Témata
Zdroj: Engel

Průmysl a jeho lidé:
Být atraktivním zaměstnavatelem

Jen málo průmyslových podniků dnes disponuje skutečně takovým množstvím lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíce digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi tentokrát podělil David Dědič, manager HR ve společnosti Engel Strojírenská.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich vlastních zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových, zejména strojírenských firem oproti jiným oblastem podnikání?

D. Dědič: Každá profese, pokud ji chce člověk správně a zodpovědně vykonávat, potřebuje specifické znalosti. Máme ve firmě různé profese, někdo potřebuje manuální zručnost, jiný technické myšlení, další kreativitu atd. Jedno specifikum tu však vidím, a to velikost firmy. Ne každý zvládne pracovat v závodě s více než 1 000 zaměstnanci a v korporátním prostředí. Ovšem naopak takto velké firmy mohou zaměstnancům poskytnout větší bezpečí stability.

MM: Vaše firma se při náboru obrací na HR agentury, nebo dává přednost náboru vlastními silami?

D. Dědič: HR agentury využíváme většinou jen pro nábor zaměstnanců ze zahraničí. Důvodem jsou jejich zkušenosti, kontakty v dané zemi, a v neposlední řadě jejich služby s obstaráním všech povolení a dokumentů pro vstup do ČR. Částečně využíváme také leasingové agentury na specifické profese, kterých je v republice nedostatek. Počet leasingových zaměstnanců držíme na úrovni max. 15 %. Jinak se snažíme hlavně vlastními silami a PR aktivitami zviditelnit náš závod, a neustálým budováním a zlepšováním firemní kultury zviditelnit firmu. Chtěli bychom být atraktivním zaměstnavatelem v jižních Čechách. Podnikáme všechny kroky pro to, aby u nás byli stávající zaměstnanci spokojeni a využívali program „Doporuč svého známého“. Pokud zaměstnanec doporučí někomu ze svého okolí naši společnost, je to pro firmu nejlepší reklama.

„Nástup nového zaměstnance je výsledkem intenzivní práce, a proto je velmi důležité nové spolupracovníky podporovat při jejich startu v novém zaměstnání, a předejít tak jejich odchodu ve zkušební době,“ říká David Dědič
(Zdroj: Engel)

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označil jako stěžejní?

D. Dědič: Hlavní je osobní nastavení každého, ochota pracovat a neustále se vzdělávat v daném oboru. Pokud je zaměstnanec motivovaný, má nejlepší předpoklady pro to být ve své profesi úspěšný. Po celou dobu jeho růstu jej podporujeme, a to již od prvního dne. Máme nastavený proces vzdělávání všech našich zaměstnanců a cílíme na jejich rozvoj.

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

D. Dědič: Ani zde nelze vyjmenovat jen některé profese. Všichni tvoříme tým a výsledkem jsou kvalitní výsledné produkty. Stále rosteme, a tak rozšiřujeme týmy svářečů ve výrobě ocelových konstrukcí, elektromechaniků a mechaniků na montážích elektrorozvaděčů nebo dopravníků. Neustále rozšiřujeme týmy konstruktérů strojních a elektro, kde přebíráme některé kompetence z našich rakouských závodů. V neposlední řadě jsou to i softwaroví inženýři v naší českobudějovické pobočce.

Reklama
Reklama

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci s maximálním nasazením?

D. Dědič: Důležitý je osobní postoj každého zaměstnance, co nejméně překážek při jeho práci. Pokud se může plně soustředit na svoji práci a neruší ho, že nemá včas všechny potřebné díly či materiály, neztrácí motivaci. Dalším důležitým aspektem je určitě i stabilita a zázemí rodinné firmy. Pokud mají zaměstnanci stabilní zaměstnání, adekvátní odměnu, všechny prostředky pro svou práci, mohou ji vykonávat v klidu a mít dobrý pocit z výsledků. Máme nastavena prémiová kritéria, takže každý zaměstnanec ví, kolik si svou prací může k základní mzdě vydělat. Pro většinu z nich je motivací určitě výše mzdy, kdy každý z nás vidí zdražování všech produktů kolem nás a musí to denně řešit. Snažíme se vymýšlet neustále nové benefity, nebo ty stávající vylepšovat.

Přímo ve firmě existuje učňovské středisko se čtyřmi mistry odborného výcviku. (Zdroj: Engel)

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

D. Dědič: Musíme se stále starat o atraktivitu svého závodu, neustále zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců, nabídnout jim odpovídající mzdu a pracovní prostředí. Velmi důležitou součástí organizační struktury jsou vedoucí pracovníci, kteří vedou své podřízené, neustále s nimi komunikují a jsou jim podporou. Již při prvních pohovorech s uchazeči si obě strany mohou vytvořit vztah, který musí být postaven na vzájemném respektování toho druhého. Důležité jsou hlavně první měsíce, kdy se vytváří dlouhodobější spolupráce. Pokud nový zaměstnanec cítí plnou podporu svého nadřízeného, je mezi nimi otevřená komunikace a oba jsou schopni přijímat konstruktivní zpětnou vazbu, pak je možno vytvořit dlouhodobější fungující pracovní vztah. V prvních měsících je začlenění (onboarding) nového zaměstnance doprovázeno oddělením HR, které pravidelně provádí pohovory s novými zaměstnanci, a to již ve zkušební době. Nástup nového zaměstnance je výsledkem intenzivní práce, a proto je velmi důležité nové spolupracovníky podporovat při jejich startu v novém zaměstnání, a předejít tak jejich odchodu ve zkušební době. Využíváme i zpětné vazby zaměstnanců, kteří se rozhodli odejít, a snažíme se řešit důvody jejich odchodu.

MM: Co by pro to mohl či měl dělat stát?

D. Dědič: Myslím, že všichni zaměstnavatelé se shodneme na tom, že je potřeba podporovat školství. My jako firma jsme schopni některé školy podporovat finančně, vybavením učeben nebo přístroji pro praktické vzdělávání. Bohužel ale současný školský systém je zaměřen spíše na kvantitu, a ne kvalitu. Jednotlivé školy soupeří o žáky, avšak již dávno neplatí, že střední školy a gymnázia jsou školy výběrové. Je potřeba změnit systém a začít podporovat a zatraktivnit učňovské obory. Úzce spolupracujeme se středními školami v okolí, přímo ve firmě máme své učňovské středisko se čtyřmi mistry odborného výcviku, kde se za jejich dohledu snažíme vychovávat nové zaměstnance. Bohužel spousta dětí se dnes hlásí na gymnázia a maturitní obory. Myslím si, že by bylo důležité u maturitních technických oborů začlenit do učebních plánů více praxe, a to buď ve škole, nebo přímo v reálném pracovním prostředí.

Reklama

MM: A jak vidíte naše současné technické školství?

D. Dědič: Dle mého názoru došlo bohužel k zásadní diskreditaci středních, ale hlavně vysokých škol. Ze středních průmyslových škol odchází 85 % absolventů na vysokou školu, za nás to bylo okolo 15 %. Probíhal výběr již při přijímacích zkouškách na střední školy a tomu dnes tak na některých školách není. Úroveň absolventů se snižuje a online vyučování v covidové době tomu také vůbec nepomohlo.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

D. Dědič: Potřebovali bychom se jako zaměstnavatelé dostat do bližšího kontaktu s rodiči na základních školách. Covid nám to ještě ztížil. Online prezentace nějaké informace přinese, ale komunikace s rodiči, a hlavně ukázka reálných prostor a prostředí ve výrobě, by nám určitě výrazně pomohly zatraktivnit učňovské obory. Snažíme se ukázat za podpory Jihočeské hospodářské komory dětem základních škol naši firmu, prostory a vybavení učňovského střediska, pracovní prostředí, ale ti, kteří o budoucnosti svých dětí rozhodují, jsou rodiče. Ti mají největší vliv na konečné rozhodnutí, jakou cestou se jejich děti vydají. Potřebovali bychom mít více prostoru s nimi mluvit, provést je firmou a ukázat jim výhody a možnosti uplatnění pro jejich děti.

Související články
Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Související články
České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

O výuce plastů a kompozitů pro strojaře

Významným aspektem, který na fakultě strojní ČVUT v Praze charakterizoval vývojový proces výuky plastů a kompozitů již od přelomu 60. a 70. Let, bylo důsledné spojování výuky s výzkumem. Základem výuky totiž bylo nejenom předávání stávajících znalostí v oboru, ale také vytváření nových znalostí vlastním výzkumem, ať již základním nebo aplikovaném. Jedná se o proces, který je v současné době zdůrazňován v diskusích o reformě vysokého školství. Pokračování z minulého vydání.

O výuce plastů a kompozitů pro strojaře

Student strojního inženýrství by měl pochopit jak analogie, tak rozdíly ve struktuře a vlastnostech polymerních a kovových materiálů a jejich chování v provozních podmínkách.

Všechno pro vstřikování plastů

České zastoupení rakouské společnosti Engel letos slaví 30. narozeniny. Při této příležitosti jsme se setkali s Ing. Petrem Stiborem, který stál za založením pobočky a ve firmě působí dodnes, momentálně na pozici prezidenta pro region východní Evropy. V rozhovoru se s námi podělil nejenom o vzpomínky na začátky firmy Engel CZ, ale hovořil také o současné situaci firmy a aktuálních trendech v oboru vstřikování plastů.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Deset zastavení s JK,
Moji učitelé

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit