Témata
Reklama

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Monika Šimánková
generální ředitelka, ITS Group

Řízení firmy je v posledních letech velmi turbulentní záležitost. Jedna výzva střídá druhou. Ceny materiálových vstupů začaly prudce růst již na jaře minulého roku. Ke konci roku se k tomu přidaly energie a další náklady. Nárůst cen materiálů a energií je tak signifikantní, že se do cen produktů promítnout musí. Bohužel není jiná volba, jinak by firma měla existenční potíže. Z hlediska střednědobého výhledu je důležité snažit se část nákladů, např. na energie, nahradit alternativními zdroji, u nákupu klíčových materiálů pracovat s dlouhodobými kontrakty z několika zdrojů. Na pomoc od státu bych moc nespoléhala.


Jiří Rosenfeld
předseda správní rady, Slovácké strojírny

Zvyšování cen energetických a materiálových vstupů je pouze jedním z faktorů, které ovlivňují naši činnost a promítnou se nejen do střednědobého, ale i do dlouhodobého horizontu dalšího rozvoje firmy. Stručně řečeno, svět už nebude takový, jaký byl, a my se s tím musíme poprat. Celkový dopad bude pro naši činnost hlubší, než jsme si zatím ochotni připustit. Půjde tak, podle mne, nejen o řešení každodenních ekonomických otázek cenotvorby produkce, úspor, zavádění nových technologií atd. Budeme se muset v širších souvislostech zamyslet i nad tím, zda pokračovat ve stávající struktuře naší výroby, nebo přejít do jiných sektorů. To jsou však záležitosti, které nelze udělat „ze dne na den“. Zde bych viděl roli státu v definování v širších souvislostech, i mezinárodních, věcného a ekonomického směrování naší země.


Ivan Slimák
vedoucí závodu, Škoda Auto ve Vrchlabí

Rok 2022 nebude pro společnost Škoda Auto o nic méně náročný – pokračující nedostatek polovodičů spolu s přerušením výroby v Rusku, nedostatek dílů pro výrobu vozů dodávaných z Ukrajiny a problémy s dodavatelským řetězcem. Škoda Auto zůstává se svými ukrajinskými dodavateli. Většina z nich zvládá nadále vyrábět, a za to si zaslouží nejhlubší respekt. Dále nelze opominout také pokračující nejistotu na světových trzích a rostoucí ceny energií, surovin a dalších vstupů, které budou i nadále silně zatěžovat rok 2022. Stále se však těšíme silné poptávce zákazníků. Navíc věříme, že s naší strategií Next Level – Škoda Strategy 2030 má automobilka v dlouhodobém horizontu dobrou pozici k tomu, aby i přes tuto mimořádně náročnou situaci vyšla z transformačního procesu silnější.


Pavel Sobotka
generální ředitel, Frentech Aerospace

Situace opravdu není jednoduchá. Naše firma naštěstí nepoužívá plyn a cenu elektrické energie máme ještě fixovanou na burze. Nicméně se nám zvyšují ceny všech vstupů a služeb, což činí obrovské problémy. Po době pandemie covid-19 je to další špatná zpráva. Náklady se zvyšují a šetřit již není na čem. Zaměstnancům přibývají osobní starosti, a ty firma kompenzovat nemůže. Prodlužují se dodávky vstupních materiálů, a i nabídky na ně. Jejich platnost je velmi krátká, a tak se riziko zvyšuje. Zákazníkům se to obtížně vysvětluje. Do cen se vše promítnout nedá, a tak většina jde na úkor hospodářského výsledku. Stát se zatím moc nepředvedl. Je nutné lidem opravdu odlehčit, protože se dostávají do problémů, zvyšuje se nervozita a firmy již nemohou za stát náklady zaměstnanců kompenzovat. Zatím jsou opatření vlády mizivá, pro zaměstnance nesrozumitelná a vůbec neřeší jejich finanční situaci. Jestli si stát (vláda) myslí, že to za ni firmy vyřeší, tak může být později nepříjemně překvapena. Pokud stát pomůže lidem, situace se uklidní a firmy budou moci pracovat a podávat výkon.


Vojtěch Toul
generální ředitel, Toshulin

Výrazné zdražování materiálových vstupů a bezprecedentní zvyšování cen energií významně ovlivňují nákladovost našeho výsledného produktu. Vzhledem k tomu, že se nejedná o bezvýznamné jednotky procent, byli jsme nuceni vše promítnout do našich nabídkových cen. Růst cen a změny v dostupnosti vlastně téměř libovolného materiálu nás nutí měnit naše nákupní zvyky v rozsahu a struktuře předzásob. Zvyšování cen energií nás nekompromisně tlačí daleko důsledněji k hlídání hospodárného využívání energie. Ale nejenom prudce se měnící ceny ovlivňují chod a plynulost výroby. Neúměrné prodlužování dodacích termínů u subdodávek hraje také zásadní roli, a naše certifikované postupy tak častou berou za své a operativa s improvizací nechtěně nabývá na významu. Není to však pochopitelně směr, kterým bychom chtěli dlouhodobě jít.


Vydání #6
Kód článku: 220628
Datum: 01. 06. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Související články
Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit