Témata

MM Glosa: Kam kráčíš, ekonomiko? A komu vlastně patříš?

Na rychlejší růst ekonomiky můžeme v následujících letech zapomenout. Stagnace může trvat až desetiletí. Dvou, resp. tříprocentní roční růsty, které jsme brali jako samozřejmost, jsou minulostí. Těchto výsad se následující generaci nedostane. V podobném duchu se nesou vyjádření renomovaných ekonomů k realitě příštích měsíců a let. Pokud v tomto roce porosteme o jedno procento, můžeme to slavit a považovat za úspěch. Jak vykročíme a po jaké cestě se vydáme, je z velké části v kompetenci této vlády a těch budoucích. Je třeba začít táhnout za jeden provaz a nedělat alibistické povolební úkroky a zvraty.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Stávající model ekonomiky se již vyčerpal před 10 lety. Od té doby nám rok co rok tato struktura přináší nižší zhodnocení, které se pak projevuje v reálném poklesu zisku, a potažmo i mezd, a tudíž i v menších odvodech do státní kasy. Vláda, aby uspokojila požadovaný chod státu, se bude muset poohlédnout po potřebných příjmech jinde. A první krok bezpochyby povede ke zvyšování daní, což však způsobí zpomalení ekonomiky, a tím se dostaneme do spirály. Olověnou kouli táhnoucí naši prosperitu ke dnu představuje několik klíčových věcí. Neklid na mezinárodní scéně se propisuje do nestability trhu, který je jak na houpačce. Zboží s sebou nese vysoké rizikové přirážky, které ve finále zaplatí koncový zákazník. A pokud je svět nemocný, nemůže být naše proexportně orientovaná republika ve zdravé kondici. K tomu si připočtěme bezpečnostní situaci v Evropě, která je nejkritičtější od druhé světové války.

Prosperita = produktivita, malá prosperita = malá produktivita. Sice stále přes všechny ty komplikace vyrábíme, ale produkty opouštějící brány našich závodů mají nízkou cenu, tedy malou přidanou hodnotu. Fáze s vysokou marží se nacházejí tam, odkud k nám přichází polotovar, který my zpracujeme, anebo tam, kde se kompletují naše výrobky ve finální celek. Není to o naší lenosti či neschopnosti, ale o špatné struktuře ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou, často označované jako montovna, nebo – to zní lépe – zakázková výroba dle výkresové dokumentace.

Není žádným objevem aspirujícím na Nobelovu cenu za ekonomiku, jak by si lehce člověk mohl vyvodit z formy přednesu diskutujících ve veřejném prostoru, že aby se nám zase dařilo, musí stávající vyčerpaný model být nahrazen novým s vysokými maržemi. Bingo. Amerika budiž objevena J. Výzkum, inovace, patenty, vlastní nápady převedené do výroby, kontakt s koncovým zákazníkem, postprodejní služby a servis. To přece platilo po staletí. Ale všichni o tom přesvědčivě mluví, jako by to byl právě vynalezený lék na uzdravení. Pokud se začne konat nyní, již je to hodně po dvanácté, ale i zde platí: „Lépe teď, než nikdy…“.

V různých kontextech se často vyjadřuji k veřejné správě. Neodpustím si to ani dnes. Běžným standardem na západ od nás je hodnocení efektivity práce státních úředníků. Náš zákon o státní službě v sobě ani náznakem neobsahuje metodiku kontinuálního hodnocení práce úředníka. Ten kolem sebe v pudu sebezáchovy vrší nepropustnou bariéru byrokratických směrnic a nařízení. A pochopitelně se zuby nehty brání jejímu osekání. Byrokracie velmi často brzdí rychlé nasazování high-tech technologií, do kterého úředníci alibisticky mluví, aby předešli možnému renoncu, a nastalá situace se pak neotočila proti nim. Sečteno, podtrženo – na mandatorní výdaje jde tak stále příliš velký podíl ze státní kasy a na investice potřebné objemy nezbývají. 

Zůstávejte zdrávi na těle i na duchu a s vidinou lepších zítřků si i nadále udržujte zdravý rozum. Požehnané dny a hezké babí léto.





Vydání #10
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Jak jen ty dny letí!

Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

MM Glosa: Byznys v chomoutu politické ideologie

Nedávné volby do Evropského parlamentu rezonovaly novým pojetím Green Dealu s důrazem na větší konkurenceschopnost ekonomiky Unie. S ohledem na jejich výsledky, složení frakcí a podobu nové komise je otázkou, zda opravdu k revizi nakonec dojde a jak se skutečně propíše do reality evropských firem.

MM Glosa: Kostým role národní hrdosti

Vlastenectví je o hrdosti na věci a historické události, kterých nejsme tvůrci. Vlastenectví je o respektu k osobnostem, které ve většině případů osobně neznáme. Jediné, co máme společné, je stejná země narození. Buďme na ni pyšní a světlem pro ostatní.

MM Glosa: Evangelizace tak trochu jinak

Když jsme před 13 lety pod rouškou Průmyslu 4.0 začali pojmenovávat přirozený nástup digitalizace do výrobních procesů jako období průmyslové revoluce, byli jsme opiti mocí z pocitu uspokojení, jak máme vše pod kontrolou a tvoříme dějiny. Ani v nejmenším. Záhy jsme prozřeli, a později i ti největší propagátoři přiznali, že se jednalo o přirozenou inovační evoluci, nikoliv revoluci. Ale nyní skutečně zažíváme období průmyslové revoluce, a to v kontextu radikální změny výroby. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit