MM: Působíte jako technický ředitel ve společnosti CEIT. Na čem zajímavém nyní pracujete?
Ing. Mačuš: V CEIT-e už niekoľko rokov rozvíjame témy ako automatizácia, virtuálna a rozšírená realita, digitalizácia, umelá inteligencia, adaptabilita, pokročilý zber a spracovanie dát a mnohé ďalšie. Naším cieľom je byť spoľahlivým inovačným partnerom priemyselných podnikov, čo znamená, že keď chcú reagovať na priemyselné trendy, my už musíme mať pripravené hotové riešenia, po ktorých môžu okamžite siahnuť. Ak sme pred rokmi hovorili o význame digitálneho podniku, teda vytvorení digitálnych modelov všetkých prvkov podniku, neskôr o virtuálnom podniku postavenom na získavaných dátach z reálneho prostredia, dnes v CEIT-e rozvíjame koncept prepojenia týchto troch svetov: digitálneho, reálneho a virtuálneho. Vnímame ho ako vlastný prístup k inteligentným podnikom, v rámci ktorého využívame naše technológie a prístupy, či už sú to nástroje na projektovanie, dynamická simulácia, aplikácie s využitím virtuálnej a rozšírenej reality, naše vlastné mobilné robotické systémy či technológie na lokalizáciu a monitorovanie objektov v reálnom čase. Zber a vizualizácia dát je však v našom ponímaní len prvým krokom, na ktorý nadväzuje analýza faktov a štatistík. Ak pokročíme k reakcii v reálnom čase, tak už sa bavíme o autonómnom riadení. Nasledovať bude schopnosť automatického predvídania a predchádzania problémom. Nasadením umelej inteligencie sa dostávame do fázy samooptimalizácie, samoorganizácie a rekonfigurability, čo je podľa nás témou najbližších rokov a práve v tomto kontexte rozvíjame naše ďalšie riešenia.
MM: Jak konkrétně může být nápomocna umělá inteligence běžným strojírenským výrobním firmám?
Ing. Mačuš: Umelá inteligencia má (alebo bude mať) dôležitú úlohu napríklad práve pri spomínanom pokročilom zbere a najmä automatickom spracovaní obrovského množstva rôznorodých dát, ktoré v inteligentných fabrikách získavame v reálnom čase. Okrem toho sme svedkami automatizácie a robotizácie výroby, najmä rutinných opakujúcich sa činností, nevynímajúc strojárenské firmy. Pri priemyselnej automatizácii môže mať umelá inteligencia rozhodujúci význam, v súvislosti so strojovým učením, plánovaním, riadením a predikciou.
MM: Jaký v reálných podmínkách ČR a Slovenska je aktuálně možné vytvořit digitální podnik? Na kterých reálných nosných pilířích bude postaven?
Ing. Mačuš: V prvom rade treba povedať, že ak má podnik svoj digitálny model, dajú sa akékoľvek zmeny plánovať jednoduchšie, rýchlejšie a hlavne efektívnejšie. S nástrojmi digitálneho podniku, od 3D skenovania a digitalizácie cez koncepčné a detailné projektovanie až po dynamickú simuláciu či 3D vizualizáciu, má dnes skúsenosti mnoho priemyselných závodov na Slovensku aj v Čechách. Vďaka nim získajú digitálne modely všetkých prvkov podniku, či už sú to dielce, výrobky, technológie, výrobné procesy, ľudia či systémy riadenia. Takže digitálne podniky, to už v dnešnej dobe naozaj nie je žiadna science-fiction.
My sme však išli ďalej a tento digitálny svet, digitálny model reálneho podniku, sme rozšírili o virtuálne prostredie. Vytvárajú ho dáta získavané zo senzorov nasadených v reálnom podniku, čím vzniká faktografický obraz reálneho prostredia. U nás teda hovoríme o integrácii troch svetov, digitálny je len jedným z nich. Práve na toto spojenie nadväzuje aj naše komplexné riešenie Factory Twin, ktoré má pomôcť postupne, systematicky budovať moderné podnikové prostredie. Factory Twin, to je vlastne synonymum inteligentného podniku budúcnosti. V našom ponímaní predstavuje komplexný cyklus, počnúc digitalizáciou cez samotnú implementáciu inovatívnych riešení a moderných technológií, až po analýzu prevádzky výrobného a logistického systému, čo prináša obrovský potenciál pre optimalizáciu na báze objektívnych faktov.
MM: Jak ideálně pohlížet na návratnost finančních investic do digitalizace výrobních procesů? Jaká je efektivita těchto kroků?
Ing. Mačuš: Priemyselné podniky myslia pragmaticky. Nové technológie nezavádzajú preto, že je to „in“. Rovnako ako aj Vy sa pýtajú, čo získajú, aký bude konkrétny prínos, ak prejdú od doposiaľ zaužívaných postupov k modernejším nástrojom. Potrebujú veľmi jasné odpovede na tieto otázky, inak by do toho nešli. Je veľmi ťažké hovoriť o nejakej „univerzálnej“ návratnosti. Ku každému priemyselnému podniku treba vždy pristúpiť individuálne, v závislosti od druhu a objemu výroby, od úrovne automatizácie či miery štandardizácie procesov, od množstva iných faktorov, mohol by som ich menovať desiatky. Projekty realizované v praxi však svedčia o tom, že ak je proces digitalizácie nastavený správne, je vždy prínosný.
MM: Na co se mohou posluchači těšit v rámci vašeho vystoupení v Praze dne 12. září 2019?
Ing. Mačuš: V úvode som spomínal náš vlastný prístup k téme inteligentnej výroby či inteligentného priemyslu a tiež to, že v rámci neho aplikujeme aj naše vlastné technológie a riešenia. V Prahe by som rád hovoril práve o ich konkrétnych prínosoch v praxi. Na praktických príkladoch a prípadových štúdiách chcem účastníkom stretnutia ukázať, čo všetko môžu získať, ak sa zo svojho reálneho podniku odvážia vstúpiť aj do digitálneho a virtuálneho podnikového prostredia.
MM: Děkujeme za rozhovor a zveme své čtenáře v září do Prahy na další cyklus konference Očekávejme neočekávané 2019.
Očekávejme neočekávané, Brno
Šestý červnový den se v rámci letošního cyklu konferencí Očekávejme neočekávané uskutečnilo v prostorech Jihomoravského inovačního centra setkání lidí, kteří chtějí překročit hranice svého oboru, zbavit se přežitého myšlení a pro pochopení rychle se měnícího světa hledají v sítích spolupracujících partnerů příležitosti a výzvy. Hlavní organizátor IPA Slovakia společně s Red Button, Inovato, za mediální podpory MM Průmyslového spektra, se jim snaží pomocí série těchto konferencí partnerské sítě zprostředkovávat. Brněnské zastavení mělo podtitul „Digitální technologie, které přicházejí, a jejich následky“. Ján Košturiak hovořil o změnách, které digitalizace přináší do našich životů i podniků. Filip Dřímalka (viz rozhovor www.mmspektrum.com/190539) prezentoval některé digitální nástroje a jejich využití v praxi. Jiří Marek z VUT v Brně se zamyslel nad smyslem digitalizace v předvýrobních a výrobních etapách v kontextu lidského faktoru. Juraj Rosa dal přítomným doporučení, jak umělou inteligenci uchopit a začít ji ve firmách využívat. Andrej Štefánik demonstroval, že již v současné době existují fabriky budoucnosti. Michal Gregor se vrátil ze studií v Číně a USA a ukázal, s čím se tam na poli umělé inteligence a strojového učení setkal. Lucie Kaniaková účastníkům představila zdejší centrum JIC, jeho smysl a výsledky – včetně prohlídky laboratoře 3D tisku pro širokou veřejnost, poslední přednášky se ujal Samuel Slávkovský a přítomným (pro běžného posluchače nesrozumitelnou terminologií) odhalil, jak je možné zbohatnout díky kryptoměnám a blockchainu. Závěrečná část konference, jak již bývá na akcích společnosti IPA zvykem, v menších skupinkách posluchačů shrnula, jaké myšlenky si z akce každý z nich odnáší, a následně je mezi sebou odprezentovali.