Témata

Připravme se na budoucnost, Část 5. Peter Mačuš, CEIT

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Tento článek je součástí seriálu:
Připravme se na budoucnost
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Celkem se jedná o čtyři moduly seminářů konaných během celého roku postupně v Bratislavě, Brně, Praze a na závěr v domovské Žilině.

MM Průmyslové spektrum přijalo nabídku mediálního partnerství této události, a proto na svých stránkách v průběhu roku průběžně přinášíme rozhovory s osobnostmi k aktuálním tématům a osvětové články ve vazbě na prezentované seminární moduly. Aktuálně představujeme témata pražského zastavení dne 12. září 2019, které se bude zabývat výrobou budoucnosti a exponenciálními technologiemi. Klíčovým přednášejícím na tomto setkání bude Ing. Peter Mačuš, Ph.D., technický ředitel společnosti CEIT, se kterým vám přinášíme rozhovor.

Ing. Peter Mačuš, Ph.D., technický ředitel společnosti CEIT

Část 5. Výroba budoucnosti a exponenciální technologie

MM: Působíte jako technický ředitel ve společnosti CEIT. Na čem zajímavém nyní pracujete?

Ing. Mačuš: V CEIT-e už niekoľko rokov rozvíjame témy ako automatizácia, virtuálna a rozšírená realita, digitalizácia, umelá inteligencia, adaptabilita, pokročilý zber a spracovanie dát a mnohé ďalšie. Naším cieľom je byť spoľahlivým inovačným partnerom priemyselných podnikov, čo znamená, že keď chcú reagovať na priemyselné trendy, my už musíme mať pripravené hotové riešenia, po ktorých môžu okamžite siahnuť. Ak sme pred rokmi hovorili o význame digitálneho podniku, teda vytvorení digitálnych modelov všetkých prvkov podniku, neskôr o virtuálnom podniku postavenom na získavaných dátach z reálneho prostredia, dnes v CEIT-e rozvíjame koncept prepojenia týchto troch svetov: digitálneho, reálneho a virtuálneho. Vnímame ho ako vlastný prístup k inteligentným podnikom, v rámci ktorého využívame naše technológie a prístupy, či už sú to nástroje na projektovanie, dynamická simulácia, aplikácie s využitím virtuálnej a rozšírenej reality, naše vlastné mobilné robotické systémy či technológie na lokalizáciu a monitorovanie objektov v reálnom čase. Zber a vizualizácia dát je však v našom ponímaní len prvým krokom, na ktorý nadväzuje analýza faktov a štatistík. Ak pokročíme k reakcii v reálnom čase, tak už sa bavíme o autonómnom riadení. Nasledovať bude schopnosť automatického predvídania a predchádzania problémom. Nasadením umelej inteligencie sa dostávame do fázy samooptimalizácie, samoorganizácie a rekonfigurability, čo je podľa nás témou najbližších rokov a práve v tomto kontexte rozvíjame naše ďalšie riešenia.

MM: Jak konkrétně může být nápomocna umělá inteligence běžným strojírenským výrobním firmám?

Ing. Mačuš: Umelá inteligencia má (alebo bude mať) dôležitú úlohu napríklad práve pri spomínanom pokročilom zbere a najmä automatickom spracovaní obrovského množstva rôznorodých dát, ktoré v inteligentných fabrikách získavame v reálnom čase. Okrem toho sme svedkami automatizácie a robotizácie výroby, najmä rutinných opakujúcich sa činností, nevynímajúc strojárenské firmy. Pri priemyselnej automatizácii môže mať umelá inteligencia rozhodujúci význam, v súvislosti so strojovým učením, plánovaním, riadením a predikciou.

MM: Jaký v reálných podmínkách ČR a Slovenska je aktuálně možné vytvořit digitální podnik? Na kterých reálných nosných pilířích bude postaven?

Ing. Mačuš: V prvom rade treba povedať, že ak má podnik svoj digitálny model, dajú sa akékoľvek zmeny plánovať jednoduchšie, rýchlejšie a hlavne efektívnejšie. S nástrojmi digitálneho podniku, od 3D skenovania a digitalizácie cez koncepčné a detailné projektovanie až po dynamickú simuláciu či 3D vizualizáciu, má dnes skúsenosti mnoho priemyselných závodov na Slovensku aj v Čechách. Vďaka nim získajú digitálne modely všetkých prvkov podniku, či už sú to dielce, výrobky, technológie, výrobné procesy, ľudia či systémy riadenia. Takže digitálne podniky, to už v dnešnej dobe naozaj nie je žiadna science-fiction.

My sme však išli ďalej a tento digitálny svet, digitálny model reálneho podniku, sme rozšírili o virtuálne prostredie. Vytvárajú ho dáta získavané zo senzorov nasadených v reálnom podniku, čím vzniká faktografický obraz reálneho prostredia. U nás teda hovoríme o integrácii troch svetov, digitálny je len jedným z nich. Práve na toto spojenie nadväzuje aj naše komplexné riešenie Factory Twin, ktoré má pomôcť postupne, systematicky budovať moderné podnikové prostredie. Factory Twin, to je vlastne synonymum inteligentného podniku budúcnosti. V našom ponímaní predstavuje komplexný cyklus, počnúc digitalizáciou cez samotnú implementáciu inovatívnych riešení a moderných technológií, až po analýzu prevádzky výrobného a logistického systému, čo prináša obrovský potenciál pre optimalizáciu na báze objektívnych faktov.

MM: Jak ideálně pohlížet na návratnost finančních investic do digitalizace výrobních procesů? Jaká je efektivita těchto kroků?

Ing. Mačuš: Priemyselné podniky myslia pragmaticky. Nové technológie nezavádzajú preto, že je to „in“. Rovnako ako aj Vy sa pýtajú, čo získajú, aký bude konkrétny prínos, ak prejdú od doposiaľ zaužívaných postupov k modernejším nástrojom. Potrebujú veľmi jasné odpovede na tieto otázky, inak by do toho nešli. Je veľmi ťažké hovoriť o nejakej „univerzálnej“ návratnosti. Ku každému priemyselnému podniku treba vždy pristúpiť individuálne, v závislosti od druhu a objemu výroby, od úrovne automatizácie či miery štandardizácie procesov, od množstva iných faktorov, mohol by som ich menovať desiatky. Projekty realizované v praxi však svedčia o tom, že ak je proces digitalizácie nastavený správne, je vždy prínosný.

MM: Na co se mohou posluchači těšit v rámci vašeho vystoupení v Praze dne 12. září 2019?

Ing. Mačuš: V úvode som spomínal náš vlastný prístup k téme inteligentnej výroby či inteligentného priemyslu a tiež to, že v rámci neho aplikujeme aj naše vlastné technológie a riešenia. V Prahe by som rád hovoril práve o ich konkrétnych prínosoch v praxi. Na praktických príkladoch a prípadových štúdiách chcem účastníkom stretnutia ukázať, čo všetko môžu získať, ak sa zo svojho reálneho podniku odvážia vstúpiť aj do digitálneho a virtuálneho podnikového prostredia.

MM: Děkujeme za rozhovor a zveme své čtenáře v září do Prahy na další cyklus konference Očekávejme neočekávané 2019.

Očekávejme neočekávané, Brno

Šestý červnový den se v rámci letošního cyklu konferencí Očekávejme neočekávané uskutečnilo v prostorech Jihomoravského inovačního centra setkání lidí, kteří chtějí překročit hranice svého oboru, zbavit se přežitého myšlení a pro pochopení rychle se měnícího světa hledají v sítích spolupracujících partnerů příležitosti a výzvy. Hlavní organizátor IPA Slovakia společně s Red Button, Inovato, za mediální podpory MM Průmyslového spektra, se jim snaží pomocí série těchto konferencí partnerské sítě zprostředkovávat. Brněnské zastavení mělo podtitul „Digitální technologie, které přicházejí, a jejich následky“. Ján Košturiak hovořil o změnách, které digitalizace přináší do našich životů i podniků. Filip Dřímalka (viz rozhovor www.mmspektrum.com/190539) prezentoval některé digitální nástroje a jejich využití v praxi. Jiří Marek z VUT v Brně se zamyslel nad smyslem digitalizace v předvýrobních a výrobních etapách v kontextu lidského faktoru. Juraj Rosa dal přítomným doporučení, jak umělou inteligenci uchopit a začít ji ve firmách využívat. Andrej Štefánik demonstroval, že již v současné době existují fabriky budoucnosti. Michal Gregor se vrátil ze studií v Číně a USA a ukázal, s čím se tam na poli umělé inteligence a strojového učení setkal. Lucie Kaniaková účastníkům představila zdejší centrum JIC, jeho smysl a výsledky – včetně prohlídky laboratoře 3D tisku pro širokou veřejnost, poslední přednášky se ujal Samuel Slávkovský a přítomným (pro běžného posluchače nesrozumitelnou terminologií) odhalil, jak je možné zbohatnout díky kryptoměnám a blockchainu. Závěrečná část konference, jak již bývá na akcích společnosti IPA zvykem, v menších skupinkách posluchačů shrnula, jaké myšlenky si z akce každý z nich odnáší, a následně je mezi sebou odprezentovali.

Roman Dvořák, Brno
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit