Témata
Zdroj: Seteva

Život v korporátu: Pro férový a transparentní trh práce

Mgr. Jaroslava Rezlerová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory Francouzský a Český jazyk a literatura. V době svých studií ještě dávno netušila, že v budoucnu bude řídit nadnárodní korporaci z oblasti lidských zdrojů. Plánovala, že bude učit a zabývat se též literární kritikou, protože ji vždy velmi zajímala literatura a poezie. Avšak, jak známo, když člověk plánuje, osud se směje… Dnes je bývalá zapálená francouzštinářka generální ředitelkou ManpowerGroup a prezidentkou Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Tento článek je součástí seriálu:
Život v korporátu
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Během celého svého studia jsem také pracovala, protože rodina mě nemohla významněji podporovat,“ vzpomíná Jaroslava Rezlerová. „Dávala jsem hodiny francouzštiny, a především jsem pracovala jako průvodkyně cizinců. Později jsem se také stala pomocnou vědeckou sílou na fakultě.

Po úspěšném absolvování univerzity dostala Jaroslava nabídku místa interního doktoranda a zvažovala vědeckou kariéru.

Brzy jsem si však uvědomila, že více než akademická sféra mě láká živý byznys,“ pokračuje. „Začínala jsem jako redaktorka v tiskové agentuře, překládala jsem, tlumočila a učila na střední škole. Později jsem ale zjistila, že chci dělat ještě něco víc. Tak jsem vystudovala MBA na VŠE, obor Řízení a administrativa podniků, a pak jsem se vrhla do byznysové sféry. To mě zaujalo natolik, že jsem v ní zůstala a všechno, co jsem původně studovala, mi zůstalo jako koníček. Mojí výhodou bylo, že na konci 90. let byli v byznysu preferováni lidé, kteří uměli jazyky. Díky francouzštině jsem potkávala nejrůznější zajímavé příležitosti. Od průvodcování, překládání a tlumočení jsem se dostala k možnostem pracovat pro francouzské firmy. Nejzajímavější nabídkou bylo pomoci vybudovat francouzskou obchodní komoru v České republice. To byla velká zkušenost, kde jsem se naučila mnoho ze všech aspektů vedení firmy. Začínali jsme od nuly se 30 členy a skončila jsem po pěti letech, když členů komory bylo 320. Potom přišla nabídka účastnit se výběrového řízení pro Manpower, což byla tehdy ještě malá firma. Ředitelem české filiálky byl Francouz se sídlem v Paříži a já jsem zastávala pozici obchodní ředitelky. Začala jsem firmu rozvíjet, a posléze jsem se dostala na pozici country managera.

Velké firmy mají výhodu, že mohou lidem nabídnout více možností horizontálních a vertikálních posunů. Malé firmy zase mají více kumulované role, které nabízejí velkou pestrost a častou změnu,“ říká Jaroslava Rezlerová.
(Zdroj: Seteva)

Magická hranice dvou miliard

Francouzskou obchodní komoru opustila Jaroslava ve chvíli, kdy začala mít pocit, že se komora dostala na strop svých možností a že aktivity, které zde rozjížděla, dobře fungují.

Jsem typ, který věci raději rozvíjí, než aby je potom do detailu dotahoval,“ hodnotí sama sebe. „Proto jsem v roce 2001 přivítala nabídku od Manpoweru. Měl tehdy pouze čtyři pobočky a obrat 120 milionů. Vnímala jsem to jako velkou příležitost, i proto, že v té době Česká republika vstupovala do Evropské unie. V rámci slaďování evropské legislativy jsme začali jednat s ministerstvy o přípravě legislativy agenturního zaměstnávání. Založila jsem Asociaci poskytovatelů personálních služeb, a díky tomu jsme začali pracovat na kultivaci a zprůhlednění trhu. To mě moc bavilo a stále baví, když k obchodní práci mám ještě nějakou nadstavbu, která má širší smysl.

Francouzskou obchodní komoru opustila Jaroslava ve chvíli, kdy se komora dostala na strop svých možností, a aktivity, které zde rozjížděla, již dobře fungovaly. (Zdroj: Seteva)

Dalším milníkem na profesní cestě Jaroslavy Rezlerové bylo, když po šesti letech byla česká pobočka převedena z francouzského vedení do globální americké struktury.

Musela jsem se kompletně přeorientovat na anglosaský svět a jiný způsob vedení a kultury, kdy náš regionální management byl postupně z různých zemí západní Evropy, což byla z počátku velká výzva. Dalším milníkem byla doba, kdy obrat společnosti vyrostl k hranici dvou miliard a bylo zřejmé, že již nadále nemůžeme fungovat jako rodinná firma a musíme organizaci strukturovat, zavést procesy, nástroje a technologie,“ konstatuje při pohledu zpět.

Reklama
Reklama

Odvaha nedělat přílišné kompromisy

Pokud se dnes, po více než 20 letech, paní Rezlerové zeptáte, které stěžejní zkušenosti v průběhu svého profesního působení získala, zamyslí se a říká: „Základem je odvaha, nedělat příliš velké kompromisy. Některé samozřejmě ano, ale ne ty zásadní. Je nutné stát si za svým a vytrvat. Myslím si, že klíčem našeho úspěchu v ČR je, že jsme to nikdy nevzdali. Dvacet let firmu rozvíjíme a ona pořád roste. Někdy více, někdy zabrzdí, ale stále si držíme pozici jedničky. Stále něco měnit nebo rychle vzdávat, když se nedostaví okamžitý úspěch, je chyba. A také je důležitá flexibilita. Osobně jsem dost flexibilní a umím věci přenastavit, přehodnotit rozhodnutí a nasměrovat projekty jinam. Dobrá zkušenost je nebránit se změnám a podporovat je. To se mi vyplatilo, když jsme se potřebovali rychle přizpůsobit trhu a novým potřebám klientů a zaměstnanců.

Dalším milníkem na profesní cestě Jaroslavy Rezlerové bylo, když po šesti letech byla česká pobočka převedena z francouzského vedení do globální americké struktury. (Zdroj: Seteva)

Podle jejích slov měla společnost Manpower mnoho zajímavých zkušeností v souvislosti s tím, jak se postupně měnilo regionální evropské vedení od Francie přes Holandsko, Norsko, přičemž v posledních letech reportuje do jižní Evropy.

Je velmi zajímavé, jak se kultura vedení liší v jednotlivých státech a je potřeba způsob spolupráce přizpůsobovat,“ konstatuje Jaroslava Rezlerová. „Italové jsou velmi nároční, často věci mění na poslední chvíli, ale zároveň se chovají velmi příjemně a jsou mimo meeting velmi milí a je s nimi zábava. Seveřan je velmi korektní, ale příliš si s ním nepopovídáte u večeře a Holanďan je zaměřený především na profit a vše ostatní je mimo jeho záběr. Francouzi jsou zase velmi komplexní. O byznysu velmi ze široka uvažují, k jednání přicházejí se zpožděním, ale když už do něčeho jdou, tak to stojí za to. Jednu dobu jsem reportovala manažerovi z Maroka, takže jsme na porady létali do Casablanky. První dojem nebyl příliš pozitivní, když v letištní hale všude běhaly kočky, ale potom jsme se přesunuli na jednání do supermoderní zasedačky, kde jsme řešili naprosto systémově byznys tak, jako ho řešíme v Evropě. To bylo také poučení, že člověk nemá nikoho podceňovat a dávat na předsudky, protože věci můžou být úplně jinak, než jak to vypadá na první pohled.

Společnost Manpower získala mnoho zajímavých zkušeností v souvislosti s tím, jak se postupně měnilo regionální evropské vedení od Francie přes Holandsko, Norsko, přičemž v posledních letech reportuje do jižní Evropy. (Zdroj: Seteva)

Češi jsou lepší, ale neumí to ukázat

Když se po letech získávání zkušeností Jaroslava Rezlerová zamýšlí nad rozdíly mezi korporátem a menší, například rodinnou firmou, říká: „Korporát má větší finanční možnosti, může investovat do mnoha nadstavbových věcí, včetně možností rozvoje, benefitů, pracovního prostředí a různých příležitostí zaměstnance. Menší rodinná firma zase obvykle mívá příjemnější atmosféru, méně odosobněné prostředí, kde dostává větší prostor angažovanost jednotlivých zaměstnanců. Jednotlivé pracovní role mohou být méně ohraničené a specializované, což nabízí větší pestrost v práci.

Podle jejích slov mají korporáty na jedné straně velké finanční možnosti, investují do zajímavých projektů, které vytvářejí zajímavé možnosti posunu pro zaměstnance. Je však také možné se zde potkat i se zkostnatělými a robustními procesy, které zpomalují rozhodování a změny, s politikařením a bojem o moc. Jak říká, je potřeba vydávat hodně energie nejen na samotnou práci, ale také na to, jak věci vypadají navenek. Někteří lidé totiž těžko nesou situace, kdy se do popředí dostávají ti, kteří umí především prezentovat sebe, ale nestojí za nimi skutečné výsledky.

Reklama

Menší firmy dokážou být mnohem flexibilnější než velké mezinárodní korporace svázané mezinárodními procesy, pravidly a rozpočty,“ konstatuje Rezlerová. „Velké firmy mají výhodu, že mohou lidem nabídnout více možností horizontálních a vertikálních posunů. Malé firmy zase mají více kumulované role, které nabízejí velkou pestrost a častou změnu. Rozhodně přestávají platit jednoznačné preference zaměstnanců pracovat ve velkých firmách. Malé a střední firmy získávají z mnoha důvodů na atraktivitě a jsou rovnocenným konkurentem na trhu práce pro nejlepší talenty.

Hodně času věnuje paní Rezlerová širší rodině na Vysočině, kde tráví velkou část víkendů. (Zdroj: Seteva)

A samozřejmě není korporát jako korporát. Jak přístup vedení, tak i řadových pracovníků se může lišit (a také liší) i podle jednotlivých zemí.

Češi jsou v práci méně formální, nemají takový respekt vůči autoritám a jsou více otevření novým nápadům,“ hodnotí Rezlerová. „Dokážou improvizovat a rychle vyřešit nečekaný problém. Ve srovnání s jinými národy se ale neumí tak prodat. Přijde jim trapné, že by se měli pochválit nebo odprezentovat svoje výsledky. V západních zemích se na prezentaci myšlenek a výsledků zaměřují mnohem více již na základních školách, a to na českých převážně chybí. Ve školách, ale třeba i na mezinárodních konferencích si obvykle Češi sedají do poslední řady, zatímco Francouzi nebo Američané si sedají od první řady a mnohem více se ptají a diskutují. Vystupujeme často jako takoví technici, kteří jdou hned úkol udělat, zatímco například u kolegů z jižní Evropy, se kterými aktuálně intenzivně spolupracujeme, pozoruji mnohem více sebevědomí. Je mi někdy líto, když vidím, že jsou Češi mnohem lepší, ale neumí to ukázat.

Kdyby mě manžel celý život nepodporoval, tak dnes nejsem tam, kde jsem. Když jsem přišla do Manpoweru, firma rychle rostla a vyžadovala hodně času, stejně jako syn, kterému bylo tehdy sedm let. Nyní je dospělý, takže si už najdu dostatek času i na své koníčky,“ říká Jaroslava Rezlerová. (Zdroj: Seteva)

Zaměření na rozvoj talentů

Jaroslava Rezlerová však pochopitelně nezastává jen roli top manažerky, ale též manželky a mámy.

Manžel má též náročné povolání, ale kdyby mě celý život nepodporoval, tak dnes nejsem tam, kde jsem,“ říká. „Všechno to ustál, neměl s tím problém a vždy mi vycházel vstříc. V době, když jsem přišla do Manpoweru, firma rychle rostla a vyžadovala hodně času, stejně jako syn, kterému bylo tehdy sedm let. Nyní je dospělý, takže si už najdu dostatek času i na své koníčky. Miluji divadlo a mám pár kamarádek, se kterými ho pravidelně několikrát měsíčně navštěvuji. Návštěva divadla mě nabíjí pozitivní energií. Dále chodím na koncerty a do kina sem tam také zajdu. Trochu se snažím cvičit a občas si vyjedu na kole, ale nejsem sportovní typ, spíš kulturní. Miluji pražské kavárny, ke kterým jsem získala velmi pevný vztah v době, kdy jsem po Praze prováděla cizince. Hodně času věnuji širší rodině na Vysočině, kde trávím velkou část víkendů. Mojí velkou vášní je móda, o které hodně čtu a troufám si říct, že se v ní i trochu orientuji. Dříve mě bavily velké světové značky, ale před několika lety jsem se přeorientovala na české návrháře, kteří jsou mistři ve svém oboru.

Avšak při všech těchto aktivitách je její firma tím, na co nepřestává myslet.

Chci, aby společnost zůstala jedničkou na trhu, a to v obou hlavních službách – chceme mít jak nejvíce zaměstnanců v agenturním zaměstnávání, tak i největší počet umístěných uchazečů napřímo do kmenového stavu. Zároveň chceme držet vysoké etické standardy a také nadále využívat náš vliv v podnicích, u partnerů nebo ve státní správě a institucích, abychom mohli ovlivňovat pracovní trh a směrovat ho k větší transparentnosti a férovosti se zaměřením na rozvoj talentů,“ uzavírá Rezlerová.

Mgr. Jaroslava Rezlerová
vystudovala FF UK a ve francouzském Lille získala titul DESS. Od roku 2001 působí jako generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. Je zakládající členkou Asociace poskytovatelů personálních služeb a od roku 2010 její prezidentkou. Je viceprezidentkou People Management Fora a viceprezidentkou Americké obchodní komory v České republice.


Vydání #3
Kód článku: 230321
Datum: 08. 03. 2023
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Související články
Průmysl a jeho lidé: Nalézt správnou rovnováhu

Jen velmi málo průmyslových podniků se dnes může pochlubit, že disponuje skutečně takovým počtem lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, především digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíc digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělil Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ve společnosti ManpowerGroup.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Související články
Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák od loňského roku zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Deset zastavení s JK:
Dobrý Pastier

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit