Témata
Zdroj: Stäubli Systems

Průmysl a jeho lidé: Klíčová je zodpovědnost

Jen málo průmyslových podniků dnes disponuje skutečně takovým množstvím lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíce digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? Na názory a zkušenosti jsme se zeptali Michala Scholzeho, personálního a marketingového ředitele ve společnosti Stäubli Systems.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich vlastních zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových, zejména strojírenských firem oproti jiným oblastem podnikání?

M. Scholze: Jako specifikum vnímám určitě už ten základní předpoklad nějakého technického myšlení, přehledu, nebo alespoň zájmu – v závislosti na pozici. Těch opravdu vystudovaných strojařů, mechatroniků a programátorů nemáme v týmu nakonec tolik, ale všechny spojuje velký zájem o moderní průmyslové technologie. Rád to zdůrazňuji například u administrativních pozic, kde by ty technické znalosti nemusely být zřejmé – nemusíte být odborníci na průmyslové roboty, ale musí vás to nějakým způsobem oslovit, aby vás lákalo dozvědět se více, znát typy a provedení robotů, volitelné příslušenství… Protože jen tak je potom možné poskytnout kvalitní servis našim zákazníkům, když na druhé straně komunikace bude většinou právě také technicky orientovaný člověk.

MM: Vaše firma se při náboru obrací na HR agentury, nebo dává přednost náboru vlastními silami? A jaký je důvod?

M. Scholze: Využíváme obou variant v závislosti na typu pozice, a zejména její lokaci. Naše pardubická pobočka má na starosti celý region střední a jihovýchodní Evropy, a například v Bulharsku nebo v Chorvatsku, kde naše aktivity teprve rozvíjíme, by bylo téměř nemožné shánět zaměstnance bez pomoci místních agentur. Naopak v zemích, kde už máme vybudované lokální týmy, se snažíme hledat vlastními silami.

„Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby lidé měli svoji vlastní vnitřní motivaci pro to, co dělají. Proto se vždy při náboru nových zaměstnanců snažím, aby nejen splňovali naše profesní nároky, ale aby i dobře zapadli do našeho týmu,“ říká Michal Scholze. (Zdroj: Stäubli Systems)

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označil jako stěžejní?

M. Scholze: Pokud bych měl vybrat jednu vlastnost, která je z mého pohledu naprosto klíčová, byla by to zodpovědnost. V rámci našich obchodních, technických i administrativních pozic dostávají zaměstnanci značnou míru volnosti a samostatnosti, která ale právě musí být vyvážená smyslem pro zodpovědnost, aby vše dobře fungovalo. Každopádně se nám tento systém dobře osvědčil i během covidového období, kdy nám vzdálená spolupráce nedělala zásadní problémy.

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

M. Scholze: Každá pozice v rámci firmy je samozřejmě důležitá, jinak bychom ji tu neměli. Největší část zaměstnanců tvoří obchodníci na pozici sales engineer, protože technický background je pro naše komplexní produkty nezbytný. Ještě větší nároky na technické znalosti pak samozřejmě klademe na kolegy v technické podpoře a v servisu.

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci v maximálním nasazení?

M. Scholze: Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby lidé měli svoji vlastní vnitřní motivaci pro to, co dělají. Z jedné knížky mi utkvělo v hlavě: „Jsem dospělý člověk, nepotřebuji, aby mě neustále někdo motivoval“, a z toho se snažím vycházet. Mám rád svoji práci, baví mě do ní chodit a pomáhá mi rozvíjet se – a součástí mé pracovní role je dělat vše pro to, aby to obdobně cítili i mí kolegové.

Reklama

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

M. Scholze: Tady mohu navázat na předchozí odpověď – firmy mají velký vliv na to, jaké podmínky vytvářejí svým zaměstnancům k tomu, aby se jim dobře pracovalo, ať už se jedná o pracovní prostředí, potřebné vybavení k práci, nebo kolektiv, ve kterém se nám dobře pracuje. Proto se vždy při náboru nových zaměstnanců snažím, aby nejen splňovali naše profesní nároky, ale aby i dobře zapadli do našeho týmu. Pokud se to firmám daří, jsem přesvědčený, že se takové informace při neformálních rozhovorech nebo na sociálních sítích přirozeně šíří a pomáhají vytvářet image firmy jako potenciálního zaměstnavatele.

MM: Jak vidíte naše současné technické školství?

M. Scholze: Nedostatek absolventů technických oborů je obecně známý, a bohužel se o tom sice často mluví, ale nevidím žádný zásadní posun směrem k nápravě. Určitě je to mnohem větší komplikace pro výrobní firmy než zrovna pro nás.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

M. Scholze: My se snažíme o kontakt s odbornými středními školami v regionu i s univerzitami, ať už formou odborných praxí, vedení závěrečných prací, nebo letních brigád. Koneckonců i já sám jsem ve Stäubli začínal před devíti lety ještě při studiu a od té doby k nám nastoupilo několik dalších absolventů, kteří u nás získávali zkušenosti už během školy. V Pardubicích nyní vzniká skvělý projekt centrálních polytechnických dílen pro školy, kroužky i širokou veřejnost – takový druh investic může zájem o techniku od dětství rozvíjet a my ho rádi podpoříme po technologické stránce. Na druhou stranu není možné, aby firmy v tomto ohledu zcela suplovaly roli státu a vzdělávacího systému, který je nutné nastavit s ohledem na budoucí požadavky trhu práce.

Související články
Deset zastavení s JK:
Dobrý Pastier

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Související články
Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Fórum výrobních manažerů

Je migrační vlna ukrajinského obyvatelstva, která je důsledkem neskutečné tragédie válečného konfliktu, případným řešením vašeho nedostatku jak odborného, tak i běžného pracovního personálu? Pokud ano, činíte již konkrétní kroky v jeho případném náboru, zaškolení? Jedná se dle vás o stabilní pracovní sílu, nebo lze očekávat po skončení konfliktu její návrat domů?

Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Príhovor Štefana Kassaya:
Podľa akého programu je človek zostrojený?

Často si dávame vysoké ciele, riskujeme, ideme dopredu hlava-nehlava. Niečo sa nám podarí, niekedy máme pocit, že sme mali šťastie, nič sa nám nestalo, inokedy padneme. Myslím si, že máme pri sebe anjelov strážnych, na prvom mieste naše manželky, ktoré nás jemne upozorňujú na nebezpečenstvá, a keď ich neposlúchneme, tak nám doma fúkajú rany.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit