Témata
Zdroj: Hofmann Personal

Průmysl a jeho lidé:
Nové technologie, nové postupy

Digitalizace a automatizace mění požadavky na dovednosti pracovníků, kteří musí kromě schopnosti ovládat stroje a technologie mít především ochotu rekvalifikovat se a učit se nové věci. Problémem výrobních firem tak nadále zůstává nedostatek kvalitních pracovníků. Jak tuto situaci řešit, jsme se zeptali Gabriely Hrbáčkové, ředitelky personální agentury Hofmann Personal.

Tento článek je součástí seriálu:
Průmysl a jeho lidé
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jaká podle vašich zkušeností existují specifika při hledání kvalitních pracovníků do průmyslových firem oproti jiným oblastem podnikání?

G. Hrbáčková: Požadavky na kvalifikaci pracovníků se velmi rychle zvyšují. S postupující digitalizací musí pracovníci od základních dělnických profesí až po specializované průmyslové pozice prokazovat nejen větší zkušenosti v ovládání strojů a znalost pracovních postupů, ale také obecně větší technickou zdatnost, a především ochotu učit se a osvojovat si nové postupy a procesy. Uchazeči proto během výběrového řízení podstupují často i technickou zkoušku, během níž musí dokázat, že jsou schopni se naučit specifika požadovaná novým zaměstnavatelem.

„Stát by se měl zaměřit na transformaci vzdělávacího systému. Je třeba více propojit teorii s praxí a v osnovách věnovat větší prostor praktickým činnostem,“ říká Gabriela Hrbáčková. (Zdroj: Hofmann Personal)

MM: Platí to pro všechny oblasti průmyslu stejně či podobně, nebo se ještě dále liší například požadavky strojírenských firem oproti potravinářským, dřevařským či dalším?

G. Hrbáčková: Platí to obecně pro ty společnosti, které více investovaly do digitalizace a technologických novinek ve vlastní výrobě. Pokud firma přechází na nové výrobní postupy nebo na novou technologii, potřebuje o to více specializované odborníky. Ti se často zaškolují v zahraničí nebo velmi úzce spolupracují s vývojovým týmem, aby zvládli změnu technologie či nové projekty.

Reklama
Reklama

MM: Jaké požadavky od managementu především strojírenských firem aktuálně nejvíce řešíte, a jak se daří je plnit v rámci současného trhu práce?

G. Hrbáčková: Výrobní průmysl obecně trápí dlouhodobý nedostatek uchazečů, včetně studentů, kteří by s firmami mohli spolupracovat již během studií. Dle našich údajů chybí pracovníci až dvěma třetinám průmyslových podniků a situace se oproti loňskému roku příliš nezlepšuje, což potvrzují také statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí, dle kterých nahlásili zaměstnavatelé v únoru o přibližně 10 000 více volných pracovních pozic než v roce 2021. Kromě nedostatku kandidátů pak firmy bojují také s nedostatečným jazykovým vzděláním.

MM: Které konkrétní profese jsou nejvíce žádány, a jsou tudíž nedostatkové?

G. Hrbáčková: Největší poptávka ve výrobních firmách je po vysoce kvalifikovaných pozicích, jako jsou strojní inženýři, elektroinženýři či konstruktéři. Dále chybí i kvalifikovaní dělníci na nižších pozicích, jako jsou elektrikáři, svářeči, obráběči, kováři, obsluha CNC strojů nebo mechanici. Bohužel, ze škol a učilišť vychází pouze minimum těchto absolventů a personalisté nepředpokládají, že by se tato situace v budoucnu změnila.

Nejúspěšnější taktikou, jak získat nové zaměstnance do firmy, je doporučení od stávajících zaměstnanců.

MM: Jak se podle vašich informací pohybují platy ve strojírenských firmách a jsou podle vás dostatečné?

G. Hrbáčková: Medián mzdy u kvalifikovaných dělníků se pohybuje okolo 30 000 Kč, u nekvalifikovaných je to potom kolem 20 000 Kč. Dle našeho průzkumu se v loňském roce zvýšila mzda polovině zaměstnanců, nejvíce v automobilovém průmyslu. Společnosti si uvědomují, že investice do hledání nových pracovníků a jejich následného zapracování a vzdělávání jsou mnohem vyšší než náklady na udržení takového kvalitního zaměstnance, a proto se snaží kromě zvyšování mezd rozšiřovat také nabídku benefitů v podobě sick days, více dovolené či flexibilní pracovní doby.

MM: Co by podle vás mohly firmy dělat pro to, aby neměly o kvalitní lidi nouzi?

G. Hrbáčková: Nejúspěšnější taktikou, jak získat nové zaměstnance do firmy, je doporučení od stávajících zaměstnanců, které mnohdy funguje daleko lépe než příslib finančního ohodnocení. To však úzce souvisí s dobrou pověstí firmy a příjemným pracovním prostředím, což jsou aspekty, které zaměstnavatelé často podceňují. Kromě správně nastavené firemní kultury si pak mohou společnosti pomoci také zaměstnáváním cizinců. Aktuálně očekáváme, že k tomu přispěje zejména uprchlická vlna z Ukrajiny. Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě, a právě pozice primárně ve výrobním sektoru se budou moci nabídnout kandidátům z Ukrajiny. Mnohé firmy již modifikují své procesy, aby mohly využít více žen, které k nám v tuto chvíli z Ukrajiny přicházejí. Firmy jsou s cizinci obecně spokojené a spolupráci s nimi si chválí. Oceňují zejména jejich ochotu pracovat ve směnném provozu či o víkendech, a také jejich pracovitost.

MM: Co by v této situaci mohl dělat stát?

Reklama

G. Hrbáčková: Stát by se měl v tomto ohledu zaměřit především na transformaci vzdělávacího systému. Je třeba více propojit teorii s praxí a v osnovách věnovat větší prostor praktickým činnostem. Učitelé by měli mít možnost sledovat novinky z průmyslového sektoru, osvojovat si je, a být tak součástí novodobé praxe.

MM: Jak vidíte naše současné technické školství – střední i vysoké?

G. Hrbáčková: Věřím, že naše školství je na velmi dobré úrovni, nicméně bohužel stále pomalu reaguje na měnící se potřeby trhu práce, což se bude muset změnit. Je třeba investovat především do oborů, které jsou nyní nejvíce žádané, a naopak omezit ty, jejichž absolventi hledají uplatnění na trhu práce velmi obtížně. Ne nadarmo se říká, že řemeslo má zlaté dno – to je potřeba dostat do povědomí společnosti.

MM: A co by mohly dělat samy firmy, ale i stát, aby podpořily zájem mladých lidí (a jejich rodičů) o studium technických oborů?

G. Hrbáčková: Zde musí právě daleko více fungovat propojení škol a jednotlivých firem, aby se i rodiče s budoucími studenty mohli podívat, kde může jejich dítě v budoucnu pracovat a jaké bude mít uplatnění. Důležité je také ukazovat statistiky – ne vždy se středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaný člověk uplatní na trhu práce lépe než student z odborného učiliště, který dobře zná své řemeslo.


Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit