Témata
Zdroj: Manpower

Průmysl a jeho lidé: Nalézt správnou rovnováhu

Jen velmi málo průmyslových podniků se dnes může pochlubit, že disponuje skutečně takovým počtem lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, především digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíc digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělil Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ve společnosti ManpowerGroup.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových firem oproti jiným oblastem podnikání?

J. Halbrštát: Na rozdíl od západní Evropy nebo Severní Ameriky je v české ekonomice stále z hlediska zaměstnanosti dominantní průmysl. Poptávka po technicky vzdělané a kvalifikované pracovní síle ještě poroste, protože koronavirová krize urychluje digitalizaci a robotizaci ve firmách. Rostoucí mzdové náklady, inflace a bohatnoucí česká společnost, která již nechce dělat těžkou manuální práci ve výrobě, v kombinaci s omezením zahraniční pracovní migrace v důsledku pandemie, války na Ukrajině a dalších vlivů urychlí transformaci českého průmyslu z převážně nízkonákladové výroby komponentů a kompletace výrobků k průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, kde bude mít výzkum a vývoj rozhodující roli. Máme pro to dobré předpoklady v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a silné historie technického vzdělávání. Bude to ale znamenat rychle rostoucí poptávku po sofistikovanějších profilech zaměstnanců, kde nebudou stačit technické znalosti, ale budou muset být mnohem více kombinovány s měkkými dovednostmi, jako je učenlivost, schopnost se často a rychle přizpůsobovat změnám, komunikace a osobní motivace.

Klíčem k úspěchu bude nalezení správné rovnováhy v propojení technologií a lidí s potřebnými dovednostmi,“ říká Jiří Halbrštát. (Zdroj: Manpower)

MM: Platí to pro všechny oblasti průmyslu stejně či podobně, nebo se ještě dále liší například požadavky strojírenských firem oproti třeba potravinářským, dřevařským či dalším?

J. Halbrštát: Strojírenství je u nás dominantním odvětvím, a to zejména obory související s automobilovým průmyslem. To generuje masivní poptávku po specialistech se stejnou profesní historií a zkušenostmi. Úspěšnější jsou ty firmy, které dokážou pracovat i s lidmi z jiných průmyslových oborů a umí je adaptovat na svá specifika. Setkal jsem se se zajímavým příkladem, kdy se strojírenská firma při náboru budoucích specialistů na výrobu forem na vstřikování plastů soustředila na cukráře a truhláře. V době extrémního nedostatku lidí s potřebnou kvalifikací mají výhodu ty firmy, které umí u uchazečů identifikovat „příbuzné“ dovednosti, které díky učenlivosti uplatní napříč všemi obory. Tím by se z jednotlivých izolovaných trhů práce v každém průmyslovém oboru mohl stát trh jednotný, ze kterého by profitovaly jak firmy, tak i jednotlivci v podobě více zajímavých příležitostí.

MM: Které požadavky od managementů, především strojírenských firem, řešíte a jak se daří je plnit v rámci současného trhu práce?

J. Halbrštát: Stále se potkáváme s poptávkou po již hotových specialistech. Často je profil definován tak komplexně, že to připomíná hledání levorukého astronauta. Takto již k náboru nelze přistupovat, protože takoví lidé k dispozici prostě nejsou. Musíme se posunout od „spotřebovávání práce“ k budování talentů. Tradiční modely organizace firem, postavených na hierarchické struktuře řízené pomocí cukru a biče, přestávají fungovat. Lidé už nechtějí mít pocit, že dělají pro společnost, ale že jsou její skutečnou součástí, jakkoli to zní jako klišé. Je to systém fungování firmy založený na sebeřízení každého zaměstnance, jeho osobní motivaci a smyslu celé firmy, kterou přebírá za vlastní.

Reklama
Reklama

MM: Které konkrétní profese jsou nejvíce žádány, a jsou tudíž nedostatkové?

J. Halbrštát: Každý rok děláme mezi zaměstnavateli průzkum, ve kterém se jich ptáme, jaké pozice nejhůře a nejobtížněji obsazují, a je to už hodně let stejná písnička. Z technických pozic jsou na prvním místě řemesla, což je stálice jak v ČR, tak i v zahraničí. Zejména jde o techniky, mechaniky, elektrikáře, svářeče, obráběče. Dále chybí kvalifikovaná technicky vzdělaná pracovní síla, jako jsou kontroloři kvality, seřizovači a podobně. Problém v průmyslu je s obsaditelností pozic IT specialistů, a to nejen ve vývoji aplikací, ale také kyberbezpečnosti, virtuálním vývoji prototypů, simulaci procesů, dále softwarové automatizaci administrativních činností, jako je například řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů.

MM: Jak se podle vašich informací pohybují platy ve strojírenských firmách? A jsou podle vás dostatečné?

J. Halbrštát: Firmy platí, co si mohou dovolit. V praxi je to spíše neustálý boj o prokázání životaschopnosti daného business modelu firmy. Absolutní výše mzdy ale nemusí být rozhodující. Někdy jsme až překvapeni, kolik lidí se hlásí na výrobní místa za 25 tisíc Kč. v jednom podniku, ale přitom nemají zájem o práci ve druhém za 35 tisíc. Kromě náročnosti práce, kterou ovlivňuje úroveň automatizace, je rozhodující firemní kultura, přístup managementu na všech úrovních, možnosti osobní volby nebo vyvážení pracovního a soukromého života.

Dalším tématem je také získávání více žen pro technické obory.

MM: Co by podle vás mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

J. Halbrštát: Klíčem k úspěchu bude nalezení správné rovnováhy v propojení technologií a lidí s potřebnými dovednostmi. Největší výzvou současnosti je otázka, jak nejlépe ve společnosti skloubit technologie s optimální strukturou schopností a dovedností u zaměstnanců tak, aby tato kombinace nejlépe podporovala business strategii. V důsledku technologického vývoje a zavádění automatizace a robotizace do výroby a služeb dochází k redefinici interních procesů doprovázené redefinicí pracovních pozic. Požadovaná náplň většiny pracovních pozic se dramaticky mění, a mění se i požadavky firem na profil zaměstnanců na těchto pozicích. HR strategie musí být proaktivní, ne reaktivní. Musí být založena na číslech, a ne na dojmech a intuici. Musí také umožňovat rychlou změnu business strategie.

MM: Co by pro to mohl/měl dělat stát?

J. Halbrštát: Stát by měl eliminovat překážky v podnikání. Podle naší studie Total workforce index je několik oblastí, které hendikepují rychlejší rozvoj průmyslu v ČR ve srovnání se zbytkem světa. Jsou to především náklady na založení firmy, dlouhá doba pro získání stavebního povolení, neflexibilní trh práce, tolerance šedé ekonomiky, uzavřenost zahraničním pracovníkům nebo vysoké zdanění práce.

Reklama

MM: Jak vidíte naše současné technické školství (střední i vysoké)?

J. Halbrštát: Technické školství na všech úrovních má u nás mnohem lepší podmínky než humanitní obory a je na vysoké úrovni. Zájem firem o studenty těchto oborů usnadňuje příliv financí a kvalitních pedagogů z praxe. Firmy bojují o studenty technických oborů prostřednictvím nabídek stáží a praxí. Financují jejich studentské projekty, nebo dokonce startupy, a to už od střední školy. To, co jsem viděl nedávno například na Smíchovské střední průmyslové škole, mi přišlo jak americké sci-fi. Jistěže by ředitelé těchto škol dokázali mluvit hodiny o další nutné podpoře státu, ale i tak je tato oblast českého vzdělávání na velmi vysoké úrovni.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů?

J. Halbrštát: Měli by se také snažit rodiče, abychom byli ve výčtu kompletní. A to například ve výběru hraček od nejútlejšího věku. Klíčová je potom základní a střední škola, kde encyklopedické zaměření fyziky, chemie a matematiky nedokáže nadchnout příliš mnoho dětí. Studoval jsem na gymnáziu ve Francii a tam si mě získala míra experimentování a praktických pokusů v předmětech, které zde vnímáme jako čistě teoretické. Dalším tématem je také získávání více žen pro technické obory. Celosvětově i v ČR vzniká nejvíce pracovních míst právě v této oblasti. Nadchnout ženy pro tyto obory bude klíčové pro jejich budoucí zaměstnatelnost a přístup k lépe placené práci. Začít musí už rodiče od nejmladšího věku dětí. Ve společnosti se dále pěstuje stereotyp, že holčičky si hrají s kuchyňkami a panenkami. Může být přínosné toto občas ředit i dárky, které rozvíjejí technické dovednosti. Pomoci mohou i neziskové organizace a spolky. Krásnou iniciativou jsou například PyLadies, které přibližují IT ženám a ženy k IT.

Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK:
Dobrý Pastier

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Související články
Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna ukrajinského obyvatelstva, která je důsledkem neskutečné tragédie válečného konfliktu, případným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jeho případném náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu její návrat domů?

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit