Témata
Zdroj: Engel

Průmysl a jeho lidé: Být atraktivním zaměstnavatelem

Jen málo průmyslových podniků dnes disponuje skutečně takovým množstvím lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíce digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi tentokrát podělil David Dědič, manager HR ve společnosti Engel Strojírenská.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich vlastních zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových, zejména strojírenských firem oproti jiným oblastem podnikání?

D. Dědič: Každá profese, pokud ji chce člověk správně a zodpovědně vykonávat, potřebuje specifické znalosti. Máme ve firmě různé profese, někdo potřebuje manuální zručnost, jiný technické myšlení, další kreativitu atd. Jedno specifikum tu však vidím, a to velikost firmy. Ne každý zvládne pracovat v závodě s více než 1 000 zaměstnanci a v korporátním prostředí. Ovšem naopak takto velké firmy mohou zaměstnancům poskytnout větší bezpečí stability.

MM: Vaše firma se při náboru obrací na HR agentury, nebo dává přednost náboru vlastními silami?

D. Dědič: HR agentury využíváme většinou jen pro nábor zaměstnanců ze zahraničí. Důvodem jsou jejich zkušenosti, kontakty v dané zemi, a v neposlední řadě jejich služby s obstaráním všech povolení a dokumentů pro vstup do ČR. Částečně využíváme také leasingové agentury na specifické profese, kterých je v republice nedostatek. Počet leasingových zaměstnanců držíme na úrovni max. 15 %. Jinak se snažíme hlavně vlastními silami a PR aktivitami zviditelnit náš závod, a neustálým budováním a zlepšováním firemní kultury zviditelnit firmu. Chtěli bychom být atraktivním zaměstnavatelem v jižních Čechách. Podnikáme všechny kroky pro to, aby u nás byli stávající zaměstnanci spokojeni a využívali program „Doporuč svého známého“. Pokud zaměstnanec doporučí někomu ze svého okolí naši společnost, je to pro firmu nejlepší reklama.

„Nástup nového zaměstnance je výsledkem intenzivní práce, a proto je velmi důležité nové spolupracovníky podporovat při jejich startu v novém zaměstnání, a předejít tak jejich odchodu ve zkušební době,“ říká David Dědič
(Zdroj: Engel)

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označil jako stěžejní?

D. Dědič: Hlavní je osobní nastavení každého, ochota pracovat a neustále se vzdělávat v daném oboru. Pokud je zaměstnanec motivovaný, má nejlepší předpoklady pro to být ve své profesi úspěšný. Po celou dobu jeho růstu jej podporujeme, a to již od prvního dne. Máme nastavený proces vzdělávání všech našich zaměstnanců a cílíme na jejich rozvoj.

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

D. Dědič: Ani zde nelze vyjmenovat jen některé profese. Všichni tvoříme tým a výsledkem jsou kvalitní výsledné produkty. Stále rosteme, a tak rozšiřujeme týmy svářečů ve výrobě ocelových konstrukcí, elektromechaniků a mechaniků na montážích elektrorozvaděčů nebo dopravníků. Neustále rozšiřujeme týmy konstruktérů strojních a elektro, kde přebíráme některé kompetence z našich rakouských závodů. V neposlední řadě jsou to i softwaroví inženýři v naší českobudějovické pobočce.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci s maximálním nasazením?

D. Dědič: Důležitý je osobní postoj každého zaměstnance, co nejméně překážek při jeho práci. Pokud se může plně soustředit na svoji práci a neruší ho, že nemá včas všechny potřebné díly či materiály, neztrácí motivaci. Dalším důležitým aspektem je určitě i stabilita a zázemí rodinné firmy. Pokud mají zaměstnanci stabilní zaměstnání, adekvátní odměnu, všechny prostředky pro svou práci, mohou ji vykonávat v klidu a mít dobrý pocit z výsledků. Máme nastavena prémiová kritéria, takže každý zaměstnanec ví, kolik si svou prací může k základní mzdě vydělat. Pro většinu z nich je motivací určitě výše mzdy, kdy každý z nás vidí zdražování všech produktů kolem nás a musí to denně řešit. Snažíme se vymýšlet neustále nové benefity, nebo ty stávající vylepšovat.

Přímo ve firmě existuje učňovské středisko se čtyřmi mistry odborného výcviku. (Zdroj: Engel)

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

D. Dědič: Musíme se stále starat o atraktivitu svého závodu, neustále zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců, nabídnout jim odpovídající mzdu a pracovní prostředí. Velmi důležitou součástí organizační struktury jsou vedoucí pracovníci, kteří vedou své podřízené, neustále s nimi komunikují a jsou jim podporou. Již při prvních pohovorech s uchazeči si obě strany mohou vytvořit vztah, který musí být postaven na vzájemném respektování toho druhého. Důležité jsou hlavně první měsíce, kdy se vytváří dlouhodobější spolupráce. Pokud nový zaměstnanec cítí plnou podporu svého nadřízeného, je mezi nimi otevřená komunikace a oba jsou schopni přijímat konstruktivní zpětnou vazbu, pak je možno vytvořit dlouhodobější fungující pracovní vztah. V prvních měsících je začlenění (onboarding) nového zaměstnance doprovázeno oddělením HR, které pravidelně provádí pohovory s novými zaměstnanci, a to již ve zkušební době. Nástup nového zaměstnance je výsledkem intenzivní práce, a proto je velmi důležité nové spolupracovníky podporovat při jejich startu v novém zaměstnání, a předejít tak jejich odchodu ve zkušební době. Využíváme i zpětné vazby zaměstnanců, kteří se rozhodli odejít, a snažíme se řešit důvody jejich odchodu.

MM: Co by pro to mohl či měl dělat stát?

D. Dědič: Myslím, že všichni zaměstnavatelé se shodneme na tom, že je potřeba podporovat školství. My jako firma jsme schopni některé školy podporovat finančně, vybavením učeben nebo přístroji pro praktické vzdělávání. Bohužel ale současný školský systém je zaměřen spíše na kvantitu, a ne kvalitu. Jednotlivé školy soupeří o žáky, avšak již dávno neplatí, že střední školy a gymnázia jsou školy výběrové. Je potřeba změnit systém a začít podporovat a zatraktivnit učňovské obory. Úzce spolupracujeme se středními školami v okolí, přímo ve firmě máme své učňovské středisko se čtyřmi mistry odborného výcviku, kde se za jejich dohledu snažíme vychovávat nové zaměstnance. Bohužel spousta dětí se dnes hlásí na gymnázia a maturitní obory. Myslím si, že by bylo důležité u maturitních technických oborů začlenit do učebních plánů více praxe, a to buď ve škole, nebo přímo v reálném pracovním prostředí.

Reklama

MM: A jak vidíte naše současné technické školství?

D. Dědič: Dle mého názoru došlo bohužel k zásadní diskreditaci středních, ale hlavně vysokých škol. Ze středních průmyslových škol odchází 85 % absolventů na vysokou školu, za nás to bylo okolo 15 %. Probíhal výběr již při přijímacích zkouškách na střední školy a tomu dnes tak na některých školách není. Úroveň absolventů se snižuje a online vyučování v covidové době tomu také vůbec nepomohlo.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

D. Dědič: Potřebovali bychom se jako zaměstnavatelé dostat do bližšího kontaktu s rodiči na základních školách. Covid nám to ještě ztížil. Online prezentace nějaké informace přinese, ale komunikace s rodiči, a hlavně ukázka reálných prostor a prostředí ve výrobě, by nám určitě výrazně pomohly zatraktivnit učňovské obory. Snažíme se ukázat za podpory Jihočeské hospodářské komory dětem základních škol naši firmu, prostory a vybavení učňovského střediska, pracovní prostředí, ale ti, kteří o budoucnosti svých dětí rozhodují, jsou rodiče. Ti mají největší vliv na konečné rozhodnutí, jakou cestou se jejich děti vydají. Potřebovali bychom mít více prostoru s nimi mluvit, provést je firmou a ukázat jim výhody a možnosti uplatnění pro jejich děti.

Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit