MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

29. 06. 2022

Výzkum, vývoj a inovace, Průmysl 4.0 & Vzdělávání, Výroba a technologie, Restart průmyslu

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství.

Reklama

Od 1. července, kdy přebíráme žezlo předsednictví v Radě EU, naši obchodníci paradoxně zvyšují, kvůli důsledkům nesystematičnosti v energetické koncepci Unie, konečným odběratelům ceny energií. V průměru se u zemního plynu jedná o 200% navýšení oproti hladině upravovaných cen za předchozích šest měsíců, u elektrické energie to činí 130 % oproti stejnému období. A co na to stát? Ten mlčí. Hlavní jeho role spočívá v potravinovém, bezpečnostním, dopravním a energetickém zabezpečení obyvatel. Plyn je krví průmyslu a společně s plechovkami lančmítu, cukrem či těstovinami musí být součástí našich státních hmotných rezerv. Nelze jej ničím nahradit. Museli bychom pro jeho substituci vystavět šest nových jaderných elektráren velikosti Dukovan, resp. Temelína. Ani krematoria se bez něho neobejdou, mrtví by se nám hromadili v márnicích a kolem nich. Na 98 % naší spotřeby plynu pochází z Ruska. Ten nakupujeme skrze lipskou burzu, převážně od německého Uniperu, ke kterému skrze Nord Stream 1 po dně Baltského moře proudí od Gazpromu. Za 1 000 kubíků plynu tak aktuálně Uniper ruskému dodavateli platí 270 dolarů, aby následně prodejní cena vzrostla čtyřnásobně na 1 100 dolarů.

Stát musí reagovat okamžitě. Ale ne stylem Jozefa Síkely navrátivšího se z WEF v Davosu, kdy v telefonickém rozhovoru prohlásil, že má asi plynovou krizi vyřešenou – pronajmeme si zásobníky zkapalněného plynu na Ukrajině, které zde Němci chtějí postavit. Z letiště ale raději hned utekl do bezpečí útrob budovy architekta prof. Fanty na pravém břehu Vltavy. Žádná přímá konfrontace s podnikatelským světem. Průmyslníci očekávají otevřenou diskuzi, chtějí představit svoji neveselou realitu a společně hledat možná východiska. V žádném případě se nechci inspirovat předchozím režimem, ale pamatuji si na existenci Federálního ministerstva paliv a energetiky, které mj. vytvářelo dlouhodobé strategické koncepty. Dnes se vedle pracoviště vyhlašovatele zákonů na MŽP energetice věnuje jedna sekce na MPO, která je najednou překvapena z toho, co se na trhu děje, a naději možného vyřešení problému vidí ve zvýšení svých kompetencí přijetím nových politických náměstků. Česká republika musí zasahovat do energetického trhu daleko razantněji, např. tím, že dočasně zafixuje ceny jak z důvodu částečného zklidnění situace na trhu, tak i pro možnost alespoň částečné nákladové predikce odběratelů, především z průmyslu. Musí se začít vyjednávat dlouhodobý kontrakt na dodávky plynu, a tím vytvořit půda pro konsolidaci energetického trhu. Nabízí se možnost nakoupit zásobníky plynu od RWE, hrozí také reálné nebezpečí, že jinak jej získají zahraniční subjekty, které mohou s uskladněným plynem nakládat dle svého. Energetika není běh na krátkou trať, a pokud do ní vstupují spekulativní aspekty, celý systém to zásadně destabilizuje. A v oblasti plynu, kde jsme v kritické situaci, to absolutně nepřipadá v úvahu.

Zapomínat je lidské. Je však třeba mít stále na mysli, že cena elektřiny dramaticky rostla již na jaře 2021, nikoliv po ruské invazi na Ukrajinu, jak je často předkládáno. Avšak v kontextu objemu informací může lehce ve vzpomínkách zapadnout, kde hledat kořeny vzniku Green Dealu, resp. následného plánu EU FIT for 55 pro snížení emise skleníkových plynů. V roce 1990 agentury a poradci změřili jejich úroveň a na základě toho pak stanovili, že do roku 2050 je reálné její snížení o 30 %. Bohužel se toho pak ujali environmentální aktivisté, pro něž bylo oněch 30 % málo, a tak Evropský parlament nakonec schválil 55 %. Specifický přístup – nastavme si cíle a pak najměme poradce, kteří nás v oprávněnosti jejich realizace utvrdí.

Nastal obrovský boom obnovitelných zdrojů, který prý spasí naši energetiku. Od vlády slyšíme, že energetickou koncepci státu v oblasti elektrické energie postavíme na odstranění fosilních zdrojů a nahradíme je obnovitelnými – primárně fotovoltaikou a větrnými elektrárnami. Bohužel slýchám, a to i od renomovaných průmyslníků, že v těchto zdrojích vidí záchranu pro svoji energetickou soběstačnost. Není tomu tak. Je třeba si uvědomit, že to jsou energetické zdroje komplementární, nikoliv hlavní. S nimi nemůžeme počítat, když je potřebujeme, ale jen tehdy, pokud laskavá příroda dovolí. A to je zásadní problém. Instalovaný výkon v žádném případě nebude výkonem využitelným. Aktuálně tabulkový výkon instalovaných obnovitelných zdrojů představuje 24 % naší spotřeby, ale v bilanci skutečného využití za minulý rok představoval pouze 2,6 %. Vysvětlení je prosté – nesvítí a nefouká 24/7. A do tohoto my nainvestujeme stovky miliard korun, které z velké části pojme předražený distribuční řetězec čínských komponent, boom instalačních firem, které cítí neopakovatelnou byznysovou příležitost, a samozřejmě poradci a jejich projekty. Od roku 2055 pak budeme trpět nedostatkem elektrické energie, jelikož obnovitelné zdroje prostě jádro, uhlí a plyn nenahradí.

Náklady na výrobu kWh z jádra jsou údajně průměrných 25 hal., z uhlí pak 15 hal. Máme nejnižší výrobní ceny elektřiny, ale dle OECD ty prodejní, na paritu kupní síly, nejvyšší na světě. Jak je to možné? ČEZ uvádí povinnost obchodovat elektřinu skrze burzu. Jestli je to pravda (…), musí posoudit povolanější. V ČR se vloni vyrobilo 79 TWh elektrické energie, z toho v jaderných elektrárnách 29 TWh a v tepelných 35 TWh. Tuzemská spotřeba představovala 62 TWh. Prostým výpočtem zjistíme, že z těchto dvou základních zdrojů můžeme pokrýt naši stávající potřebu, a ještě nám něco zbyde na export, elektromobilitu, a možná i emisní povolenky. A stejně jako u plynu, tak i u elektřiny je třeba neprodleně jednat. Včera již bylo pozdě. Na Slovensku zafixovali ceny elektřiny během tří týdnů, což byl výsledek určité podnikatelské dohody, jíž předcházel soustředěný tlak všech složek státu, který účinně hájil své občany a průmysl. Dosáhlo se dohody 62 eur za MWh fixovaných do roku 2024. Pokud by ČEZ dodával elektřinu domácím spotřebitelům za vlastní, nikoliv burzovní náklady, vrátili bychom se v cenách do roku 2020.

Český průmysl není schopen ustát skokové nárůsty cen. Kvůli zaměstnavatelské konkurenceschopnosti vůči neustále zvyšovaným mzdám ve státním sektoru byl nucen valorizovat mzdy. Růst cen vstupních materiálů je kapitola sama pro sebe. Středně velká průmyslová firma, která dosud za plyn platila 75 mil. ročně, za něj nyní vydá přes 250 mil. Samozřejmě jsme vedeni k energetickým úsporám, ale víme, že šetřením nikdo nezbohatl. V průmyslu se úspory již dávno realizovaly, jinak by firmy v tržním konkurenčním prostředí nákladově neuspěly. A nyní ze strany Pirátů slýchají, že měly mít finanční polštář pro pokrytí nečekaných výdajů. Bez komentáře.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i v nadcházejícím letním období, po kterém přijde stejně horký podzim, nadále udržujte zdravý rozum.

Strukturální fondy EU Legislativa, nařízení Green Deal/ESG Restart průmyslu Inovace

Vydání #7,8

Červenec 2022

Obslužné procesy ve výrobě

Kód článku: 220740

Datum: 29. 06. 2022

Rubrika: Redakce / Názory

Autor: Roman Dvořák

Firmy

Související články

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO₂ pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Seriál

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Udržitelnost tuzemského průmyslu
1. veletržní vydání
EMO Hannover 2025 a MSV Brno 2025

Výběr z aktuálního vydání

AI + leadership = ekonomická transformace World of Machining - festival obrábění Chytrá automatizace pro kusovou výrobu AI není všelék, je to nástroj

Související články

Seriál

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Seriál

Reklama

Související články

Seriál

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Seriál

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Seriál

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Glosa: Kam kráčíš, ekonomiko? A komu vlastně patříš?

Na rychlejší růst ekonomiky můžeme v následujících letech zapomenout. Stagnace může trvat až desetiletí. Dvou, resp. tříprocentní roční růsty, které jsme brali jako samozřejmost, jsou minulostí. Těchto výsad se následující generaci nedostane. V podobném duchu se nesou vyjádření renomovaných ekonomů k realitě příštích měsíců a let. Pokud v tomto roce porosteme o jedno procento, můžeme to slavit a považovat za úspěch. Jak vykročíme a po jaké cestě se vydáme, je z velké části v kompetenci této vlády a těch budoucích. Je třeba začít táhnout za jeden provaz a nedělat alibistické povolební úkroky a zvraty.

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Seriál

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Seriál

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Seriál

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Seriál

Reklama

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.

Proč jsme nejlepší?

Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

Předplatit