Témata
Zdroj: Stäubli Systems

Průmysl a jeho lidé: Klíčová je zodpovědnost

Jen málo průmyslových podniků dnes disponuje skutečně takovým množstvím lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíce digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? Na názory a zkušenosti jsme se zeptali Michala Scholzeho, personálního a marketingového ředitele ve společnosti Stäubli Systems.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich vlastních zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových, zejména strojírenských firem oproti jiným oblastem podnikání?

M. Scholze: Jako specifikum vnímám určitě už ten základní předpoklad nějakého technického myšlení, přehledu, nebo alespoň zájmu – v závislosti na pozici. Těch opravdu vystudovaných strojařů, mechatroniků a programátorů nemáme v týmu nakonec tolik, ale všechny spojuje velký zájem o moderní průmyslové technologie. Rád to zdůrazňuji například u administrativních pozic, kde by ty technické znalosti nemusely být zřejmé – nemusíte být odborníci na průmyslové roboty, ale musí vás to nějakým způsobem oslovit, aby vás lákalo dozvědět se více, znát typy a provedení robotů, volitelné příslušenství… Protože jen tak je potom možné poskytnout kvalitní servis našim zákazníkům, když na druhé straně komunikace bude většinou právě také technicky orientovaný člověk.

MM: Vaše firma se při náboru obrací na HR agentury, nebo dává přednost náboru vlastními silami? A jaký je důvod?

M. Scholze: Využíváme obou variant v závislosti na typu pozice, a zejména její lokaci. Naše pardubická pobočka má na starosti celý region střední a jihovýchodní Evropy, a například v Bulharsku nebo v Chorvatsku, kde naše aktivity teprve rozvíjíme, by bylo téměř nemožné shánět zaměstnance bez pomoci místních agentur. Naopak v zemích, kde už máme vybudované lokální týmy, se snažíme hledat vlastními silami.

„Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby lidé měli svoji vlastní vnitřní motivaci pro to, co dělají. Proto se vždy při náboru nových zaměstnanců snažím, aby nejen splňovali naše profesní nároky, ale aby i dobře zapadli do našeho týmu,“ říká Michal Scholze. (Zdroj: Stäubli Systems)

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označil jako stěžejní?

M. Scholze: Pokud bych měl vybrat jednu vlastnost, která je z mého pohledu naprosto klíčová, byla by to zodpovědnost. V rámci našich obchodních, technických i administrativních pozic dostávají zaměstnanci značnou míru volnosti a samostatnosti, která ale právě musí být vyvážená smyslem pro zodpovědnost, aby vše dobře fungovalo. Každopádně se nám tento systém dobře osvědčil i během covidového období, kdy nám vzdálená spolupráce nedělala zásadní problémy.

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

M. Scholze: Každá pozice v rámci firmy je samozřejmě důležitá, jinak bychom ji tu neměli. Největší část zaměstnanců tvoří obchodníci na pozici sales engineer, protože technický background je pro naše komplexní produkty nezbytný. Ještě větší nároky na technické znalosti pak samozřejmě klademe na kolegy v technické podpoře a v servisu.

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci v maximálním nasazení?

M. Scholze: Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby lidé měli svoji vlastní vnitřní motivaci pro to, co dělají. Z jedné knížky mi utkvělo v hlavě: „Jsem dospělý člověk, nepotřebuji, aby mě neustále někdo motivoval“, a z toho se snažím vycházet. Mám rád svoji práci, baví mě do ní chodit a pomáhá mi rozvíjet se – a součástí mé pracovní role je dělat vše pro to, aby to obdobně cítili i mí kolegové.

Reklama

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

M. Scholze: Tady mohu navázat na předchozí odpověď – firmy mají velký vliv na to, jaké podmínky vytvářejí svým zaměstnancům k tomu, aby se jim dobře pracovalo, ať už se jedná o pracovní prostředí, potřebné vybavení k práci, nebo kolektiv, ve kterém se nám dobře pracuje. Proto se vždy při náboru nových zaměstnanců snažím, aby nejen splňovali naše profesní nároky, ale aby i dobře zapadli do našeho týmu. Pokud se to firmám daří, jsem přesvědčený, že se takové informace při neformálních rozhovorech nebo na sociálních sítích přirozeně šíří a pomáhají vytvářet image firmy jako potenciálního zaměstnavatele.

MM: Jak vidíte naše současné technické školství?

M. Scholze: Nedostatek absolventů technických oborů je obecně známý, a bohužel se o tom sice často mluví, ale nevidím žádný zásadní posun směrem k nápravě. Určitě je to mnohem větší komplikace pro výrobní firmy než zrovna pro nás.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

M. Scholze: My se snažíme o kontakt s odbornými středními školami v regionu i s univerzitami, ať už formou odborných praxí, vedení závěrečných prací, nebo letních brigád. Koneckonců i já sám jsem ve Stäubli začínal před devíti lety ještě při studiu a od té doby k nám nastoupilo několik dalších absolventů, kteří u nás získávali zkušenosti už během školy. V Pardubicích nyní vzniká skvělý projekt centrálních polytechnických dílen pro školy, kroužky i širokou veřejnost – takový druh investic může zájem o techniku od dětství rozvíjet a my ho rádi podpoříme po technologické stránce. Na druhou stranu není možné, aby firmy v tomto ohledu zcela suplovaly roli státu a vzdělávacího systému, který je nutné nastavit s ohledem na budoucí požadavky trhu práce.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK:
Dobrý Pastier

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit