Témata
Zdroj: Schunk

Jen velmi málo průmyslových podniků se dnes může pochlubit, že disponuje skutečně takovým počtem lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíc digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi tentokrát podělila Gabriela Prudilová, která má na starosti personalistiku a marketing ve společnosti Schunk Intec.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká, podle vašich vlastních zkušeností, existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových, zejména strojírenských firem?

G. Prudilová: Ve všech technických oborech jsou potřeba znalosti z dané oblasti. Rozhodně nechci žádnou pozici stavět na vyšší nebo nižší úroveň, jen si dovedu představit, že je snazší naučit člověka správně načepovat pivo, uvázat květiny, vytřít podlahu i bez předchozích zkušeností a znalostí z daného oboru, zatímco například navrhnout vhodné chapadlo, doporučit příhodný upínací přípravek nebo naprogramovat robota bez alespoň základních znalostí fyziky nebo zkušeností je prakticky nemožné.

„Získat dobrého zaměstnance je nelehký úkol, ale ještě těžší je si jej udržet,“ říká Gabriela Prudilová. (Zdroj: Schunk)

MM: Vaše firma se při náboru obrací na HR agentury, nebo dává přednost náboru vlastními silami? A jaký je důvod?

G. Prudilová: Postup máme vždy stejný. Máme měsíc na to, abychom si našli nového kolegu vlastními silami. Pokud se to za tuto dobu nepodaří, využíváme pomoc HR agentur. Vynaložíme maximální úsilí k tomu, abychom našli vhodného adepta, ale přece jenom agentury mají širší dosah, vědí o lidech, kteří třeba nenašli náš inzerát, mají databázi uchazečů, které mohou hledat „toho pravého“, protože ten se někdy zaregistruje třeba právě jen u té jedné agentury. Máme s agenturami dobré zkušenosti, takže se spolupráci nebráníme.

MM: Které své požadavky na pracovníky byste označila jako stěžejní?

G. Prudilová: Ideální obchodník má znalosti jak v oblasti techniky, tak obchodu. A jelikož „hotových“ šikovných obchodníků není na pracovním trhu mnoho, určitě bych dala na první místo ochotu pracovat na sobě a zájem o obor. Pokud je člověk ochotný, a třeba mu nějaký námi požadovaný předpoklad chybí, je velká šance, že to rychle dožene a bude na své pozici úspěšný.

Reklama
Reklama

MM: Které konkrétní profese jsou pro vaši firmu nejdůležitější?

G. Prudilová: Máme kolegy v kanceláři a v terénu. Pro úspěšné fungování firmy jsou potřeba jedni i druzí, nicméně najít šikovného obchodníka je pro nás asi největší výzva. Obchodník firmu prezentuje a uzavírá obchody, tedy generuje obrat. Samozřejmě bez kvalitních kolegů z technické podpory a celého týmu by úspěšnost obchodníků byla výrazně nižší.

MM: Co je podle vašich zkušeností nejdůležitější pro motivaci pracovníků, aby odváděli kvalitní práci s maximálním nasazením?

G. Prudilová: Myslím, že dlouhodobou a silnou motivaci musí najít každý sám v sobě, protože ani super auto, ani „vysněná“ výplata nejsou dlouhodobým hnacím motorem. Nicméně dobře odvedená práce si zaslouží dobrou odměnu. My nabízíme přidanou hodnotu ve formě pevného zázemí, stabilní rodinné firmy, tradice, kvalitních produktů, skvělé značky, dobrého a ochotného kolektivu a prostoru pro dobrý pocit z právě zmíněné dobře odvedené práce.

Ideální obchodník má znalosti jak v oblasti techniky, tak obchodu. (Zdroj: Schunk)

MM: Co by podle vás obecně mohly či měly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

G. Prudilová: Získat dobrého zaměstnance je nelehký úkol, ale ještě těžší je si jej udržet. Zadávat úkoly ze strany zaměstnavatele je jedna věc, ale zároveň je potřeba se svých lidí ptát, nechávat si dávat zpětnou vazbu, naslouchat. Někdo je extrovert, jde rád s kůží na trh, má rád nové, nevyzkoušené, takovým lidem je potřeba stále dávat výzvy. A potom jsou ti, kteří jsou spíše introverti a jsou šťastní, když se práci naučí, získají v ní jistotu a užívají si svůj stereotyp, který je nevykolejí. Ti by asi raději odešli, než by čelili každou chvíli novým výzvám, i kdyby si jejich nadřízený myslel, že dělá pro ně dobře a posouvá je. Apeluji, aby šéfové neměřili podle sebe, ale aby se ptali. To, co se jednomu může jevit jako maličkost, může být pro druhého zásadní. Přirovnala bych to k dlouhodobému vztahu dvou lidí. Fázi výběru zaměstnance lze přirovnat k námluvám, zapracování k fázi poznávání a případnému začátku soužití, a následné trvání pracovního poměru pak ke společnému životu. Pokud má jakýkoliv vztah vydržet dlouho, musí obě strany respektovat toho druhého, překonávat překážky, zvládat námitky i nedorozumění, těšit se z něj, zjišťovat potřeby druhého, snažit se je uspokojovat, dávat a přijímat zpětnou vazbu, správně a otevřeně komunikovat, prostě tvrdě pracovat na sobě i na vztahu.

MM: A co by pro to mohl či měl dělat stát?

G. Prudilová: Zaměřit se hlavně na školství. Více nadšených učitelů, kteří vzbudí zájem u 15–16letých studentů. Určitě opakovat účel tohoto oboru, k čemu slouží, jak lidem usnadňuje život, jak firmám pomáhá zefektivňovat výrobu… Prospěla by kompletní aktualizace základního a středního stupně vzdělávání. Žáci by měli být připravováni na budoucnost, ale nyní se používají osnovy sestavené někdy i před půlstoletím. Když se k tomu přidá více angažovaných a nadšených učitelů, jejichž cílem bude vzbudit u studentů zájem poznávat nové věci, vyučovat o respektu, pokoře a kritickém myšlení, stále neúnavně vysvětlovat a ukazovat na příkladech, že vzdělání má smysl a význam, protože Google za vás nic nevymyslí… jednoduše udržet jiskru té úžasné dětské zvědavosti a zvídavosti, v ideálním případě ji rozfoukat v plamen. Jsem přesvědčená, že jedině tímto přístupem můžeme přispět k pozitivnímu rozvoji naší společnosti, a potažmo i celé civilizace.

Reklama

MM: A jak vidíte naše současné vysoké technické školství?

G. Prudilová: Má rezervy, ale myslím, že je to začarovaný kruh. Záleží, co je motivací pro ty, kteří o tomto rozhodují a jsou v této oblasti vlivní.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů? Dělá vaše firma něco takového?

G. Prudilová: Myslím si, že zájem o cokoliv začíná u spousty z nás už v dětství, a v tomto období má na nás největší vliv rodina a prostředí, ve kterém žijeme. Proto se v některých rodinách stává, že se pracovní obor zkrátka „dědí“. Děda byl konstruktér, táta je konstruktér, tak je výběr školy u chlapce, který vychází ze základní školy, s velkou pravděpodobností daný. Člověk ve věku, kdy se u něj pere období dětství s obdobím dospívání, nemá většinou myšlenky ještě na to, jaká škola je pro něj a jeho budoucnost dobrá, proto je tato volba často na rodičích. Při výběru vysoké školy už bývá představa studenta jasnější, a pokud jsou funkční předchozí stupně, pak je výběr podpořen i jistými reálnými představami o budoucnosti. Jak by v tomto mohl pomoct stát, to mě nenapadá. Schunk pořádá prostřednictvím svých obchodních zástupců na školách přednášky a prezentace, na některých školách jsme využili prostor ve vitrínách, kde jsou k vidění naše produkty, pravidelně se účastníme veletrhů, kde jsme k dispozici i zvídavým studentům. A budeme doufat, že třeba téma robotiky bude i pro mladé lidi natolik zajímavé a bude poskytovat prostor a zvědavost k dalšímu vývoji, že naláká více šikovných studentů, a následně zaměstnanců, kterých v současné době není rozhodně nazbyt.

Související články
Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Inteligentní upínač nástrojů

Inteligentní upínač nástrojů Itendo již prokázal své kvality v řadě aplikací, ať jde o frézování, zahlubování, nebo mikroobrábění. Nyní přichází na trh jeho nástupce: Itendo2 je kompaktnější, výkonnější a nabízí podstatně více možností využití. Díky zmenšenému provedení může tento upínač nahradit standardní upínače nástrojů v poměru 1 : 1. Jeho schopnost pracovat při vyšších otáčkách se uplatní v leteckém i kosmickém průmyslu a při mikroobrábění.

Adhezní mechanismy inspirované přírodou

Společnost Schunk otevírá nové oblasti využití biologicky inspirovaných adhezních mechanismů. Při vývoji uchopovací technologie Adheso se firma nechala inspirovat přírodou: Adhezní síly, pomocí kterých se gekoni pohybují již miliony let po hladkých površích, využívá nyní firma Schunk k otevírání nových možností a oblastí v oboru manipulace. Výhoda této technologie je zřejmá: bez dodatečné energie lze různé materiály uchopit citlivě a bez otěru.

Související články
„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Mít vůli i trpělivost

Zaměstnanec v socialistickém strojírenství, poté na vedoucích místech v První brněnské strojírně Velká Bíteš a Ekol Brno. Před odchodem do důchodu se věnoval konzultační činnosti v energetice. To lze stručně říci o Ing. Lubomíru Doležalovi. O tom, že prosazovat inovativní změny za socialismu nebylo nic snadného, by mohl psát romány...

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Obor obráběcích strojů pod retrospektivou

Komodita obráběcích strojů má v našem celorepublikovém výrobním portfoliu nezastupitelné místo. Obráběčky značek Škoda či ČKD mají hlubokou tradici do dob, kdy asijské státy měly minimální ponětí o konstrukci jakéhokoliv zařízení. K neodmyslitelné ikoně, která poslední půlstoletí zásadním způsobem promlouvala do oboru obráběcích strojů s národním přesahem, bezesporu patří profesor Jaromír Houša, mj. oceněný v roce 2010 zlatou medailí MSV Brno za celoživotní technickou tvůrčí práci a inovační činy.

Česká kvalita

Společnost Kovosvit MAS má 70letou tradici ve výrobě a vývoji obráběcích strojů. Je nositelem mnoha ocenění za technický přínos ve vývoji obráběcích strojů v České republice. Svým výrobním sortimentem se orientuje hlavně na subdodavatele pro automobilový, energetický, letecký a strojírenský průmysl.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit