Témata
Reklama

Fórum výrobních průmyslníků

Jaký má na vaše podnikání vliv státní byrokracie a jak ji vnímáte vy osobně? Můžete případně doložit na konkrétním příkladu z firemního života, kdy jste byli pod tlakem státních úřadů a různých regulací, které jste ze svého pohledu považovali za bezpředmětné?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Různá hlášení, statistiky, kontroly atd. vytěžují kapacity řady pracovníků, kteří by se jinak věnovali produktivní činnosti. Nejvíc jsou tímto „postiženy“ především finanční a personální úseky. Speciální kapitolou jsou procesy okolo dotačních projektů – kde veškeré schvalování má zpravidla výrazný skluz oproti předpokladu, konečný termín pro ukončení projektu však je vždy neměnný. Jako konkrétní příklad z naší firmy mohu uvést několikaletý spor s finančním úřadem o zdanění zahraničních pracovníků, který byl nakonec rozhodnut u Evropského soudu v Lucemburku v náš prospěch. Finanční úřady v jiných krajích, které jsme požádali o názor, v této věci rozhodovaly shodně, jako Evropský soud.

Reklama
Reklama

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáží Automation

Vnímán spíše okrajově tento nekompromisní přístup – podej hlášení či přiznání, a zaplať ihned, jinak bude pokuta a vysoká. Dodej nám o sobě všechny informace, i ty, co nevíš, jinak tu dotaci opravdu nedostaneš. Zjednodušení je nasnadě. Rovný přístup. Změna pohledu na podnikatele, kteří ekonomiku živí, nikoliv „obvyklí podezřelí“. Dotační tituly jednoduše, rychle, transparentně. Nedopouštět další „krabice s vínem“ či jiná hnízda, byť zde uvádím fikce. Při své práci ve výrobním managementu jsem pod přímým tlakem úřadů a regulací přímo nebyl, za což „blahořečím“ svým kolegům a šéfům, kteří je zdárně odrážejí.

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Byrokracie nás obklopuje v každodenním životě. Přijde mi, že zákonodárci se předhánějí, kdo vymyslí co nejsložitější zákony a předpisy, kterým nikdo nerozumí, a ani není schopen si odvodit, k čemu slouží. „Co kdyby vznikla tato situace? Tak vymyslíme zákon.“ Je to hodně vzdálené od reality života a naznačuje to nesprávný směr práce našich zákonodárců. Vliv byrokracie na podnikání je stejný jako v osobním životě. Smířlivost nás všech je ten největší problém v boji s byrokracií. Uděláme práci, ač jsme přesvědčeni, že je zbytečná. Konkrétních příkladů vlivu byrokracie na fungování firemního života by bylo nespočet, ale to neřeší věc samou.

Luboš Malý, Brück AM, emeritní jednatel společnosti

V naší firmě byla provedena kontrola Oblastním inspektorátem práce se zaměřením na kontrolu všech dokladů zaměstnávaných cizinců. U jednoho z nich byl zjištěn nesoulad v datu, kdy vydání „Potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu“ bylo o den později, než bylo datum podpisu pracovní smlouvy. Po 11 měsících (!) od provedené kontroly jsme obdrželi protokol, kde je nám vytýkáno „nesplnění informační povinnosti“, neboť i na úřad práce jsme povinni nahlásit nástup zaměstnance (cizince) do zaměstnání, což jsme provedli v den obdržení vydání povolení k pobytu a zároveň před první pracovní směnou, ale den po podpisu pracovní smlouvy, což je legislativní problém s možností sankce až 100 000 Kč. 13 měsíců po provedené kontrole, kde předmětem bylo legislativní pochybení v rozsahu jednoho dne, čekáme na rozhodnutí ohledně případné sankce.

Petr Novák, Koyo Bearing Česká republika, generální ředitel

Trápí nás především velmi zdlouhavé a složité stavební řízení. V současnosti řešíme projekt výstavby druhé výrobní haly a administrativa s tím spojená je velmi komplikovaná – existuje řada stran a úřadů, které se k záměru vyjadřují, mění se územní plán aj. Právě administrativa kolem staveb podle mě brzdí rozvoj českého průmyslu i bydlení. Trápí nás také složitost účetní a daňové administrativy a neustálé změny sazeb, způsobu výpočtu, výjimek aj. Mimořádně složitá je také administrativa spojená se zaměstnanci (OSSZ, úřad práce, daně aj.). V tomto roce je to také regulativa GDPR.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, předseda představenstva



Státní byrokracie má bohužel rozrůstající se kvantitativní rozměr při současném snižování úrovně její kvality. Uvedu pouze dva příklady. Na zaměstnavatele se přesunuly povinnosti s vymáháním dluhů zaměstnanců. Exekutoři si zjednodušují život, vše chtějí po nás a peníze za obsluhu dluhu si vyinkasují pro sebe. Při velikosti naší společnosti to obnáší jedno pracovní místo, které musíme zaplatit ze svého. Druhý příklad. Inspekce životního prostředí se nahlásí na kontrolu v počtu šesti kontrolorů a chce od nás šest výpisů z obchodního rejstříku. Je to v současné době normální?

Pavel Sobotka, Frentech Aeorospace, generální ředitel

O tomto se hodně hovoří ale tzv. státní byrokracie naši firmu nějak neohrožuje, a ani neomezuje. Na změny pravidel daňových, mzdových a některých dalších jsme si zvykli. Snad těch výkazů pro statistiku by mohlo být méně. Zatěžuje to a nevím, zda využití získaných dat je potom efektivně využíváno a zda se něco na základě těchto dat mění. Závěrem bych rád uvedl, že pokud má být pořádek, musí existovat pravidla, a ta se musí dodržovat. Kdo s tím má velký problém, tak ať raději nepodniká.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Plnění různých nových nařízení a opatření znamená velkou administrativní zátěž a jejich dopad bývá spíše kontraproduktivní. Příkladem z poslední doby může být zavádění GDPR. Všichni chápeme důležitost ochrany osobních údajů a v naší firmě máme již spoustu let popsán a zaveden fungující proces. Teď na jeho aktualizaci v souladu s GDPR pracují kolegové z IT, personalistiky, obchodu, nákupu, financí. Vytváříme nové smlouvy s dodavateli a zákazníky, revidujeme texty pracovněprávních dokumentů atd. V samotné praxi se toho ale změní jen málo.

Miroslav Vehovský, Strojírna Vehovský ředitel společnosti

To, že stát podnikatelům často klade do cesty zbytečné byrokratické překážky místo pomoci, platí bohužel dlouhodobě. V poslední době mě znepokojuje například to, že stát má tendenci přenášet své kontrolní povinnosti vůči těm firmám, které porušují zákony, na ty, které je dodržují. Mám na mysli například ručení za nezaplacenou DPH a podobně. Případů byrokratického chování ze strany státu je mnoho. Konkrétní případ z poslední doby je nutnost jet osobně podepsat z Opavy, kde úřad práce máme, dohodu o poskytnutí příspěvku na zaměstnání člověka v projektu Jdi dál! 50+ na pobočku do Ostravy. Toto považuji za naprosto zbytečnou zátěž.

Patrik Wook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Určitě se najde mnoho případů, které se z firemního pohledu zdají být nesmyslnou regulací nebo zbytečnou byrokratickou překážkou. Na druhou stranu právě některá „nesmyslná“ nařízení vedou například ke zlepšování přístupu k životnímu prostředí, přírodním zdrojům či jsou jen takovou reakcí, aby se dobře myšlená podpora či zákon nestaly ze strany některých jednotlivců zneužitelnými. I zde najdeme mnoho případů, kdy ke zneužití docházelo a dochází. Určitě je v této oblasti také samostatné téma – Vliv Evropské unie na naši legislativu. Každá strana má svůj rub a líc.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 3.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém čísle jsme se zabývali ustavením zcela nového týmu, nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu, s instinktem lovce, který jde cíleně po hledání vyšší přidané hodnoty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit