Témata
Reklama

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Představení Investičního plánu

Evropská komise reagovala na hluboký investiční propad napříč Evropou, k němuž dochází od roku 2008 v důsledku hospodářské krize. Podle odhadů Komise se roční objem hrubých investic v EU pohybuje cca 300 miliard eur pod „dlouhodobým“ normálem. V listopadu 2014 představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Investiční plán pro Evropu. Cílem tzv. Junckerova plánu je zvýšit během tří let hodnotu investic až o 315 miliard eur, které mají podpořit růst a přispět k vytvoření nových pracovních míst. Bude tak možné využít dostupné veřejné i soukromé finanční prostředky prostřednictvím přímých kapitálových investic a dodatečných záruk za úvěry, nejedná se tedy o dotace.

Velkým kladem tohoto plánu je rychlost, s jakou byl uveden v realitu. Již v létě 2015 zahájila Evropská investiční banka poskytování úvěrů a záruk prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Jeho základ tvoří záruka ve výši 16 miliard eur z rozpočtu EU a dalších 5 miliard eur z Evropské investiční banky. Očekává se multiplikační efekt fondu 1:15, tzn. že každé euro z veřejných prostředků, které bude fondem mobilizováno, vytvoří společně se soukromými zdroji 15 eur celkových investic, které by jinak nebyly realizovány.

Reklama
Reklama
Osobní účast prezidenta Evropské investiční banky Wernera Hoyera podtrhla důležitost otevření pražské kanceláře. Foto: ČTK

Příklady využití fondu v Evropě a v České republice

Jako příklad čerpání fondu můžeme uvést Francii, kde fond podporuje projekt směřující ke zlepšení energetické účinnosti domácností. Ve Španělsku EFSI financuje dlouhodobý úvěr na projekt plynové rozvodové sítě a v Irsku zdroje na výstavbu nových čtrnácti zdravotních center.

České podniky již také mohou využívat nové možnosti financování svých projektů. V srpnu 2015 Evropský investiční fond a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., podepsaly první transakci COSME v České republice, která využívá podporu EFSI. Na základě uzavřené smlouvy získává tato banka protizáruku umožňující podpořit úvěry pro malé a střední podnikatele v ČR ve výši 4,4 mld. Kč do konce roku 2017. To například dovolilo firmě Ovex Plus z Dolní Suché u Havířova zafinancovat investici do šnekového zařízení, které umožní ukládat popílek, aniž by se přitom prášilo. Nebo firmě Elite Dental pořídit moderní rentgen pro zubní pracoviště.

Podobně byla nedávno podepsána rovněž dohoda mezi EIF a Komerční bankou. Komerční banka se zapojí nejen do programu COSME pro malé a střední podniky ve výši až 1 miliardy Kč, ale i do programu mikrofinancování a bude moci poskytnout úvěry ve výši až 400 milionů Kč více než 1 300 drobným podnikatelům.

Další benefity Investičního plánu

Kromě nových možností financování s sebou přináší Investiční plán pro Evropu také poradenský servis. Od září 2015 je k dispozici tzv. Evropské centrum pro investiční poradenství, které pomáhá investorům a finančním zprostředkovatelům zejména v oblasti přípravy investic a finančního strukturování, a to od počátečních fází projektu, zahrnující plánování a přípravu až po jeho realizaci. Centrum nabízí metodické vedení v řadě otázek týkajících se investičních projektů, např. výběrových řízení, analýzy nákladů a výnosů či přístupu k finančním prostředkům a možnostem jejich získávání v rámci EU. Podrobnější informace na //www.eib.org/eiah/.

Další novinkou je realizace společné internetové platformy, tzv. Evropského portálu investičních projektů, který přehledně představí připravované investiční projekty po celé Evropské unii s cílem informovat potenciální investory a propojit je s vlastníky projektů v EU. Nabízí tak přehledný internetový přístup k informacím o investičních příležitostech napříč Evropskou unií. Během prvního pololetí 2016 by měl portál fungovat ve fázi zkušebního provozu, plný provoz se očekává ve druhé polovině roku. Důležité je, že projekty je možné vkládat do systému již nyní. Další informace včetně formuláře k vyplnění lze nalézt na //ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/eipp/index_en.htm.

Součástí iniciativy je také odstranění nebo úprava odvětvových předpisů, které brzdí investice. Komise se v současnosti zaměřuje na odstranění regulačních i jiných překážek například v oblastech energetiky, telekomunikací, digitálních technologií a dopravy.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker

Dosavadní výsledky

Evropská investiční banka bilancuje přínosy Investičního plánu za první období jeho fungování a odhaduje, že ke konci roku 2015 přinesl do EU přibližně 50 miliard eur nových investic. Předpokládá se zvýšení HDP Evropské unie o 330 – 410 miliard eur během příštích tří let a současně nárůst počtu nových pracovních míst až o 1,3 milionu.

Evropský investiční plán představuje řadu příležitostí pro rozjezd a financování investic v České republice. Více informací k plánu na //ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/index_cs.htm.


Další důležité odkazy k využití finančních nástrojů Investičního plánu:
//www.eib.org/products/clients.htm

Pro projekty v oblasti infrastruktury:
- má-li úvěr EIB přesáhnout 25 milionů eur, může se navrhovatel projektu obrátit na banku přímo, více na //www.eib.org/projects/cycle/applying_loan/index.htm;
- projekty v hodnotě nižší než 25 milionů eur je třeba předtím, než budou prezentovány EIB, seskupit v investičních platformách (od rámcových úvěrů po účelové fondy).

Pro projekty malých a středních podniků:
- úvěry pro tento segment jsou poskytovány prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF, dceřiná společnost EIB pro malé a střední podniky);
- v případě potřeby více než 7 milionů eur mohou malé a střední podniky kontaktovat EIF přímo. U menších projektů by se měly obrátit na finanční zprostředkovatele (zejména místní banky, které poskytují za splnění předepsaných podmínek zvýhodněné úvěry), jejichž seznam pro Českou republiku naleznete zde: //www.eif.org/what_we_do/where/cz/index.htm

Možnosti podniků s investičním záměrem najít soukromé investory:
Projekty je třeba zaslat na Evropský portál investičních projektů (EIPP) https://ec.europa.eu/priorities/european-investment-project-portal-eipp_en

Kritéria přijetí projektu do EIPP jsou následující:

  • hodnota projektu činí min. 10 milionů eur;
  • předpokládané zahájení realizace projektu do 3 let od předložení EIPP;
  • navrhovatel je veřejný či soukromý subjekt z členské země EU;
  • projekt musí být v souladu s právními předpisy EU a příslušné členské země.

Přehled odvětví, pro něž je určena finanční pomoc

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) je určen ekonomicky perspektivním projektům, včetně projektů s rizikovým profilem.

Zaměřuje se na odvětví, která podporují udržitelný růst a zaměstnanost v EU, jakými jsou:

  • projekty strategické infrastruktury (digitální, dopravní a energetické) ;
  • ekologicky udržitelné projekty (obnovitelné zdroje energie a účinné využívání zdrojů) ;
  • projekty rozvoje měst a venkova a sociální projekty;
  • vzdělávání a odborná příprava, výzkum, vývoj a inovace;
  • nvestice do tvorby pracovních míst, zejména podpora menších podniků a středně velkých společností.

Dana Dvořáková

dana.dvorakova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Související články
O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 3.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém čísle jsme se zabývali ustavením zcela nového týmu, nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu, s instinktem lovce, který jde cíleně po hledání vyšší přidané hodnoty.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit