Témata

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových firem oproti jiným oblastem podnikání?

L. Teisler: Anderson Willinger se zabývá výběrem vrcholového vedení. Pokud budeme srovnávat tuto úroveň seniority s jinými obory, i zde, ač pomaleji, začíná přicházet svěží vítr. A to ze tří hlavních pohledů. Prvním je náplň rolí a očekávání. Druhým nárůst jiných vlastníků než korporací, kteří si management vybírají. A třetím je způsob uvažování, jak společnosti mohou být řízeny, tak, aby se zbavily slepoty, dosáhly většího rozvoje a flexibility. Spočívá ve změně způsobu rozhodování. Podle rčení „více hlav více ví“ jsou to často právě výrobní společnosti, které místo rozhodování jednoho muže nebo ženy experimentují v budování plnohodnotných správních rad, které si můžeme představit jako „radu starších“. Rada starších společně s CEO je vybírána tak, aby doplňovala rozdílné jak pracovní, tak oborové zkušenosti, znalosti, kontakty a osobnostní potenciál.

V loňském roce se výroba stala jedním z 10 nejaktivnějších oborů podnikání v obměnách svého managementu za posledních pět let. Průmyslové společnosti začaly po letech nabírat své vedoucí pracovníky ze 60 % externě. Výrobní závody, kromě automobilového průmyslu, dokonce získaly svůj management mimo svůj obor podnikání. Hlavním motorem těchto obměn byly role generálních ředitelů a role obchodní a marketingové.

Domnívám se, že klíčem ke vzdělání je matematika, která nás učí logickému a abstraktnímu uvažování,“ říká Lucie Teisler.
(Zdroj: Anderson Willinger)

Důvodem u CEO obecně je změna obsahu této role. Společnosti tolik nezápasí s potřebou technologické znalosti, ale spíše v nalezení vyzrálé osobnosti, která má schopnost, na všech úrovních organizace, poskytnout lidem vizi, směr a důvod, proč mají každé ráno vstát a jít do práce.

U rolí obchodních a marketingových je to cesta digitalizace obchodu i marketingu – CRM, vývoj nových doplňkových služeb nad výrobu produktů.

Na změnu potřeb náboru má také vliv pestřejší paleta vlastníků. Za posledních pět let narostla výrazně potřeba náboru managementu mimo svět korporací. Podíl náboru ředitelů lokálně vlastněných firem narostl na současných 11 %. U Private Equity a VC fondů je to 18 %. Růst a mezinárodní expanze je ambicí jak řady lokálních vlastníků, tak Private Equity či VC fondů. Nutno k jejich cti dodat, že to byly právě ony, které v první fázi „covidového zmrazení byznysu“, na rozdíl od jiných, expandovaly.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: A platí to pro všechny oblasti průmyslu stejně či podobně, nebo se ještě dále liší například požadavky strojírenských firem oproti třeba potravinářským či dřevařským a dalším?

L. Teisler: Požadavky se liší dle zaměření oborového, dle vlastnických struktur – včetně země, odkud firmy pocházejí. Poněkud specifický je automobilový průmysl v Čechách. U něj obecně platí, že, pokud nabírá externě, nabírá především ze stejného oboru a také, že snižuje senioritu svých manažerů vůči posledním letům či jiným oborům.

MM: Které požadavky od managementů výrobních firem řešíte a jak se daří je plnit v rámci současného trhu práce?

L. Teisler: Pokud pohlédnu na hlavní témata, které osoby v managementu řeší, je to hybridní model způsobu práce a rozpoznání jeho ne-efektivity. Pocit přehlcení. Dále menší ochota obětovat něco nad standard, svůj čas, svůj komfort. Obecně malý zájem o osobní růst, studování a vzdělání, a to jak odborné, manažerské, tak lidské. Tím dochází ke vzájemně jiným očekáváním. Jak ze strany firem, tak ze strany ředitelů samotných.

MM: Jak se podle vašich informací pohybují platy ve strojírenských firmách? A jsou podle vás dostatečné?

L. Teisler: Obecně se otevírají nůžky platů mezi top managementem společnosti a druhou úrovní řízení. Stejně tak, mezi pozicemi extrémně specializovanými a těmi standardními. Jelikož má zkušenost zahrnuje ředitelské role, domnívám se, že úroveň je obecně dostačující. Nárůst platů vůči trhu se také postupně vyrovnává v rodinných či soukromě řízených firmách.

Porovnání náboru nejčastěji měněných rolí. (Zdroj: Anderson Willinger)

MM: Co by podle vás mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

L. Teisler: Je mnoho byznysových oblastí a procesů, které firmy mohou změnit, o kterých se denně hovoří. Jednou z nich je vzdělání. Dovolte mi ale jiný postřeh. Firmy jsou živé organismy. Jsou řízeny lidmi. Našim klientům doporučuji, aby osoby, které rozhodují o výběru lidí, braly nábor jako jednu z nejpodstatnějších a nikdy nepolevujících zodpovědností. Aby opustily své staré zvyky a více reflektovaly svůj způsob uvažování a chování. Na dobrý či špatný nábor, na formu spolupráce a komunikace jsou vždy dva.

MM: Co by pro to mohl či měl dělat stát?

L. Teisler: Hlavní rolí státu pro tuto oblast by mělo být vzdělání, zdraví a sport. Podle žebříčku vzdělanosti s vysokoškolským titulem jsme na konci seznamu ve světě. Předběhlo nás také Slovensko, Polsko a další země kolem nás. Nejvíce progresivní státy světa tuto politiku mají a berou ji jako jednu ze základních parametrů úspěchu národa. Nejsme jen průměrně hloupější, ale také obéznější. Obezita svědčí psychologicky o mnohem menší flexibilitě k jakékoliv změně.

Reklama

MM: Jak vidíte naše současné technické školství (střední i vysoké)?

L. Teisler: Domnívám se, že klíčem ke vzdělání je matematika, která nás učí logickému a abstraktnímu uvažování. To, že v tomto předmětu, stejně tak jako ve fyzice, polevujeme již od základních škol, má neblahý vliv, větší, než si dokážeme dnes představit.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů?

L. Teisler: Začít podle mého odpovědí na otázku, proč nás matematika nebaví a nejde nám, a následně to začít měnit.

Lucie Teisler
Po osmi letech v zahraničí se v roce 2003 rozhodla, že získá strategického partnera a doporučí vlastní přístup k výběru top managementu. Dnes je partnerkou poradenské společnosti Anderson Willinger a pracuje pro více než 160 klientů při nastavení strategie a výběru klíčových ředitelů. Jak říká, jejím úkolem je najít takový top management, který má mentální, fyzickou a duševní kapacitu posunout společnost nad její současné hranice. Lucie studovala moderní umění, investiční bankovnictví a na prestižní škole Instead se tři roky věnovala tomu, jak navigovat společnosti v procesu přeměny.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK:
Dobrý Pastier

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit