Témata
Reklama

Fórum výrobních manažerů

09. 02. 2022

Jakým způsobem limituje vaši expanzi realita trhu práce v podobě nedostatku odborně vzdělaných lidí? Kolik dlouhodobě nabízených pozic máte neobsazených a ze kterých profesí vám chybí nejvíce zaměstnanců? Co děláte pro to, abyste odborný personál do firmy získávali?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka,
Strojírna Vehovský

Můžeme si koupit multifunkční obráběcí stroje, investovat do digitalizace, ale bez kvalitních lidských zdrojů se stejně neobejdeme. Jsme rodinná firma a vždy jsme si mysleli, že budeme dávat práci lidem z našeho nejbližšího okolí. Realita nám však otevřela oči. Největší problém máme klasicky s pozicí obsluhy CNC stroje. Loňský podzim byl už kritický. Zakázky se jen hrnuly a my jsme chodili odpoledne po dílně, kde bylo téměř ticho. Skrz masivní náborovou kampaň a notnou dávku štěstí jsme situaci prozatím vyřešili. Přijali jsme devět nových pracovníků. Nejefektivnější je lidské slovo a doporučení. Sám od sebe se nehlásí téměř nikdo. Snad největším oříškem je pak pracovníky udržet a zamezit fluktuaci. Spolupracujeme s místní střední školou, máme zajímavý systém stipendií a angažujeme se v aktivitách, které mají za cíl již děti v mateřských školách směrovat do strojírenství. Velmi si vážíme každého člověka, který je s námi dlouhodobě na jedné lodi.


Milan Kalivoda
generální ředitel
Ideal Trade Service

Naším limitem, stejně jako jiných úspěšných společností, jsou samozřejmě kvalitní odborně vzdělaní pracovníci. Naprosto klíčoví jsou pro nás technologové, programátoři, servisní technici, svářeči, projektoví manažeři s obecným technickým přehledem, specialisté v našich oborech atd. Cílovou skupinou, kterou hledáme, jsou lidé, kteří prostě chtějí… Snažíme se nejen pomocí benefitů, ale především osobním a lidským přístupem provádět nábor nových kolegů vlastně nepřetržitě. Není to jednoduché a začátek všeho vnímáme již u mladých talentů na odborných školách. Nabízíme praxi v laboratoři, elektrodílně, provádíme řadu odborných školení, plánujeme den otevřených dveří. Jsme si vědomi, že je důležité nejen nové kolegy získat, ale i si je udržet, a v tomto nám velmi pomáhá atmosféra a „chemie“ našeho týmu, který nám umožňuje naše limity posouvat a překračovat.


Radovan Karas
jednatel, Flow Tech

Téma dne, spíše téma roku, nebo let následujících? Nedostatek odborníků, nedostatek lidí se zápalem, nedostatek řemeslníků. Naši firmu nyní limituje zejména deficit inženýrů s elektrotechnickým, mechatronickým a robotickým vzděláním. Tím je velmi zpomalen rozvoj nové sekce automatizace a s tím spojených řešení. Ale obecně vzato, ve Zlíně je nyní obtížné sehnat i dobrého zámečníka. Připravujeme projektově několik nových oblastí, pracujeme na pilotních projektech a nových lidí se zanícením pro nové věci bude třeba. Jak lidi získat? Pracujeme na zlepšení podmínek a na budování správné firemní kultury, hledáme možnosti, jak nové lidi zaujmout. Máme novým zájemcům co nabídnout.


Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf

Pro plnění našich cílů není v současné chvíli nedostatek kvalifikovaných pracovníků limitujícím faktorem. Vděčíme především námi založené, soukromé střední průmyslové škole, která nám každoročně generuje dostatek absolventů s odpovídajícími znalostmi a dovednostmi, jež získávají při odborné praxi přímo u nás ve firmě. Jedná se především o technické obory, jako je strojní mechanik, obráběč kovů, elektromechanik či mechatronik. Jiná situace je ale například u naší dceřiné společnosti Metalurgie Rumburk, která se zabývá slévárenskou činností. Zde je zásadním problémem to, že obory pro slévárenství se v České republice téměř nikde nevyučují. Chybí nám zde 15 až 20 pracovníků s odpovídajícím vzděláním. Proto jsme do programu naší SPŠ od roku 2021 zařadili nový učební obor Slévač.


Václav Šubrta
generální ředitel, Wikov Sázavan

Vzhledem k našemu zaměření a malosériové přesné výrobě poptáváme zkušené odborné pracovníky do výroby a na technické profese. I přes výrazný nárůst mezd nejsme zatím úspěšní a nedostatek pracovníků zásadně omezuje nejen další růst, ale i schopnost dodávat současné zakázky. Zaměstnáváme na 100 lidí a momentálně hledáme přibližně 10 nových kolegů. Mimo operátory a seřizovače CNC strojů máme problém s náhradou zkušených fachmanů na konvenčních strojích, kteří již odcházejí do penze a pro chod naší firmy jsou nepostradatelní. Abychom odborný personál získali, masivně inzerujeme přes všechny možné náborové kanály a nabízíme nadstandardní pracovní podmínky a benefity. Snažíme se také zaujmout mladé potenciální kolegy, spolupracujeme s odbornými školami, poskytujeme stipendijní programy a podporujeme talenty.


Vydání #1,2
Kód článku: 220115
Datum: 09. 02. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Související články
MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit