Fórum výrobních průmyslníků

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Pro podporu podnikání u nás především spatřuji výrazné snížení zásahů státu do podnikání, „zmenšení“ státu jako takového a ponechání v gesci státu pouze to, co nemůže zajistit privátní sféra. Státní úředníci a instituce by měli nahlížet na plátce daní bez rozdílu velikosti (a chování se k nim) jako na ty, co stát živí, a ne jako na „sprosté podezřelé“. Dodržovat elementární pravidla slušnosti a poctivého přístupu v životě i podnikání, kodifikované například v desateru.

Josef Kadlec, Wikov Sázavan, generální ředitel

Pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky je potřeba neustále zvyšovat produktivitu. Ale pozor, nejedná se pouze o výrobní produktivitu (robotizace, paletizace…), ale o produktivitu celé naší ekonomiky. Určitě by například pomohlo zjednodušení daňových povinností, daňové správy, nižší daňové zatížení pro české podnikatelské subjekty (včetně odvodů ze mzdových nákladů) apod. To všechno vede k nárůstu všech možných úředníků a státních pracovníků na různých pozicích, kteří z mého pohledu tzv. nepřidávají hodnotu naší ekonomice.

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáže Automation

V reakci na tento dotaz nechám stát stranou, že pracuji s lidmi. Tedy lidé a jejich zvyklosti. Aby se podnikání zdárně rozvíjelo, je třeba jejich účast, porozumění a souhlas. Potom je vše snazší. Klíčová je firemní kultura jako celek. Velmi často je třeba v tradičních průmyslových firmách měnit myšlení. Ukázat lidem cestu. Změnit nespokojenost, pasivní a reaktivní přístup, odstranit rozpolcenost a vnitřní souboje. Možná ji znáte – bipolarita uvnitř firem, dva světy, mnohdy protichůdné vize. Náprava je velmi dlouhodobý úkol, kdy je důležité držet stanovenou linii. A vydržet. Dr. Červený kdesi napsal: „Udělejte z firmy báječné místo k žití.“

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Obor výroby obráběcích strojů v České republice snese nejvyšší hodnocení světové konkurenceschopnosti. Nechci, aby to vyznělo, že jsme výborní. K tomu vede ještě dlouhá cesta, která by měla zahrnout zlepšování firemní kultury, vedení zaměstnanců k hrdosti a odpovědnosti za vykonanou práci a dávat jim prostor nápady ovlivňovat úroveň a kvalitu výrobku. Někdy mi přijde, že maličkostmi jsme schopni pokazit celkový dojem. Chybí nám pečlivost na méně významných uzlech stroje s komentářem „na tom nezáleží“, a přitom i v maličkostech výrobek dělá hodně muziky. Už od výchovy v rodinách, ve škole a následně ve firmách vzniká vztah k preciznosti a odpovědnosti.

Luboš Malý, Brück AM, emeritní jednatel společnosti

Na cestě pro zvýšení konkurenceschopnosti naší republiky spatřuji především následující tři hlavní milníky. Především je třeba jasně deklarovat vizi naší zahraniční i vnitřní politiky, dále pak, a to podtrhuji, kredibilitu našeho školství a státní správy a v neposlední řadě je nutné klást velký důraz na výzkum a vývoj vlastních produktů. Stát v tomto ohledu pro podporu podnikatelů napomůže především zjednodušením postupem pro zaměstnávání „levné“ zahraniční pracovní síly pro rychlejší růst firem, neboť současná přezaměstnanost je určitou brzdou rozvoje. Dále zásadně volám po transferu informací z vyspělých států s nejrychleji se rozvíjejících ekonomik, jako je například Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a další.

Petr Novák, Koyo Bearings Česká republika, generální ředitel

České firmy by si měly uvědomit, že i když se zrovna nacházejí v pozici slušné ziskovosti, je stále nutné inovovat a posilovat konkurenční výhodu investicemi do nových technologií, zlepšováním procesů, rozšiřováním záběru podnikání, portfolia výroby aj. Právě hledání nových cest, reinvestování zisků v letech konjunktury a těžení ze získané konkurenční výhody v letech stagnace je podle mě klíčové pro posilování pozice ČR na světových trzích. Klíčovou roli hrají malé a střední podniky, ve kterých vidím největší potenciál pro českou ekonomiku. A v neposlední řadě jsou to start-up společnosti, které otevírají nové příležitosti a generují skvělé nápady.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, ,předseda představenstva

Vyšší konkurenceschopnosti České republiky pomůže zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení míry inovací a efektivity trhu práce. Bez posunu v těchto oblastech se do klubu nejkonkurenceschopnějších zemí světa těžko dostaneme. Domnívám se, že základním úkolem jak na státní, tak na firemní úrovni je pro další období řešení „pracovní síly“ ve své komplexnosti, mezi které zejména patří: flexibilita mezd, úpravy ve zdanění práce, zvýšení pružnosti pracovního trhu, včetně přijímání zahraničních pracovníků, vzdělávání pro budoucí trh práce atd.

Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, generální ředitel

Jde o to získat trhy. Česko má zdatné techniky, bohatou tradici, ale bohužel, až na výjimky, nemáme trhy. Naše firmy jsou převážně zapojeny do hodnotových řetězců, ale bohatství vzniká jinde. V centrech výroby. Tato centra výroby mají i trhy. Ztratili jsme schopnost vyvážet investiční celky, a i firmy, které se na takových vývozech podílely, tuto schopnost ztratily. Zásadním úkolem je získat zpět i trhy, které jsme dříve dobrovolně opustili. Stát a politici musí „otevírat dveře“. Zbytek práce je na jednotlivých firmách. Stát by mohl podporovat proexportní politiku malých a středních, ryze českých firem např. daňovými úlevami.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Jedním z nejdůležitějších bodů je zaměřit se na produktové a procesní inovace. Cena práce už přestává být výhodou České republiky. Dnes je nezbytné umět zákazníkovi nabídnout nové řešení, výjimečný produkt či nejefektivnější způsob výroby. Podpora produktových i procesních inovací je podle mého názoru nedostatečná. Zejména pro velké podniky. Chytrá konstrukční řešení podporující standardizaci a zároveň zachovávající flexibilitu customizace mohou významně podpořit úspěchy českých firem na zahraničních trzích.

Patrik Vook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Jelikož nejsme žádná světová velmoc ani stát s velkým přírodním bohatstvím, je odpověď na výše uvedené téma dle mého názoru otázka kompromisů a pragmatického určení některých lidských hodnot každého z nás. Co je pro konkurenceschopnost podniků České republiky na světových trzích lepší? Organizovat státní návštěvy do Číny za účasti podnikatelské sféry, nebo vést s Čínou diskuzi o lidských právech a vyvěsit vlajky Tibetu v době návštěvy čínského prezidenta? Věčně kritizovat proruskou politiku prezidenta Zemana a České republiky, vyhostit ruské diplomaty, a uvolnit tím tamní trh pro jiné dodavatele? A co dodávky vojenské techniky do problémových oblastí? Odpovědi nechávám na čitateli.