVUT v Praze, měl nepříliš konkrétní životní cíl: Najít si práci, která jej bude bavit, nebo alespoň dobře živit. Prostě v kanceláři, ideálně na nějakém projektu. Životní cesta jej - přes několik peripetií i zajímavých pracovních zkušeností - však zavedla až k pozici obchodního ředitele pro klíčové zákazníky společnosti Ceratizit. A tato firma mu přirostla k srdci.

Tento článek je součástí seriálu:
Život v korporátu
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Jestliže se dnes ohlédne za uplynulými 15 roky, rekapituluje: „Moje cesta nebyla jednoduchá, při hledání optima jsem během prvních dvou let prošel tři zaměstnání, částečně již při škole. V roce 2008 pak přišla nabídka dělat prodejce nářadí. Obchod bylo něco, co jsem v životě dělat nechtěl. Měl jsem ale kolem sebe několik lidí, kteří se v tomto prostředí pohybovali, a ti mě přesvědčili, ať to zkusím. V obchodních firmách jsem od té doby stále. Ochod je dobrodružná a dynamická cesta, po které se dá jít mnoha způsoby, což mě na tom baví. Prvních sedm let jsem pracoval ve velké německé rodinné firmě Mapal, která je špičkovým výrobcem nářadí. Práce byla velmi pestrá a mnoho mi dala. V Německu jsem potkal skvělé kolegy, kteří mě hodně naučili a na které dodnes často vzpomínám. Nicméně pak nadešel čas na změnu. A na jejím konci ze mě byl výkonný ředitel českého zastoupení firmy Komet, která zrovna procházela určitým restartem. A jen co se restart podařil a dokončil, přišla akvizice Kometu Ceratizitem, který nás sloučil se svou stávající dceřinou společností WNT do jednoho celku. A zde pracuji dodnes… Nicméně zkušenosti mi přinesly jak firmy, kterými jsem prošel jako zaměstnanec, tak i ty, které jsem při své práci navštěvoval a navštěvuji.“

„V malé firmě může každý neúspěch ohrozit její existenci, kdežto korporát to přežije. Z pohledu managementu, u firmy řízené přímo majitelem se plní jeho přání, cíle a požadavky. Tím, pokud funguje komunikace a rozum, dokáže firma pružněji reagovat,“ říká Petr Čáp.
(Zdroj: Ceratizit)

Podle jeho vyprávění firmy, kde pracoval, byly zpravidla korporáty v různém typu vlastnictví – od velkého státního podniku z oblasti automotive přes velkou rodinnou firmu až po nakonec klasické korporáty. Zažil práci pro firmy od osmi po 600 zaměstnanců. Dnes tedy může Petr Čáp s úspěchem srovnávat a své bohaté zkušenosti může při své práci skvěle uplatnit.

Na otázku, zda tedy jeho současné působiště, Ceratizit, je typickým korporátem, Petr Čáp odpovídá: „Je i není. Záleží, odkud se díváte. Z pohledu naší pobočky to korporát připomíná vzdáleně, panuje zde dobrá, až klubová atmosféra. Z pohledu ‚velkého Ceratizitu‘, v našich centrálách v zahraničí ano, jsou zde typické rysy korporátu.“

Reklama
Reklama
Reklama

Když vaše cesta přinese ovoce

Jak Petr Čáp říká, působení ve více rozdílných typech firem mu přineslo mnohé – například poznatek, že každá firma, či dokonce i jednotlivé oddělení je kompaktní prostředí, na kterém je třeba citlivě pracovat. Už jen kvůli tomu, že každý z nás má omezený potenciál pro adaptaci. A také, že správná akce má svůj čas a místo.

„Hodně si cením krizového řízení při restartování zastoupení Kometu,“ vzpomíná na jednu ze svých klíčových zkušeností. „Zajímavostí je fakt, že Komet byl částí nadace, tedy pro nás neobvyklým druhem vlastnictví, a firma byla řízena dvěma vrcholovými manažery, byl tedy něčím mezi korporátem a firmou řízenou majitelem. Hned na začátku vznikl velmi silný a funkční tým. Jak po pracovní stránce, tak po osobní. Klíčové bylo vytvořit a udržet prostředí, kde jsme sami sebe navzájem motivovali a učili. A přitom najít rovnováhu mezi tím, co stanovuje a požaduje mateřská firma, a tím, co z našeho pohledu bylo třeba udělat, a tento postoj ubránit. To však jde jen tehdy, pokud vaše cesta má dobré výsledky.“

Šéf i manažeři – jak v korporátu, tak v menší firmě – by rozhodně měli být schopni motivovat své lidi, aby v dané firmě rádi pracovali, a využívat k tomu to nejlepší, co daný typ firmy nabízí. (Zdroj: Ceratizit)

Další důležitou zkušeností byla podle jeho slov úspěšná integrace původního týmu do vznikající struktury Ceratizitu.

„Prošli jsme společně s kolegy cestu od malé pobočky s určitým týmovým duchem po zakomponování do několikanásobně větší firmy, ve které se právě rodila nová korporátní struktura s vlastní filozofií a pravidly. Nebylo to sice ‚bez ztráty kytičky‘, nakonec se však v Ceratizitu sešel dobrý tým, v němž neustále obdivuji neuvěřitelnou vytrvalost a nasazení,“ konstatuje Čáp.

Korporát přežije

Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi korporátem a menší, například rodinnou firmou? Názor Petra Čápa je jasný: „Z ekonomického pohledu, korporát je masa, která se valí, kdežto malá firma musí běhat. Jinak řečeno, v malé firmě může každý neúspěch ohrozit její existenci, kdežto korporát to přežije. Z pohledu managementu, u firmy řízené přímo majitelem se plní jeho přání, cíle a požadavky. Tím, pokud funguje komunikace a rozum, dokáže firma pružněji reagovat. Korporáty mají také své cíle a strategie, ale jsou většinou řízené více manažery. Korporátní struktura je pak využívána k plnění cílů těchto manažerů, což je při špatně nastavených cílech či koordinaci slabina. Třeba už jen proto, že komunikace jde přes více ‚pater‘, a tím se potlačuje schopnost reakce.“

Jak říká na základě vlastní zkušenosti: „Korporát má výhodu už jen v množství lidí, které je schopen nasadit, ale které také dokáže zajistit a podržet. Zdravý korporát zvládne ustát i větší krize bez zásadní fluktuace, například díky finančnímu zázemí nebo rozprostřením do více oborů. To je výhodou i pro zákazníka, protože v konečném důsledku mu korporát poskytuje lepší servis a záruky. Také platí jedno pravidlo – ‚Co znám, toho se nebojím‘. Proto mají korporáty úspěch ve světě – jdete za tím, co znáte.“

Jak Petr Čáp říká, působení ve více rozdílných typech firem mu přineslo mnohé – například poznatek, že každá firma, či dokonce i jednotlivé oddělení je kompaktní prostředí, na kterém je třeba citlivě pracovat. (Zdroj: Ceratizit)

Nevýhodou korporátu jsou podle jeho slov velikost a velmi rozvětvená struktura, z čehož vyplývá malá pružnost. Na lidské úrovni může být podle něj nevýhodou též neosobnost a horší motivace nižších pozic, protože jste jen jeden z mnoha a bez dávky vytrvalosti to můžete i vzdát.

„Osobně bych však nepaušalizoval,“ dodává Petr Čáp. „I menší společnost může mít těžkou a formální strukturu. Opravdu hodně záleží na tom, jak má firma nastavená pravidla a prostředí, a kde a v jaké části se nacházíte. Například v našem případě je pozitivním faktem, že lokální Ceratizit, přestože je součástí velké firmy, působí dojmem rodinné firmy.“

Šéf i manažeři – jak v korporátu, tak v menší firmě – by rozhodně měli být schopni motivovat své lidi, aby v dané firmě rádi pracovali, a využívat k tomu to nejlepší, co daný typ firmy nabízí.

„Neměla by snad každá firma lákat lidi na slušné ohodnocení a dobrý kolektiv?“ zamýšlí se Petr Čáp. „A neměl by se toto snažit zajistit každý manažer? V korporátu není snadné přijít každý den domů s pocitem vítěze, ale můžete přijít domů s tím, že má cenu se snažit dál, protože s vámi je stabilita silné firmy, takže nakonec k úspěchu dojdete. V malé firmě je vše na dosah, lidé, kteří dělají rozhodnutí, sedí často ve vedlejší kanceláři. V korporátu často ve vedlejší zemi. Takže pro střední management a níže je to nevýhoda. Nicméně, v dobře pracujícím korporátu je dostatek lidí, často výborných odborníků, a pokud je možné je zmobilizovat, pak je vaše šance na řešení problémů podstatně vyšší. V malé firmě se vám může stát, že si každý problém musíte nějak vyřešit sám.“

Pokud se na problematiku korporát vs. rodinná firma ptáme z pohledu osobnosti člověka, Petr Čáp soudí: „Kariéra v korporátu může být zajímavá pro osobnosti hledající kariérní postup. Nicméně určitě záleží na prostředí konkrétní firmy. Když o tom uvažuji – v korporátu potřebujete navíc větší dávku trpělivosti a odhodlání, takže práce v tomto prostředí přitahuje spíše lidi hledající stabilitu. Dynamičtější osobnosti se zde můžou začít nudit. Nicméně vždy je to podle konkrétní firmy – štěstí můžete najít v garážové firmě stejně jako v bance či obří továrně.“

„Díky tomu, že se s manželkou dokážeme zastoupit, zvládáme jak rodinu, tak koníčky. Děláme toho co nejvíce společně – chodíme do školy bojového umění Allkampf-jitsu, přes léto nás chytl jachting,“ konstatuje Petr Čáp. (Zdroj: soukromý archiv P. Čápa)

Jasně daná pravidla

Avšak ať už jde o vedení lidí v korporátu, nebo v menší firmě, aby se dostavil úspěch, musí tuto činnost vykonávat kvalitní manažer. Jak se takovým manažerem stát? Nebo se jím člověk prostě narodí…?

„Dobrým manažerem se předně musíte chtít stát,“ je přesvědčen Petr Čáp. „A podle toho, co jsem viděl a zažil, potřebujete vrozené vlohy i určitý typ pohledu na svět, který je prostě určitým lidem vlastní. Nemáte-li jej, můžete se celý život tvrdě učit, ale dobrým vedoucím se nestanete. I když máte vrozené vlohy, je nutné je v sobě objevovat, zkoumat, pochopit je, stále se učit a adaptovat. Dobrý manažer sám sebe zná, ví, kým je, co dovede, co nedovede, a umí s tím pracovat.“

Podle jeho slov je pro řízení lidí v kterékoli firmě nejdůležitější dokázat nastavit takové prostředí v týmu, kde jsou pro každého jasně dané hranice a pravidla, tak aby mohl plnit své úkoly a nebál se říct svůj názor. Pak se lze zaměřit na jednotlivce tak, aby každý pracoval co nejvíce samostatně a nebál se toho.

Reklama

„Velice důležitá je stálá komunikace, aby bylo všem stále zcela jasné, co se po kom chce, co se děje. A je nutné nebát se naslouchat, i když to vždy nemusí být příjemné,“ konstatuje Petr Čáp. „Manažer má problémy řešit, nikoli je vytvářet. A pokud je řeší, ego stranou, nechte vyniknout ostatní. A úspěchy přiznávejte a sdílejte.“

Manažer kterékoli firmy však nežije pouze svou prací. Aby, jak se říká, nevyhořel, bez ohledu na jakkoli vysoké postavení (respektive čím vyšší postavení a vyšší míra zodpovědnosti, tím spíše) potřebuje čas pro sebe a svoji rodinu. Mít kolem sebe blízké lidi a spolu s nimi zažívat věci, které s prací pro firmu nemají nic společného. Jak to ale lze skloubit, když den vrcholového manažera má také jen 24 hodin?

„Jednoduché to není, hlavně s ohledem na nutné cestování,“ říká Petr Čáp s úsměvem. „Jednou je to horší, jednou lepší. Já mám štěstí, jednak na to, že pracuji právě v korporátu, jako je Ceratizit, jednak na chápající manželku, která je v tom se mnou od začátku, takže pro nás vlastně jiný rytmus neexistuje. Díky tomu, že se dokážeme zastoupit, zvládáme jak rodinu, tak koníčky. Děláme toho co nejvíce společně – chodíme do školy bojového umění Allkampf-jitsu, přes léto nás chytl jachting.“

Vydání #9
Kód článku: 230912
Datum: 06. 09. 2023
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Související články
Setkání vědeckých vizí s průmyslovou realitou

Technické centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí hostilo druhý zářijový týden již 6. ročník tradičního Týdne obrábění. Čtyřdenní strojírenský maraton, konaný od 7. do 10. září 2026, přinesl radikální proměnu dosavadního konceptu. Namísto pasivních prezentací vsadili organizátoři na ostrou konfrontaci názorů průmyslových lídrů, na špičkový výzkum i na živé demonstrace nejmodernějších obráběcích technologií přímo v dílenském provozu. Nabízíme vám reportáž z celé události.

Týden obrábění 2026: Pohled pod pokličku diskuzních panelů a technologických viz

V minulém vydání MM Průmyslového spektra jsme vám přinesli rozhovor s Lucií Filovou a Janem Gryčem ze společnosti Ceratizit, kteří představili radikální změnu konceptu letošního Týdne obrábění 2026 ve Velkém Meziříčí. Tradiční pásmo prezentací úterního doprovodného programu letos ustupuje živé interakci a diskuzním formátům, které mají za cíl vytvořit platformu, kde se protíná vědecká vize s průmyslovou realitou.

Veletrh obrábění 2026 mění pravidla hry

Tradiční podzimní setkání v Technickém centru Ceratizit ve Velkém Meziříčí letos ve druhém zářijovém týdnu oslaví svůj 6. ročník. Zatímco loňský program se nesl ve znamení „střízlivého pohledu“ na umělou inteligenci, letošek přinese radikální změnu v podobě interaktivních panelů s „těžkými váhami“ průmyslu. Na přípravě odborného programu se organizační tým dlouhodobě opírá o úzkou spolupráci s šéfredaktorem časopisu MM Průmyslové spektrum Romanem Dvořákem, který stojí i za aktuální myšlenkou nahradit klasické přednášky diskuzním formátem. O nové vizi jsme si povídali s Lucií Filovou, marketingovou specialistkou, a Janem Gryčem, technickým ředitelem firmy Ceratizit.

Související články
Nástroje nepřetržitě k dispozici

Proces nákupu nástrojů může být v mnoha malých i středních výrobních podnicích výraznou administrativní zátěží. Řešení Tool Supply od společnosti Ceratizit může tuto administrativní zátěž výrazně snížit a uspořit náklady s tímto procesem spojené.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Úspora vedlejších časů

V současné době se firmy v České republice potýkají s nedostatkem pracovníků. Obzvláště citelná je tato situace v oblasti strojírenství, kde jsou na pracovníky kladeny vyšší požadavky na vzdělánV současné době se firmy v České republice potýkají s nedostatkem pracovníků. Obzvláště citelná je tato situace v oblasti strojírenství, kde jsou na pracovníky kladeny vyšší požadavky na vzdělání a praxi v oboru. Nelze ani očekávat, že se situace sama zlepší nebo nás zachrání zahraniční pracovníci. í a praxi v oboru. Nelze ani očekávat, že se situace sama zlepší nebo nás zachrání zahraniční pracovníci.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit