Témata
Zdroj: Grafton Recruitment

Jen velmi málo průmyslových podniků se dnes může pochlubit, že disponuje skutečně takovým počtem lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, především digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíc digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělil Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových firem oproti jiným oblastem podnikání?

M. Malo: Firmy, které nemají problém se zakázkami a netýkají se jich odstávky výroby z důvodu nedostatku komponent a materiálů, mají o nové pracovníky setrvalý zájem, v podstatě stejný jako před pandemií, kdy ovšem na českém pracovním trhu bylo dostupných mnohem více zahraničních pracovníků než nyní. Dá se říct, že takové výrobní firmy berou každého, kdo má ruce a nohy. Nedostatek pracovních sil omezuje růst podnikání českých výrobních firem již několik let a v nejbližším horizontu neočekáváme, že by došlo ke změně.

„Zaměstnance dnes motivuje především jistota práce, výše mzdy a kolegové,“ říká Martin Malo. (Zdroj: Grafton Recruitment)

MM: Které konkrétní profese jsou nejvíce žádány, a jsou tudíž nedostatkové?

M. Malo: Největší zájem mají firmy o kvalifikované i nekvalifikované uchazeče do výroby a do konstrukčních týmů. Stejně jako v předchozích letech chybí i letos nejvíce pracovníci elektra, svářeči, zámečníci, brusiči, konstruktéři nebo zkušení operátoři a technologové ve výrobě. Dlouhodobý nedostatek těchto zaměstnanců ještě umocnil odliv zahraničních pracovníků v loňském roce. Nedostatek kvalifikovaných dělníků a řemeslníků se rostoucí počet firem snaží zčásti řešit financováním rekvalifikačních kurzů a certifikátů.

MM: V jakém rozmezí se pohybují platy ve strojírenských firmách, jednak podle území, kde se nacházejí, a jednak podle profesí? A jsou podle vás dostatečné?

M. Malo: Zatímco výrobní ředitel ve třech krajích vydělá 200 tisíc měsíčně, výrobní dělník ve dvou krajích dostane jen 20 tisíc korun hrubého. Nejnižší mzdy průzkum zaznamenal v Moravskoslezském kraji, kde méně než 30 tisíc měsíčně vydělává 12 pozic, následují Ústecký, Olomoucký a Zlínský kraj s 11 pozicemi.

I když Praha ve většině oborů platí za region s nejvyššími mzdami, ve výrobě to není tak jednoznačné. Například mzda projektového manažera v Praze začíná na 50 tisících, v pěti krajích startuje na 55 tisících. Mezi další takové pozice patří třeba obchodně technický zástupce, zkušený inženýr kvality, specialista údržby, HW inženýr nebo vedoucí výroby.

Výroba je také oborem, kde nejsou v případě mezd patrné velké regionální rozdíly. Běžná mzda ve výrobním sektoru v Praze se pohybuje mezi 40–65 tisíci, v Jihomoravském kraji mezi 35–60 tisíci a v Moravskoslezském kraji mezi 35–55 tisíci.

Reklama
Reklama

MM: Co by podle vás mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

M. Malo: Často až kritický nedostatek pracovníků přinesl pozitivní změnu v tom, že došlo ke zrychlení náborového procesu. Pro firmy je dobré vědět, jaká je situace na trhu práce a kolik zaměstnanec může dostat jinde, popřípadě jaké mzdové poměry panují v dané firmě. A nemusí jít jen o peníze, často hrají svoji roli i pracovní kolektiv, jak se firmě daří, jak se chová k zaměstnancům či v jakém oboru působí.

Zaměstnance dnes motivuje především jistota práce, výše mzdy a kolegové. Čtvrtina nespokojených si nejčastěji stěžuje na nízkou mzdu, nepříjemného šéfa nebo nemožnost kariérního postupu.

MM: Co by pro to mohl či měl dělat stát?

M. Malo: Pozitivně podpořit technické vzdělání u studentů i škol, aby ty měly zájem se tímto směrem více zaměřit a zároveň aby je studenti chtěli studovat a studium úspěšně zvládli. Jsme tradičně relativně průmyslově vyspělý a technicky orientovaný národ, je to naše konkurenční výhoda na mezinárodním pracovním trhu, a i díky tomu sem v uplynulých letech přišla řada velkých zahraničních investorů. Nic proti humanitnímu vzdělání, ale určitě mnohem více potřebujeme inženýry než třeba egyptology a podobně. Důležité jsou také jazykové dovednosti, jsme malý národ, takže znalost alespoň dvou cizích řečí by měla být standardem.

Reklama

MM: Jak v této souvislosti vidíte naše současné technické školství – střední i vysoké?

M. Malo: České školství obecně reaguje pomalu na změny na pracovním trhu a na poptávku zaměstnavatelů, s čímž souvisí i budoucí uplatnění absolventů a jejich kariéra. Z různých průzkumů vychází, že téměř čtyři z 10 vyučených a tři z 10 maturantů pracují mimo studovaný obor, což je plýtvání jejich časem a nadáním, ale i prostředky na vzdělávání. Absolvent, který se uplatní v oboru, může vykonávat kvalifikovanější práci, brát za ni více peněz a pro zaměstnavatele může být přínosem již od nástupu. Problém s tím, že absolventi dělají něco jiného, než vystudovali, přitom ve značné míře platí i pro vysoké školy.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů?

M. Malo: Toto není úkol pro firmy, ale pro školství a stát. Základem technického vzdělání je matematika, bez jejího zvládnutí se prakticky žádný technický obor nedá vystudovat ani vykonávat. Takže určitou cestou může být třeba zesílení důrazu na technické předměty na úkor humanitně-teoretické výuky, například historie literatury, analýzy větné stavby a dalších oblastí, které patří spíše na takto zaměřené VŠ než na ZŠ či SŠ.

Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Související články
Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Trh práce stále ovlivňuje nejistota

Napříč obory i regiony dochází k mírnému růstu mezd, který kompenzuje stagnaci v loňském roce. V části firem se zároveň vracejí na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly v uplynulém pandemickém roce sníženy či zcela pozastaveny. Trh práce v České republice však stále značnou měrou ovlivňuje nejistota způsobená pandemií. Kromě nedostatku kvalifikovaných pracovníků brzdí ekonomiku také chybějící zdroje či komponenty. O výši finančního ohodnocení, stejně jako o případných benefitech, začínají rozhodovat opět kandidáti. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a 13 regionech.

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Času je málo a mzdy stoupají

„Nejsou lidi…,“ to je povzdech, který dnes můžeme slyšet bezmála v každé výrobní firmě. A pokud se týče lidí technicky fundovaných, platí to dvojnásob. Je na vině konjunktura, anebo se dá situace vyřešit větší motivací? Kde hledat příčiny současného stavu a co mohou firmy udělat proto, aby lidé byli? Na to jsme se zeptali Martina Ježka, obchodního ředitele společnosti Grafton Recruitment.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit