Témata

Co podle vás pomůže zvýšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Jakou nápravu nedostatků, jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury, shledáváte jako klíčové pro další rozvoj podnikání?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Pro podporu podnikání u nás především spatřuji výrazné snížení zásahů státu do podnikání, „zmenšení“ státu jako takového a ponechání v gesci státu pouze to, co nemůže zajistit privátní sféra. Státní úředníci a instituce by měli nahlížet na plátce daní bez rozdílu velikosti (a chování se k nim) jako na ty, co stát živí, a ne jako na „sprosté podezřelé“. Dodržovat elementární pravidla slušnosti a poctivého přístupu v životě i podnikání, kodifikované například v desateru.

Josef Kadlec, Wikov Sázavan, generální ředitel

Pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky je potřeba neustále zvyšovat produktivitu. Ale pozor, nejedná se pouze o výrobní produktivitu (robotizace, paletizace…), ale o produktivitu celé naší ekonomiky. Určitě by například pomohlo zjednodušení daňových povinností, daňové správy, nižší daňové zatížení pro české podnikatelské subjekty (včetně odvodů ze mzdových nákladů) apod. To všechno vede k nárůstu všech možných úředníků a státních pracovníků na různých pozicích, kteří z mého pohledu tzv. nepřidávají hodnotu naší ekonomice.

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáže Automation

V reakci na tento dotaz nechám stát stranou, že pracuji s lidmi. Tedy lidé a jejich zvyklosti. Aby se podnikání zdárně rozvíjelo, je třeba jejich účast, porozumění a souhlas. Potom je vše snazší. Klíčová je firemní kultura jako celek. Velmi často je třeba v tradičních průmyslových firmách měnit myšlení. Ukázat lidem cestu. Změnit nespokojenost, pasivní a reaktivní přístup, odstranit rozpolcenost a vnitřní souboje. Možná ji znáte – bipolarita uvnitř firem, dva světy, mnohdy protichůdné vize. Náprava je velmi dlouhodobý úkol, kdy je důležité držet stanovenou linii. A vydržet. Dr. Červený kdesi napsal: „Udělejte z firmy báječné místo k žití.“

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Obor výroby obráběcích strojů v České republice snese nejvyšší hodnocení světové konkurenceschopnosti. Nechci, aby to vyznělo, že jsme výborní. K tomu vede ještě dlouhá cesta, která by měla zahrnout zlepšování firemní kultury, vedení zaměstnanců k hrdosti a odpovědnosti za vykonanou práci a dávat jim prostor nápady ovlivňovat úroveň a kvalitu výrobku. Někdy mi přijde, že maličkostmi jsme schopni pokazit celkový dojem. Chybí nám pečlivost na méně významných uzlech stroje s komentářem „na tom nezáleží“, a přitom i v maličkostech výrobek dělá hodně muziky. Už od výchovy v rodinách, ve škole a následně ve firmách vzniká vztah k preciznosti a odpovědnosti.

Luboš Malý, Brück AM, emeritní jednatel společnosti

Na cestě pro zvýšení konkurenceschopnosti naší republiky spatřuji především následující tři hlavní milníky. Především je třeba jasně deklarovat vizi naší zahraniční i vnitřní politiky, dále pak, a to podtrhuji, kredibilitu našeho školství a státní správy a v neposlední řadě je nutné klást velký důraz na výzkum a vývoj vlastních produktů. Stát v tomto ohledu pro podporu podnikatelů napomůže především zjednodušením postupem pro zaměstnávání „levné“ zahraniční pracovní síly pro rychlejší růst firem, neboť současná přezaměstnanost je určitou brzdou rozvoje. Dále zásadně volám po transferu informací z vyspělých států s nejrychleji se rozvíjejících ekonomik, jako je například Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a další.

Petr Novák, Koyo Bearings Česká republika, generální ředitel

České firmy by si měly uvědomit, že i když se zrovna nacházejí v pozici slušné ziskovosti, je stále nutné inovovat a posilovat konkurenční výhodu investicemi do nových technologií, zlepšováním procesů, rozšiřováním záběru podnikání, portfolia výroby aj. Právě hledání nových cest, reinvestování zisků v letech konjunktury a těžení ze získané konkurenční výhody v letech stagnace je podle mě klíčové pro posilování pozice ČR na světových trzích. Klíčovou roli hrají malé a střední podniky, ve kterých vidím největší potenciál pro českou ekonomiku. A v neposlední řadě jsou to start-up společnosti, které otevírají nové příležitosti a generují skvělé nápady.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, ,předseda představenstva

Vyšší konkurenceschopnosti České republiky pomůže zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení míry inovací a efektivity trhu práce. Bez posunu v těchto oblastech se do klubu nejkonkurenceschopnějších zemí světa těžko dostaneme. Domnívám se, že základním úkolem jak na státní, tak na firemní úrovni je pro další období řešení „pracovní síly“ ve své komplexnosti, mezi které zejména patří: flexibilita mezd, úpravy ve zdanění práce, zvýšení pružnosti pracovního trhu, včetně přijímání zahraničních pracovníků, vzdělávání pro budoucí trh práce atd.

Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, generální ředitel

Jde o to získat trhy. Česko má zdatné techniky, bohatou tradici, ale bohužel, až na výjimky, nemáme trhy. Naše firmy jsou převážně zapojeny do hodnotových řetězců, ale bohatství vzniká jinde. V centrech výroby. Tato centra výroby mají i trhy. Ztratili jsme schopnost vyvážet investiční celky, a i firmy, které se na takových vývozech podílely, tuto schopnost ztratily. Zásadním úkolem je získat zpět i trhy, které jsme dříve dobrovolně opustili. Stát a politici musí „otevírat dveře“. Zbytek práce je na jednotlivých firmách. Stát by mohl podporovat proexportní politiku malých a středních, ryze českých firem např. daňovými úlevami.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Jedním z nejdůležitějších bodů je zaměřit se na produktové a procesní inovace. Cena práce už přestává být výhodou České republiky. Dnes je nezbytné umět zákazníkovi nabídnout nové řešení, výjimečný produkt či nejefektivnější způsob výroby. Podpora produktových i procesních inovací je podle mého názoru nedostatečná. Zejména pro velké podniky. Chytrá konstrukční řešení podporující standardizaci a zároveň zachovávající flexibilitu customizace mohou významně podpořit úspěchy českých firem na zahraničních trzích.

Patrik Vook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Jelikož nejsme žádná světová velmoc ani stát s velkým přírodním bohatstvím, je odpověď na výše uvedené téma dle mého názoru otázka kompromisů a pragmatického určení některých lidských hodnot každého z nás. Co je pro konkurenceschopnost podniků České republiky na světových trzích lepší? Organizovat státní návštěvy do Číny za účasti podnikatelské sféry, nebo vést s Čínou diskuzi o lidských právech a vyvěsit vlajky Tibetu v době návštěvy čínského prezidenta? Věčně kritizovat proruskou politiku prezidenta Zemana a České republiky, vyhostit ruské diplomaty, a uvolnit tím tamní trh pro jiné dodavatele? A co dodávky vojenské techniky do problémových oblastí? Odpovědi nechávám na čitateli.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit