Témata

Pokud přijímáte absolventa technické střední či vysoké školy, jaké znalosti u něho postrádáte? Jakou má podobu způsob celoživotního vzdělávání vašich zaměstnanců?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory, Náchod

Stávají se případy, že někdy postrádám u absolventů vědomosti, které by měly být samozřejmostí i z nižších pater úrovně vzdělání. Ale hlavně u nich postrádám samostatnost, práci s daty (analýzu a syntézu) a schopnost komunikace B2B. Naopak většinou překypují asertivitou při jednání o podmínkách nástupu a velmi vysokým hodnocením sama sebe.

Celoživotní vzdělávání je u nás šité každému jedinci „na míru“, a to v oblastech legislativních, odborných a v měkkých dovednostech. Po ukončení každého cyklu vede přímý nadřízený pohovor s absolventem školení, hodnotí jeho přínos pro zaměstnance i zaměstnavatele a připraví další cyklus.

Josef Kadlec, generální ředitel, Wikov Sázavan

Po těchto absolventech je samozřejmě velký hlad. Pozoruji pomalý nárůst počtu těchto absolventů (zřejmě menší preference technických oborů v porovnání s humanitními). Nedělám si žádné iluze o teoretických či praktických znalostech, které absolventi získali během svých studií. Mám ale pocit, že řada absolventů je při studiu masírována oblastí automotive. Občas to vypadá, jako bychom v ČR jenom stáli u výrobních linek a montovali auta. Nicméně základem spolupráce s absolventem je jeho chtění se naučit činnostem, které jsou nezbytné pro výkon budoucího povolání. Sednout si do kanceláře by chtěl skoro každý, ale pokud chce někdo dělat např. technologa, tak by si měl něco odkroutit na dílně, aby se pak podle jeho budoucích technologických postupů dalo vyrábět. Je to vždy o vzájemné a nikdy nekončící diskuzi/komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Marek Kotrlý, výrobní ředitel, Dormer Pramet

V případě absolventů středních škol postrádáme praktické dovednosti, což je důsledkem oddělení teoretického studia od technické a technologické praxe podniků. V případě absolventů VŠ chybí znalosti pro aplikaci projektového řízení, postrádáme základní znalosti soft skills, chybí dovednost analyzovat a vyhodnocovat komplexní informace a vyvozovat z nich praktické výstupy, postrádáme zaměřenost myšlení na aplikaci inovací a rozvinutých technologií.
V souladu se strategií rozvoje podniku aplikujeme všechny metody vzdělávání zaměstnanců – od MBA přes zahraniční stáže až po krátké praktické výcviky. Celoživotní vzdělávání zaměstnance patří do komplexu řízených HR procesů podniku.

Petr Novák, generální ředitel, Koyo Bearings Česká republika

Celkový počet absolventů technického zaměření je obecně nižší, než průmysl potřebuje, a absolventi se složitě hledají a motivují. Když absolventy přijímáme, chybí nám jazyková vybavenost nebo samotný zájem o pracovní náplň. Co se týká systému vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, ten je u nás nastaven s důrazem na zajištění jejich flexibility a neustálého zlepšování. Doplňování kvalifikačních znalostí probíhá ve všech formách, a to od klasických školení a výcviku přímo na pracovišti až po koučink klíčových zaměstnanců. Na školení dané legislativou navazují individuální odborná školení, vzdělávací projekty a jazyková výuka.


Pavel Sobotka, generální ředitel, Frentech Aerospace

Z pohledu střední firmy, která si nemůže dovolit zaměstnávat zaměstnance s tím, že je bude delší dobu zaučovat, to není až tak jednoduchá záležitost. Pokud se pracovní místo uvolní, je třeba, aby nový spolupracovník co nejrychleji zvládnul potřebnou agendu. Protože jsme v zásadě strojírenská firma, klademe důraz na základní znalosti z oboru strojírenské technologie v celé její šíři a znalosti materiálů. Tento elementární základ však není silnou stránkou absolventů. Povědomí o 3D tisku bohužel nestačí. Také jsou důležité jazykové znalosti z oboru. Vzhledem k tomu, že obchodními partnery jsou dost často německy hovořící země, měli by absolventi více ovládat i němčinu. Dalším důležitým faktorem je, aby byli připraveni na vysoké pracovní nasazení a převzetí odpovědnosti. To by měli na školách také trénovat. Školení a vzdělávání je odvislé od pracovní pozice. Umožnujeme částečný pracovní úvazek v případě, že se spolupracovník rozhodne při zaměstnání studovat, nové spolupracovníky zapracováváme, a když je to vhodné, uhradíme speciální kurzy pro rozšíření profesních znalostí. Ve firmě dále organizujeme jazykové kurzy.

Vojtěch Toul, generální ředitel, TOS Kuřim-OS, ČKD Blansko-OS

Poslední dobou se zdá, že úspěšní absolventi pouze přesně vědí, kolik chtějí vydělávat, a rozhodně se nedrží při zemi. Většinou ale postrádají zkušenosti s týmovou komunikací, z práce na společných cílech pracovní skupiny a efektivní práce v různorodém týmu. Navíc často chybí selský rozum a všeobecný přehled. Celoživotní vzdělávání není z pohledu naší firmy jen pouhé realizování plánu vzdělávání, skládající se z různých školení. Realizujeme motivační projekty na všech stupních škol, obnovu a zvyšování kvalifikace všech zaměstnanců bez rozdílu, motivujeme nejzkušenější k předávání pracovních znalostí a zkušeností v oboru. Je však důležité si uvědomit, že celoživotní vzdělávání je především odpovědností každého z nás a podle toho dosahujeme různých pracovních a životních cílů.

Miroslav Vehovský, ředitel společnosti, Strojírna Vehovský

Naše společnost se zabývá kovoobráběčstvím – maturanti a vysokoškoláci nemají pro profese technolog, programátor, kontrolor, seřizovač dostatečné teoretické znalosti, a už vůbec ne praktické zkušenosti. Nemáme vlastní výrobek, proto je naším cílem být výjimeční v technologiích a produktivitě při výrobě komplikovaných dílců. Tomu máme přizpůsobeny plány výcviku všech spolupracovníků – např. technici školení CAM systémů až po 5tiosé programování, školení od dodavatelů nářadí, jednání s techniky zákazníků atd. Příklad z praxe – za měsíc dostaneme první multifunkční, plně vybavený stroj Mazak Integrex – před dodávkou stroje proběhnou školení programátorů, obsluh a seřizovačů u dodavatele, abychom stroj využili co nejefektivněji.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit