Témata
Reklama

Fórum výrobních manažerů

09. 02. 2022

Jakým způsobem limituje vaši expanzi realita trhu práce v podobě nedostatku odborně vzdělaných lidí? Kolik dlouhodobě nabízených pozic máte neobsazených a ze kterých profesí vám chybí nejvíce zaměstnanců? Co děláte pro to, abyste odborný personál do firmy získávali?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka,
Strojírna Vehovský

Můžeme si koupit multifunkční obráběcí stroje, investovat do digitalizace, ale bez kvalitních lidských zdrojů se stejně neobejdeme. Jsme rodinná firma a vždy jsme si mysleli, že budeme dávat práci lidem z našeho nejbližšího okolí. Realita nám však otevřela oči. Největší problém máme klasicky s pozicí obsluhy CNC stroje. Loňský podzim byl už kritický. Zakázky se jen hrnuly a my jsme chodili odpoledne po dílně, kde bylo téměř ticho. Skrz masivní náborovou kampaň a notnou dávku štěstí jsme situaci prozatím vyřešili. Přijali jsme devět nových pracovníků. Nejefektivnější je lidské slovo a doporučení. Sám od sebe se nehlásí téměř nikdo. Snad největším oříškem je pak pracovníky udržet a zamezit fluktuaci. Spolupracujeme s místní střední školou, máme zajímavý systém stipendií a angažujeme se v aktivitách, které mají za cíl již děti v mateřských školách směrovat do strojírenství. Velmi si vážíme každého člověka, který je s námi dlouhodobě na jedné lodi.


Milan Kalivoda
generální ředitel
Ideal Trade Service

Naším limitem, stejně jako jiných úspěšných společností, jsou samozřejmě kvalitní odborně vzdělaní pracovníci. Naprosto klíčoví jsou pro nás technologové, programátoři, servisní technici, svářeči, projektoví manažeři s obecným technickým přehledem, specialisté v našich oborech atd. Cílovou skupinou, kterou hledáme, jsou lidé, kteří prostě chtějí… Snažíme se nejen pomocí benefitů, ale především osobním a lidským přístupem provádět nábor nových kolegů vlastně nepřetržitě. Není to jednoduché a začátek všeho vnímáme již u mladých talentů na odborných školách. Nabízíme praxi v laboratoři, elektrodílně, provádíme řadu odborných školení, plánujeme den otevřených dveří. Jsme si vědomi, že je důležité nejen nové kolegy získat, ale i si je udržet, a v tomto nám velmi pomáhá atmosféra a „chemie“ našeho týmu, který nám umožňuje naše limity posouvat a překračovat.


Radovan Karas
jednatel, Flow Tech

Téma dne, spíše téma roku, nebo let následujících? Nedostatek odborníků, nedostatek lidí se zápalem, nedostatek řemeslníků. Naši firmu nyní limituje zejména deficit inženýrů s elektrotechnickým, mechatronickým a robotickým vzděláním. Tím je velmi zpomalen rozvoj nové sekce automatizace a s tím spojených řešení. Ale obecně vzato, ve Zlíně je nyní obtížné sehnat i dobrého zámečníka. Připravujeme projektově několik nových oblastí, pracujeme na pilotních projektech a nových lidí se zanícením pro nové věci bude třeba. Jak lidi získat? Pracujeme na zlepšení podmínek a na budování správné firemní kultury, hledáme možnosti, jak nové lidi zaujmout. Máme novým zájemcům co nabídnout.


Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf

Pro plnění našich cílů není v současné chvíli nedostatek kvalifikovaných pracovníků limitujícím faktorem. Vděčíme především námi založené, soukromé střední průmyslové škole, která nám každoročně generuje dostatek absolventů s odpovídajícími znalostmi a dovednostmi, jež získávají při odborné praxi přímo u nás ve firmě. Jedná se především o technické obory, jako je strojní mechanik, obráběč kovů, elektromechanik či mechatronik. Jiná situace je ale například u naší dceřiné společnosti Metalurgie Rumburk, která se zabývá slévárenskou činností. Zde je zásadním problémem to, že obory pro slévárenství se v České republice téměř nikde nevyučují. Chybí nám zde 15 až 20 pracovníků s odpovídajícím vzděláním. Proto jsme do programu naší SPŠ od roku 2021 zařadili nový učební obor Slévač.


Václav Šubrta
generální ředitel, Wikov Sázavan

Vzhledem k našemu zaměření a malosériové přesné výrobě poptáváme zkušené odborné pracovníky do výroby a na technické profese. I přes výrazný nárůst mezd nejsme zatím úspěšní a nedostatek pracovníků zásadně omezuje nejen další růst, ale i schopnost dodávat současné zakázky. Zaměstnáváme na 100 lidí a momentálně hledáme přibližně 10 nových kolegů. Mimo operátory a seřizovače CNC strojů máme problém s náhradou zkušených fachmanů na konvenčních strojích, kteří již odcházejí do penze a pro chod naší firmy jsou nepostradatelní. Abychom odborný personál získali, masivně inzerujeme přes všechny možné náborové kanály a nabízíme nadstandardní pracovní podmínky a benefity. Snažíme se také zaujmout mladé potenciální kolegy, spolupracujeme s odbornými školami, poskytujeme stipendijní programy a podporujeme talenty.


Vydání #1,2
Kód článku: 220115
Datum: 09. 02. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
MM Glosa: Cesta do hlubin školní propasti

Před necelými devadesáti lety napsal Jaroslav Žák knihu, která se stala nesmrtelnou satirou českého školství, a Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film. Jedna věta z oné studentské klasiky se vryla do národní paměti: "Já nevím, pane profesore." Tehdy to byl důvod k smíchu.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Související články
MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Strategie 2.0: Tentokrát doopravdy?

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

MM Glosa: Svět, který jsme si přáli nemít

Ještě nedávno byl člověk, který veřejně hovořil o zbrojení jako o příležitosti pro český průmysl, považován za kontroverzního. Obranný průmysl byl na okraji zájmu, dnes ale zažívá boom. Zájemci o zbrojařinu plní sály konferencí, akcie defence firem prakticky válcují vše ostatní. Svět se změnil. Otázka je, zda jsme připraveni tuto změnu přijmout s otevřenýma očima – nebo zda budeme opět pouze přihlížet, jak ji využijí jiní.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

MM Glosa: Třicet let v soukolí českého strojírenství

Když jsem v roce 1997 stál u zrodu prvního čísla MM Průmyslového spektra, strojírenský svět vypadal úplně jinak. Internet byl v plenkách, digitalizace byla vizí budoucnosti a my jsme tehdy s nadšením a jistou dávkou odvahy začali psát první kapitolu příběhu, který dnes vstupuje do svého 30. ročníku.

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit