Témata
Zdroj: Geis CZ

Průmysl a jeho lidé: Mít chuť pracovat a učit se

Ruku na srdce, vážení čtenáři – disponuje vaše firma opravdu tolika lidmi, a takových profesí, kolik potřebuje? Pokud ano, pak v době, kdy hlad po kvalifikované pracovní síle (nejen) v průmyslu každým rokem roste, patříte v naší zemi k naprostým výjimkám. Přitom bez šikovných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O tom si naše redakce povídala s Jaroslavou Šindelářovou, HR manažerkou Geis CZ.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich vlastních zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků?

J. Šindelářová: Za posledních sedm let, kdy působím v logistické společnosti Geis CZ, vnímám, že došlo, stejně jako i v jiných odvětvích, k mnoha změnám. Ty se promítají i do oblasti náboru. Dlouhodobý nedostatek potenciálních zaměstnanců na trhu práce pociťuje každý zaměstnavatel. Ačkoli se může zdát, že velkou část základních pozic lze obsadit lidmi bez specifických požadavků na odbornou kvalifikaci, není to pravda. Například celou Evropu dlouhodobě trápí nedostatek řidičů nákladních vozidel.

Jsme společností s širokou sítí relativně malých poboček, abychom bez problémů obsloužili všechny lokality, včetně těch odlehlejších. S ohledem na nutnost plynulého a bezproblémového servisu klientům však často nejsou umístěny na atraktivních místech, naopak se jedná o lokality se špatnou dostupností veřejnou dopravou. Povaha našich služeb se propisuje i do požadavků na pracovní dobu zaměstnanců, která není vždy standardní.

„Zaměstnanci by měli vědět, že jejich práce má smysl a hmatatelný výsledek a že si jí zaměstnavatel váží. Způsobů, jak jim to dát najevo, je nespočet,“ říká Jaroslava Šindelářová.
(Zdroj: Geis CZ)

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označila jako stěžejní?

J. Šindelářová: Každá pozice vyžaduje kvalifikační předpoklady, bez nichž nemůžeme kandidáta přijmout. Ale pokud bych to měla zobecnit, nejdůležitější je vždy chuť a ochota pracovat a učit se.

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

J. Šindelářová: Pokud bych to měla vztáhnout na kolegy, kteří jsou u nás ve společnosti, tak všechny. Každá pozice má svou nezastupitelnou roli. Někdo musí zásilky naložit, někdo odvézt, musí tu být někdo, kdo naplánuje trasy rozvozů a svozů tak, aby byl celý proces co nejvíce efektivní. Dále někdo zpracovává data, někdo musí vymyslet a naprogramovat software, který používáme ke zpracování dat. Někdo musí pro naše služby najít zákazníky, někdo pak o zákazníky pečovat... Všechny činnosti jsou navzájem propojené a jedna část bez druhé by nefungovala.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci v maximálním nasazení?

J. Šindelářová: Zaměstnanci by měli vědět, že jejich práce má smysl a hmatatelný výsledek a že si jí zaměstnavatel váží. Způsobů, jak jim to dát najevo, je nespočet. Hodně záleží na konkrétní společnosti, ale základem je komunikace se zaměstnanci a transparentní systém odměňování. Jestli dalšími projevy jsou nějaké specifické výhody, benefity nebo vyzdobené pracovní prostředí, už není tak podstatné.

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

J. Šindelářová: Většina společností si uvědomuje, že mít v dnešní době dostatek kvalitních zaměstnanců, na jejichž pracovní výkon se mohou spolehnout, není samozřejmost. I díky tomu se firmy dlouhodobě snaží, aby zaměstnanci s nimi zůstávali co nejdéle a neměli důvod odcházet.

MM: Jak vidíte naše současné školství – střední i vysoké?

J. Šindelářová: Mohu říci jen svůj velice subjektivní názor. Mám za to, že ve školství je vidět snaha přiblížit výuku praxi, zatraktivnit ji pro studenty a nabízet obory, které jsou na trhu práce žádané. Nicméně je to zatím jen snaha, a i ve školství je vše o lidech. Existuje řada odborníků propojených s praxí, kteří pracují se studenty tak, aby byli skutečně připraveni pro život v daném oboru. Bohužel ne vždy je tomu tak.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

J. Šindelářová: Naše společnost například pomohla Vyšší odborné škole Ahol při vzniku a akreditaci odborného vzdělávacího programu Logistik specialista. Hlavním nositelem myšlenky a tvůrcem studijní osnovy byl náš provozní ředitel, pan Petr Družkovský. Absolventi se budou moci uplatnit na pozicích provozního a operativně-manažerského charakteru v logistických, přepravních nebo distribučních centrech a skladech. Stejně tak budou moci pracovat i jako specialisté v oddělení logistiky nebo na dispečerských pozicích.

V rámci spolupráce s VŠE v Praze se Geis snaží pomáhat při rozvoji a vzdělávání studentů katedry logistiky – ať již formou vydávání tematických knih, studijních materiálů, nebo podpory při psaní diplomových prací na specifická témata z oblasti přepravy a logistiky. Aktuálně se také snažíme zařídit možnost exkurzí studentů do našich speciálních logistických projektů a přednášku našich odborníků pro studenty přímo na půdě školy.

Reklama

Související články
Život v korporátu: Odkudkoli kamkoli

Daniel Knaisl je jednatelem pro Českou republiku, Slovensko a Polsko v rámci skupiny Geis, která je mezinárodním poskytovatelem logistických služeb. Avšak když do firmy v 90. letech minulého století, ještě při studiu, nastoupil, nazývala se Geistransport a zaměstnávala méně než 30 lidí na tehdy jediné pobočce. Dnes má Daniel Knaisl spoluodpovědnost za 50 poboček s více než 2 000 zaměstnanci.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit