Témata
Zdroj: Stäubli Systems

Průmysl a jeho lidé: Klíčová je zodpovědnost

Jen málo průmyslových podniků dnes disponuje skutečně takovým množstvím lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíce digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? Na názory a zkušenosti jsme se zeptali Michala Scholzeho, personálního a marketingového ředitele ve společnosti Stäubli Systems.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich vlastních zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových, zejména strojírenských firem oproti jiným oblastem podnikání?

M. Scholze: Jako specifikum vnímám určitě už ten základní předpoklad nějakého technického myšlení, přehledu, nebo alespoň zájmu – v závislosti na pozici. Těch opravdu vystudovaných strojařů, mechatroniků a programátorů nemáme v týmu nakonec tolik, ale všechny spojuje velký zájem o moderní průmyslové technologie. Rád to zdůrazňuji například u administrativních pozic, kde by ty technické znalosti nemusely být zřejmé – nemusíte být odborníci na průmyslové roboty, ale musí vás to nějakým způsobem oslovit, aby vás lákalo dozvědět se více, znát typy a provedení robotů, volitelné příslušenství… Protože jen tak je potom možné poskytnout kvalitní servis našim zákazníkům, když na druhé straně komunikace bude většinou právě také technicky orientovaný člověk.

MM: Vaše firma se při náboru obrací na HR agentury, nebo dává přednost náboru vlastními silami? A jaký je důvod?

M. Scholze: Využíváme obou variant v závislosti na typu pozice, a zejména její lokaci. Naše pardubická pobočka má na starosti celý region střední a jihovýchodní Evropy, a například v Bulharsku nebo v Chorvatsku, kde naše aktivity teprve rozvíjíme, by bylo téměř nemožné shánět zaměstnance bez pomoci místních agentur. Naopak v zemích, kde už máme vybudované lokální týmy, se snažíme hledat vlastními silami.

„Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby lidé měli svoji vlastní vnitřní motivaci pro to, co dělají. Proto se vždy při náboru nových zaměstnanců snažím, aby nejen splňovali naše profesní nároky, ale aby i dobře zapadli do našeho týmu,“ říká Michal Scholze. (Zdroj: Stäubli Systems)

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označil jako stěžejní?

M. Scholze: Pokud bych měl vybrat jednu vlastnost, která je z mého pohledu naprosto klíčová, byla by to zodpovědnost. V rámci našich obchodních, technických i administrativních pozic dostávají zaměstnanci značnou míru volnosti a samostatnosti, která ale právě musí být vyvážená smyslem pro zodpovědnost, aby vše dobře fungovalo. Každopádně se nám tento systém dobře osvědčil i během covidového období, kdy nám vzdálená spolupráce nedělala zásadní problémy.

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

M. Scholze: Každá pozice v rámci firmy je samozřejmě důležitá, jinak bychom ji tu neměli. Největší část zaměstnanců tvoří obchodníci na pozici sales engineer, protože technický background je pro naše komplexní produkty nezbytný. Ještě větší nároky na technické znalosti pak samozřejmě klademe na kolegy v technické podpoře a v servisu.

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci v maximálním nasazení?

M. Scholze: Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby lidé měli svoji vlastní vnitřní motivaci pro to, co dělají. Z jedné knížky mi utkvělo v hlavě: „Jsem dospělý člověk, nepotřebuji, aby mě neustále někdo motivoval“, a z toho se snažím vycházet. Mám rád svoji práci, baví mě do ní chodit a pomáhá mi rozvíjet se – a součástí mé pracovní role je dělat vše pro to, aby to obdobně cítili i mí kolegové.

Reklama

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

M. Scholze: Tady mohu navázat na předchozí odpověď – firmy mají velký vliv na to, jaké podmínky vytvářejí svým zaměstnancům k tomu, aby se jim dobře pracovalo, ať už se jedná o pracovní prostředí, potřebné vybavení k práci, nebo kolektiv, ve kterém se nám dobře pracuje. Proto se vždy při náboru nových zaměstnanců snažím, aby nejen splňovali naše profesní nároky, ale aby i dobře zapadli do našeho týmu. Pokud se to firmám daří, jsem přesvědčený, že se takové informace při neformálních rozhovorech nebo na sociálních sítích přirozeně šíří a pomáhají vytvářet image firmy jako potenciálního zaměstnavatele.

MM: Jak vidíte naše současné technické školství?

M. Scholze: Nedostatek absolventů technických oborů je obecně známý, a bohužel se o tom sice často mluví, ale nevidím žádný zásadní posun směrem k nápravě. Určitě je to mnohem větší komplikace pro výrobní firmy než zrovna pro nás.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

M. Scholze: My se snažíme o kontakt s odbornými středními školami v regionu i s univerzitami, ať už formou odborných praxí, vedení závěrečných prací, nebo letních brigád. Koneckonců i já sám jsem ve Stäubli začínal před devíti lety ještě při studiu a od té doby k nám nastoupilo několik dalších absolventů, kteří u nás získávali zkušenosti už během školy. V Pardubicích nyní vzniká skvělý projekt centrálních polytechnických dílen pro školy, kroužky i širokou veřejnost – takový druh investic může zájem o techniku od dětství rozvíjet a my ho rádi podpoříme po technologické stránce. Na druhou stranu není možné, aby firmy v tomto ohledu zcela suplovaly roli státu a vzdělávacího systému, který je nutné nastavit s ohledem na budoucí požadavky trhu práce.

Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit