Témata
Reklama

Připravme se na budoucnost, Část 2. Petr Beneš, 6D Academy

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Tento článek je součástí seriálu:
Připravme se na budoucnost
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Celkem se bude jednat o čtyři moduly seminářů konaných během celého roku postupně v Bratislavě, Brně, Praze a na závěr v domovské Žilině.

Reklama
Reklama

Pro zvětšení kliněte na obrázek

Jak jsme vás již informovali v minulém vydání v rámci úvodního rozhovoru s prof. Košturiakem, naše redakce MM Průmyslového spektra přijala nabídku mediálního partnerství této události. Proto na svých stránkách v průběhu všech 10 vydáních průběžně přinášíme články a rozhovory s osobnostmi k aktuálním tématům, které budou stěžejní daných seminárních modulů. Klíčovým přednášejícím prvního zastavení konference konané 28. března v Bratislavě byl spoluzakladatel 6D Academy Petr Beneš. Nabízíme vám rozhovor.

Část 2. Zaměřeno na exponenciální svět a singularitu

MM: Proč vznikla 6D Academy a co je jejím smyslem?

P. Beneš: Společnost jsme založili v roce 2016 s kolegou Pavlem Kyselkou, bývalým viceguvernérem ČNB. Naší počáteční ambicí bylo pomáhat nejenom firmám, ale i státním institucím a školám – prostě společnosti vytvářet sebevědomou digitální komunitu. Uvědomovali jsme si, že nastupující digitalizace a nové technologie, které pronikají do našich životů, způsobují celé řadě lidí obavy, přinášejí jim strach a nelehké spaní, protože nevědí, co udělat se svým stávajícím životem, obchodním modelem, scénářem, podle kterého fungují a který vidí, že se pomalu mění, rozmělňuje, rozpadá. Proto jsme začali v 6D pořádat osvětu digitálních a inovačních workshopů, začali jsme dělat různé programy podporující kreativitu ve firmách, ve společnosti, ve školách. Postupem času jsme k tomu přidali i implementační projekty, protože samozřejmě po osvětě přicházela logická otázka: „To je fajn, už chápeme, co to pro nás bude znamenat, ale kdo nám s tím teď pomůže?“ Tak jsme se rozkročili o kus dál a pomáháme firmám měnit jejich stávající obchodní modely, jejich klientskou propozici. Pomáháme vzdělávat jejich zaměstnance a uvědomit si fakt, jak technologie můžou dramaticky změnit jejich stávající obchodní model.

„Žijeme ve fascinující době, kde fyzický svět prolnul s virtuálním. Civilizační revoluce proměňuje svět byznysu i naše individuální životy, zvyky a hodnoty. Baví mě pomáhat firmám i jednotlivcům připravit se na technologické a společenské změny, které jsou před námi,“ říká spoluzakladatel 6D Academy Petr Beneš, který patřil mezi klíčové speakers na prvním zastavení cyklu konference Očekávejme neočekávané, konané 28. března v Bratislavě.

MM: Jaké průlomové technologie aktuálně ovlivňují náš každodenní osobní i profesní život?

P. Beneš: Za prvé si myslím, že žijeme život jenom jeden a přiznávám se, že jej nerad dělím na osobní a profesní. Technologie nás ovlivňují neustále. Kdybych měl říct, co považuji za dvě největší technologické změny v historii lidstva, z mého úhlu pohledu by to byl určitě vynález knihtisku, který umožnil obrovský „bum“ šíření informací, zásadním způsobem přispěl k růstu vzdělanosti. Druhou takovou technologickou inovací byl pak samozřejmě internet – komunikační dálnice, která neuvěřitelným způsobem propojila svět. Ještě generace našich dědů si neuměla představit, co všechno nám bude malá krabička, kterou nosíme u sebe, umožňovat.
Technologie, které považuji za průlomové a ovlivňují náš život, jsou zejména umělá inteligence. Jsme svědkem jejího průniku do výroby, obchodu, zábavy, vzdělání, zdravotnictví a dalších oborů. Na ni je úzce navázán internet věcí a s nástupem 5G technologií dojde k propojení opravdu veškerých infrastrukturních prvků. Možná není tak daleko doba, kdy se tyto infrastrukturní prvky budou propojovat i s čidly, která budou snímat stav našeho těla. Propojení světa věcí a života člověka bude mnohem užší, než jsme si ještě nedávno vůbec dovedli představit. Určitě se světem technologie zamíchá kvantový compunting, který bude znamenat o mnoho rychlejší zpracování dat, a pokud jsme před sedmi lety začali hovořit o big datech, tak kvantový compunting nám opravdu ukáže, co big data jsou. Datová a prediktivní analytika dnes dramaticky ovlivňuje výrobní procesy. Nejenom výrobní sféru, ale vývoj a marketing, obchod, a vlastně celou distribuci globálního obchodu. Poslední technologií, kterou bych zmínil, je blokchain. Osobně jí poměrně hodně věřím. Dle mého má potenciál zásadně změnit transakční byznys, a to nejenom v bankovnictví, ale defacto jakékoliv operace, kde je třeba zaznamenávat určité transakce, validovat je a zjistit bezpečnost těchto transakčních operací. Zde podle mě blokchain bude hrát velkou roli.

MM: Jak digitální svět mění průmyslové firmy (vývoj, výroba, marketing, obchod...)?

P. Beneš: Průmyslové firmy jsou pod vlivem technologií již dobrých 20 až 30 let. Poslední roky samozřejmě ještě urychlují nástup některých nových technologií. V našem česko-slovenském regionu na „několika málo“ kilometrech čtverečních máme sedm velkých automobilek. Tento průmysl byl vždy leaderem automatizace a robotizace. Uvědomme si, že v něm pracuje na 7 % lidí zaměstnaných v sektoru průmyslu, ale zároveň se v něm aktuálně nachází více než 44 % veškerých průmyslových robotů. Digitalizace se zde projevuje defacto v celém cyklu – od designu, vývoje prototypu přes samotnou automatizaci výroby a montáže, proniká do online marketingu, do distribuce k zákazníkům. Ale digitalizace hraje roli i v podnětech designu od zákazníků, jak by ten „jejich“ konečný výrobek měl vypadat.

MM: Jak bychom se na změny měli připravit?

P. Beneš: To není úplně jednoduchá otázka. Jak jsem již říkal, mnoho firem neví, co by měly dělat. Já možná tady odpovím trochu jinak. Nehovoříme až tak o velké dramatické změně infrastruktury, ale v první řadě je potřeba se podívat na to, kdo a jak v té firmě funguje a pracuje. Myslím si, že to je hodně o lidech, o otevřenosti změnám, o akceptaci toho, že změna je dnes vlastně novým standardem. Že změna není něco, z čeho bychom měli mít strach a obavu, protože změny se dnes dějí neustále. Nemůžeme být v pasivní letargii, že se nás to netýká. Každý měsíc přicházejí nové změny, které se nás bezprostředně týkají a musíme hodně pracovat na tom, abychom jako lidé digitalizaci využívali ke svému prospěchu, aby digitalizace nevládla nám nebo technologie neovládaly nás. Abychom zůstali v sedle a využívali veškerý ten technologický pokrok ke svému užitku, získávali více času na aktivity s vyšší přidanou hodnotou, mohli se více věnovat designu a efektivitě výroby, jelikož do těch aktivit rutinních s nižší přidanou hodnotou zavedeme co nejvíce prvků automatizace a robotizace.

MM: Česká republika i Slovensko bohužel nepatří mezi technologické leadery, kteří by určovali inovační směr. Naštěstí zde vznikají a etablují se startupy, které tyto ambice mít mohou nebo se již tak stalo. Co dělat pro to, aby se následně nestali „snadným“ terčem zahraničních investic v rámci jejich akvizic?

P. Beneš: Já si myslím, že to souvisí s předchozí otázkou. Je to o ambicích, o sebevědomí. Nedávno jsem byl v Izraeli studovat zdejší startupovou scénu. Když jsem si uvědomil, že jenom v mém oboru finančnictví funguje v Izraeli na 500 startupů a z toho 470 startupů si za svůj pilotní trh vybere zahraniční zemi mimo Izrael. To již hodně vypovídá o té ambicióznosti, o sebevědomí těch lidí, kteří startupy zakládají. U nás ty ambice moc nevnímám. Vidím zde tady takovou, nechci se nikoho dotknout, obavu. Vymyslíme nějakou skvělou věc a nejdřív ji testujeme v Praze nebo Bratislavě a příští rok máme ambiciózní plán to expandovat do Hradce Králové nebo do Žiliny. Zde nevidím onu dostatečnou ambicióznost. To je dle mého první, o čem by měly nové firmy opravdu ve velkém přemýšlet a snažit se si vybudovat silnou pozici na globálním hřišti.

MM: O čem bude vaše vystoupení v Bratislavě na avízované konferenci Očekávejme neočekávané?

P. Beneš: Předně děkuji organizátorům za pozvání. Chtěl bych se věnovat ve svém vystoupení tomu, jak nová ekonomika a exponenciální doba mění naše současné obchodní modely, které jsou pomalu přežité. Jaké nové trendy v oboru vlastní výroby a distribuce můžeme očekávat a co to pro firmy, pro společnost a pro zákazníky bude znamenat. Velmi se těším na setkání v Bratislavě 28. března 2019 a zvu všechny čtenáře MM Průmyslového spektra.

MM: Děkujeme za rozhovor a připojujeme se též

.
Reklama
Související články
Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Připravme se na budoucnost, Část 5. Peter Mačuš, CEIT

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Připravme se na budoucnost, Část 4. Filip Dřímalka, Digiskills

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Související články
Připravme se na budoucnost, Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Připravme se na budoucnost, Část 1. Co nás čeká

Období do roku 2025 by mělo přinést tak zásadní společenský skok, jako přineslo celé dvacáté století. Celá řada změn již na nás nyní působí a postupně se stává automatickou součástí našich osobních a profesních životů. Ale to zásadní teprve přijde a je třeba se na změny nejen připravit, ale být jejich aktivní součástí.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 7. Šablona digitální strategie

Iniciativa Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů, zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Konference o budoucnosti české výroby

Iniciativu Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit