Témata
Reklama

Připravme se na budoucnost, Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Tento článek je součástí seriálu:
Připravme se na budoucnost
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ján Košturiak

Vystudoval strojírenství a průmyslové inženýrství, dlouhoudobě spolupracoval s největší evropskou společností pro aplikovaný výzkum Fraunhofer, spolupracoval na vývoji systému Simple++ (dnes PlantSimulation) a na desítkách inovací s nadnárodními i domácími firmami – např. VW, Mercedes, Siemens. Je spoluzakladatel společnosti IPA Slovakia, zemědelského družstva Agrokruh, spolupracuje na vývoji customizovatelného eBiku a jeho aditivní výrobě, buduje vlastní Podnikatelskú univerzitu (www.podnikatelskauniverzita.sk) ve které propojuje inovátory a podnikatele, pracuje v komunitě Dobrý pastier (ozdobrypastier.eu), ve které se nachází 350 lidí z okraje společnosti návrat do života s pomocí podnikatelských aktivit. Inicioval založení partnerské sítě Inovato, jejíž je prezidentem. Žije mezi Varínem na Slovensku a Měrůtkami na Moravě s manželkou Milenou a dětmi Jánem, Lucii a Zuzanou. Věnuje se jízdě na horském kole, turistice a psaní knih.

Celkem se jedná o čtyři moduly seminářů konaných během celého roku postupně v Bratislavě, Brně, Praze a na závěr v domovské Žilině.

Reklama
Reklama

MM Průmyslové spektrum přijalo nabídku mediálního partnerství této události, a proto na svých stránkách v průběhu všech 10 vydání průběžně přinášíme rozhovory s osobnostmi k aktuálním tématům a osvětové články ve vazbě na prezentované seminárních moduly. Na konferenci konanou na konci března v Bratislavě věnovanou tématům exponenciálního světa a singularity, jimiž jsme se zabývali v předchozích dvou dílech, navazujeme dnes průlomovými technologiemi, automatizací a digitalizací – klíčovými oblastmi brněnského zastavení dne 6. června 2019. Přijměte prosím tuto tematickou ochutnávku.

Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti

Za průlomovou (disruptivní) technologii nebo inovaci se označuje technologie nebo její radikální změna, která překonává a vytlačuje technologii stávající. Autorem tohoto pojmu je profesor Clayton M. Christensen. Průlomová inovace přináší nová řešení pro zákazníka, která zpočátku nemají výkonnost stávajících produktů, služeb nebo podnikatelských modelů, ale postupně je překonávají a snižují či úplně eliminují jejich význam a podíl na trhu.

Koncem 80. let pracovníci Fraunhoferova institutu v Erlangenu experimentovali s komprimací zvuku. Tehdy ještě netušili, na co to bude dobré, a vymysleli pro své řešení typické německé označení – MP3. Zásluhou této technologie klesl mezi lety 2004 a 2008 prodej CD s hudbou z 800 milionů kusů na 400 milionů a tržby z prodeje hudby z 12,3 miliardy USD na 7,4 miliardy. Lidé si však dnes užívají hudbu z internetu více než kdykoliv předtím a rostou služby typu YouTube, Pandora nebo Spotify.

Firmu Kodak prý zničila digitální fotografie. Za dvě minuty dnes na světě vznikne více digitálních fotografií než analogových v celém 19. století. Pouhých 15 osob vymyslelo Instagram, na kterém dnes téměř 200 milionů lidí sdílí miliardy fotografií, a tato firma má dnes 4 600 zaměstnanců. V Kodaku pracovalo v nejlepším období 145 tisíc lidí a tisíce dalších bylo zaměstnáno v obchodní síti a službách při výrobě fotografii. Kodak vyhlásil bankrot, Instagram přebrala firma Facebook. Toto jsou průlomové technologie, které vytvářejí nové hodnoty pro zákazníky i nové byznysy a rychle pohřbívají stará podnikatelská odvětví, firmy a pracovní místa. A nastupují další – 3D tiskárny, nanotechnologie, umělá inteligence apod.


Jak můžou vybrané disruptivní technologie ovlivnit společnost, podniky a ekonomiky? McKinsey Global Institute identifikoval některé konkrétní technologie, které mohou mít největší potenciál finančního dopadu na ekonomiku do roku 2025 a to v objemu 14 až 33 bilionů US dolarů. [Zdroj: Konstrukce CNC obráběcích strojů IV, kap. Průmysl 4.0 a  jeho role ve strojírenské výrobě, Roman Dvořák]

Vstoupili jsme do on-line světa digitalizace a automatizace

Každý den se sbírá z internetu, z různých senzorů a mobilních aplikací množství údajů a výrobci procesorů a počítačů vyvíjejí stále výkonnější systémy na jejich zpracování pro různé oblasti lidské činnosti. Před pěti lety říkal šéf Google, Eric Schmidt, že jde o údaje v objemu 2 exabytů (1 exabyt = 1018 bytů) každé dva dny. Odborníci tvrdí, že dnes je tento objem dat dvojnásobný. Marketing, poznání trhu, zákazníků a rozhodování ve firmách budou mít zcela nové možnosti. Firma OMS Lighting v Senici u Bratislavy Vladimíra Levárskeho kdysi prodávala italské lampy do Ruska, pak je začala vyrábět a vyvíjet. Přišla s inovacemi v designu a vsadila na technologii LED, která umožnila lépe řídit a customizovat světlo. Vymysleli Lighting Quality Standard – parametry kvality osvětlení z pohledu uživatele, naprogramovali konfigurátor a začali prodávat světlo. Dnes projektují světelné systémy, ve kterých jsou sensory, čidla a kamery a přes stávající infrastrukturu (světelný zdroj a elektrické vedení) se stávají lídry v oblasti „smart“ ve městech, výrobních firmách a obchodních centrech. To je ukázka firmy, která za 25 let své existence sleduje a využívá průlomové technologie.

Nové objevy a inovace potřebují vhodné prostředí pro své komerční rozšíření a zdá se, že dnes nastává čas sklizně v oblasti informačních a automatizačních technologií. Charles Babbage vymyslel první počítač v roce 1837, ale lidstvo muselo čekat 100 let, než funkce složitých a pomalých mechanických částí převzaly elektronické součástky. 3D tisk pod názvem Selective Laser Sintering (SLS) vznikl na základě zkušenosti s karbonátovým tiskem xeroxu. Stereolitografie (SLA) byla patentována již v roce 1984, a teprve dnes zaznamenáváme průlom v jeho průmyslový aplikacích.

Některé průlomové technologie

V minulosti se snižovaly náklady ve výrobě úspornými technologiemi, ekonomikou velkých výrobních množství a výrobou v zemích s levnou prací. Globální byznys bude v informacích (co-creation, big data, umělá inteligence, blockchain) a vyrábět se bude lokálně v mikrofabrikách. Současný cyklus vývoje automobilů se ze sedmi let zkrátí na šest měsíců, čas od objednávky k dodání se zkrátí z měsíců na dny.

Důležité je propojování technologií – elektro auto – sdílení (uberizace) – sběr dat o jízdě – umělá inteligence – samořízená auta – smart grid (baterie elektromobilu komunikuje s inteligentní infrastrukturou v smart city, dopravní prostředky jsou propojeny a optimalizovány, umělá inteligence řeší kolizní situace, zácpy apod.). Odhaduje se, že v roce 2025 bude mít Čína 25% podíl na trhu elektromobilů. Tato země masivně investuje i do umělé inteligence – drony, bezpilotní letadla, létající auta, Hyperloop, SpaceX, Next a další.

Mnoho lidí na světě nemá stále elektrickou energii, pět milionů ročně umírá na znečištění ovzduší, které je způsobeno tradiční výrobou elektrické energie. Ramez Naam hovoří o tom, že ceny elektrické energie z větrných elektráren klesly za posledních 35 let 15krát a dnes tvoří cca 5 % energie. Ceny elektrické energie ze slunce klesly za 30 let 250krát. Vítr i slunce, které máme zdarma, nám dnes umožňují vyrábět elektrickou energii za 4 centy/kWh. Vítr bude vyrábět energii v noci a slunce přes den. Solární energie v Mexiku je za 2,7 centu/kWh a v Chile za 2,15 centu/kWh. Končí éra uhlí a ropy. Nejčistší energie je ta, kterou nespotřebujeme – díky novým technologiím máme stále úspornější systémy, které snižují spotřebu, rekuperují, uskladňují a recyklují energii.

Blockchain je jednoduchá datová struktura seznamu bloků, v níž každý blok obsahuje šifru předchozího bloku. Tento řetězec bloků obsahuje vždy otisk originálního bloku, a záznamy tedy nelze zpětně měnit nebo falšovat neoprávněným zásahem. Technologie blockchain vznikla teprve pře 10 lety a již se o ní hovoří jako o novém internetu, decentralizované pravdě a eliminaci zbytečných mezičlánků. Celý svět dnes funguje pomocí zprostředkovatelů a mezičlánků – obchodní sítě prodávají zboží, banky přesouvají peníze, počítačové firmy spravují databáze a informace, média informace šíří mezi lidi apod. Občas se v těchto sítích vyskytnou chyby, poruchy, cenzura, manipulace, někdy podvodníci, nebo i kolapsy celých systémů. Představme si nyní zcela nový internet, ve kterém se sdílejí informace v decentralizované síti, jež se nedá manipulovat, je v ní absolutní bezpečnost a důvěra. Nikdo nemůže tuto síť cenzurovat, manipulovat nebo zneužívat ve svůj prospěch. Kolik problémů v obchodě, bankách, pojišťovnách, na policii a soudů by se podařilo vyřešit? Kolik zbytečných mezičlánků dokážeme vyloučit? Budeme moci obchodovat přímo, spravovat si svou zemi, a možná i zcela zrušit některé organizace, které nám dnes tvrdí, že by se bez nich svět zhroutil – např. politické strany, banky, pojišťovny a nadnárodní korporace

Přemýšleli jste nad tímto?

  • elektromotor má v sobě desítky součástek a benzínový motor tisíce. Jak bude vypadat výroba a servis vozidel v budoucnu?
  • výroba elektrické energie z větru a slunce postupuje, jaká bude budoucnost uhelného a ropného průmyslu?
  • umělá inteligence bude poskytovat kvalitnější, rychlejší a lepší poradenství, stejné jako poskytují dnešní právníci a finanční poradci. Jak se změní svět práce díky umělé inteligenci a robotům?
  • počítač Watson dnes diagnostikuje nemoci lépe než specializovaní lékaři, vytvářejí se samodiagnostické systémy, operovat se dá na dálku a lze vyrábět personalizované léky. Jak bude vypadat zdravotnictví?
  • autonomní vozidla změní tvář celého automobilového průmyslu. Budeme je sdílet, uvolníme parkovací plochy a cesty, snížíme nehodovost?
  • změní se způsoby výstavby a bydlení – modularita, mobilita, životní prostředí. Jak budou vypadat města budoucnosti – smart cities?
  • budou ještě banky a pojišťovny, když jejich současný byznys model nebude již nikdo potřebovat?
  • aditivní výroba se zrychluje a zlevňuje. Už se netisknou pouze prototypy a náhradní díly, ale finální výrobky, domy, jídlo, lidské orgány. Jak to změní svět výroby a logistiky a další odvětví lidské práce?
  • 70 až 80 % současných pracovních míst v příštích 20 letech zanikne. Vzniknou však nové druhy práce. Co to znamená pro nás a naše děti?

Nejenom o těchto tématech budeme diskutovat na setkáních cyklu konferencí Očekávejme neočekávané, nejbližší se koná v Brně 6. června 2019.

Ján Košturiak, Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Připravme se na budoucnost, Část 5. Peter Mačuš, CEIT

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Připravme se na budoucnost, Část 4. Filip Dřímalka, Digiskills

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Související články
Připravme se na budoucnost, Část 1. Co nás čeká

Období do roku 2025 by mělo přinést tak zásadní společenský skok, jako přineslo celé dvacáté století. Celá řada změn již na nás nyní působí a postupně se stává automatickou součástí našich osobních a profesních životů. Ale to zásadní teprve přijde a je třeba se na změny nejen připravit, ale být jejich aktivní součástí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Konference o budoucnosti české výroby

Iniciativu Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 5. Proč nemůžeme ignorovat Průmysl 4.0

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou z předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit