Témata

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Tento článek je součástí seriálu:
Připravme se na budoucnost
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Celkem se jedná o čtyři moduly seminářů konaných během celého roku postupně v Bratislavě, Brně, Praze a na závěr v domovské Žilině.

MM Průmyslové spektrum přijalo nabídku mediálního partnerství této události, a proto na svých stránkách v průběhu roku průběžně přinášíme rozhovory s osobnostmi k aktuálním tématům a osvětové články ve vazbě na prezentované seminární moduly. Poslední naše letošní upoutávka je vztažena k závěrečnému zastavení dne 20. listopadu 2019, které se bude zabývat tématem exponenciálních organizací jako podniků budoucnosti. Jedním z klíčových přednášejících na tomto setkání bude Jan Mašek, inovační leader, který z nadnárodní společnosti 3M odešel budovat partnerské sítě pro akcelerace nápadů a rozvoj byznys modelů. Požádali jsme jej o rozhovor.

MM: Dlouhá léta jste působil jako šéf VaV ve společnosti 3M Česko. Co vám tato zkušenost dala?

J. Mašek: Inovovat v korporaci a posouvat firemní kulturu směrem ke spolupráci, otevřenosti a podnikavosti je věc, kterou jsem se rozhodl vzít si za svou a provází celý můj pracovní život. Díky 3M jsem poznal, jak funguje skvělá inovativní společnost. Byl jsem dost hluboko na to, abych si odnesl to dobré i to zlé. Čerpám z toho dodnes.

Kdybych měl být konkrétnější, tak mě 3M naučilo spolupracovat, učit se, vidět fungující procesy a myslet trochu ve větším měřítku. Měl jsem možnost dívat se na 35 divizí, což vlastně viděno s nadhledem byly samostatné firmy, vidět synergie a možnosti, které člověk v běžném operativním rytmu jednoho odvětví vidět nemůže. Sledoval jsem, jak fungují zubaři, lékárny, autoopravárenství, průmyslové pásky a lepidla, filtrace, kancelářský byznys a mnoho dalších. Dalo mi to obrovský náskok sledovat a „sbírat“ jednotlivé byznys modely, kombinovat je nebo přicházet s něčím úplně novým.

Dalším benefitem, který jsem si ze 3M odnesl, byla síť kontaktů, která tvoří základ sítě Red Button. Ve 3M vznikla také Brain&Breakfast, která mne provází celou dobu a stále více mi dává smysl.

MM: Poté jste se rozhodl z korporátu odejít a postavit se na vlastní nohy. Proč?

J. Mašek: Sám bych asi nikdy neodešel. Ta firma je opravdu skvělá. Má výborné produkty, pracovali v ní skvělí lidé... Jak už to ale v korporacích bývá, změnou strategie někde nahoře se do našeho fungování začala dostávat centralizace, standardizace a další iniciativy, které moc inovacím nesvědčí. Myslím, že jsem nikdy neskrýval svůj nesouhlas a rozčarování, a tak jsem prostě a jednoduše musel z kola ven. Bylo to to nejlepší, co se mi mohlo stát. Ale tehdy jsem to tak samozřejmě neviděl a měl jsem docela obavu, co se mnou bude. V ten moment zapracovala síť, od které jsem se odrazil. Od té chvíle jsem si jistý, že vytváření funkčních sítí má smysl a stalo se to mým posláním.

MM: Prosím přibližte smysl a význam organizace Red Button.

J. Mašek: Red Button je síťová učící se organizace propojující profesionály napříč obory a odvětvími, kteří společně pomáhají firmám zlepšovat procesy, produkty nebo firemní kulturu. Členové sítě jsou majitelé firem, manažeři, inovátoři, kouči či mentoři, které spojuje touha měnit díky spolupráci české a slovenské podnikatelské prostředí, a tím zlepšovat společnost jako takovou.

Na 90 členů sítě, expertů ve svých oborech, spolu vyvíjí takzvané „aplikace“ či produkty – vzdělávací programy, workshopy, setkání a různé debaty, které nejprve zkouší a aplikují ve svých firmách a týmech, a poté nabízí veřejnosti. V současné době k těm nejzajímavějším patří vzdělávací program R(e)BeLeader, inspirativní setkání Brain&Breakfast fyzicky probíhající v Praze a Bratislava a vysílaná do více než 300 míst v obou zemích, či tip na Knihu měsíce.

Red Button začala v roce 2015 vytvářet skupina 10 zkušených lidí, kteří definovali základní hodnoty – respekt, expertiza a sdílení. Od té doby roste počet do sítě zapojených expertů i těch, kdo využili produkty sítě a její aktivity dále sledují (jejich číslo se v současné době pohybuje okolo 3 000).

Naše snaha vede ke změně. Posouváme se od zaměření na profit k zaměření na smysl. Od hierarchického uspořádání ke spolupracující síti. Od řízení k podpoře. Od plánování k experimentům a svobodě chybovat a pochybovat. Od uzavřené organizace směrem k transparentnímu organismu, čitelnému pro všechny jeho členy.

MM: Jak jsou vaše aktivity nápomocny podnikatelskému prostředí?

J. Mašek: Vlastně samotný název Red Button v sobě skrývá symboliku přínosu sítě. Je vytvořena proto, že když se dostanete do nějakého problému nebo vidíte nějakou příležitost něco vylepšit, zmáčknete červené tlačítko a síť zareaguje a pomůže. Už jenom možnost propojení se s experty, kteří vám dají na věc rychle názor nebo vás odkáží někam dále, je pro mnoho lidí, včetně mě, obrovská přidaná hodnota a velká zkratka. Ambicí sítě je ale kultivace podnikatelského prostředí, do kterého by se měla vrátit radost, tvoření, spolupráce, a hlavně smysl. Myslím, že byste se na tuto otázku měli spíše ptát členů sítě a lidí kolem. To jsou ti, kteří mohou nejlépe hodnotit, zda naplňujeme myšlenku Red Button. Pro mě je důležité vidět, že propojováním lidí z různých prostředí vznikají věci, projekty a řešení, které by jinak nevznikly.

MM: Kde vidíte naši republiku po inovační stránce za příštích pět až sedm let?

J. Mašek: Záleží na tom, co si představujete pod pojmem inovace . Já bych si moc přál vidět spokojené lidi, kteří jsou hrdí na to, co dělají, a společně táhnou za jeden provaz. Viděl bych rád více spolupráce mezi lidmi a firmami, více respektu a soudržnosti ve společnosti. Lidi, které zajímá udržitelnost a dlouhodobá vize. Lidi, kteří nesou zodpovědnost za svůj život a nečekají, že jim někdo dá něco zadarmo. Myslím, že máme před sebou hodně práce, na kterou se moc těším.

Osobně vidím směr inovací hlavně ve spolupráci a propojování, což je disciplína, kterou se budeme muset učit. Stále ještě je tady málo firem, které jsou otevřené a připravené spolupracovat. Zatím je spíše tendence chránit si to své a bojovat s konkurencí. Ale přesně tady firmy zapomínají na jednu důležitou věc: Pokud jsem v něčem unikátní, konkurence prostě neexistuje. A já bych všem doporučil, aby unikátnost hledali nejdřív sami v sobě a poté ve svých produktech a firmách.
Technologie jsou jen prostředek. I když vidím, jak věci postupují kupředu, stále potkávám lidi, kteří změny neberou vážně a myslí si, že se jedná jen o nějaké módní vlny. Ti budou hodně překvapeni, až např. 3D tisk opravdu začne úřadovat, a navíc je tu Moorův zákon. Technologie budou rychlejší a levnější každým rokem.
Rád bych viděl u co nejvíce firem posun z výroby do designu, výzkumu a vývoje, a ten následně prodávat. Tam jako republika patříme a rozhodně na to máme.

MM: O čem budete chtít hovořit 20. listopadu na žilinském zastavení konference Očekávejte neočekávané?

J. Mašek: Budu sdílet svou cestu a na konkrétních příkladech ukáži, jak a na čem je postaveno fungování a spolupráce v síťovém prostředí. Je to vlastně takový experiment, jak fungovat, dlouhodobě a udržitelně, aniž byste potřebovali sebemenší náznak hierarchické struktury. Není to samozřejmě úplně banální. Proto se zaměřím na výhody i úskalí. Jsem pragmatik, takže publikum od abstraktního povídání o síti přenesu k ukázkám konkrétních výstupů našeho už více než tříletého síťového fungování.

MM: Děkujeme za rozhovor a zveme všechny zájemce v listopadu do Žiliny na závěrečný cyklus konference Očekávejme neočekávané 2019.

Očekávejme neočekávané, Praha

V rámci letošního cyklu konferencí Očekávejme neočekávané se v prostorech Paralelní Polis v pražských Holešovicích uskutečnilo v pořadí již třetí setkání lidí, kteří chtějí překročit hranice svého oboru, zbavit se přežitého myšlení a pro pochopení rychle se měnícího světa hledají v sítích spolupracujících partnerů příležitosti a výzvy. Hlavní organizátor IPA Slovakia společně s Red Button, Inovato, za mediální podpory MM Průmyslového spektra, se jim snaží pomocí série těchto konferencí partnerské sítě zprostředkovávat. Pražské zastavení mělo podtitul „Výroba budoucnosti a exponenciální technologie“. Ján Košturiak hovořil o budoucnosti výroby, Jiří Marek z VUT v Brně nastínil trendy ve vývoji chytrých CNC obráběcích strojů, Roman Dvořák z MM publishing hovořil o zásadních trendech a technologických přelomech současné doby. Peter Mačuš se společnosti CEIT (viz rozhovor www.mmspektrum.com/190730) prezentoval digitální transformace a řešení smart factory, které firma, u jejíž zrodu stál prof. Gregor, realizovala. Známý slovenský inovátor se světovým přesahem Norbert Brath zastupující síť Inovato se podělil o své zkušenosti z vedení inovačních projektů. Zajímavé aplikace kolaborativních robotů demonstroval na svých zkušenostech Andrej Bielik ze společnosti Stimba. Přednáškový blok poté uzavřel Peter Bílik z Anasoftu a hovořil o chytrém skladovém hospodářství a logistice. Závěrečná část setkání byla, jak již bývá na akcích společnosti IPA zvykem, zaměřena na interaktivní workshop mezi účastníky a přednášejícími. Dále zájemci měli možnost jednak zhlédnout využití internetu věcí pro monitorování stavu pěstovaných rostlin a dále navštívit zdejší Bitcoin Coffee s ochutnávkou vybraných káv z Etiopie a vyzkoušet platbu různými kryptoměnami.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit