Průmysl a jeho lidé: Motivace? Standardní i s novými trendy

MM: Již 20 let pořádáte soutěž Sodexo Zaměstnavatel roku. Jaké podle vašich postřehů z této soutěže existují problémy při hledání kvalitních pracovníků, kterým musí firmy čelit?

P. Hulák: Za 20 let organizace soutěže sledujeme bohužel prohlubující se nedostatek pracovní síly napříč obory. Hlavní příčiny neuvidíme v postřezích ze soutěžního hodnocení, ale hlavně v dlouhodobě nízké nezaměstnanosti. U odbornějších profesí, zejména technického zaměření, k tomu ještě negativně přispívá trvale nízký počet kvalifikovaných zaměstnanců, které vychová české školství. Začíná to nízkým zájmem o technické znalosti a dovednosti už u dětí, pokračuje pohodlností vystudovat raději lehčí humanitně zaměřený obor, který však na trhu práce nemá uplatnění. Nezvykle vysoké procento žáků středních škol pokračuje na vysoké škole, kde nakonec velká část stejně neuspěje. Stále větší roli hrají a budou hrát rekvalifikace. Nejen kvůli nevhodně zvoleným profesím a oborům, ale také vzhledem k měnícím se požadavkům zejména na digitální dovednosti.

MM: A naopak: Kterými nejdůležitějšími vlastnostmi se podle vás musí vyznačovat firma, aby se mohla prezentovat jako dobrý zaměstnavatel?

P. Hulák: Sám jsem překvapen, když probíráme výsledky s odborným garantem hodnocení zaměstnavatelů společností PricewaterhouseCoopers pomocí jejich mezinárodní metodiky Saratoga, jakou roli hraje například společenská odpovědnost firem. Souvisí to s hodnotami nastupující generace, které jsme zkoumali také v našem posledním průzkumu Nejžádanější zaměstnavatel mezi studenty u generace 18+. Mladí lidé mají představy o budoucím zaměstnání, jeho flexibilitě, ale také právě důraz na společenskou odpovědnost či udržitelnost poměrně vyhraněné. A nejlepší zaměstnavatelé se tomu snaží přizpůsobit. Vítězové ocenění Sodexo Zaměstnavatel roku musí zaměstnance nejen nadstandardně odměňovat a vzdělávat, ale také jim umožnit kariérní růst uvnitř firmy.

MM: Je nějaký rozdíl mezi dnešní situací a situací před těmi 20 lety?

P. Hulák: Na uplynulých 20 letech je asi nejvíce vidět vývoj technologií dopadající na podobu profesí a vznik řady nových, které na počátku tisíciletí vůbec neexistovaly. Netýká se to jen IT oborů nebo telekomunikací, ale přítomnost automatizace a digitalizace se velmi silně projevuje napříč průmyslem.

MM: Domníváte se, že větší šanci mají firmy, které řeší nábor pracovníků prostřednictvím HR agentur, nebo ty, které dávají přednost náboru vlastními silami?

P. Hulák: Takhle se firmy nedají rozlišovat, záleží na charakteru výroby či služeb. Firmy s dlouhodobým stabilním programem tolik agenturních zaměstnanců nepotřebují. Naopak třeba firmy v automobilovém průmyslu, a i v dalších oborech čelících občas výpadkům odbytu, řeší využitím agenturních zaměstnanců svou flexibilitu. V případě negativního výhledu dokážou snadněji a rychleji snížit na potřebnou dobu náklady. A v opačném případě získání nových velkých zakázek může firma díky personální agentuře vyřešit rychleji potřebný nábor nových sil. Je třeba přitom rozlišovat seriózní dodavatele, dodržující všechna pravidla, jako například ManpowerGroup, a nejrůznější pokoutné agentury, které se pohybují na hranici šedé zóny. Často se podbízí nižší cenou, ale na úkor nedodržování základních předpisů v oblasti pracovního práva.

MM: Které požadavky firem na pracovníky byste obecně označil jako stěžejní?

P. Hulák: Chtělo by se mi napsat: hlavně spolehlivost, aby zaměstnanec vůbec další den dorazil do práce. Možná to vypadá přehnaně, ale skutečně takové komentáře od personalistů čím dál častěji slyším. Situace je důsledkem extrémně nízké nezaměstnanosti, která ovlivňuje postavení zaměstnavatele a zaměstnance. Pokud jde o znalosti a dovednosti, vzhledem k průmyslovému a stále více také technologickému zaměření české ekonomiky budou mít stále perspektivu schopnosti v oblastech, jako je strojní inženýrství, nejrůznější odvětví IT dovedností a stále více se základní odbornosti s digitálními schopnostmi budou propojovat a integrovat.

MM: Které konkrétní profese jsou podle vás pro dnešní firmy nejdůležitější? A tudíž které školy by měly být mladými lidmi, eventuálně jejich rodiči, preferovány?

P. Hulák: V souvislosti s nízkou nezaměstnaností chybí profese napříč obory. Od nekvalifikovaných manuálních činností, které už ani český zájemce o práci nechce vykonávat, až po různé odbornosti. V současnosti i blízké budoucnosti mají perspektivu veškerá zaměření na obsluhu strojů, zejména v kombinaci se znalostí informačních technologií v rámci automatizace výroby. Tímto směrem se určitě můžou vydat i děti hledající vhodný obor pro středoškolské studium. Nové profese už nyní nabízí a bude stále více přinášet také rychlý přechod na elektromobilitu. A to jsou další důvody, proč stále posilovat komunikaci a informovanost směrem k dětem a jejich rodičům. Některé již existující profese, nebo v nejbližší době nově vzniklé, si totiž při plánování kariéry a výběru vhodné školy vůbec nedokážou představit. Hezkým příkladem je aktivita jihočeské firmy v oboru elektrotechniky, která se svým projektem Koumáčci a koumáci loni vyhrála naši klubovou soutěž v této kategorii. K technice vede už děti v mateřské škole, pro žáky základních škol organizuje kroužky či příměstské tábory. Škoda Auto zase pronajme kamion a objíždí školy v České republice s předváděním robotů či 3D tisku.

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci při maximálním nasazení?

P. Hulák: Dal bych na první místo vzájemnou důvěru, schopnost firmy postarat se o své lidi nejen v práci, ale také v různých životních situacích. Tímto směrem se také vyvíjejí některé benefity jako například dny volna pro otce po narození dítěte nebo poskytování mzdy již v průběhu měsíce na různé nečekané výdaje. A důležité je, aby měl zaměstnanec co nejvíce informací o smyslu své práce, znal jasně cíl, a ideálně byl za jeho dosažení spravedlivě odměněn. Soustředit se přitom firmy musí na výchovu správných lídrů, protože je známý fakt, že nejčastěji lidé práci opouštějí kvůli nesprávným šéfům.

MM: Mohl by podle vás stát (nebo jiné subjekty) nějak pomáhat firmám, aby neměly nouzi o kvalitní lidi, nebo je to jen a jen věc každé firmy?

P. Hulák: Od státu toho asi bohužel v tomto směru nelze mnoho čekat. Hodně smutný pohled je na stav českého vzdělávacího systému a dlouhodobou neschopnost řídit samotné Ministerstvo školství. Poslední vláda pokračuje v tradici častého střídání ministrů, a pozitivnější roli tak formou různých projektů a osvěty, třeba v oblasti zájmu dětí o techniku, sehrávají sami zaměstnavatelé. A také jejich různá sdružení jako třeba Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora. Také Klub zaměstnavatelů se snaží přispět k propojování firem a škol například organizací soutěže „Škola doporučená zaměstnavateli“ v kategorii středních škol i fakult vysokých škol. Ukazujeme tak žákům perspektivní obory a nejlepší poskytovatele pro získání správné kvalifikace. V letošním vyhlášeném Roce dovedností se také více zaměříme na komunikaci vhodných praxí, zejména pro žáky středních škol.